Smetanův cyklus symfonických básní provází český národ v časech euforie i ohrožení. Jak se z tohoto díla stalo mocné „místo paměti“, jak se časem proměnil jeho zvuk a s čím musí počítat dirigent, který se rozhodne navrátit ke zvuku doby Smetanovy? V dnešní Akademii se zaměříme na to, jak se v průběhu sta let proměňovaly slovní i hudební interpretace díla. Připravil Pavel Kodýtek. Dramaturgická spolupráce Zdeněk Havlíček a Anna Marie Schorm. Zvuková spolupráce Iva Podzimková. Použité skladby: Vyšehrad (dir. Rafael Kubelík, Česká filharmonie, 12. 5. 1990); Vltava (dir. Karel Ančerl, Česká filharmonie, 1963); Šárka (dir. Otakar Jeremiáš, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, 1946); Z českých luhů a hájů (dir. Petr Popelka, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, 2024); Tábor (dir. Rafael Kubelík, Česká filharmonie, 12. 5. 1990); Tábor (dir. Roger Norrington, London Classical Players, 13. 5. 1996); Blaník (dir. Václav Talich, Česká filharmonie, 5. 6. 1939).
Natočeno 2026. Premiéra 5. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.).
Citované osobnosti: dirigenti Václav Talich, Jiří Kout, Rafael Kubelík, Adolf Čech; muzikologové Zdeněk Nejedlý, Mirko Očadlík, Michael Beckerman (*1951), Josef Srb-Debrnov (1836-1904), Josef Hutter (1894-1959); Marie Majerová, Johann Gottfried Herder, Charles Louis Montesquieu, Václav Havel, Tomáš Garrigue Masaryk, poslanec a senátor Národního shromáždění František Tomášek (1871-1938).
Lit.: Kodýtek, Pavel: Má vlast mezi intimní zpovědí a národním monumentem. In web ČRo 3 Vltava, 5. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Smetanův cyklus symfonických básní provází český národ v časech euforie i ohrožení. Jak se z tohoto díla stalo mocné „místo paměti“, jak se časem proměnil jeho zvuk a s čím musí počítat dirigent, který se rozhodne navrátit ke zvuku doby Smetanovy? V dnešní Akademii se zaměříme na to, jak se v průběhu sta let proměňovaly slovní i hudební interpretace díla.
Spolu s autorem pořadu, muzikologem Pavlem Kodýtkem, prozkoumáme, jak se hudba může stát otiskem krajiny, ale i národní duše. A také se zamyslíme nad tím, jakou roli Má vlast sehrává v budování národní identity a jak ta se přenáší z pokolení na pokolení. Bude nás zajímat, kdo dokázal nejvýrazněji „vytěžit“ Smetanův odkaz a také proč byl skladatel označován za proroka.
Pátrat budeme i po tom, kam se z líčení toku Vltavy ztratil Pražský hrad a proč právě Šárka dala vykladačům Smetanova odkazu nejvíce zabrat. Povíme si, co před sto lety vedlo Václava Talicha k tomu, aby zdvojil či ztrojil obsazení některých nástrojů. A konečně zjistíme, díky čemu po listopadu 1989 Smetanova hudba setřásla ideologické nánosy tak lehce jako peříčko.