Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 3. 2026

Vínový kopec (2026)

Filed under: Povídky — Přemek @ 12:07

Petr Borkovec. Povídka současného básníka a prozaika ze sbírky Nějaká Cécile a jiné. Dramaturgie Dominik Mačas. Účinkuje Martin Siničák. Režie Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 14. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Petra Borkovce, J. A. Pitínského, Dana Beka, Marie Škrdlíkové a dalších českých prozaiků. In web ČRo 3 Vltava, 9. 3. 2026 (článek). – Cit.: Portréty lidského stáří, lucidní bilancování se svým vysněným mladším já, obrázky z městečka malého, neklid dospívání a hledání sebe sama a řada dalších témat. Jako vždy je v povídkách současných českých autorů z čeho vybírat. (…)

Deštivý říjnový den a bolest z nemoci odkládá cestu do zarostlých strmých teras zvaných Vínový kopec. Pečlivě čistí dosud nerozkvetlé růže, které někdo vyhodil do popelnice. Torzo příběhu prosté lidské existence. Próza ze sbírky Nějaká Cécile a jiné. (…)

Host Radiožurnálu – Michal Švec (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:04

Hostem je Michal Švec, překladatel, lektor finštiny a autor. Jak se dnes žije překladatelům? Proč se našinci učí finsky? Co máme se seveřany společného? A jaká jsou méně známá dramata Mika Waltariho? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 14. 3. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Hlasy paměti – Za studium Písma doživotní vězení (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:01

Teologa Oto Mádra odsoudili komunisté v 50. letech ve vykonstruovaném procesu. Jeho příběh připomínají autoři Hlasů paměti Lucie Korcová a Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2026. Premiéra 11. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:32 h.; 26 min.). Repríza 14. 3. 2026 (ČRo Plus, 11:33 h.).

Lit.: Korcová, Lucie – Kroupa, Mikuláš: Quotidie morior – umírám kdykoliv. Příběh kněze Oty Mádra, který stál na straně svědomí a víry. In web ČRo Plus, 11. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Katolického kněze a teologa Oto Mádra odsoudili komunisté na doživotí. V komunistických věznicích nakonec strávil patnáct let. Ani v těch nejtěžších chvílích ale nepřestal jednat podle svého svědomí a pořád být útěchou pro lidi ve svém okolí. 

„Je nám zapotřebí uzdravení dějin. Nemocné svědomí a podvědomí se uzdraví odhalením a pokáním. Podobně je třeba naučit se vidět dějiny beze strachu, s vůlí k pravdě – a s láskou, která teprve zbystří zrak pro porozumění lidem a dějům,“ napsal v roce 1983 Oto Mádr v samizdatových Teologických textech.

Muž, který ve svém životě musel čelit perzekuci a pronásledování ze strany komunistického režimu. Přesto v něm nezůstala hořkost. Sílu nacházel ve své víře. (…)

Osobnost Plus – Josef Veselka (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:58

Josef Veselka, lékař. „Evropa i Česko půjdou ke dnu,“ varoval před dvěma lety, když se jako špičkový český kardiolog přestěhoval za prací do Německa. Prohlédli jsme od té doby, nebo Evropa nadále žije ze své podstaty? A proč je podle něho mýtus, že v Česku máme špičkovou zdravotní péči? Ptá se Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 14. 3. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.).

Tobogan – Iveta Bartošová 60! (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:56

Hosty pořadu jsou: Artur Štaidl, Šárka Vaňková s kapelou Fredy Bittner band a další. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2026. Premiéra 14. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Angličan v Kutné Hoře (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:07

Narodil se v přímořském městečku Scarborough, studoval na univerzitě v Cambridge, kde byl jeho profesorem Karel Brušák, český literární vědec a v roce 1991 přijel do Prahy a Česká republika se stala jeho druhým domovem. Český příběh britského výtvarného kritika a historika Richarda Druryho, šéfa uměleckého oddělení Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře (GASK). Připravil Jiří Kamen.

Hovoří vedoucí uměleckého oddělení Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře Richard Drury. Ukázky z textů (Karel Brušák, Rudolf Matys) čte Miroslav Buriánek.

Natočeno 2026. Premiéra 14. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 60 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Citované osobnosti: spisovatel, novinář, překladatel a literární vědec Karel Brušák (1913-2004), Karel Hynek Mácha, Květa Válová, Jitka Válová [sestry Válovy, Válovky], Lenka Koubová, historik umění a galerista PhDr. Jan Sekera, Josef Čapek, Eugen Brikcius, Emil Artur Longen, historik umění a kurátor PhDr. Jiří Kohoutek, malíř František Hudeček.

Lit.: Kamen, Jiří: Angličan v Kutné Hoře. Richard Drury a jeho český příběh. In web ČRo 3 Vltava, 14. 3. 2026 (článek). – Cit.: Galerie středočeského kraje (GASK) se v posledních letech zařadila mezi tuzemská špičková výstavní místa. Návštěvníci sem přijíždějí nejen z Prahy, ale z celé republiky i z ciziny. Díky GASK se moderní umění, na které se galerie zaměřuje především, stává samozřejmou součástí historického města.

Setkání historie a moderny přináší řadu překvapení a estetických prožitků. Například při pohledu z oken jezuitské koleje, kde expozice GASK sídlí, směrem k chrámu svaté Barbory, nás překvapí Dešťová stěna IV., sochařská realizace v podobě hliníkových prutů, kterou Adéla Matasová intervenuje do architektury bastionu. (…)

Rozhovor s Richardem Drurym prostupují pasáže z vltavského pořadu o kutnohorské výstavě sester Válových. Při jejich poslechu si uvědomíme intenzitu Druryho vztahu k českému umění, jeho znalosti, vědomí evropských souvislostí a také jeho empatii, s jakou k českému umění přistupuje. Zjistíme, jak mu blízkost možná paradoxně zprostředkovává ironie, která je charakteristickým rysem velké části českého umění. Díky tomu se Brit Drury v Čechách může cítit jako doma v Británii. Nebo se v Británii cítí doma jako v Čechách?

Já je někdo jiný (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:01

Miroslav Buriánek připravil kompozici zvukových záběrů z výstavy Dvojník, kterou připravila Galerie hlavního města Prahy v domě U kamenného zvonu. O tajemství dvojnictví a s ním spojené otázce identity z pohledů více uměleckých médií od klasických až k současným technologickým, o pojmech imaginárního a reálného hovoří Kristýna Jirátová, kurátorka výstavy, multimediální umělkyně Helena Lukášová, malíři Josef Bolf, Tomáš Císařovský, Adam Štech, sochař Kryštof Hošek.

Natočeno 2026. Premiéra 14. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Pouť jazykem… (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:43

Medailon německy píšícího švýcarského básníka a překladatele Franze Wurma, který se 16. března 1926 narodil v Praze. Připravila jeho překladatelka Věra Koubová.

Natočeno 2026. Premiéra 14. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:40 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Mezi mlýnskými kameny. Gaza a její příběh 1/10 (2026)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 0:36

Jakub Szántó. Kapitoly ze své knihy vybral autor. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkují Aleš Slanina, Martin Mihál, Daniel Rymeš, Petr Kubes, Vladimír Hauser a Barbora Goldmannová.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 3. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: Díl první: Příběhy tří mladých lidí po 7. říjnu, část první. Autor začíná příběhy tří mladých lidí (Razana z Gazy, bojovníka Gideona a ajťáka Adnána), kteří se po 7. říjnu 2023 ocitli v nečekané situaci – jako by se otevřely brány pekel. Bezmála čtyři tisíce palestinských teroristů a v závěsu za nimi zhruba tři tisíce civilistů prorazily na šedesáti místech pohraniční bariéru pořízenou za miliardy šekelů a vydaly se z Gazy na izraelské území. Poté vypukla válka, která se rozšířila do palestinské Gazy.

Díl druhý: Příběhy tří mladých lidí po 7. říjnu, část druhá. Autor začíná příběhy tří mladých lidí (Razana z Gazy, bojovníka Gideona a ajťáka Adnána), kteří se po 7. říjnu 2023 ocitli v nečekané situaci – jako by se otevřely brány pekel. Bezmála čtyři tisíce palestinských teroristů a v závěsu za nimi zhruba tři tisíce civilistů prorazily na šedesáti místech pohraniční bariéru pořízenou za miliardy šekelů a vydaly se z Gazy na izraelské území. Poté vypukla válka, která se rozšířila do palestinské Gazy.

Díl třetí: Gaza first, nebo Gaza only? (1993-2007) část první. S nástupem nového amerického prezidenta George Bushe do Bílého domu v lednu 1989 skončila nekritická politika podpory Izraele a Irácká invaze do Kuvajtu v roce 1990 pak dala do pohybu mocné mezinárodní síly, které měly zásadní dopad i na uspořádání znepřátelených arabsko-izraelských vztahů.

Díl čtvrtý: Gaza first, nebo Gaza only? (1993-2007) část druhá. Jásir Arafat zprvu usiloval o spolupráci s méně radikálními lídry Hamásu. Příležitost k tomu poskytlo pozatýkání nejnásilnějších členů mladé generace – jako byl Jahjá Sinvár. Arafat se pokoušel domluvit s pragmatiky jako byli Mahmud Zahár a Ismail Hanija. Uvězněné vedení to ale prostřednictvím pašovaných vzkazů zarazilo. Konec této snaze učinilo unesení izraelského vojáka a následná osvobozovací akce.

Díl pátý: Gaza first, nebo Gaza only? (1993-2007) část třetí. V roce 1996 po volbách přichází na scénu pravicová strana Likud v čele s hlasitým kritikem mírového procesu Benjaminem Netanjahuem. Původní idea mírových jednání „Gaza First“ se začala proměňovat na „Gaza Only“.

Díl šestý: Gaza first, nebo Gaza only? (1993-2007) část čtvrtá. V roce 2000 se autor sám ocitá v centru dění, tehdy jako reportér televize Nova. To, co vypadalo, jako skvělá žurnalistická příležitost po uzavření přelomové mírové dohody mezi Izraelci a Palestinci se proměnilo v novinářské turné plné zmaru a zlomených nadějí.

Díl sedmý: Gaza first, nebo Gaza only? (1993-2007) část pátá. Odpovědí na nezadržitelnou vlnu palestinského teroru se v roce 2002 stalo budování osmimetrové bariéry z betonových bloků mezi Izraelem a Západním Břehem. Izrael se tak bránil rostoucímu počtu sebevražedných atentátníkům, ale zároveň znemožnil pohyb Palestincům a odstřihl je od jejich hájů a sadů. Také se dozvídáme o strategickém přelomu ve výrobě zbraní. Hamás vyvíjí raketový arsenál, Izrael protivzdušnou obranu.

Díl osmý: Hamástán na cestě k apokalypse (2005-2023) část první. Definitivní konec okupace Pásma na podzim roku 2005 byl pro Palestince důvod k oslavě. Právě v té chvíli se ale zrodily dva zcela protichůdné mýty o tom, čí je to zásluha. Fakticky tak proti sobě postavily příznivce Fatahu a Hamásu.

Díl devátý: Hamástán na cestě k apokalypse (2005-2023) část druhá. Násilí plodí další násilí. Slyšíme například o případech z roku 2014 o unesení a zavraždění tří izraelských teenagerů, ale také o pomstě ze strany Izraelců na jiném šestnáctiletém Palestinci. Děsivé je, že příběhy se neustále opakují.

Díl desátý: Hamástán na cestě k apokalypse (2005-2023) část třetí. Jak dlouho se chystal Hamás na vpád do Izraele, který nakonec proběhl 7. října 2023 a co všechno podcenili Izraelci, to se dozvídáme z posledního dílu četby.

Lit.: Blažejovská, Alena: Jakub Szántó: Mezi mlýnskými kameny. Gaza a její příběh vyprávěný zkušeným reportérem. In web ČRo Plus, 13. 3. 2026 (článek). – Cit.: Razan z Gazy, bojovník Gideon i ajťák Adnán se po 7. říjnu 2023 ocitli v nečekané situace. Jako by se otevřely brány pekel. Bezmála čtyři tisíce palestinských teroristů a v závěsu za nimi zhruba tři tisíce civilistů prorazily na šedesáti místech sofistikovanou pohraniční bariéru pořízenou za miliardy šekelů a vydaly se z Gazy na izraelské území… Proč k tomu došlo? Jakub Szántó, reportér České televize, vypráví příběh tří mladých lidí i novodobých dějin Blízkého východu.

„Odolnost a vzdor má Gaza v kulturní a historické DNA. Prošla tudy stará i nová impéria. Ničily ji války, hladomory, zemětřesení i mor. Vždy ale vstala z popela,“ píše Szántó, někdejší dlouholetý zahraniční reportér České televize na Blízkém východě.

V knize, kterou sám upravil pro Radioknihu Českého rozhlasu Plus, popisuje složitou a bolestnou historii Gazy. Odpovídá i na otázku, proč mezi jejími obyvateli a Židy panuje tak silná nenávist.

V přímořské oblasti rozlohou menší než Praha odhaluje reportér kořeny pestré kulturní směsi, která tu mezi mlýnskými kameny prastarých civilizací, novějších říší i nejnovějších dějin za poslední milénia vznikla. (…)

Hovory Plus – Tomáš Suchý (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:34


Tomáš Suchý je berounský patriot, písničkář a nově také literární debutant. V Hovorech představí svoji knížku pro děti „Voda ho vzala“. „Příběh jedné chaty na Berounce pod Týřovem, která o povodních doplula i s dědou Marcelem a psem Ronym až do Hamburku.“ Moderuje Vladimír Kroc

Natočeno 2026. Premiéra 13. 3. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress