Johan Borgen. Norská rozhlasová hra. Překlad Josef B. Michl. Hudební spolupráce Vilém Prokop Mlejnek. Režie Vladimír Tomeš.
Osoby a obsazení: Laura (Marie Vášová), Henrik (Vladimír Brabec), Enevold (Miloš Nedbal), otcův hlas (Pavel Spálený).
Natočeno 1962. Premiéra 29. 1. 1963 (Praha 20:00 – 20:45 h.).
Lit.: Michl, J. B.: Borgenův „DŮM“ moderní norská rozhlasová hra. In Čs. rozhlas a televize 5/1963 (22. 1. 1963), s. 2 (článek). – Cit.: Johann Borgen, přední norský prozaik a dramatik, překročil nedávno šedesátku a přece je to spisovatel mladě bojovný. Nebojácně komentuje politické dění doma i ve světě a v pevném občanském postoji nalézá východisko ze zmatku pro sebe i pro své čtenáře. Vedle románu a dramatických práci zaměřuje se hlavně k novelám, v nichž uplatňuje všechno své jazykové mistrovství. Ale i Borgenovy drobné novinářské sloupky za okupace napovídaly mezi řádky tolik, že si jich nakonec všimlo i gestapo a Borgen byl uvězněn v koncentračním táboře Grini. Přesto i po svém propuštění pracoval Borgen v ilegálním tisku a později ve švédském exilu. Po válce se vrací do Norska a spolupracuje nějakou dobu s komunistickým nakladatelstvím a píše divadelní kritiky pro norský stranický orgán. V celé tvorbě se Borgen snaží odpovídat na otázky, které si neustále klade: jedinec a společnost, uměni a život, pocit osamění a vliv kolektivu. K tomuto cíli bezohledně analyzuje i sám sebe.
Smysl pro živý dialog a uměleckou zkratku spolu s bohatou literární a novinářskou zkušeností vedou Borgena právě k rozhlasové hře. V rozhlasové hře „Dům“ se vrací k pocitu osamoceni člověka z nedostatku lásky, z nedostatku vzájemného porozumění. Dokonce i v kruhu svých nejbližších, v rodině, může být člověk zoufale sám. Překážky na cestu k „opravdovém“ plnému životu sl lidé kladou sami — sobectvím, uzavřenosti, tím, že nenajdou včas pravé osvobozující slovo, anebo, že je včas nevysloví. Symbolický závěr hry, jdoucí až do extrémní zkratky, je v podstatě jakousi sebekritikou, účtováním s minulosti i nadějí v nový, plnější život.
Česko-norské vztahy v oblasti moderní rozhlasově hry jsou teprve v počátcích. Borgenův ,,Dům“ je jedním z prvních pokusů, ostatní na sebe snad nedají dlouho čekat. Věříme, že i naše rozhlasové hry půjdou cestu na sever: a že pak bude možno hovořit o opravdové rozhlasové spolupráci.