Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Šimon Šafránek.

Hovoří zvukový mistr a pamětník CzechTeků Jiří Matějček a moderátor Tomáš Klement. Moderuje David Pomahač.

Natočeno 2025. Premiéra 28. – 30. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Obsah: 1.díl: Hostomice. – 2. díl: Mlýnec – 3. díl: Rave.

Pozn.: 1. V osmdesátých letech minulého století začaly v Anglii vznikat první soundsystémy. Svým svobodomyslným životním stylem ovlivněným hnutím hippies inspirovaly mladou generaci nejen na ostrovech, ale brzy také v kontinentální Evropě. Na počátky raveu a freeparties v Čechách vzpomínají přímí účastníci, organizátoři, hudebníci i publicisté. Speciál ArtCafé: Setkávání lidí je nadčasové, říká zvukový mistr a pamětník CzechTeků Jiří Matějček. Dokumentární sérii Šimona Šafránka doplňuje ArtCafé třemi speciálními vydáními. To první nabízí pohled přímo zevnitř. Tentokrát ve studiu usedl Vltavský kolega, rozhlasový technik Jiří Matějček, který se zúčastnil většiny ročníků CzechTeku a byl aktivní součástí tehdejší taneční i alternativní scény. Spolu s moderátorem Tomášem Klementem vzpomíná na dobu, kdy hudba znamenala především komunitu. „Cítil jsem se, jako bych přijel mezi mezi rodinu“, říká Matějček.

2. Na přelomu století už v Česku existovaly desítky soundsystémů. Jak se stalo, že se právě nespoutaný rave stal symbolem útlaku v nové svobodné společnosti? A je možné CzechTek porovnávat s legendárním Woodstockem? Speciál ArtCafé se zaměří na taneční hudbu devadesátých let a na zásadní projekty, které ovlivňují tuto scénu dodnes. Uslyšíme nejen skladby The Orb, Underworld nebo Aphex Twin, ale i zajímavosti o jejich vzniku.

3. V roce 2005 rozehnala policie v deštivém podvečeru Czechtek slzným plynem. Díky tomuto zásahu se z raveové scény stala subkultura s nefalšovaným protestním významem. Kam se posunuly freeparties v dalších letech a jaký je odkaz CzechTeku dnes? Speciál ArtCafé: Hostem posledního speciálu ArtCafé věnovaného sérii CzechTek je herečka a zpěvačka Johana Matoušková, která nás sérií provází. Jak na akci vzpomíná a proč má CzechTek zvláštní místo i v rodinných vzpomínkách?

Vaše každodenní inspirace: Krátké letní nemoci. Host: praktický lékař MUDr. Josef Štolfa, místopředseda pro vzdělávání ve Společnosti všeobecného lékařství. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Veronika Vrecionová, předsedkyně výboru pro zemědělství a rozvoj venkova v Evropském parlamentu z ODS. Evropská komise chce v příštím rozpočtovém období dále škrtat ve společné zemědělské politice. Česká vláda aktualizuje strategii rozvoje zemědělství. Nic z toho se nelíbí farmářským lobbistům.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Rozhlasové vzpomínání dlouholeté velvyslankyně ve Finsku, Egyptě a Malajsii a generální konzulky v Chicagu. Připravila Dominika Andrašková. Technická spolupráce Ivana Možná.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. – 1. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Jakub Szántó, novinář, bývalý blízkovýchodní zpravodaj České televize. „Je to série nápadů z oblasti opravdu velice fantasmagorické představy o tom, jak funguje nejen svět, ale jak funguje Blízký východ,“ komentoval před časem Trumpův nápad přesídlit přes dva miliony lidí z Pásma Gazy do zahraničí. Jak teď vnímá, že tzv. plán Gaza dál žije a že dostává konkrétní obrysy? A jsou humanitární přestávky vyhlášené přes víkend Izraelem cestou k řešení situace v Gaze? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Host: Marta Dancingerová, herečka. Zvládla už absolvovat nějaký odpočinek po loňské mimořádně náročné sezóně? Jaké styčné body našla mezi sebou a postavou bývalé dětské hvězdy v představení Heda Gabler – naostro? A rodí se v její hlavě nějaká nová kniha? Moderuje Vasil Fridrich. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Host: Petr Pavelec, ředitel Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, kurátor výstavy Vltava slavná a splavná. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 31. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).

Na český pavilon na světové výstavě v japonské Ósace půjde dalších 120 milionů korun z rozpočtu ministerstva zahraničí. Jsou peníze na českou expozici efektivně vynaložené prostředky, které zviditelní Česko a naše firmy ve světě, nebo promarněná příležitost?

Hovoří generální komisař české účasti na EXPO Ondřej Soška a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 27. 8. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Pětici výprav připravili David Hamr a Michal Bureš, který má také režii. Úryvky čte Josef Bartoň. Technická spolupráce Vojtěch Brzek, Zdeněk Prchlík a Jan Brauner. Hudební spolupráce Antonín Schindler.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. – 1. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.). Repríza 28. 7. – 1. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.); 17. – 21. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.).

Obsah: 1. Zběhlý voják Hennrich. – 2. Pytlák Zenkner zvaný Stammel – 3. Nezdařený útok na hraběte Clam-Gallase. – 4. Vrah statkáře Porscheho. – 5. Zabitý zámečnický učeň Neumann.

Lit.: Hamr, David – Bureš, Michal: Pytláci, pašeráci a psanci Jizerských hor. Po stopách temných příběhů s westernovým zabarvením. In web ČRo 3 Vltava, 17. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jizerské hory jsou dnes místem, kam celoročně míří tisíce lidí, o prázdninách nejčastěji v cyklistickém trikotu, v zimní sezoně pak ve značkovém lyžařském vybavení. Skoro se tak zdá, jakoby tyto „kapesní hory“, řečeno spolu s autorem legendární Knihy o Jizerských horách Miloslavem Nevrlým, byly dnes více příměstským sportovištěm než místem hledání kontaktu s přírodou, tichou kontemplativní divočinou, kam se vydával jako osamělý poutník od počátku 50. let.

Krajina Jizerských hor jako romantická říše vřesovišť, horských luk, svažitých bučin a horských potoků k Miroslavu Nevrlému promlouvala i skrze jizerskohorské pomníčky hlasem svých někdejších německy mluvících obyvatel, zmizelých po druhé světové válce. (…)