Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 8. 2026

Vizitka – Jan Bárta (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:18

Jan Bárta, historik. Jan Procházka: tvůrce v kulturním a politickém životě Československa 50. a 60. let. To je název rozsáhlé biografické studie o významném českém spisovateli, scenáristovi a funkcionáři, kterou napsal historik Jan Bárta. Nepřehlédnutelný představitel kulturního dění šedesátých let a jeden z čelných protagonistů roku 1968 Jan Procházka je dodnes zapsán v paměti nejznáměji coby autor filmů Kočár do Vídně a Ucho. Za svůj krátký život napsal však více než tři desítky scénářů, většinou se silným humanistickým akcentem. Co nám jeho příběh říká o československých šedesátých letech – a proč je život Jana Procházky stále důležitý pro pochopení toho, co se tehdy v naší společnosti odehrávalo? Ptá se Karolína Koubová.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 20. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).

Lit.: Rasch, Martina – Koubová, Karolína: Jan Procházka posouval hranice vyslovitelného, říká historik Jan Bárta. In web ČRo 3 Vltava, 20. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Autor obsáhlé biografie „Jan Procházka. Tvůrce v kulturním a politickém životě Československa 50. a 60. let“ si na pozadí Procházkovy hvězdné umělecké i politické kariéry všímá i jiného příběhu. Příběhu československého poststalinismu. Literát, scenárista, vedoucí tvůrčí skupiny na Barrandově, kandidát ÚV KSČ a jeden z nejhlasitějších reformátorů Pražského jara, prý rozhodně nebyl „osobnostně fádní typ“. (…)

Pro a proti – Je novela stavebního zákona protiústavní? (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:17

Pokud projde novela stavebního zákona, opoziční senátoři jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud. V koaličním návrhu totiž shledávají protiústavní prvky. Vládní politici se kritice brání a slibují zrychlení stavebního řízení. Přináší nová legislativa zjednodušení, nebo naopak nové komplikace? Moderuje Lukáš Matoška.

Hovoří dva senátoři, Josef Bazala z KDU-ČSL a Tomáš Navrátil z hnutí ANO.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 8. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Ranní Plus – Státní podpora vzdělávání lékařů, senátní zamítnutí stavebního zákona, vyostřené vztahy mezi Francií a Íránem (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:16

Pomůže lepší státní podpora systému vzdělávání lékařů přivést více absolventů medicíny do regionů? Proč dnes senátoři nejspíše zamítnou novelu stavebního zákona? Co stojí za vyostřením vztahů mezi Francií a Íránem? Moderují Daniela Vrbová a Lenka Vahalová.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 8. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

5:59 – Tichá revoluce: Část operací jen pro velké nemocnice (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 8:04

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Pavel Vondra. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Plus.

Hovoří redaktorka Deníku N Iva Bezděková.

Natočeno 2026. Webová premiéra 20. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 24 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Přesuny části operací a supernemocnice. Tichá revoluce ve zdravotnictví sílí. In web Seznam Zprávy, 20. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to zdánlivě drobná změna, která ale může spustit zásadní reformu českého zdravotnictví. Složité operace pacientů, třeba při rakovině slinivky, jater nebo jícnu, by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za ANO měla v budoucnosti provádět výhradně specializovaná centra velkých nemocnic. Přednosti i skrytá rizika tohoto plánu probíráme v podcastu 5:59. (…)

O centralizaci nemocniční péče se pokoušely – nebo o tom přinejmenším mluvily – i jiné vlády v minulosti. Systém tzv. nemocničních center vznikl už za exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), kabinet Andreje Babiše ale zachází dál: Do velkých nemocnic přesouvá zatím jen část specializované péče. Těm menším už ji nebudou pojišťovny hradit.

Redaktorka Deníku N Iva Bezděková, která se dlouhodobě zabývá zdravotnictvím, v této souvislosti píše o „tiché revoluci“ v nemocnicích.

„Je to revoluce, protože se to může dotknout všech nemocnic, nejen těch malých, ale i těch velkých v regionech, v Praze a Brně, které teď koncentrují specializovanou péči. A tichá proto, že se o tom mluví jako o kosmetické změně, prezentuje se to jako drobnost, která ale může mít velký dominový efekt na celou zdravotní péči v Česku,“ vysvětluje novinářka v podcastu 5:59. (…)

19. 8. 2026

Vlevo dole – Ministři Plaga a Vojtěch už jen brání nápadům SPD a Motoristů (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 21:49

Připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.

Natočeno 2026. Webová premiéra 19. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 46 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Vlevo dole: Ministři Plaga a Vojtěch už jen brání nápadům SPD a Motoristů. In web Seznam Zprávy, 19. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Oba dva přilákali k hnutí ANO voliče z druhého tábora a zároveň vyvolali velká očekávání mezi pedagogy a zdravotníky. Ministři školství Robert Plaga a zdravotnictví Adam Vojtěch teď ale musejí svou energii věnovat něčemu jinému. (…)

Co dneska obnáší práce liberálnějších ministrů, nejlépe dokumentuje následující historka. Ministr školství Robert Plaga nedávno čelil nápadu konzervativních kolegů zrušit slovní hodnocení žáků v 1. a 2. ročníku základní školy, které zavedl předchozí kabinet.

Nakonec návratu k tradičním známkám zabránil paralelou s tenisem. Premiéra Andreje Babiše se zeptal, zda by se mu víc líbilo trenérovo stručné hodnocení, že dneska to bylo „na dvojku“. Anebo spíše věta, že „měl víc chodit do kolen, protahovat údery a trefovat míček před sebou“. (…)

Tajný deník Laury Palmerové 1/15 (2026)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 18:37

Jennifer Lynchová. Deníček hodné holky z malého města podává šokující obraz destrukce odehrávající se v nitru vzorné dcery počestných rodičů. Překlad Sáva Heřman. Pro rozhlas připravila Marie Nováková. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Kateřina Císařová.

Nastudovala Plzeň v roce 2026. Premiéra 1. dílu 18. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 28 min.) v cyklu Filmové léto na Vltavě a Četba s hvězdičkou.

Lit.: Nováková, Marie – Hynčíková, Petra: Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce. In web ČRo 3 Vltava, 18. 8. 2026 (článek). – Cit.: Laura dostala ke svým dvanáctým narozeninám deník. Svěřuje se mu se svými nejtajnějšími myšlenkami, smyslnými představami i tíživými sny, které ji v noci pronásledují. Jsou to ale opravdu jen sny? Vzhledem k prezentovanému příběhu, prostředí i charakterům postav obsahuje četba expresivní scény a výrazy. (…)

Není to spíš děsivá skutečnost, která dívku psychicky rozkládá a osudově táhne k drogám a nevázanému sexu? Proč mladá dívka touží po smrti, která se jí zdá vykoupením? Kdo je tajemná bytost – záhadný Bob –, kterému Laura těžko uniká. Stránky deníku nám postupně odhalují šokující obraz destrukce, odehrávající se v nitru vzorné dcery počestných rodičů.

Tajný deník Laury Palmerové přibližuje klíčovou postavu z amerického televizního seriálu Twin Peaks, který uhranul milióny diváků v Americe i v Evropě. 

Zaostřeno na datové centrum v Česku (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:32

Datová centra. Neobejde se bez nich internet, cloudové služby a samozřejmě ani umělá inteligence. V Česku se na kraji Prahy jedno takové právě buduje. Může to být do budoucna pro Česko konkurenční výhoda, zvlášť pokud z něj za přispění EU vyroste AI Gigafactory? Nebude to další environmentální zátěž? A proč se proti datovým centrům jinde ve světě, hlavně v USA, protestuje? Téma připravil Vít Pohanka.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 8. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Ztracená páska (2???)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:12

Josef Bolf. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Datum natočení neznámé.

Lit.: Sedláčková, Barbora: Osobní dispozice Josefa Bolfa. In web ČRo Radio Wave, 28. 5. 2010 (článek + nahrávka rozhovoru). – Cit.: (…) Na výstavě mezi tajuplně šedavými obrazy, z nichž vystupují osoby, nálady a pocity, které promlouvají na diváka jako osobní vzpomínka zašlé fotky v zapomenutém albu, zní audioinstalace. Starý magnetofon přehrává takzvanou Ztracenou pásku. Ta je inspirovaná hrou Samuela Becketta Krapova poslední páska. V prostoru zní lidské kroky, neviditelný člověk si něco prohlíží, trhá a potom pálí. Zvuk se nesmyslně snaží zbavit fyzických důkazů paměti. (…)

Lit.: Horešovská, Markéta: Bezhlavý jezdec se vrací. Výstava připomíná výraznou uměleckou skupinu i atmosféru 90. let. In web Novinky, 18. 8. 2026 (článek). – Cit.: (…) Expozice představuje řadu rekonstruovaných, dlouhodobě nevystavených či málo známých prací z přelomu tisíciletí. Nabízí návštěvníkům možnost vstoupit do prostředí, které připomíná atmosféru poslední velké předinternetové generace.

Výstavou prostupují motivy D.I.Y. kultury, fascinace televizí coby oknem do západního světa, psychedelie, komiksů, science fiction, experimentů se změněnými stavy vědomí i každodennosti porevolučních českých domácností.

Na dvorku galerie příchozí narazí na auto Škoda 105, z autorádia a z kazety zní rozhlasová hra Josefa Bolfa. Součástí výstavy je stylizovaný pokoj inspirovaný devadesátými lety – s dobovým nábytkem, televizí, videem, akváriem, knihami či funkčním walkmanem.

Záměrem umělců a kurátora bylo, aby návštěvníci v Domě U Kamenného zvonu mohli zpomalit, usednout a na chvíli se ponořit do světa před internetem a sociálními sítěmi.

Hlubiny 1/?? (2023-2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:07

Rozhovory otevřeně a do hloubky o těžkých příbězích. Připravuje a moderuje redaktorka Anna Koucká.

Natočeno 2023-2026. Webová premiéra 1. dílu 4. 5. 2023 (Refresh News, 51 min.). K poslechu zde.

Spin diktátoři (2026)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 11:18

Sergej Gurijev a Daniel Triesman. Kompletní audiokniha. Proměnlivá podoba tyranie ve 21. století. Z anglického originálu Spin Dictators: The Changing Face of Tyranny in the 21st Century přeložil Marek Tomeček. Režie a zvuk Vratislav Hubička. Technická redakce Jaroslav Jandů. Cover design Natalie Oweyssi. Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek.

Čte Zbyšek Horák.

Natočeno 2026 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum v roce 2026 (MP3, celková délka 12 hodin 14 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Jak se klasické diktatury strachu a represí proměnily v země, které ovládají tzv. spin diktátoři, kteří využívají zkreslování a manipulaci informací ve svůj prospěch.

Co mají společného Rusko, Maďarsko, Srbsko, Čína, Turecko či Alžírsko nebo Kazachstán? I toho, kdo se v politice příliš nevyzná, napadne, že demokracie to zrovna nebudou. Podle Gurijeva a Treismana to však nejsou ani klasické diktatury strachu a represí. Pro státy, kde nevzkvétá svoboda médií, institucí a občanské společnosti a kde opoziční práce a kritika vlády jsou rizikem, bylo zapotřebí nového pojmu. Gurijev a Treisman přišli s pojmem „spin dictators“ po vzoru anglického „spin doctors“, jak se říká mediálním poradcům, kteří umějí otočit realitu tak, aby vyhovovala jejich klientovi. Zatímco tradiční diktátoři ovládají občany pomocí zastrašování, novější spin diktátoři si vystačí se zkreslováním a manipulací informací ve svůj prospěch. Kromě detailního popisu toho, jak spin diktátoři v jednotlivých zemích pracují, nabízejí autoři i tolik potřebné východisko, doporučení, jak by demokracie měly se spin diktaturami jednat. (anotace)

Daniel Treisman je britsko-americký politolog, profesor na Kalifornské univerzitě a vědecký pracovník Národního úřadu pro ekonomický výzkum. Zaměřuje se na ruskou politiku a ekonomiku, autoritářství, politickou decentralizaci a korupci. Studoval politologii, filozofii a ekonomii na Oxfordu, doktorát z politologie získal na Harvardu. Jeho matka Anne Treismannová a otec Michel Treisman byli experimentální psychologové, jeho nevlastní otec byl nositel Nobelovy ceny a průkopník behaviorální ekonomie Daniel Kahneman.

Sergej Maratovič Gurijev je ruský ekonom žijící v Paříži. Narodil se v Osetii. Zabývá se teorií smluv, managementem a mikroekonomií, je jedním ze zakladatelů Protiválečného výboru Ruska. Vystudoval Moskevský fyzikálně-technický institut, absolvoval stáž v Massachusettském technologickém institutu. Působil v Ruské akademii věd, v letech 2004 až 2013 byl rektorem Ruské ekonomické školy v Moskvě. Byl členem sboru poradců prezidenta Dmitrije Medveděva. Kvůli odlišným názorům na vyšetřování těžařské firmy Jukos byl vyslýchán policií, v roce 2013 emigroval do Francie.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress