Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Tereza Matějčková, filozofka. Jak nám filozofie může pomoci vyrovnat se s nejistotou současného světa? Jaká je role královny věd v době rychlých odpovědí a instantních řešení? A proč je důležité klást si nepříjemné otázky, i když na ně často nenajdeme odpověď? Moderuje Magdalena Vokáčová.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 9. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

V dnešních Příbězích 20. století se bude Adam Drda věnovat vzpomínkám Ivany Bočkové rozené Horalové. Její otec, předválečný komunista Andrej Horal, pocházející ze slovenské židovské rodiny, byl roku 1952 z politických důvodů zatčen a obviněn ze smyšlených „zločinů“ – přispělo to k rodinné tragédii, s níž se paní Bočková po celý život vyrovnává.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.).

Lit.: Drda, Adam: Dítě v hlubokém bezvědomí. Tragický příběh Ivany Bočkové, rozené Horalové, a její rodiny. In web ČRo Plus, 7. září 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V noci 30. září 1952 si dětská lékařka Anežka Horalová v bytě v liberecké Husově ulici č. 70 vzala život. Spolu s ní zemřela její sestra a její otec – Anežka jim zřejmě poskytla jed, tedy léky, které způsobily smrt. Pokusila se zabít také svou šestiletou dceru Ivanu. Stalo se to v době, kdy v bytě prováděla Státní bezpečnost domovní prohlídku. Anežčin manžel Andrej Horal byl krátce předtím zatčen. Lékaři zachránili pouze malou Ivanu Horalovou, která se dnes jmenuje Bočková.

Andrej Horal, otec Ivany Bočkové, se narodil roku 1910 jako Andrej Hecht v židovské rodině ve slovenském Cíferu. Vyučil se ve Vídni zlatníkem, přestěhoval se do Prahy, v roce 1931 (nebo 1932) vstoupil do KSČ a vedl pak komunistickou organizaci v dělnické Libni. V prostředí levicové mládeže poznal svou pozdější ženu Anežku.

Anežka Horalová (za svobodna Strejčková) přišla na svět roku 1909 v české rodině v Konojedech. Vystudovala medicínu na Univerzitě Karlově (promovala 1935), i ona byla zapálenou komunistkou a od počátku 30. let členkou strany.

Přesvědčení s ní sdílely její sestry, podobně jako bratři Andreje Hechta.

Po nacistické okupaci uprchl Andrej se souhlasem strany do Itálie, odtud do Francie a nakonec do Británie. Pracoval v Londýně ve válečném průmyslu jako nástrojař.

Není zcela jasné, jak jeho příbuzní přežili holocaust, nicméně podle rodinných vzpomínek (i několika dokumentů Státní bezpečnosti) působili bratři Hechtovi v odboji a Andrejova matka Julie se skrývala.

Anežka Strejčková byla za okupace dětskou lékařkou v Táboře, ve Zlíně a v Benešově u Prahy. Ve vlastním životopise po válce napsala: „Rozmnožovala jsem stranický tisk, pomáhala jsem při padělání dokladů ilegálním osobám, které jsem také občas ukrývala, podporovala jsem je hmotně.“

Její sestra byla z politických důvodů vězněna v koncentračním táboře. (…)

Moderuje Patricie Strouhalová.

Hovoří metodik ze vzdělávacího centra Tereza Jan Froněk.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 9. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 25 min.).

Lit.: job – Strouhalová, Patricie: Potřebujeme, aby mladí zlepšili svůj vztah k životnímu prostředí. Začíná to kontaktem, říká metodik Froněk. In web ČRo 1 Radiožurnál, 7. září 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jako centrum Tereza se snažíme, aby děti zažívaly svoje malé mikroprojekty, které jim dají ochutnat, že jsou schopni něčeho dosáhnout, říká metodik Jan Froněk.

Metodik ze vzdělávacího centra Tereza Jan Froněk je odborníkem na inovace ve vzdělávání. Před začátkem školního roku pořádal po Česku s vašimi semináři a potkal se s víc než 250 vyučujícími, které mají za cíl zapojit děti více do výuky a zlepšit jejich vztah k přírodě. „Když máte dostatek dobrých zážitků s přírodou, tak se vám vytvoří vztah. Z toho vztahu můžete jít do hlubšího porozumění a k ochraně,“ říká v pořadu Host Radiožurnálu Froněk. (..)

Jak vznikla italská mafie a kdo jsou její nejslavnější představitelé? Připravil Vít Pohanka.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 6. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.); 2. dílu 13. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.), 3. dílu 20. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.); 4. dílu 27. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 1. dílu 7. 9. 2025 (ČRo Plus, 11:07 h.); 3. dílu 14. 8. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem a Devadesátkové léto na Plusu!

Obsah: 1. Od citrusů k podsvětí aneb Cosa Nostra, ´Ndrangheta a Camorra – 2. Americká mafie coby mladší sestra té italské. – 3. Od Volhy k Vltavě aneb Jak se u nás zabydlely postsovětské gangy – 4. Od cigaret ke kokainu – jak se proměnilo působení balkánské mafie v Československu a Česku?

Lit.: Pohanka, Vít: Příběh mafie: Od citrusů k podsvětí aneb Cosa Nostra, ’Ndrangheta a Camorra. In web ČRo Plus, 6. září 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Italská mafie se rodila v prostředí, kde vládly strach a mlčení. Příběh lékaře Gaspara Galatiho z konce 19. století ukazuje, jak se i citrusový sad mohl stát zdrojem vydírání a násilí. Z těchto kořenů vyrostla Cosa Nostra, která postupně ovládla nejen Sicílii, ale zasáhla i Spojené státy.

Když se řekne „italská mafie“, mnozí si vybaví filmového Kmotra, drahá auta a neúprosné bossy. Jenže tenhle obraz je jen mýtus. Skutečný začátek italské mafie byl mnohem méně okázalý – v citrusových sadech na Sicílii.

Gaspare Galati byl vážený lékař, který se dostal k citrusovému sadu. V té době šlo o obrovský zdroj bohatství. Britské námořnictvo totiž nakupovalo citrony a pomeranče ve velkém, aby zabránilo kurdějím. Citrus byl na Sicílii doslova „zelené zlato“.

Jenže tahle plantáž měla problém. Správce, který se o ni staral, kradl úrodu a byl napojený na místní zločince. Galati byl zvyklý jednat čestně, takže se rozhodl věc řešit. Správce vyhodil a obrátil se na úřady. (…)

Lit.: Pohanka, Vít: Příběh mafie: Jak u nás zapustila kořeny balkánská mafie. In web ČRo Plus, 27. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Balkánské mafie začaly v Československu působit ještě před pádem koncem socialismu a pádu komunistů. Po roce 1989 se jejich vliv rychle rozšířil – od cigaret a šedé ekonomiky, k obchodu s heroinem a kokainem. Dnes je naše země považována za uzel jejich mezinárodních aktivit i „klidné“ útočiště.

Historik Jan Adamec připomíná sociální a válečné podhoubí 90. let: „Pokles životní úrovně a obrovská nezaměstnanost stojí za zbavení životní perspektivy u mnoha mladých mužů. Zločin tak pro ně byl jediná možnost, jak se uživit nebo zbohatnout.“ (…)

Host: Svatava Poulson, provozní ředitelka projektu Patron dětí. S jakými výzvami se setkává právě na začátku školního roku? Proč se potřební ostýchají požádat o pomoc? A jak Patron dětí motivuje dárce? Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 9. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Novinářka Veronika Kindlová a historik Jakub Rákosník v nové sérii vzpomínají na to, jak se žilo tenkrát v Československu. Dramaturg Jakub Horáček. Technická spolupráce Jitka Procházková a Ondřej Novák.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 6. 9. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.), 2. dílu 13. 9. 2025 (ČRo Plus 17:33 h.); 3. dílu 20. 9. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.); 4. dílu 27. 9. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.). Repríza 2. dílu 14. 9. 2025 (ČRo Plus, 9:33 h.); 1. dílu 24. 12. 2025 (ČRo Plus, 22:35 h.).

Obsah: 1. „Polívčička byla, prosím?“ Co byl „dokup“ a „šábo“? Proč mohl být číšník bohatší než kdejaký komunistický kádr? – 2. Lampasáci, mazáci nebo zobáci. – 3. To máš ze západu nebo ti to šila maminka? – 4. Panelová sídliště. Králíkárny nebo cesta ke štěstí?

Lit.: Kindlová, Veronika: Tenkrát v ČSSR: „Polívčička byla, prosím?“ aneb Husákovy děti a gastrobyznys za socialismu. In web ČRo Plus, 6. září 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co byl „dokup“ a „šábo“? Startuje nová série Tenkrát v Československu. (…)

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni! (…)

Nejen tuto záhadu, ale i fungování socialistického gastrobyznysu se v úvodním dílu seriálu Tentokrát v Československu pokusí vysvětlit dvě Husákovy děti, které si na tuto dobu také pamatují.

Autorka pořadu Veronika Kindlová a historik Jakub Rákosník. Na pomoc si vezmou jednak ukázky z rozhlasového archivu, hlavně ale vzpomínky pamětníka, bývalého číšníka z dejvického podniku Růžový kavalír, který vysvětlí termíny jako „dokup“ nebo „šábo“. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Tenkrát v ČSSR: Dva roky základní vojenské služby aneb Vojna není kojná. In web ČRo Plus, 13. září 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.. „Lampasáci, zobáci, pévéeska, ótéčko, dévéťák…“ Říká vám to něco? Mladší generaci asi málo, před 40 lety výrazy dobře znali prakticky všichni muži, ostatně i leckterá žena. Jsou totiž spojené s vojenským prostředím, které bylo v dobách povinné vojenské služby často užívané i v celé společnosti.

Zatímco po roce 1989 volila většina branců místo služby se zbraní civilní službu, před sametovou revolucí byly cesty, jak se vyhnout vojně, velmi komplikované.

Co se skrývá pod pojmy „zobák“, nebo „suprák“ tak mohla na vlastní kůži zjistit drtivá většina mužské populace. Povinné vojenské službě v dobách socialistického Československa patří další díl seriálu Tenkrát v Československu, a to s historikem z FF UK Jakubem Rákosníkem. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Tenkrát v Československu: To máš ze Západu, nebo ti to šila maminka? In web ČRo Plus, 20. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pěkně a moderně se obléknout nebylo v dobách socialistického Československa jednoduché. Běžné obchody, které nabízely produkci československého oděvního průmyslu, mohly zákazníka, který se chtěl oblékat podle módy, uspokojit jen stěží. Pamětníci si vzpomínají na zastaralé střihy, ponurou barevnost, malý výběr.

„V módě byly problémy centrálně plánované ekonomiky vidět víc než v jiných odvětvích. Móda se proměňuje rychle, a zkostnatělé centrálně řízené hospodářství prostě není schopné reagovat,“ vysvětluje ve třetí části seriálu Tenkrát v Československu Jakub Rákosník, historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň pamětník časů před rokem 1989.

Nedostatečně zásobené obchody a zároveň touha hezky vypadat, leckdy dokonce i potřeba prostě „mít na co na sebe“, podnítila masivní vlnu domácího kutilství. Nejen maminky proto měly doma šicí stroj, s jehož pomocí oblékaly celé rodiny, zejména děti. Sortiment dětského oblékání byl totiž mimořádně chudý. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Tenkrát v Československu: Byly paneláky „jen králíkárny“, nebo cestou ke štěstí? In web ČRo Plus, 27. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bydlení a jeho nedostupnost bylo v socialismu stejně problematické jako dnes, okolnosti byly ale jiné. Symbolem bydlení se stala panelová sídliště, kterými se stát pokoušel řešit bytovou krizi. Proč byl vlastně bytů nedostatek? Vždyť během 2. světové války nebyl bytový fond nijak zvlášť zasažený, navíc bylo z republiky „odsunuto“ kolem tří milionů obyvatel. (…)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Lucií Vlčkovou v kubistické Bauerově vile v Libodřicích na Kolínsku. Opět nebude chybět ani e-mailová soutěž.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 9. 2025 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).