Fázi zamilovanosti si dlouho neužili, brzy řešili hned několik složitých životních okolností a událostí. Náročné těhotenství, ztráta rodinné opory, studium, pracovní turbulence. Pavel a Lucie byli léta oba na pokraji vyhoření. Co jim pomohlo odrazit se ode dna a začít cíleně budovat vzájemný vztah?
Natočeno 2026. Premiéra 15. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Host: Kateřina Chládková, psycholingvistka, Psychologický ústav AV ČR. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Příběhy 20. století představí dvě osobnosti, dva sourozence – Václava Havla a jeho mladšího bratra Ivana. Mikuláš Kroupa vypráví o jejich dětství.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.).
Lit.: Kroupa, Mikuláš: Přišli o obrovský majetek, ale doma před dětmi se Havlovi nikdy nehádali. In web ČRo Plus, 15. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dětství, prvních pět až sedm let života, považují vědci za vývojově nejcitlivější. Rodí se nejpodstatnější obrysy našeho charakteru, temperamentu, osobnosti. Odsud pramení naše sklony k úzkosti, impulzivitě, otevřenosti, stylu, jak navazujeme vztahy, odvaha a mnoho dalšího.
Jak podstatná je výchova a rodinné zázemí koneckonců vystihují česká rčení: „Jablko nepadá daleko od stromu.“ „Všude dobře, doma nejlíp.“ „Krev není voda.“
Jaké dětství měli bratři Václav a Ivan Havlovi? O tom pojednává nový rozhlasový dokument z cyklu Příběhy 20. století. (…)
Dva bratři. Ivan a Václav Havlovi. Netřeba dlouze představovat: Václav Havel za komunismu třikrát uvězněný politický vězeň, odseděl si skoro pět let, jeden z autorů prohlášení Charty 77, po roce 1989 čtyřikrát zvolený prezident. Známý po celém světě, milovaným mnoha lidmi. (…)
Petr Borkovec. Vyprávění o Mářích z louňovického kostela. Povídka ze sbírky Nějaká Cécile a jiné. Dramaturgie Dominik Mačas. Účinkuje Martin Siničák. Režie Radim Nejedlý.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 15. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Alžběta Flíčková je programová ředitelka Hnutí Brontosaurus, která uplynulý rok hodnotí jako rok neuvěřitelného nasazení. Co se všechno podařilo? Proč pomáhají českým krajanům v Srbsku, Rumunsku a Chorvatsku? Jak funguje komunitní centrum v Boskovicích? Jak ona sama pomáhá dětem s aspergerovým syndromem? A jak významným krokem pro budoucnost dobrovolnictví v Česku je nové memorandum o spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR? Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 3. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Jak vypadalo za studené války pohrávání s takzvaným jaderným kufříkem? Historii zbrojení i vývoj principu vzájemného zaručeného zničení – tomu se věnuje historik Jan Adamec a Jan Sedmidubský.
Natočeno 2026. Premiéra 14. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.) v cyklu Studená válka. Repríza 15. 3. 2026 (ČRo Plus, 11:07 h.).
Lit.: Sedmidubský, Jan: Největší bitvy studené války: Pohrávání si s jaderným kufříkem. In web ČRo Plus, 14. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když Harry Truman v rádiu ohlašoval kapitulaci Japonska, věděl, že do poválečné éry vstupuje oproti Stalinovi ve výhodné pozici. Spojené státy měly zbraň, jejíž ničivost překonala dosud představitelné meze. Jenomže k čemu je jaderná bomba, když ji nemůžete použít?
Ještě na konci 40. let to vypadalo, že jaderné zbraně budou jenom další položkou v portofoliu.
Korejská válka, kterou začali severokorejští komunisté s tichou podporou SSSR, byla prvním velkým poválečným konfliktem mezi Sověty a Američany, byť zprostředkovaným. Šlo tedy zároveň o situaci, ve které generalita obou stran poprvé řešila novou otázku – máme nový typ zbraní. Co s nimi? Dá se s nimi vyhrát další válka?
Během korejské války generál Douglas MacArthur a někteří vysocí vojenští činitelé, a dokonce i americký prezident Harry Truman, v té době zvažovali různé varianty, jak jediným úderem zastavit čínská vojska, která se do země hrnula na pomoc severokorejskému komunistickému režimu.
Že k dalšími použití jaderných bomb a k nekontrolovatelné eskalaci nedošlo, bylo jednak zásluhou Trumanovy rozvahy, s níž odolal radikálním nápadům svých generálů, ale svou roli sehrála i ztráta jaderného monopolu USA (v roce 1949 získal jadernou zbraň i SSSR). (…)
Veronika Hajdučíková. Feature.
Hovoří antropoložka Helena Tužinská, kamionistka Viola Píšová, hrobařka Stanka Šaková a tesařka Zuzana Števková.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 3. 2026 (SRo 3 Rádio Devín, 59 min.).
Lit.: anonym: Fíčer | Veronika Hajdučíková: Ženy mesiaca a slnka. In web SRo 3 Rádio Devín, 4. 3. 2026 (článek). – Cit.: Kamionistka Viola Píšová, hrobárka Stanka Šaková a tesárka Zuzana Števková. Tri ženy v stereotypne mužských povolaniach, ktoré vykonávajú s vášňou a žijú svoje životy ako tisícky ďalších. S čím sa potýkajú? Čomu čelili alebo čelia? Spolu s nimi a s kultúrnou antropologičkou Helenou Tužinskou sa autorka Veronika Hajdučíková odhlodlala rozpletať nitky toho mužsko – ženského. Nazrieť na cestu po ktorej kráčajú a klásť si otázky o mužskej a ženskej práci. Inak. (…)
Pozoruhodnou biografii Petra Čepka, plnou rozborů jednotlivých divadelních a filmových rolí, napsal divadelní teoretik a historik Jaroslav Vostrý a nazval ji „Petr Čepek. Talent a osud“. Vyšla v roce 1996 a v roce 2004 ji přečetla, zajímavé ukázky z ní vybrala a v pořadu okomentovala Jana Klusáková.
Hovoří Jaroslav Vostrý.
Natočeno 2004. Repríza 12. 3. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.; 52 min.) v cyklu Návraty časem.
Lit.: jpr – Klusáková, Jana: Velký talent, složitý osud. Jaké byly životní role herce Petra Čepka? In web ČRo Plus, 12. 3. 2026 (článek). – Cit.: Hluboký, klidný a lehce melancholický hlas, civilní herecký projev i schopnost zahrát intelektuály, podivíny nebo morálně zcela rozpolcené postavy – to byl herec Petr Čepek. Jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století, zajímavý nejen svým herectvím, ale i osobností a životním osudem. (…)
„Petra jsem znal,“ vzpomíná Jaroslav Vostrý. „Na Petra jsem odborník i jako kamarád. S Petrem jsme toho mnoho prožili. On do jisté míry zosobňoval Činoherní klub, takže tam je to pochopitelné. A pak mě zasáhla jeho smrt a musel jsem se z toho trochu vypovídat, dostat. A přiznám se, že ta knížka byla taky prostředkem, jak se z této události, která mě velmi zasáhla, tak trochu dostat a zjednat si jistý odstup od té bezprostřední emocionální reakce. Ono je to ve mně dodneška.“
Petr Čepek se narodil v září roku 1940 a dětství strávil v Ostravě. V pěti letech přišel o otce, vychovávala ho spolu s bratrem maminka, učitelka hry na klavír. Vyrůstání bez otce ho ovlivnilo, snažil se přebírat jeho roli v rodině. Studoval na DAMU.
Vysokou školu dokončil, ale neabsolvoval. „Tenkrát v roce 1962 se konaly majálesy, kterých se zúčastnili také samozřejmě posluchači DAMU, například Ladislav Mrkvička. Mrkvička byl za své vystoupení, které bylo pokládáno za protirežimní, vyloučen ze školy. No a Petr to prostě jaksi nesnesl a odešel sám,“ říká Vostrý. (….)
Podcast připravili Michaela Nováčková, Vratislav Dostál a Radek Bartoníček.
Hosty jsou Michal Půr a další.
Natočeno 2025 – 2026. Webová premiéra 1. dílu 26. 5. 2025 (Aktuálně.cz, 14:56 h.; 33 min.).
Lit.: anonym: Nový podcast: Bartoníček, Nováčková a Dostál šikanují politiky. In web Aktuálně.cz, 26. 5. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Týden co týden bude trojice novinářů Aktuálně.cz přinášet v novém podcastu s názvem Politická šikana své postřehy z české politiky – přímo z terénu či ze setkání s politiky i voliči. V premiérovém díle se Míša Nováčková, Vráťa Dostál a Radek Bartoníček baví mimo jiné o předvolební tour premiéra Petra Fialy, „přednášce“ Víta Rakušana i „oživení“ Ivana Bartoše.
Tím prvním, koho začala trojice novinářů „šikanovat“, je premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala, který se telefonicky od herečky Ivy Pazderkové dozvídá, že se blíží volby. „Sorry, na mě to působí, jako kdyby béčková herečka připomínala béčkovému premiérovi, že je volební rok,“ pranýřuje lídra Spolu Míša, které Vráťa dává za pravdu, zatímco Radek se přiznává, že má Pazderkovou jako herečku rád.
Zatímco u koalice Spolu se všichni spíš bavili, atmosféra mítinků SPD podle Radka spíš naháněla hrůzu. „Ať se na mě nikdo nezlobí, pro naši zemi je to něco nebezpečného.“ (…)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Janem Hockem v Jeseníkách.
Natočeno 2026. Premiéra 14. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Powered by WordPress