Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tvůrci nezjištěni.

Natočeno 1965. Premiéra (?) 19. 12. 1965 (Československo II, 11:00 – 12:00 h.).

Dokumentární série o rozkladu veřejnoprávních médií na Slovensku. Připravil Jakub Horáček. Dramaturg Jan Herget. Zvukový mistr Jonáš Rosůlek. Poděkování Martina Greňová Šimkovičová a slovenský Divadelní ústav. Režie Jakub Horáček.

Ukázky čte Lukáš Král.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 17. 5. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.). Repríza všech dílů 3. 11. 2026 (ČRo Plus, 8:05 – 9:30 h.) v rámci celodenní stávky veřejnoprávních médií.

Obsah: 1. Televize a rozhlas se slučují a první tlaky na nezávislost (26:06) – 2. Zákon, který změnil slovenská veřejnoprávní média (27:38) – 3. Poslední stávka za RTVS. Od stávek až k výpovědím (27:08).

Lit.: Horáček, Jakub: Slovenská lekce. Poslouchejte sérii o oslabování nezávislosti médií veřejné služby na Slovensku. In web ČRo Plus, 17. 5. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Jaro 2026. Slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas propouští desítky lidí. Odejít musí také novináři, kteří před dvěma lety protestovali proti zásahům vlády Roberta Fica do této instituce. Jak se instituce, která měla sloužit veřejnosti, dostala až sem? Třídílná série sleduje RTVS od jejího vzniku v roce 2011 po její zánik a ukazuje na postupné oslabování nezávislosti médií na politické moci.

Autor série Jakub Horáček natáčel v Bratislavě době, kdy slovenská televize a rozhlas oznamovala některým pracovníkům výpovědi. (…)

„Tato instituce se zbavuje lidí, kteří jsou schopni organizovat protesty,“ říká v rozhovoru Boris Koreň, jeden z propuštěných a dlouholetý zaměstnance televize a rozhlasu, který působil mimo jiné i jako hlavní dramaturg analytické publicistiky.

„Myslela jsem si, že žijeme ve svobodné a demokratické zemi, kde se za názor nevyhazuje,“ namítá publicistka a dokumentaristika Soňa Gyarfašová, kterou telerozhlas rovněž propustil. Z STVR odchází také redaktorka a dramaturgyně Radia Junior Rozálie Vlásková.

Obě se přitom zapojily do organizace protestů a stávek proti plánu vlády Roberta Fica zrušit RTVS a nahradit ji STVR. Nový zákon změnil způsob volby generálního ředitele a obsazování kontrolní rady. Zastoupeny v ní jsou nominanti vládnoucí koalice. 

V sérii vystupuje také investigativní reportér Ivan Brada, bývalý ministr kultury Daniel Krajcer, který v roce 2010 prosadil sloučení rozhlasu a televize a už tehdy chtěl zrušit i koncesionářské poplatky.

Rozhovor poskytla také Zuzana Kovačič Hanzelová, která společně s dalšími novináři v roce 2018 z RTVS odešla po konfliktech s tehdejším vedení. Nyní působí v deníku SME. Třídílný dokument vrcholí rokem 2024, protesty, stávkami a zákonem, který RTVS definitivně ukončil. (…)

Lit.: Potůček, Jan: Jak Fico dokonal rozklad RTVS? Dokument popsal zestátnění televize a rozhlasu na Slovensku. In web Mediář, 22. 5. 2026 (recenze). – Cit.: Třídílná Slovenská lekce od Českého rozhlasu Plus přibližuje rozklad médií veřejné služby.

Anabázi se zestátněním a faktickým rozkladem slovenských veřejnoprávních médií připomíná dokumentární minisérie Slovenská lekce, kterou připravil Český rozhlas Plus. Popisuje v ní, jak rozhodnutí několika slovenských vlád otevřelo cestu k zestátnění Slovenské televize a Slovenského rozhlasu. Třídílný cyklus, který připravil Jakub Horáček za dramaturgie Jana Hergeta, zpovídá aktéry dění na Slovensku od redaktorů veřejnoprávních médií přes politiky po představitele několika managementů obou médií. Časově dokument sleduje situaci od roku 2011 po současnost, během níž došlo ke sloučení obou médií do jedné instituce a jejímu faktickému zestátnění.

Série začíná na jaře 2026, kdy Slovenská televízia a rozhlas (STVR) propouští desítky zaměstnanců. Mezi nimi jsou i novináři a pracovníci, kteří v roce 2024 patřili k viditelným tvářím odporu proti zániku původní veřejnoprávní instituce Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS). Právě jejich příběhy tvoří osu dokumentu. „Slovenská lekce se ptá, co se stane s veřejnoprávním médiem, když se dostane pod dlouhodobý politický tlak, ztratí stabilní financování a jeho zaměstnanci začnou pochybovat, zda mohou svou práci dělat nezávisle,“ říká Herget, vedoucí tvůrčí skupiny dokumentu a publicistiky Českého rozhlasu.

Změny začaly už za demokratických vlád

Dokumentární série rekonstruuje klíčové okamžiky slovenské veřejné služby od vzniku RTVS v roce 2011, do které se sloučila Slovenská televize a Slovenský rozhlas, přes krizi po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, rušení koncesionářských poplatků, návrh zákona o nové STVR až po protesty, stávky a propouštění zaměstnanců, k nimž dochází v letošním roce. „Příběh je pro české publikum důležitý právě proto, že je nám tak blízko. Série ukazuje, že nezávislost veřejnoprávních médií se neztrácí naráz. Oslabuje se postupně, rozhodnutí po rozhodnutí,“ říká autor dokumentu Horáček s poukazem na aktuální situaci s přípravou nového zákona o médiích veřejné služby v Česku.

K neutěšené situaci na Slovensku přispěly i demokratické vlády. Kabinet premiérky Ivety Radičové v roce 2011 sloučil Slovenskou televizi a Slovenský rozhlas do společné instituce RTVS, aby tak vyřešit neutěšenou situaci Slovenské televize. Vláda premiéra Eduarda Hegera v roce 2022 zrušila koncesionářské poplatky a nahradila je příspěvkem ze státního rozpočtu závislým na výši hrubého domácího produktu, když tím koaliční strana Svoboda a solidarita podmiňovala podporu návrhu státního rozpočtu na rok 2023. Když se k moci vrátil současný premiér Robert Fico, nechal snížit koeficient, od něhož se odvíjel příspěvek pro RTVS, z 0,17 na 0,12 % HDP. Spojené veřejnoprávní médium tak z roku na rok přišlo o třetinu finančních prostředků.

Dnešní slovenská vláda zestátnění dokonala

Současnému kabinetu premiéra Fica to ale nestačilo a připravil zákon o Slovenské televizi a rozhlasu (STVR), kterým fakticky zrušil RTVS a ihned založil nové médium veřejné služby. Zbavil se tím generálního ředitele RTVS i její kontrolní rady. Nová rada pak loni do čela STVR Martinu Flašíkovou, dceru zesnulého šéfa volebních kampaní Ficovy strany Směr a také Mečiarova HZDS.

Dokument Českého rozhlasu přibližuje, jak postupné zestátňování veřejnoprávní televize a rozhlasu vedlo k rušení investigativních pořadů a ke změnám ve zpravodajství i politických diskusních pořadech. Protesty redaktorů vedly jen k větším represím a propouštění největších „křiklounů“.

„Z rozhovorů [se zástupci STVR] vystupuje několik opakujících se zjištění. Prvním je, že proměna slovenského veřejnoprávního média nebyla jednorázovým zlomem. Série ukazuje řetězec kroků, které na sebe postupně navazovaly: organizační změny, výměny ve vedení, spory o podobu zpravodajství, znejistění financování, narůstající politickou rétoriku proti médiím a nakonec zákon, který původní RTVS ukončil,“ popisuje autor dokumentární série Horáček.

Host: Nikol Kouklová, herečka a PR manažerka. Jak získala práva na atraktivní zahraniční divadelní hru? Proč se rozhodla založit vlastní divadlo? A jak díky pouličnímu umění podporuje nadační fond Slunce pro všechny? Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Zločin kvete v každé době. To dokládá i příběh, v němž se česká protektorátní police střetne s velmi zkušenou dvojicí zločinců. Uprchlí zloději nemají co ztratit a o to jsou nebezpečnější.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Hostem je herečka Elizaveta Maximová. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 5. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Besedu připravila Alena Blažejovská.

Debatují zakladatel Welesu Bogdan Trojan, básníci Vojtěch Kučera, Vít Slíva, Robert Fajkus a literární vědec a vysokoškolský pedagog Miroslav Chocholatý.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 16. 5. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 23 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Weles je časopis, vzpomínka i trvající přátelství, shodují se básníci a redaktoři Kučera, Slíva, Fajkus a Chocholatý. In web ČRo Brno, 16. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) V roce 1996 vznikl nejen rozhlasový magazín Zelný rynk, ale i časopis Weles. Charakterizuje se jako literární revue, která se věnuje aktuální české poezii a próze a zároveň dává prostor i výtvarníkům. Musíme to bohužel převést do minulého času, protože časopis Weles už nevychází. Je to však úctyhodný fenomén českého, respektive moravského literárního života. Kořeny má slezské, ale nezapře svou spojitost s Brnem a jeho básníky. A i když na nová čísla už nenarazíte, mnohé trvá – nejen v archivech, ale i v životě.

Jaký to byl čas, ten plodný rok 1996 a vůbec devadesátá léta? O tom debatují básníci Vojtěch Kučera (spolu s Bogdanem Trojakem zakladatel Welesu), Vít Slíva a Robert Fajkus. A s nimi literární vědec a vysokoškolský pedagog, léta také šéfredaktor Welesu Miroslav Chocholatý.

Název WELES patří i vydavateli časopisu, Wendryňské literárně-estetické společnosti. Kromě právnické osoby je to ale především přátelská komunita – slovy Víta Slívy „družina“. Jsou to lidé, dalo by se říct „stolní společnost“, kteří se vzájemnými diskusemi a pořádáním literárních setkání obohacují už mnoho let. (…)

Jaký dar dostal americký prezident Bill Clinton od Václava Havla? K čemu potřeboval Michael Jackson při svém koncertu v Praze legendární „dismančata“? A za co se omluvil Boris Jelcin? To vše a mnoho dalšího ze zajímavých zahraničních návštěv v porevolučním Československu připomene pořad, který připravili František Šedivý a Radim Štícha.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 5. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Šedivý, František – Štícha, Radim: Návštěvy po roce 1989: Bush na Václavském náměstí, Rolling Stones na Strahově nebo královna na Kampě. In web ČRo Plus, 15. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: K čemu potřeboval Michael Jackson při svém koncertu v Praze legendární „dismančata“? A za co se omluvil Boris Jelcin? (…) Jedním z prvních významných hostů byl americký prezident George Bush, který přijel v listopadu 1990. Na Václavském náměstí tehdy zdůraznil konec rozdělené Evropy. Jeho návštěva měla silný symbolický význam – potvrzovala návrat Československa mezi demokratické státy. (…)