Barbora Hrínová. Letní návrat do rodné vsi na východním Slovensku. Povídka ze sbírky Jednorožci oceněné v roce 2021 Anasoft Literou. Účinkuje Apolena Veldová. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min.).
Monika Ostrovská. Rozhlasová hra. Zvukový mistr Michal Zelinka. Dramaturgie Eva Schulzová a Alena Blažejovská. Zvukový mistr Michal Zelinka. Produkce Vendula Záhoříková. Režie Lukáš Kopecký.
Osoby a obsazení: Agáta (Barbora Goldmannová), Jakub (Ondřej Kolín), děda (Ladislav Kolář), babi (Ivana Valešová), matka (Gabriela Ježková Štefanová), realitní makléř (Marek Hurák) a šéfová (Simona Peková).
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 6. 4. 2026 (ČRo Brno, 53 min.) v cyklu
To nejlepší k poslechu.
Pozn.: Hru Pod povrchem napsala studentka RTDS na Divadelní fakulta JAMU Monika Ostrovská. Základem se stal scénář, který vznikl v semináři pod vedením doc. Evy Schulzové. Vysíláme o Velikonocích, těšte se! (anotace)
Lit.: Blažejovská, Alena: Pod povrchem. Rozhlasová hra o hledání smyslu života mezi bramborovými řádky. In web ČRo Brno, 6. duben 2026 (článek). – Cit.: Agáta a Jakub = láska. Babička a děda = sadba a sklizeň brambor. Máma? Praštěná. Život není lehký a budoucnost je nejistá. Co s tím? (…)
Agáta bydlí u babičky a dědy na malé vesnici kousek od Brna a plánuje se osamostatnit a začít ve městě nový život s partnerem Jakubem. Její příběh se odvíjí na jaře – mezi výsadbou a sklizní brambor. Agáta předtím nevěděla, že když nať vadne, znamená to, že něco pod povrchem roste. A teď se najednou cítí jako brambora. Svým blízkým to ale zatím nechce říct – ani mámě, ani Jakubovi. V té rodině vlastně není zvykem o věcech mluvit. Všichni raději čekají na to, až… Co vlastně?
Monika Ostrovská žije a tvoří na pozadí malého města mezi Brnem a Znojmem. Je studentkou rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU, kam přišla s láskou k televiznímu médiu a naprosto propadla tomu rozhlasovému. Ráda ve své tvorbě reflektuje osobní zkušenosti a naturel svého okolí i jeho minulost. Je autorkou výstavy a katalogu věnovaného kněžně Marii Eleonoře z Lichtenštejna. S přesvědčením, že za každou osobou na obraze se skrývá osobnost, popularizuje skrze svoji tvorbu příběhy našich předků.
Základem její hry Pod povrchem se stal scénář vytvořený pod pedagogickým vedením Evy Schulzové na Divadelní fakultě JAMU. Ten byl dále realizován péčí dramaturgyně Aleny Blažejovské ve studiu a dalších prostorách Českého rozhlasu Brno.
Hostem je Petr Paták, středočeský Zlatý Amos 2026, tedy nejoblíbenější učitel mezi studenty. Čím si získal podporu těch svých z kladenské střední školy? Co podle něj žáci i učitelé dnes potřebují, aby byla výuka smysluplná? A proč je podle něj důležité školu vnímat jako společenství, kde každý hlas má váhu? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 3. 2026 (ČRo 1 Radiožurnáál, 9:06 h.).
Petr Holub, komentátor serveru Seznam.Zprávy. Prezident Petr Pavel chce před rozhodnutím o rozpočtu ještě jednat s ministryní financí a premiérem. Lze nad návrhem, který nesplňuje zákon, přivřít oko? Má současná vláda slabiny jinde než v rozpočtové kázni? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 3. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Host: Michal Bystrov, publicista, spisovatel, hudebník. Jaké to je, když se z jeho knihy stane rozhlasová hra a postavy tak ožijí? Kdy se začal zajímat o americkou cestu Voskovce a Wericha? A jaká píseň ovlivnila jeho hudební vkus? Moderuje Adéla Gondíková.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lit.: Gondíková, Adéla: Občas jim bouchly saze. Nakonec jim tleskala i Broadway, říká o životě Voskovce a Wericha v Americe Michal Bystrov. In web ČRo 2 Praha, 4. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Až do 19. dubna je k poslechu na webu Dvojky i v aplikaci můj Rozhlas čtyřdílná série Americká cesta, která mapuje pobyt Voskovce a Wericha v Americe v letech 1939–1945. Série vychází ze stejnojmenné knihy publicisty, překladatele a hudebníka Michala Bystrova. „Lidi se mě ptají, jestli je tam třeba Masaryk a Beneš. Já říkám, že ani ne. Těžkost doby odrážejí zdánlivě nejbanálnější situace,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jak Jan Werich a Jiří Voskovec dobyli Ameriku?
Na rozhlasové verzi Americké cesty pracoval Michal Bystrov rok. „Pořád se to předělávalo a pilovalo. Ty nejlepší věci nakonec musely pryč, protože šly těžko vysvětlit nebo nesvištěly. Výsledek jsou velké dějiny ukázané skrze každodenní situace. A to mě na tom baví nejvíc,“ přibližuje autor. (…)
Werich s Voskovcem odešli do Ameriky v roce 1939, krátce po okupaci Československa nacistickým Německem. Spolu s nimi se v příběhu výrazně objevuje také skladatel Jaroslav Ježek, který se během amerického pobytu potýkal s pracovními i zdravotními omezeními.
„Nijak si ale nestěžoval, i když mu občas bouchly saze. Zrakový hendikep vyřešil třeba tak, že si koupil dalekohled a na Manhattanu se s ním orientoval líp než rodilí Američané,“ popisuje Bystrov. (…)
Jiří Schneider, bývalý velvyslanec v Izraeli, bezpečnostní analytik. Většina těch, kteří by se mohli stát nástupcem po ajatoláhu Chameneím, je po smrti, oznámil čtvrtý den americko-izraelských vzdušných úderů na Írán americký prezident. Mají Američané plán pro případ, že se íránský režim pod tlakem protestů a vojenských operací zhroutí? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 3. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Dabing Pavel Vondra. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: YouTube – C-SPAN (@CSPAN), YT – Right Side Broadcasting (@Right Side Broadcasting Network), YT – Fox News (@FoxNews).
Hovoří výzkumný pracovník na pražském Ústavu mezinárodních vztahů Azriel Bermant.
Natočeno 2026. Webová premiéra 4. 3. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 23 min).
Lit.: Jonáš, Martin: Proč udeřil na Írán? Pro Trumpa mohlo jít i o osobní záležitost, říká expert. In web Seznam Zprávy, 4. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letecké údery Spojených států a Izraele proti Íránu pokračují, stejně jako íránská odveta proti americkým základnám a spojencům v regionu. A podle výroků amerických a izraelských lídrů se zdá, že vojenská kampaň ještě může trvat. Jakou konečnou strategii Washington a Tel Aviv sledují? (…)
Izraelská armáda v úterý v podvečer oznámila, že za posledních pět dní svrhla na Írán přes čtyři tisíce bomb, což je víc než za loňskou dvanáctidenní válku. Spojené státy pak podle amerického prezidenta Donalda Trumpa podnikly více než 1700 úderů a podařilo se jim prý „vyřadit takřka všechny“ prostředky íránské obrany. Naopak s útoky na americké vojenské základny i partnery USA v regionu pak pokračuje také Írán.
Zároveň ale mohou stále panovat pochybnosti, co zejména Spojené státy vzdušnými údery sledují. Trump zdůrazňuje hrozbu, jakou íránský režim představoval. Viceprezident J. D. Vance nebo ministr obrany Pete Hegseth nicméně na druhou stranu mluví o tom, že změna režimu v Teheránu nebyla cílem. A podle vyjádření šéfa americké diplomacie Marca Rubia přiměly USA k zahájení úderů izraelské plány zaútočit na Írán. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Tea Veseláková. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla, Damiana Smetanová.
Hovoří politický reportér Radek Bartoníček ze serveru Aktuálně.cz.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 3. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Bartoníček: Koalice na nevydání Babiše a Okamury stojí. Poslancům ale do hlavy nevidíte. In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. 3. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předem rozhodnuto, nebo ne? Jak moc se Sněmovna zhádá nad vydáním Babiše a Okamury k trestnímu stíhání? Co na to politici? Téma pro politického reportéra Radka Bartoníčka ze serveru Aktuálně.cz. (…)
Vláda chystá návrh ústavního zákona o celostátním referendu, kterým by se Česko mohlo připojit k většině evropských zemí, které tento institut používají. Bude volič schopen kompetentně rozhodovat o složitých otázkách celostátního významu jako je třeba přijetí eura? Nepředstavuje přímé hlasování riziko pro stabilitu naší zastupitelské demokracie? Nebo naopak posílí důvěru občanů ve stát? Ptá se Lukáš Matoška.
Hovoří ministr spravedlnosti za hnutí ANO Jeroným Tejc a předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 3. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Barbora Bezděková, designérka. Čerstvá absolventka Ateliéru průmyslového designu UMPRUM Barbora Bezděková získala v česko-slovenském kole mezinárodní soutěže Woman Changing The World hned dvě ceny a to za sadu produktů pro osoby s tělesným znevýhodněním, díky které mohou samostatně malovat, kreslit, ovládat displej ústy nebo se podepisovat. Porota ocenila její činnost v oblasti sociálního designu v kategorii Ženy v inovacích a dále v kategorii Mladá naděje. Kde se vzal její zájem o sociální design? A na jaké další produkty, které pomáhají, by se chtěla v nejbližší době zaměřit? Ptá se Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Powered by WordPress