Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jak dlouhá je tradice českého automobilového průmyslu? Je tak slavná, jak si někdy myslíme? Co se povedlo a co nepovedlo. Připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 4. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.), 2. dílu 11. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.); 3. dílu 18. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 1. a 2. dílu 28. 10. 2026 (ČRo Plus, 7:10 h.; 8:10 h.) v cyklu 28. říjen na Plusu.

Lit.: Kindlová, Veronika: Průmyslová odysea: Auta, letadla, pistole. To všechno se u nás vyrábělo. In web ČRo Plus, 4. 4. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Jaké byly počátky průmyslové výroby automobilů v českých zemích? Kde se vzala česká zbrojířská tradice? A mohla si československá letadla v době mnichovské krize troufnout na německé stroje? Vydejte se s námi po stopách československého průmyslu.

Ve speciální sérii pořadu Téma Plus se budeme věnovat výrobě automobilů, zbraní a letadel na našem území. Jejich historii, vývoji a postoji Čechů.

Poslechněte si, jak se vyrábělo za první republiky, jaký vliv měla okupace a vznik protektorátu a co znamenal pro československý průmysl komunistický převrat.  (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Průmyslová odyssea: Česká letadla. Delfín, Turbolet, Morava a ti druzí. In web ČRo Plus, 11. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Mezi tradiční česká průmyslová odvětví patří také letecký průmysl. Proudové Albatrosy a Delfíny, sportovní Zlíny, Meta Sokoly nebo Blaníky, cestovní Turbolet nebo elegantní Morava. To jsou jen některá z letadel vyráběných u nás. Jaké jsou kořeny této tradice?

Jak se vyvíjela se ohledem na historické události, které ji provázely? Co se povedlo a co ne? O tom je další díl speciální série pořadu Téma Plus Průmyslová odyssea. (…)

Cyklus připravil Jiří Zeman. Odborná spolupráce Vlastimil Ondrák. Technická spolupráce Martin Tomas. Dramaturgie Veronika Kindlová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 4. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 2. dílu 11. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 3. dílu 18. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 4. dílu 25. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Obsah: 1. Řádění banderovců u nás se po válce nekonalo. Komunistická propaganda funguje dodnes – 2. V září 1938 vyzval Hitler československé Němce k povstání. První mrtví byli v Ústí nad Labem – 3. Sotva skončila druhá světová válka Čechoslováci a Poláci málem rozpoutali další konflikt. Několik měsíců proti sobě stály tisíce vojáků a chystali se na boj. – 4. 1939 Malá válka mezi Maďarským královstvím a Slovenskem. Anexí Podkarpatské Rusi získalo Maďarsko před druhou světovou válkou část ztraceného území.

Lit.: Zeman, Jiří: Řádění banderovců u nás se po válce nekonalo. Komunistická propaganda funguje dodnes. In web ČRo Plus, 4. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Desítky let stará komunistická propaganda dodnes deformuje názor mnoha lidí na působení banderovců v Československu v letech 1945 až 1947. Ukrajinské nacionalisty často líčila jako nelítostné vrahy v uniformách SS. Válečné a poválečné dění ve střední a východní Evropě bylo barvitější. Jak to doopravdy bylo s banderovci v Československu?

Už samotné označení „banderovci“ může historiky mást. Pamětníci ho často používali pro všechny neurčité bojovníky partyzánského typu. Za druhé světové války ve východní Evropě bojovali Němci proti Rusům, Ukrajinci proti Polákům, Poláci proti Němcům nebo Rusové proti Ukrajincům. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: V září 1938 vyzval Hitler československé Němce k povstání. První mrtví byli v Ústí nad Labem. In web ČRo Plus, 11. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Za oficiální začátek druhé světové války se považuje 1. září roku 1939, kdy Němci napadli Polsko. Někdy se ale říká, že fakticky začala válka už o rok dříve. Na československo-německých hranicích, v obcích, jako je například Habartov nedaleko Sokolova.

Tady a na několika desítkách dalších míst v pohraničí obývaném německou menšinou vypuknulo takzvané sudetoněmecké povstání, které se československé bezpečnostní složky pokusily potlačit. (…)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Václavem Obrem v Muzeu kočárů v Čechách pod Kosířem, které je opět v novém.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Hostem je Tereza Valentová, 19letá tenisová naděje. Díky čemu ji řadí mezi největší talenty současnosti a označují ji za „tenisovou kometu“? A proč před rokem s tenisem málem skončila? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Daniela Kolářová, herečka. Má za sebou čtyři filmová manželství se Zdeňkem Svěrákem, který nedávno oslavil devadesátiny. Začalo to před padesáti lety snímkem Na samotě u lesa. Které filmové manželství s ním ji bavilo nejvíc? Co se za tu dobu mezi nimi změnilo? A je těžší dělat kompromisy v práci, nebo v osobním životě? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Historie z časů biblických i po staletí tradované pověsti. Knihy psané latinsky i staročeštinou, ve verších i v podobenstvích. Jak ovlivnil výběr příběhů zaznamenaných v nejstarších kronikách pozdější interpretaci českých dějin? Výpravy za nejstaršími kronikáři a za tajemstvími vepsanými do jejich knih. Připravila Jana Davidová Kracíková.

Hovoří historička-medievistka a archivářka Marie Bláhová a ředitel odboru Historické a hudební fondy Národní knihovny ČR Tomáš Klimek.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 4. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.); 2. dílu 11. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.); 3. dílu 18. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.); 4. dílu 25. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:15 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Obsah: 1. Tajemství staročeské Kroniky tak řečeného Dalimila. – 2. Zbraslavská kronika. – 3. Karel IV. znal cenu „historické paměti“. – 4. Vavřince z Březové Kronika husitská.

Významné historické místo spjaté s dějinami přemyslovského státu i cyrilometodějským odkazem. O létech zapomnění i probouzení svědčí reflexe místních patriotů a znalců osudů nejstaršího kostela v Čechách. Inspirativnost místa pak dokládají poutníci propojující tuto středočeskou lokalitu s moravským Velehradem. I s nimi, spolu s odborníky, hovoří dokumentarista Petr Slinták.

Hovoří Ing. arch. Jan Bárta, pastorační asistent Prokop Šatava (Římskokatolická farnost Roztoky), historik Mgr. Petr Kopal, akademická malířka Zlatica Dobošová, patriot obce Velké Popovice, truhlář-restaurátor Vlastimil Čelikovský (*1944), průvodce Českomoravské trasy Cyrilometodějské stezky z Levého Hradce na Velehrad Tomáš Jindřich (spolek Ultreia, z. s.) a poutníci a poutnice: František z Fryštáku, Hana Kozojedová z Újezdu u Vodňan, Eliška z Prahy, Honza Kašparík z Opavy a Helena z Hostinného.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:15 h.; 53 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Slinták, Petr: Levý Hradec historický a poutnický je místo mimořádné duchovní síly. In web ČRo 3 Vltava, 4. 4. 2026 (článek). – Cit.: Levý Hradec je místem, kde byl postaven první křesťanský kostel v Čechách a kde se začala po rozkladu Velké Moravy upevňovat česká státnost. Jeho zasvěcení sv. Klimentovi odkazuje k cyrilometodějské tradici a došlo zde i k biskupské volbě svatého Vojtěcha.

Přestože centrum přemyslovského státu bylo přemístěno do oblasti dnešní Prahy, Levý Hradec, patřící dnes katastrálně k městu Roztoky, lze označit za první ohnisko christianizace Čech. Základy zdejšího kostela odkazují k době, kdy kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou přijali na Veligradu křest od arcibiskupa Metoděje.

Podoba původního svatostánku na Levém Hradci však zůstává neznámá. Přestavby převážně barokizovaného kostela a intenzivní pohřbívání naneštěstí postupně zahladily stopy, které by archeology dovedly k přesnějšímu časovému určení stavby původní románské rotundy.

Spirituální podstata místa je však dodnes inspirující, a tak není divu, že se na Levý Hradec sjíždí lidé nejen kvůli pravidelným mším. K poctě českého panovnického rodu se na Levém Hradci scházejí jedinci, kterým není působivý ostroh nad řekou Vltavou lhostejný. Ba naopak, vnímají tuto lokalitu jako místo mimořádné duchovní síly a historické důležitosti.

Není proto divu, že někteří příchozí vyráží z Levého Hradce na dálková pěší putování. Činili tak aktivní křesťané v 80. letech 20. století navzdory nepřízni tehdejšího režimu a činí tak i zdatnější turisté v dnešní době. Právě z Levého Hradce totiž vede jedna z tras Cyrilometodějské stezky. O létech zapomnění i probouzení Levého Hradce svědčí reflexe místních patriotů a znalců. Inspirativnost místa pak dokládají poutníci propojující tuto středočeskou lokalitu s moravským Velehradem.

Monografie představující období života a vlády římského a českého krále Václava IV. (1361-1419) podává plastický obraz vývoje architektury, sochařství, malířství a uměleckých řemesel v období vlády Václava IV., který přímo navazuje na dílo svého otce Karla IV. Dobu vlády těchto dvou panovníků představuje historik umění Jiří Kuthan. Součástí pořadu je posluchačská soutěž, nejrychlejší správná odpověď zaslaná na adresu: vltava.soutez@rozhlas.cz bude odměněna výtiskem knihy.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 9:20 h.) v cyklu Víkendová příloha.