Jak vznikla italská mafie a kdo jsou její nejslavnější představitelé? Připravil Vít Pohanka.
Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 6. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.); 2. dílu 13. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.), 3. dílu 20. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.); 4. dílu 27. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 1. dílu 7. 9. 2025 (ČRo Plus, 11:07 h.); 3. dílu 14. 8. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem a Devadesátkové léto na Plusu!
Obsah: 1. Od citrusů k podsvětí aneb Cosa Nostra, ´Ndrangheta a Camorra – 2. Americká mafie coby mladší sestra té italské. – 3. Od Volhy k Vltavě aneb Jak se u nás zabydlely postsovětské gangy – 4. Od cigaret ke kokainu – jak se proměnilo působení balkánské mafie v Československu a Česku?
Lit.: Pohanka, Vít: Příběh mafie: Od citrusů k podsvětí aneb Cosa Nostra, ’Ndrangheta a Camorra. In web ČRo Plus, 6. září 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Italská mafie se rodila v prostředí, kde vládly strach a mlčení. Příběh lékaře Gaspara Galatiho z konce 19. století ukazuje, jak se i citrusový sad mohl stát zdrojem vydírání a násilí. Z těchto kořenů vyrostla Cosa Nostra, která postupně ovládla nejen Sicílii, ale zasáhla i Spojené státy.
Když se řekne „italská mafie“, mnozí si vybaví filmového Kmotra, drahá auta a neúprosné bossy. Jenže tenhle obraz je jen mýtus. Skutečný začátek italské mafie byl mnohem méně okázalý – v citrusových sadech na Sicílii.
Gaspare Galati byl vážený lékař, který se dostal k citrusovému sadu. V té době šlo o obrovský zdroj bohatství. Britské námořnictvo totiž nakupovalo citrony a pomeranče ve velkém, aby zabránilo kurdějím. Citrus byl na Sicílii doslova „zelené zlato“.
Jenže tahle plantáž měla problém. Správce, který se o ni staral, kradl úrodu a byl napojený na místní zločince. Galati byl zvyklý jednat čestně, takže se rozhodl věc řešit. Správce vyhodil a obrátil se na úřady. (…)
Lit.: Pohanka, Vít: Příběh mafie: Jak u nás zapustila kořeny balkánská mafie. In web ČRo Plus, 27. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Balkánské mafie začaly v Československu působit ještě před pádem koncem socialismu a pádu komunistů. Po roce 1989 se jejich vliv rychle rozšířil – od cigaret a šedé ekonomiky, k obchodu s heroinem a kokainem. Dnes je naše země považována za uzel jejich mezinárodních aktivit i „klidné“ útočiště.
Historik Jan Adamec připomíná sociální a válečné podhoubí 90. let: „Pokles životní úrovně a obrovská nezaměstnanost stojí za zbavení životní perspektivy u mnoha mladých mužů. Zločin tak pro ně byl jediná možnost, jak se uživit nebo zbohatnout.“ (…)