Novinářka Veronika Kindlová a historik Jakub Rákosník v nové sérii vzpomínají na to, jak se žilo tenkrát v Československu. Dramaturg Jakub Horáček. Technická spolupráce Jitka Procházková a Ondřej Novák.
Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 6. 9. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.), 2. dílu 13. 9. 2025 (ČRo Plus 17:33 h.); 3. dílu 20. 9. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.); 4. dílu 27. 9. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.). Repríza 2. dílu 14. 9. 2025 (ČRo Plus, 9:33 h.); 1. dílu 24. 12. 2025 (ČRo Plus, 22:35 h.).
Obsah: 1. „Polívčička byla, prosím?“ Co byl „dokup“ a „šábo“? Proč mohl být číšník bohatší než kdejaký komunistický kádr? – 2. Lampasáci, mazáci nebo zobáci. – 3. To máš ze západu nebo ti to šila maminka? – 4. Panelová sídliště. Králíkárny nebo cesta ke štěstí?
Lit.: Kindlová, Veronika: Tenkrát v ČSSR: „Polívčička byla, prosím?“ aneb Husákovy děti a gastrobyznys za socialismu. In web ČRo Plus, 6. září 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co byl „dokup“ a „šábo“? Startuje nová série Tenkrát v Československu. (…)
Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni! (…)
Nejen tuto záhadu, ale i fungování socialistického gastrobyznysu se v úvodním dílu seriálu Tentokrát v Československu pokusí vysvětlit dvě Husákovy děti, které si na tuto dobu také pamatují.
Autorka pořadu Veronika Kindlová a historik Jakub Rákosník. Na pomoc si vezmou jednak ukázky z rozhlasového archivu, hlavně ale vzpomínky pamětníka, bývalého číšníka z dejvického podniku Růžový kavalír, který vysvětlí termíny jako „dokup“ nebo „šábo“. (…)
Lit.: Kindlová, Veronika: Tenkrát v ČSSR: Dva roky základní vojenské služby aneb Vojna není kojná. In web ČRo Plus, 13. září 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.. „Lampasáci, zobáci, pévéeska, ótéčko, dévéťák…“ Říká vám to něco? Mladší generaci asi málo, před 40 lety výrazy dobře znali prakticky všichni muži, ostatně i leckterá žena. Jsou totiž spojené s vojenským prostředím, které bylo v dobách povinné vojenské služby často užívané i v celé společnosti.
Zatímco po roce 1989 volila většina branců místo služby se zbraní civilní službu, před sametovou revolucí byly cesty, jak se vyhnout vojně, velmi komplikované.
Co se skrývá pod pojmy „zobák“, nebo „suprák“ tak mohla na vlastní kůži zjistit drtivá většina mužské populace. Povinné vojenské službě v dobách socialistického Československa patří další díl seriálu Tenkrát v Československu, a to s historikem z FF UK Jakubem Rákosníkem. (…)
Lit.: Kindlová, Veronika: Tenkrát v Československu: To máš ze Západu, nebo ti to šila maminka? In web ČRo Plus, 20. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pěkně a moderně se obléknout nebylo v dobách socialistického Československa jednoduché. Běžné obchody, které nabízely produkci československého oděvního průmyslu, mohly zákazníka, který se chtěl oblékat podle módy, uspokojit jen stěží. Pamětníci si vzpomínají na zastaralé střihy, ponurou barevnost, malý výběr.
„V módě byly problémy centrálně plánované ekonomiky vidět víc než v jiných odvětvích. Móda se proměňuje rychle, a zkostnatělé centrálně řízené hospodářství prostě není schopné reagovat,“ vysvětluje ve třetí části seriálu Tenkrát v Československu Jakub Rákosník, historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň pamětník časů před rokem 1989.
Nedostatečně zásobené obchody a zároveň touha hezky vypadat, leckdy dokonce i potřeba prostě „mít na co na sebe“, podnítila masivní vlnu domácího kutilství. Nejen maminky proto měly doma šicí stroj, s jehož pomocí oblékaly celé rodiny, zejména děti. Sortiment dětského oblékání byl totiž mimořádně chudý. (…)
Lit.: Kindlová, Veronika: Tenkrát v Československu: Byly paneláky „jen králíkárny“, nebo cestou ke štěstí? In web ČRo Plus, 27. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bydlení a jeho nedostupnost bylo v socialismu stejně problematické jako dnes, okolnosti byly ale jiné. Symbolem bydlení se stala panelová sídliště, kterými se stát pokoušel řešit bytovou krizi. Proč byl vlastně bytů nedostatek? Vždyť během 2. světové války nebyl bytový fond nijak zvlášť zasažený, navíc bylo z republiky „odsunuto“ kolem tří milionů obyvatel. (…)