Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 8. 2025

Bruselské chlebíčky – Česko v novém europarlamentu vliv spíš ztratilo (2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 20:43

Hodnocení Evropských institucí rok po eurovolbách. Co se změnilo a co zůstává stejné? Ptá se Jakub Lucký.

Hovoří Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Euractiv.cz.

Natočeno 2025. Premiéra 4. 8. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.; 43 min.).

Lit.: Lucký, Jakub – and: Česko v novém europarlamentu vliv spíš ztratilo, hodnotí po roce fungování europarlamentu novinářka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko v novém Evropském parlamentu ztratilo svůj vliv. Tak to po roce zasedání parlamentu hodnotí šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. Nový evropský parlament se podle ní sice navenek příliš nezměnil, uvnitř jsou ale velké změny, a to zejména v hlavní frakci, tedy v Evropské lidové straně. Svou roli přitom hraje i nová frakce Patrioti pro Evropu, ke které patří hnutí ANO nebo třeba maďarský Fidesz Viktora Orbána.

Evropská lidová strana neboli EPP podle Zachové reflektuje výsledky evropských voleb a mnohem méně razí témata přechodu na zelenou ekonomiku. Důkazem je podle ní třeba jednání o nařízení proti deforestaci nebo nedávná debata o klimatických cílech pro rok 2040.

Tam byla dokonce Evropská lidová strana ochotná předat vedení celého návrhu právě Patriotům pro Evropu, frakci, která je dlouhodobě proti zelené legislativě. Částečně je to přitom podle šéfredaktorky serveru Euractiv.cz snaha vyhnout se rozhádání uvnitř frakce – a úspěšná. EPP je totiž nyní jednotná vůči stanovisku, které vypracovali Patrioti. (…)

Osobnost Plus – Jakub Landovský (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:26

Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci a končící výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen insitute. Americký prezident Donald Trump nechal po konfliktu s bývalým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem přesunout dvě jaderné ponorky do strategických pozic směrem k Rusku. Naplňuje se předpověď Landovského, podle které budou páteří obrany znovu jaderné zbraně a jaderné velmoci si budou moci dělat, co se jim zlíbí? Nebo jde jen o rétoriku? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Natočeno 2025. Premiéra 4. 8. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.;

Lit.: Tachecí, Barbora – epo: Landovský: Trump přesouvá jaderné ponorky, je to jak od Tarantina. Rétoriku doplňuje umístění zbraní. In web ČRo Plus, 4. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Americký prezident Donald Trump nechal po internetové konfrontaci s bývalým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem přesunout dvě jaderné ponorky do strategických pozic směrem k Rusku. „Pro Rusy je to signál, že se jim bude Donald Trump intenzivně věnovat,“ říká pro Český rozhlas Plus Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci a končící výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen insitute. „Zažíváme renesanci jaderných zbraní,“ dodává. (…)

Blízká setkání – Adrian Jastraban (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:21

Hosté: Adrian Jastraban, herec. Hrál se mu lépe Dubček nebo Husák? Kterou písničku od Karola Duchoně má nejraději? A stýská se mu někdy po Slovensku? Moderuje Michaela Maurerová.

Natočeno 2025. Premiéra 4. 8. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Osudy – Ivan Chvatík 1/5 (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:20

Rozhlasové vzpomínky filozofa a překladatele, vydavatele díla Jana Patočky. Připravila Alena Zemančíková. Technická spolupráce Ladislav Reich.

Natočeno 2025. Premiéra 4. – 8. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: Zemančíková, Alena: Osudy Ivana Chvatíka. Rozhlasové vzpomínky filozofa a překladatele, vydavatele díla Jana Patočky. In web ČRo 3 Vltava, 4. srpen 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Ivan Chvatík je český filozof, editor a překladatel. Původně však jaderný fyzik, jeden z prvních odborníků na problematiku počítačů v Československu a do roku 1989 zaměstnanec výpočetního střediska Továren strojírenské techniky v Praze. (…)

Po celý život se Ivan Chvatík hluboce zabývá filozofií. V Osudech vypráví, jak důležitou postavou pro jeho myšlenkovou orientaci byl filozof Jan Patočka, jehož přednášky navštěvoval, aniž by se kdy stal řádným studentem Filozofické fakulty. Ve chvíli, kdy byl Janem Patočkou přijat jako jeho doktorand, nastala normalizace, Jan Patočka byl z Univerzity Karlovy propuštěn a Ivan Chvatík na doktorát filozofie rezignoval. Nicméně až do filozofovy smrti v roce 1977 byl s přáteli, o nichž je v Osudech řeč, organizátorem a posluchačem Patočkových soukromých filozofických přednášek a seminářů. Díky nim se dostal k četbě Martina Heideggera. (…)

Pro a proti – Kauza Diag Human (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:14

Vláda zvažuje možnost odvolat se proti rozsudku londýnského soudu, který potvrdil miliardové odškodnění podnikateli Josefu Šťávovi v kauze Diag Human za překažený obchod s krevní plazmou. Měl by třicet let se vlekoucí spor pokračovat? Nebo by bylo pro stát výhodnější kauzu uzavřít a česko-švýcarskému podnikateli zaplatit nyní zhruba 17 miliard korun odškodného? Hosty Lucie Vopálenské budou novinář Jan Urban, který pro Diag Human pracoval, a bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví a autor knihy o kauze Tomáš Cikrt.

Natočeno 2025. Premiéra 4. 8. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Lit.: Vopálenská, Lucie – jud: Kauza Diag Human? Štáva na peníze nemá věcný ani morální nárok, míní Cikrt. Urban: Samozřejmě má. In web ČRo Plus, 4. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kauza Diag Human: Vláda zvažuje možnost odvolat se proti rozsudku londýnského soudu, který potvrdil miliardové odškodnění podnikateli Josefu Šťávovi v kauze Diag Human za překažený obchod s krevní plazmou.

Vláda zvažuje odvolání proti poslednímu rozhodnutí londýnského odvolacího soudu v případu Diag Human. Spor trvá přes tři dekády a podnikatel Josef Šťáva požaduje po českém státu miliardové odškodné za zmařené obchody s krevní plazmou. „Na peníze nemá věcný ani morální nárok,“ tvrdí v Pro a proti bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt ze Zdravotnického deníku. „Samozřejmě má,“ namítá novinář Jan Urban, který pro Diag Human pracoval. Oba napsali o kauze knihu. (…)

Ranní Plus – Úplné obsazení Gazy Izraelem, příručka ministerstva vnitra pro krizové situace, vyšetřování výpadku elektřiny v ČR (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:08

Izraelský ministr Ben Gvir opět vyzval k úplnému obsazení Pásma Gazy Izraelem. Jak se k tomu staví zbytek vlády? Co obsahuje příručka pro krizové situace, kterou chce ministerstvo vnitra posílat lidem do schránek? Jak pokračuje prověřování rozsáhlého výpadku elektřiny, který Česko zasáhl před měsícem? Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2025. Premiéra 4. 8. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Výlety s Vltavou – Zakázaná místa jižních Čech 1/5 (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:05

Pořad připravil Zdeněk Zajíček.

Natočeno 2025. Premiéra 4. – 8. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.). Repríza 4. – 8. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Obsah: Zapovězené Cetviny. Vojenské opevnění ze šedesátých let minulého století navštívíme s publicistou Janem Cíglbaurem a historikem Danielem Kovářem (14:58) – 2. Tvrz Tichá. Kdysi rušnou obchodní stezkou nás provede Radek Kocanda, předseda spolku Hrady na Malši. – 3. Vyšebrodský průsmyk a Švédské šance.Hraničním údolím nás provede historik Jiří Franc. – 4. Kostel svatého Mikuláše v Boleticích. Do Vojenského újezdu Boletice nás vezme Lenka Augustinová. – 5. Vyšebrodský klášter. Sakrálními prostory nás provede převor Jan Justin Berka.

Lit.: Zajíček, Zdeněk: Zakázaná místa jižních Čech. Vydejte se do kdysi zapovězených oblastí. In web ČRo 3 Vltava, 4. srpen 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Naše cesta povede od zaniklé obchodní křižovatky, přes zapomenuté tvrze, kostely sevřené vojenskými pásmy a ostnatým drátem, až k tiché majestátnosti vyšebrodského kláštera.

Jihočeské Cetviny bývaly ve středověku a v dobách renezance rušnou obchodní křižovatkou a později se rozrostly v malé městečko. Z povrchu země začaly Cetviny mizet v padesátých letech minulého století, kdy se staly součástí neprodyšně uzavřeného hraničního pásma. Z obce zůstal jen kostel, celnice a nově postavená kasárna Pohraniční stráže, obklopená vojenskými bunkry.

V Tiché nedaleko Cetvin stojí tvrz, kterou založili páni z Velešína a Michalovic, aby její posádka hlídala zemskou cestu z Horního Rakouska do Českého království. Ještě před pár lety byla součástí zanedbaného a rozpadlého areálu zemědělského družstva, ale v posledních patnácti letech díky jihočeskému spolku Hrady na Malši doslova vstala z popela.

Z Tiché se vypravíme do Vyšebrodského průsmyku. Linecká obchodní stezka vedla průsmykem dále do vnitrozemí na Boletice, Netolice a Prahu. Svůj význam ztratila rozhodnutím císaře Rudolfa II., který nařídil, aby obchodní karavany procházely nedalekým Freistadtem. Hranice tady byla uzavřena několikrát, v době husitské, za třicetileté války, v době morových epidemií, ale i v době covidové pandemie. (….)

3. 8. 2025

Host Radiožurnálu – Hana Ondrušková (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:16

Jak se do Česka dostávají invazní druhy rostlin? Existují jedovaté lekníny? A proč nepoužívat banánové slupky jako hnojivo? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 3. 8. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 32 min.).

Lit.: krt – Strouhalová, Patricie: V Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa. Viktorie Cruzova kvete v noci a mění při tom barvy, popisuje zahradní architektka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V botanické zahradě máme největší semeno světa, semeno palmy seychelské. Získali jsme je z pozůstalosti, takže neznáme jeho původ, říká zahradní architektka Hana Ondrušková. (…)

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa, viktorie Cruzova. „S jejich pěstováním začal pan František Jirásek, který byl inspektorem botanické zahrady a vyzkoušel na viktoriích kdeco,“ usmívá se zahradní architektka Hana Ondrušková. Jak velký má viktorie Cruzova květ? Jak se liší od ostatních druhů leknínů? A k čemu slouží určovací sbírka semen? (…)

Noční Mikrofórum – František Jirásek (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:08

Host: František Jirásek, dlouholetý fotograf Karla Gotta. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2025. Premiéra 4. 1. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 3. 8. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Hirošima (1974)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 21:55

František Hrubín. Básnická skladba. Připravil Rudolf Matys. Účinkují Josef Patočka a Alfred Strejček. Režie Alena Adamcová.

Natočeno v roce 1974. Premiéra 31. 7. 1974 (Vltava, 20:30 – 20:45 h.; 14 min.) v cyklu Panoráma české a slovenské poezie. Repríza 4. 8. 1975 (Vltava, 21:30 – 21:45 h.) v cyklu Panoráma české a slovenské poezie; 2. 8. 1976 (Vltava, 21:30 – 21:45 h.) v cyklu Panoráma české a slovenské poezie. Obnovená premiéra 3. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie.

Lit.: Matys, Rudolf: „Slyším, jak starý svět se rozpadá.“ Poslechněte si básnickou skladbu Hirošima od Františka Hrubína. In web ČRo 3 Vltava, 3. srpen 2025 (článek). – Cit.: Dne 6. srpna uplyne osmdesát let od svržení atomové bomby Little boy na japonské město Hirošima. Atomové útoky z konce války zanechaly svůj otisk i ve světové a české literatuře. (…)

Jedním z básníků, který na americká bombardování reagoval přímo a adresně, je František Hrubín ve své lyrickoepické skladbě vydané v roce 1948. Představuje tu krizi lidství, člověka, veškerenstva a dopad bomby usouvstažňuje s životem v jeho banálnosti. 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress