Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Moderuje Vladimír Kroc.

Hovoří kurátorka Magdalena Preiningerová.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 8. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 28 min.).

Lit.: krt – Kroc, Vladimír: Cestování tehdy a teď? Svět se od dob Hanzelky a Zikmunda moc nezměnil. Je s podivem, jak jsou dnešní expedice podobné, říká kurátorka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 2. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cestovatel je ten, kdo po tom touží a něco pro to udělá. Připraví se a nepožaduje, aby se všichni ve světě přizpůsobili jemu, ale přizpůsobí se on světu, myslí si kurátorka Magdalena Preiningerová.

„Chtěli jsme ukázat nejenom Tomáše Vaňourka a na starých fotkách pana Zikmunda a Hanzelku, ale také třeba architekturu nebo krajinu, aby si návštěvníci mohli sami udělat obrázek, jak se změnil, či nezměnil svět,“ říká kurátorka výstavy Tehdy a teď v Galerii Vinohradská 12 Magdalena Preiningerová. Podle jakého klíče fotografie vybírala? A kdy se osobně poznala s Miroslavem Zikmundem? (…)

V našich sbírkách máme celý cestovatelský fond pánů Hanzelky a Zikmunda a součástí tohoto fondu je i více než 160 tisíc fotografií, negativů, diapozitivů. Čas od času se vyskytly snahy najít stejná místa, a jedním z těchto následovatelů jsou i cestovatelé Tomáš Vaňourek a Linda Piknerová, kteří absolvují africkou část cesty Hanzelky a Zikmunda.

Díky tomu, že se jim podařilo najít a vyfotit stejná místa po téměř 80 letech, vznikl cyklus srovnávacích fotografií, které u nás muzeu prezentujeme, vystavujeme. V současné době máme v muzeu větší výstavu, která se jmenuje Tehdy a teď, aby ukázal Afriku tehdy a teď. A jako pozvánku do Zlína a taky ukázku této kolekce ji můžou vidět návštěvníci Českého rozhlasu. (…)

Kněžna Ludmila byla první historicky doložitelná žena v českých dějinách. A prvenství jí můžeme připsat i v mnoha dalších oblastech.

Hovoří historikové Petr Sommer, Petr Kubín a Naďa Profantová.

Natočeno 2021. Repríza 2. 8. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).

Lit.: Reviláková, Naďa: Kněžna, manželka, matka, tchýně, babička a oběť. Ludmila je první doložitelná žena v našich dějinách. In web ČRo Plus, 2. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaká byla naše nejstarší světice a co o její pozemské pouti dnes víme? Zatímco ve všeobecném povědomí s ní máme spojenou hlavně její násilnou smrt, za pozornost jistě stojí i Ludmilin život. Jak se vyrovnala s různými rolemi, které jí osud přinesl? Ať už o ní hovoříme jako o kněžně, manželce, matce, babičce i tchýni – je zajímavá z hlediska raného středověku i z pohledu naší současnosti. (…)

Kněžnu Ludmilu od naší současnosti dělí více jak jedenáct století. Díky legendám však máme o jejím životě i smrti tolik informací, že se s ní leckterý z pozdějších panovníků, natož jejich manželek, nemůže srovnávat.

I přes to však zůstává mnoho otázek, na které sice legendy také odpovídají, jenže v konkrétních údajích se často liší. Například Ludmilin původ či okolnosti, za kterých byla pokřtěna. Jistě, pro pochopení jejího světa to není až tak zásadní problém. (…)

Záznam vysílání z Obecního domu v Praze. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2025. Premiéra 2. dílu 2. 8. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

„Když nemůžeš psát, tak zapisuj člověče, o tom, proč nemůžeš psát!,“ řekl na začátku roku 1979 Jiří Kolář Ludvíkovi Vaculíkovi. Do roka vznikl soubor, který se následně dočkal samizdatového, exilového, a po roce 1989 také oficiálního vydání. O knize, autorovi, zařazení do prestižní edice i potřebě druhého svazku komentářů k Českému snáři hovoří literární badatelé z ÚČL AV ČR: Petr Šámal, Hana Kosáková a Michal Kosák.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:10 – 11:00 h.; 50 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Sochař Václav Fiala hovoří o tvorbě největšího žulového kalichu na světě, který dominuje vrchu Baldov jako připomínka husitské bitvy u Domažlic. Připravila Tamara Salcmanová. Režie Miroslav Buriánek.

Připravila Plzeň v roce 2020 (25 min.). Repríza 2. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:45 – 10:10 h.) v cyklu Víkendová příloha.

David Karásek je designér, který dobyl svět s promyšlenou nabídkou mobiliáře do veřejného prostoru, s vášní pro automobilové veterány: „Chceme vybudovat mezinárodní centrum veřejného prostoru. Ne muzeum, ale výrobní továrnu, ale zároveň místo pro různé konference nebo prezentace. Doufám, že se to podaří třeba za 3 roky,“ říká. Může být odpadkový koš ve městě malým uměleckým dílem? Jsou lavičky ve veřejném prostoru nejdemokratičtějším nábytkem na světě? Jaký má vztah k tuzemskému designu? Moderuje Petr Šimůnek.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 8. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Hostem je docent David Vopřada, předseda akademického senátu katolické fakulty. Rektorka Univerzity Karlovy se na návrh akademického senátu snaží odvolat děkana katolické fakulty. Její zatím neúspěšné pokusy už několik dní plní letní zpravodajství. Proč je komunikace s děkanem Brožem tak složitá? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 8. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.; 24 min.).

Lit.. Pancíř, Tomáš – opa: Nešlo o teatrálnost. Rektorka chtěla situaci řešit lidsky, příležitost ale nedostala, říká Vopřada k odvolání děkana. In web ČRo 1 Radiožurnál, 1. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková se na návrh akademického senátu snaží odvolat děkana katolické fakulty. Její zatím neúspěšné pokusy už několik dní plní letní zpravodajství. Proč je komunikace s děkanem Brožem tak složitá? Kdo s kým, proč a o co bojuje? A jaké má současná situace řešení? Tomáš Pancíř se ptal předsedy akademického senátu Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy docenta Davida Vopřady.

Rektorka spěchala oprávněně. U některých oborů panuje obava, že předměty nebude mít kdo učit, přiznává předseda akademického senátu Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy David Vopřada. (…)

Film Betonová zahrada podle románu Iana McEwana nás fascinuje svou temnou atmosférou, tíhou ticha a hudbou, která je ve filmu jakousi další vrstvou vyprávění, neslyšným komentářem emocí. Zahrajeme si skladby přímo z filmového soundtracku, ale i ty, které film inspiroval přímo či nepřímo. Zazní např. David Gilmour, belgičtí Brutus nebo Portishead nebo Radiohead. ArtCafé moderuje a hudbu vybírá David Pomahač. Četbu z románu Betonová zahrada přineseme na Vltavě v deseti dílech od 10. srpna.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 1. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).