Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 7. 2025

Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví II 1/5 (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:50

Druhý cyklus připravili Marcel Peterka (1), Adéla Ryvolová (2), Josef Nosál (3), Klára Salcmanová (4) a Anna Mrázková (5). Zvukoví mistři Michal Zelinka a Samuel Sochatzi. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Aranka Lapešová, Vladimír Hauser, Pavel Čeněk Vaculík, Michal Bumbálek, Jiří Miroslav Valůšek, Věra Zástěrová, Jakub Svojanovský, Barbora Goldmannová, Tereza Marečková, Zdena Herfortová, Zdeněk Junák, Mariana Chmelařová, Zdeněk Bureš.

Připravilo Brno v roce 2025. Webová premiéra všech 5 dílů 1. 9. 2025. Premiéra 1. dílu 30. 8. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 17 min.); 3. dílu 13. 9. 2025 (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 17 min.); 5. dílu 27. 9. 2025 (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 21 min.).

Obsah: 1. díl: Dům na Pekařské (22:00) – 2. díl: Vila Stiassni (26:01). – 3. díl: Moravská banka (17:27). – 4. díl: Café Esplanade (20:44). – 5. díl: Krematorium (20:50).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jaromír Marek vypráví o liškách pod Big Benem i cestování po Británii bez turistických značek. In web ČRo Brno, 26. 7. 2025 (článek). – Cit.: (…) Třetí příležitostí, na kterou nové vydání Zelného rynku reaguje, je 100. výročí budovy Českého rozhlasu Brno na Beethovenově 4. V repríze proto vysíláme loňský dramatizovaný cyklus Marcela Peterky Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví. Personifikovanou budovu zde ztvárňuje herečka Aranka Lapešová. V režii Radima Nejedlého dále účinkují Zdeněk Bureš, Martin Sláma a Dalibor Buš.

A prozradíme vám ještě něco: Zatímco v první sérii vypráví budova Beethovenova 4 o tom, co se za sto let odehrálo v jejích zdech, ve druhé sérii – ano, ta se právě natáčí v brněnském studiu Českého rozhlasu – se dozvíme, jak uplynulá desetiletí prožívali sourozenci této budovy. Jací? Přece další stavby architekta Ernsta Wiesnera – a že jich je v Brně dost!

K vytvoření druhé série se spojil autorský kolektiv studentů, respektive čerstvých absolventů Divadelní fakulty JAMU, konkrétně Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. K vedoucímu týmu Marcelu Peterkovi se připojili Adéla Ryvolová, Josef Nosál, Klára Salcmanová a Anna Mrázková. A tak budeme od konce srpna spolu s budovou Beethovenova 4 poznávat osudy Vily Stiassni, Moravské banky, Café Esplanade a Brněnského krematoria.

Lit.: Blažejovská, Alena – Peterka, Marcel: Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví! Co zažila rozhlasová budova a lidé v ní za sto let? In web ČRo Brno, 1. září 2025 (článek). – Cit.: V rozhlasovém cyklu Marcela Peterky vypráví budova brněnského rozhlasu příběhy své i lidí, kteří ji navštěvovali a pracovali v ní.

Budova, ve které sídlí Český rozhlas Brno, byla na místě bývalého jezuitského kláštera a kasáren postavena v letech 1923-1925. Je tedy stoletá stejně jako brněnský rozhlas. Ten na adrese Beethovenova 4 ale sídlí až od roku 1950.

Budovu pro Českou banku Union na této adrese navrhl architekt Ernst Wiesner, patřila k prvním stavbám moderní architektury v Brně. Od doby první republiky prošla určitými změnami a v letech 2016-2021 generální rekonstrukcí za plného provozu rozhlasu. (…)

Za tu dobu zažila několik historických etap a prošla řadou milníků. Za první republiky se v jejích zdech strachovali o svůj osud nejen ředitel banky Union Eduard Münz, ale i jeho klienti, textilní továrníci židovského původu Alfred Löw-Beer a Alfred Stiassni.

Za 2. světové války již zažívala budova banky jiné příběhy, stala se z ní Deutsche bank a dění uvnitř i na střešní zahradě ovlivňovali „herr Direktor“ a správce budovy František, který zde choval domácí zvířectvo. Třetím z hrdinů tohoto období je ředitel rozhlasu Antonín Slavík.

Výjimečným obdobím ve stoletém životě budovy na Beethovenově 4 v Brně byla šedesátá léta. Tehdy v ní pracovali básníci Oldřich Mikulášek, Jan Skácel a Antonín Přidal. Budovou zněly verše a dýchala radostí.

Čtvrtým milníkem byl rok 1989, kdy se tehdejší zaměstnanci rozhlasu přímo ve zdech rozhlasové budovy, ale i mimo ni, zasazovali o nástup svobodných časů. Připomeneme si zpravodajce Tomáše Vencálka, literárního redaktora a spisovatele Ludvíka Němce (oba později v brněnském rozhlase působili na ředitelské pozici) a technika Jiřího Frišaufa.

Pátou a přelomovou etapou v životě bývalé banky bylo období její generální rekonstrukce, která byla ještě ke všemu provázena vlnou koronavirové pandemie. Problémy tohoto období řeší v našem dramatizovaném cyklu tehdejší vedoucí programu Jiří Kokmotos, vedoucí provozu Martin Kozlovský a produkční Českého rozhlasu Brno Irena Halová.

Poslechněte si vyprávění samotné budovy Beethovenova 4, kterou v rozhlasovém cyklu ztvárňuje herečka Aranka Lapešová. Její monolog dynamizují a historické situace ve fabulovaných (tedy scenáristou vymyšlených) dialozích přibližují další herci: Martin Sláma, Zdeněk Bureš, Dalibor Buš, Pavel Čeněk Vaculík a Hana Briešťanská. Autorem cyklu je student Divadelní fakulty JAMU, Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, Marcel Peterka.

Lit.: Blažejovská, Alena: Co mají společného baron Haas, lvice Micimaus a lesní samotářka Anna Pammrová? In web ČRo Brno, 27. 9. 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Milana Mundiera Svérázný porcelánový baron, reportáž Aleny Blažejovské ze setkání v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde si příznivci připomněli Annu Pammrovou, a poslední díl dramatizovaného cyklu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví. Anna Mrázková jej věnovala brněnskému krematoriu. (…)

Poslední část dramatizovaného seriálu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví je věnována brněnskému krematoriu. I to má letos výročí: přesně před 100 lety byla vypsána soutěž na architektonický návrh stavby, kterou vyhrál Ernst Wiesner. Jak se k tomuto úkolu stavěl a jak asi vypadala vůbec první kremace, k níž tady došlo – o tom vypráví autorka této části Anna Mrázková. (…)

Lit.: Blažejovská, Alena: Pátrání po otci Ernstu Wiesnerovi i návštěvy sourozenců. Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví! II. In web ČRo Brno, 30. 10. 2025 (článek). – Cit.: Sídlo Českého rozhlasu Brno, památkově chráněná budova na Beethovenově 4, slaví letos sté narozeniny. Jako pocta této funkcionalistické stavbě vznikl pětidílný seriál věnovaný nejen Beethovence, ale i několika jejím brněnským sourozencům: domu na Pekařské 10, vile Stiassni, Moravské bance, Café Esplanade a brněnskému krematoriu. Všechny tyto budovy jsou dětmi architekta Ernsta Wiesnera (1890-1971).

Letos natočený seriál je už druhou sérií dramatizovaného cyklu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví. První sérii věnoval minulý rok její autor Marcel Peterka přímo historii této budovy, původně postavené pro Českou banku Union. Český rozhlas ji využívá od roku 1950.

Na seriál nyní navazuje nový projekt, v němž personifikovaná budova Beethovenova 4, zvaná též Beethovenka či Beethy, přemítá o svém vysokém věku. V myšlenkách se vrací do dětství a mladých let a klade si otázku, proč ji její otec Ernst Wiesner tak brzy opustil. (…)

Sestřih z vystoupení reportéra a spisovatele Jaromíra Marka v Rezidenci Café Kaprál 1/2 (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:48

Ptá se redaktor Hosta Marek Staszko. Hovoří Jaromír Marek, zahraniční zpravodaj ČRo. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 2. dílu 26. 7. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 25 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jaromír Marek vypráví o liškách pod Big Benem i cestování po Británii bez turistických značek. In web ČRo Brno, 26. 7. 2025 (článek). – Cit.: (…) V besedě se zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu Jaromírem Markem, která proběhla koncem května v brněnské Rezidenci Café Kaprál, byl zase zmiňován Karel Čapek a jeho Anglické listy. To proto, že Markova kniha Lišky pod Big Benem je označována za „Anglické listy pro 21. století“. Současně jí ale nakladatelství Host dalo podtitul „Vážně i vesele o Velké Británii“. Poslechněte si příhody, které nad nově vydanou knihou vyprávěl její autor redaktorovi Hosta Marku Staszkovi. A možná budete psovi Jaromíra Marka Mikešovi závidět jeho bezstarostný život ve Velké Británii. (…)

O poezii Jana Skácela (1997)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 10:45

Zdena Zábranská. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 1997. Premiéra 1. 2. 1997 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno) k 75. výročí narození básníka Jana Skácela. Repríza 26. 7. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jaromír Marek vypráví o liškách pod Big Benem i cestování po Británii bez turistických značek. In web ČRo Brno, 26. 7. 2025 (článek). – Cit.: (…) Tři různé příležitosti si tento týden řekly o zařazení tří různých příspěvků, k jejichž poslechu bychom vás rádi pozvali. První příležitostí je cyklus letních repríz, které vybíráme z bezmála třicetiletého archivu kulturního magazínu Zelný rynk. Po fejetonech Antonína Přidala, Antonína Bajaji a Jana Trefulky přichází na řadu text básnířky a nakladatelské redaktorky Zdeny Zábranské (1940-2022). Od jejího narození v Uherském Hradišti uplyne letos 1. září 85 let. V příspěvku, který se vysílal 1. února 1997, připomněla tehdejší 75. výročí narození básníka Jana Skácela a výrok Milana Kundery: „Poezie Jana Skácela byla tím nejkrásnějším, co mi dala česká literatura za posledních několik desetiletí.“ (…)

Bruselské chlebíčky – Jaký vliv má Nizozemsko v rámci EU? (2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 10:37

Autorský podcast Českého rozhlasu. Pohled do kuchyně Evropské unie. Kdo je v Evropské unii velký ranař a kdo naopak muší váha? Jak zásadní roli hrají lobbisté a velké firmy? Posiluje postavení Nizozemska při vyjednáváních jeho status čistého plátce do rozpočtu EU? A jak pozici Haagu kontroluje nizozemský parlament? Připravila Jana Karasová.

Hovoří nizozemská expertka na vliv v EU Mendeltje van Keulenová.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.; 36 min.).

Lit.: agn – Karasová, Jana: Sledujte, co „vaří“ Komise, radí nizozemská expertka na vliv v EU. Česko chválí za organizaci dokumentů, které z Bruselu přicházejí. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nizozemsku se v posledních letech dařilo dění v Evropské unii ovlivňovat výrazněji, než by odpovídalo jeho velikosti. Přišla na to odborná studie. „Nizozemsko velmi pružně zareagovalo na Brexit. S Británií jsme měli často shodné postoje. Potřebovali jsme proto v EU hledat nové partnery,“ říká jedna z autorek studie a expertka na vliv v EU Mendeltje van Keulenová. Česko by podle ní mohlo být v Bruselu ještě silnější, kdyby vytvářelo koalice zemí s podobnými postoji.

Česko a Nizozemsko přitom podle van Keulenové mají mnoho společného. „Ty podobnosti spočívají v pragmatismu. V tom, že máme krátké rozhodovací linie ve vládní správě. Že jsme poměrně aktivní při prosazování evropských řešení,“ hodnotí nizozemská expertka. Obě země také podle ní spojuje to, ýe v nich je mnoho lidí, kteří jsou vůči Evropské unii kritičtí. „Myslím, že je naprosto v pořádku být kritický k tomu, co se děje v Bruselu. Ale ten názor by měl být informovaný,“ dodává.

(more…)

Ranní Plus – Obchodní dohoda USA-EU, přestávka ve vojenských operacích v Gaze, investiční byty v zahraničí (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:33

Je pro Evropskou unii výhodná obchodní dohoda, kterou uzavřela se Spojenými státy? A co bude znamenat pro Česko? Lze očekávat zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy potom, co Izrael oznámil přestávky ve vojenských operacích? Kde v zahraničí kupují Češi investiční byty? Moderuje Martina Mašková a Lukáš Matoška.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Hovory Plus – Tomáš Brandejs (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:32


Kartograf, geograf a nakladatel Tomáš Brandejs: „Uvidíme, co bude za dvacet let, konkurence je obrovská, ale myslím, že jádro čtenářů, kteří mají rádi knihy, že zůstane.“ Podle něj bude čtení pořád příjemná činnost. V Hovorech bude mluvit i o unikátním Atlasu vzdálených zvuků, o tom, jak poznat ještě před vydáním bestseller, nebo o tom, jak dlouhá je cesta z tiskárny až do ruky čtenáře. Moderuje Naděžda Hávová.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Legendy zábavy – Jiří Krampol (2023)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:29

Nahrávky oblíbeného herce a baviče z archivu Českého rozhlasu vybral a okomentoval Jiří Hubička. Provází Aleš Háma.

Natočeno 2023. Repríza 28. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 53 min.) k úmrtí Jiřího Krampola.

Lit.: Hubička, Jiří – Háma, Aleš: Legendy zábavy: Jiří Krampol. In web ČRo 2 Praha, 27. červenec 2025 (článek). – Cit.: Nedlouho po svých 87. narozeninách zemřel herec Jiří Krampol. Nezpochybnitelná legenda světa zábavy začínala v Divadle Na zábradlí v řadě vážných rolí (Král Ubu, Proces…). „Český Belmondo“ pak vystřídal několik scén a v roce 1983 vstoupil po boku Miloslava Šimka do jedné ze skupin divadla Semafor. Odtud se začala odvíjet jeho dráha komika, baviče, autora kabaretních skečů a povídek, vypravěče anekdot a moderátora. Připomeňte si ho v pořadu sestaveném z archivních nahrávek. (…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Ondřej Kundra (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:24

Hostem je Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt. Českým, slovenským a ukrajinským policistům se společně podařilo vypátrat, kdo loni vyhrožoval českým školám bombovými útoky. Proč přitom slovenská policie nerespektovala principy utajení a koho tím mohla ohrozit? Na to se na Letní filmové škole v Uherském Hradišti zeptá Tomáš Pancíř.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Ve stínu – Milardář poslal seniorku do exekuce, nakonec z bitvy o vilu ustoupil (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 10:22

Vedoucí týmu Jiří Kubík. Reportér Jaroslav Hroch. Editorka Jana Mičová. Střih a sound design David Kaiser. Režie Jiří Marek.

Natočeno 2025. Webová premiéra 29. 6. 2025 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 34 min.).

Lit.: Hroch, Jaroslav – tým Ve stínu: Miliardář poslal seniorku do exekuce, nakonec z bitvy o vilu ustupuje. In web Seznam Zprávy, 29. 6. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vila na pražských Vinohradech je kolbištěm mezi miliardářem Zdeňkem Cendrou a rodinou Janderových. Nová epizoda pořadu Ve stínu rozplétá příběh, ve kterém figuruje exekuce, obvinění ze šikany i snaha vyšroubovat cenu.

Zdeněk Cendra, podle aktuálního žebříčku Forbes 16. nejbohatší český podnikatel, podepisuje 11. února 2020 kupní smlouvu. Za 22 milionů korun získává od původního spoluvlastníka ideální polovinu vily v ulici Bratří Čapků na pražských Vinohradech jeho firma Overkill Makropulos.

Podle původní rodinné dohody má k užívání podkrovní a přízemní byt. Druhá spoluvlastnice, třiaosmdesátiletá Jana Janderová, žije v prvním patře a její děti užívají suterén, ve kterém sídlí jejich firma na pojišťování pohledávek.

Janderovi hned od počátku chtějí novou psanou dohodu o užívání domu, což je běžný postup při vlastnictví ideální poloviny nemovitosti. Usilují o to, aby patra nebyla užívána na přeskáčku a vznášejí návrh, aby si s nimi Cendra vyměnil podkroví za suterén. Tím by Janderovi užívali horní dvě patra vily, zatímco nový spolumajitel dolní dvě patra. Jenže k dohodě nedojde a tím se spustí řetězec vleklých sporů o vilu. (…)

CzechTek 1/3 (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 9:59

Dokumentární série. Připravil Šimon Šafránek. Moderace Johana Matoušková. Hudba Pjoni (Jonatán Pastirčák). Zvukový design Ink Midget (Adam Matej). Mistr zvuku David Dibelka. Kreativní producenti Aleš Stuchlý, Barbora Vait. Produkce Petra Petříčková. Grafika Kateřina Olexová.

Hovoří Martin Neal (Technical Support Sound System), JoeRush (sochař a člen skupiny Mutoid Waste Company), Karel Veselý (hudební publicista), Babe LN (DJka), Lukáš Rychetský(Cirkus Alien soundsystem, publicista), Jana Kománková (hudební publicistka), Adam Vandal (hudebník), Martin Kutík (Mayapur soundsystem, organizátor freeparties), Jára Moravec (filmař a člen kolektivu Polygon), NobodyListen (hudebník a organizátor eventů Addict).

Natočeno 2025. Webová premiéra všech tří dílů 28. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava).

Obsah: 1. díl: CzechTek: Hostomice (34:04) – 2. díl: CzechTek: Mlýnec (32:54) – 3. díl: CzechTek: Rave (34:42).

Lit.: Vait, Barbora – Šafránek, Šimon: CzechTek: Příběh českého raveu. In web ČRo 3 Vltava, 28. červenec 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Před dvaceti lety policejní těžkooděnci zasáhli proti víkendovým tanečníkům a milovníkům techna. Jaká byla historie freeparties a raveu v Česku? Odkud se dostaly stíhačky MiG až na festival v Hostomicích? Jak se z undergroundové akce stala očekávaná letní událost, o které věděla celá Evropa? A co se stalo s touhou po svobodném mejdanu poté, co organizátoři CzechTek rozpustili? Třídílná dokumentární série Šimona Šafránka s hudbou od Pjoniho a sound designem od Ink Midgeta. (…) V pořadu byl využit nástroj umělé inteligence – syntéza řeči za účelem dabingu anglických respondentů.

Pořad není vhodný pro děti a mladistvé. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress