Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Monika Ladmanová vede zastoupení Evropské komise v Česku. Rozebereme s ní výroční zprávu o stavu právního státu v členských zemích EU. Komise pochválila stav českého soudnictví, není ale spokojena s tuzemským řešením střetu zájmů. Kritizuje rovněž vládní záměry změnit financování veřejnoprávních médií. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Martin Cígler je podnikatel, který stojí za skupinou Seyfor: „Mám kliku na lidi kolem sebe, důležité jsou learning momenty, tedy, když uděláte chybu a poučíte se. Mistrovství improvizace je důležité, ale také umět se dobře připravit,“ říká. Jak se naučil reagovat na špatné situace v byznysu? Je možné vždy z krize vytěžit výhodu? A proč AI vnímat jako užitečný nástroj? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 7. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Sklizeň obilí bez aut a traktorů, opatrné přešlapování nad následky politických procesů nebo příliš vysoké hornické mzdy – o tom všem vysílal rozhlas před sedmdesáti roky, v létě 1956. Ukázky z dobového vysílání okomentují Zdeněk Doskočil a David Hertl.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 7. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hertl, David: Léto 1956. Horníci brali čtyřnásobek průměrné mzdy a proces se Slánským byl stále tabu. In web ČRo Plus, 24. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: I když se to nemusí zdát, rok 1956 byl přeci jen pro komunisty ovládané Československo rokem přelomovým. Vidět to bylo už v létě. Právě letní měsíce připomíná pořad ukázek z dobového rozhlasového vysílání, které komentuje historik Zdeněk Doskočil.

V Praze byl v létě 1956 otevřen legendární Dům módy na Václavském náměstí. A cestovní kancelář Čedok slavila velký úspěch s dvacetidenními pobyty v Jugoslávii. Mimo sezonu, v září, stál pro jednu osobu 1950 Kčs.

Při koupi jste ale museli doložit potvrzení, že s dovolenou v Jugoslávii souhlasí váš zaměstnavatel… V ceně bylo nejen ubytování a strava, ale dokonce i kapesné! Jen pro zajímavost: průměrná mzda v roce 1956 byla necelých 1300 korun. (…)

Vaše každodenní inspirace: Panašované rostliny. Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Střechař Dmitris Georgiadis pochází z Řecka a přestože nevystudoval střechařinu, jezdí opravovat střechy na české antarktické stanice. Jak se pracuje na nejodlehlejším staveništi světa? Co všechno musí střecha v polárních podmínkách vydržet? A jaké to je být řemeslníkem na konci světa? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z rodného domu Adolfa Hitlera se tento týden stala policejní stanice. Přestane dům tím pádem přitahovat neonacisty? Jak rakouské úřady postupují proti dnešnímu pravicovému extremismu? Nesledují kvůli extremistickým projevům parlamentní stranu Svobodných? Zeptá se Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael: Rakousko neutralizuje Hitlerův rodný dům, krajní pravice ale v zemi sílí, upozorňuje germanistka Lizcová. In web ČRo Plus, 24. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Z rodného domu Adolfa Hitlera v rakouském Braunau am Inn se tento týden stala policejní stanice. „Je to snaha ten dům maximálně neutralizovat, aby se toto místo nestalo shromaždištěm neonacistů a nekonaly se tu nějaké vzpomínkové akce,“ vysvětluje germanistka Zuzana Lizcová.

Proti demolici historického domu se dříve postavili obyvatelé města – nachází se totiž v jeho středu a šlo by o nepřiměřený zásah. Problém by tím navíc nezmizel, naopak by znovu vyvstala otázka, co udělat s volným prostorem.

„V bývalém Hitlerově bytě v Mnichově také sídlí policejní úřad, takže je to ozkoušené řešení, aby neonacisté měli větší zábrany se na podobném místě shromažďovat nebo fotografovat. Nebo třeba pokládat věnce, to se také v minulosti dělo,“ podotýká.

Rakousko vyvlastnilo Hitlerův rodný dům už před 10 lety na základě zákona, proti kterému v roce 2006 jako jediní hlasovali Svobodní. Lizcová připomíná, že strana tvořila takzvaný národovecký tábor rakouské politiky a velké slovo v ní historicky měli bývalí nacisté. (…)