Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 10. 2025

Dům (1962)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 23:15

Johan Borgen. Norská rozhlasová hra. Překlad Josef B. Michl. Hudební spolupráce Vilém Prokop Mlejnek. Režie Vladimír Tomeš.

Osoby a obsazení: Laura (Marie Vášová), Henrik (Vladimír Brabec), Enevold (Miloš Nedbal), otcův hlas (Pavel Spálený).

Natočeno 1962. Premiéra 29. 1. 1963 (Praha 20:00 – 20:45 h.).

Lit.: Michl, J. B.: Borgenův „DŮM“ moderní norská rozhlasová hra. In Čs. rozhlas a televize 5/1963 (22. 1. 1963), s. 2 (článek). – Cit.: Johann Borgen, přední norský prozaik a dramatik, překročil nedávno šedesátku a přece je to spisovatel mladě bojovný. Nebojácně komentuje politické dění doma i ve světě a v pevném občanském postoji nalézá východisko ze zmatku pro sebe i pro své čtenáře. Vedle románu a dramatických práci zaměřuje se hlavně k novelám, v nichž uplatňuje všechno své jazykové mistrovství. Ale i Borgenovy drobné novinářské sloupky za okupace napovídaly mezi řádky tolik, že si jich nakonec všimlo i gestapo a Borgen byl uvězněn v koncentračním táboře Grini. Přesto i po svém propuštění pracoval Borgen v ilegálním tisku a později ve švédském exilu. Po válce se vrací do Norska a spolupracuje nějakou dobu s komunistickým nakladatelstvím a píše divadelní kritiky pro norský stranický orgán. V celé tvorbě se Borgen snaží odpovídat na otázky, které si neustále klade: jedinec a společnost, uměni a život, pocit osamění a vliv kolektivu. K tomuto cíli bezohledně analyzuje i sám sebe.

Smysl pro živý dialog a uměleckou zkratku spolu s bohatou literární a novinářskou zkušeností vedou Borgena právě k rozhlasové hře. V rozhlasové hře „Dům“ se vrací k pocitu osamoceni člověka z nedostatku lásky, z nedostatku vzájemného porozumění. Dokonce i v kruhu svých nejbližších, v rodině, může být člověk zoufale sám. Překážky na cestu k „opravdovém“ plnému životu sl lidé kladou sami — sobectvím, uzavřenosti, tím, že nenajdou včas pravé osvobozující slovo, anebo, že je včas nevysloví. Symbolický závěr hry, jdoucí až do extrémní zkratky, je v podstatě jakousi sebekritikou, účtováním s minulosti i nadějí v nový, plnější život.
Česko-norské vztahy v oblasti moderní rozhlasově hry jsou teprve v počátcích. Borgenův ,,Dům“ je jedním z prvních pokusů, ostatní na sebe snad nedají dlouho čekat. Věříme, že i naše rozhlasové hry půjdou cestu na sever: a že pak bude možno hovořit o opravdové rozhlasové spolupráci.

Dolina Derborance (Pastvina Derborence, 1970)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 22:19

Charles Ferdinand Ramuz. Dramatizace románu. Překlad Jozef Felix. Režie Vladimír Rusko. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1970. Premiéra 4. 2. 1971 (Bratislava, 20:00 – 21:03 h.). Repríza 24. 4. 1977 (Děvín, 20:00 h.).

Pozn.: Komorný príbeh z čarovného prostredia Vaudských Alp o živote tvrdých horalov a o ich urputných bojoch s neskrotnými a tajomnými silami prírody, večný zápas človeka o kúsok šťastia i o zachovanie ľudského pokolenia: akási konfrontácia človeka so živlami prírody. V zabudnutom svete alpskej osady zrúti sa hora a dvaja milenci prekonávajú napokon hrôzy horskej katastrofy silou svojej čistej lásky. (anotace)

Politická literatura na českých pultech – Bláznův polštář (2004)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:08

O knize českého spisovatele Jaroslava Putíka hovoří Jana Klusáková.

Hovoří spisovatel Jaroslav Putík.

Natočeno 2004. Repríza 30. 10. 2025 (ČRo Plus, 21:05 h.).

Pozn.: Ve své nové knize Bláznův polštář předkládá Jaroslav Putík (1923) krátké zápisky a výpisky, vznikající od 50. let až do současnosti. Ironický glosátor s citem pro absurditu všedních situací tu shromáždil pestrou kolekci lidských (i zvířecích) dramat, groteskních minipříběhů, anekdotických historek, aforismů a bonmotů. Vlastním autorovým textem prostupuje útržkovitý čtenářský deník, výmluvný důkaz Putíkova vytříbeného čtenářského vkusu. (anotace)

Umění pobouřit 1/6 (2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 21:40

Když výtvarná díla provokují. O kontroverzních výtvarných dílech debatují historička umění Milena Bartlová a filozof jazyka Tomáš Koblížek. Moderátor Alexandr Saša Michailidis. Kreativní producentka Veronika Ruppert. Dramaturgie Teresie Bečková. Mistři zvuku David Dibelka, Jan Brauner, Jiří Flossmann. Hudba Jaroslav Pokorný. Vizuály Julie Hrnčířová.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 29. 10. 2025, 2. dílu 5. 11. 2025, 3. dílu 12. 11. 2025, 4. dílu 19. 11. 2025, 5. dílu 26. 11. 2025, 6. dílu 3. 12. 2025, 7. dílu 10. 12. 2025, 8. dílu 17. 12. 2025. K poslechu zde.

Obsah: 1. Nahota (35:21) – 2. Násilí – 3. Znevažování / Blasfemie – 4. Propaganda – 5. Veřejný prostor – 6. Kýč a byznys – 7. Bonus – 8. Rozhovory.

Speciální poděkování: Děkujeme za poskytnutí prostoru k focení vizuálů Akademii výtvarných umění a Centru pro umění a ekologii UMPRUM.

Lit.: anonym: Umění pobouřit: Kdo se smí svléknout, aby to bylo umění? In web ČRo 3 Vltava, 29. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo se ve výtvarném díle smí odhalit? A kdo se může dívat? Poslechněte si první díl série Umění pobouřit. O proměnách vnímání odhaleného lidského těla debatují historička umění Milena Bartlová a filozof jazyka, Tomáš Koblížek.

(….) Kde je hranice mezi uměním a pornografií? O odhalených tělech ve výtvarném umění debatují Milena Bartlová a Tomáš Koblížek v první epizodě nové audio série Umění pobouřit: „Nahota v umění pobuřuje, když se vzdálí od zavedených konvencí, pravidel,“ říká filozof, Tomáš Koblížek.

„Vazba k morálce jde napříč naší sérií. Slovo pohoršení má náboženský význam, spočívá v tom, že ten, kdo něco vidí nebo dělá, se stal horším, tedy je po-horšen. A umění zdaleka není nevinné. Není nějakým pasivním předmětem, na který se díváme a nic si z něj nemusíme odnést,“ vysvětluje v první epizodě šestidílné série Umění pobouřit historička umění Milena Bartlová.

(…) Blasfemie. Náboženské symboly jako terč: jakou sílu má Blasfemie? Kristus v moči, Pussy Riot v chrámu, Papež sražený meteoritem. Jaké cíle dnes má znevažování náboženských symbolů?

Fenomény – Jozef Srna (2025)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Přemek @ 19:13

Zuzana Golianová.

Hovoří kurátorka a historička umění Nina Gažovičová a Jozef Srna junior.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h.). Repríza 1. 11. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 8:05 h.).

Pozn.: Najnovšie Fenomény so Zuzanou Golianovou budú venované maliarovi, ktorý takmer celý život prežil v neslobode. Žil naplno ponorený vo svojej tvorbe a pre rodinu. Obdivoval veľkých majstrov, reagoval na to, čo sa okolo deje, a i keď svojimi maľbami nekričal, jeho výpoveď je silná. Napriek tomu všetkému bol žiaľ prehliadaný domácou umenovedou a tak akoby sme ho dnes, v roku 2025, nanovo objavovali. Aj o tom všetkom hovorila autorka relácie s kurátorkou a historičkou umenia Ninou Gažovičovou, počuť budete aj syna Jozefa Srnu, tiež výtvarníka, Jozefa Srnu mladšieho. (anotace)

Můj táta duch 1/? (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 18:47

Daniela Samsonová. Může mít člověk za táta ducha? Četba na pokračování o neskutečně skutečných událostech. Dramaturgie Lenka Veverková. Zvuk Tomáš Pernický. Zvukový design Ondřej Gášek. Režie Bela Schenková.

Vypráví Berenika Anna Mikeschová.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 31. 10. 2025 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Lit.: anonym: Můj táta duch. Seriál o neskutečně skutečných událostech. In web ČRo Rádio Junior, 30. 10. 2025 (článek). – Cit.: Některé věci se nedají dokázat, ale i tak můžou být skutečné.

Etelin táta zmizel do nemocnice a už se nevrátil. Teda vrátil. Ale jako duch! Etel miluje encyklopedie, chce být vědkyní a sní o Nobelově ceně. Jenže jednoho dne zjistí, že ne všechno se dá změřit, spočítat nebo vysvětlit. Její táta se totiž po smrti vrátí na Zem jako duch!

A tak si Etel začne psát vlastní encyklopedii o duchách. Právě tenhle výzkum jí přivede do života nejen nejlepší kamarádku Bedřišku, ale i školní psycholožku Vilmu, která jí vysvětlí, že někdy je v pořádku být prostě smutná. (…)

Vinohradská 12 – FBI zasáhla: Gamblerský skandál v NBA (2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 18:44

Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Johann Foss.
Hudba Martin Hůla.

Hovoří Petr Tomášek z Radiožurnálu Sport.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo Plus, 10:10 h.; 21 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Mafie, rentgen v pokeru a podvody se sázkami. Gamblerský skandál ohrožuje důvěryhodnost NBA. In web ČRo Plus, 30. 10. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nová sezóna NBA, nový gamblingový skandál. Podvody v pokeru, podvody při sázení. Co mají na svědomí lidé spjatí s nejslavnější basketovou ligou světa? Na co všechno přišla FBI? Ví a poví Petr Tomášek z Radiožurnálu Sport. (…)

Hovory Plus – Mojmír Sedláček (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:29

Filmový publicista Mojmír Sedláček kamarády mezi filmaři nemá. Jak říká, bylo by pro něj náročné jeden den napsat negativní recenzi na film a druhý den jít dělat rozhovor s filmařem, kterému zkritizoval jeho dílo. Sám to komentuje: „Těžko se mi balancují tyto protichůdné role, které kulturní publicistika přináší.“ Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Noční Mikrofórum – Petr Pekař (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:29

Host: Petr Pekař, režisér filmových scén ve videohrách. Čím si vysvětluje obrovský úspěch české hry Kingdom Come ve světě? Co všechno se musel kvůli hře ze středověku naučit? A v čem je práce na videohře jiná než práce na filmu? Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Portréty – Vlasta Chramostová a Stanislav Milota (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:28

Herečka Vlasta Chramostová a kameraman Stanislav Milota. Jak disidenti vzdorovali normalizaci? Odpoví Jan Sedmidubský ve speciálu Portrétů na téma Film a totalita. Dramaturg Stanislav Vintr.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Hertl, David: Vlasta Chramostová a Stanislav Milota. Manželé, kteří odmítli normalizaci a přišli o 20 let kariéry. In web ČRo Plus, 30. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Skvělá herečka a odvážná žena Vlasta Chramostová a kameraman Stanislav Milota, „frajer ze Žižkova, který se nedal koupit“. Manželský pár, který odmítl Husákovu normalizaci i za cenu ztráty dvaceti let umělecké práce.

Vlasta Chramostová (1926–2019) měla za své nekonformní postoje po srpnu 1968 v následujících dvou dekádách zákaz hrát ve filmu, televizi i rozhlase.

Na přelomu prosince 1976 a ledna 1977 patřila k signatářům Charty 77. Její podpis byl podle historičky a disidentky Petrušky Šustrové velmi významný díky hereččině známosti mezi veřejností. Důležitá byla podle Šustrové i schopnost Chramostové sdružovat lidi. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress