Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 7. 2025

Stanice Bazilišek (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:03

David Weber. Kapitán Honor Harringtonová se nevzdává. Kompletní audiokniha. Překlad Jiří Engliš. Režie Jan Koukal.

Čte Ernesto Čekan.

Natočeno 2025 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum 17. 7. 2025 (MP3, TYM1161-0; celková délka 18 hod. 15 min.). Ukázky k poslechu zde.

Pozn.: Kapitána Honor Harringtonovou z válečného loďstva Mantichorského království vmanévrují intriky do situace, kdy se starým vesmírným křižníkem musí odrazit útok nepřátel.

První díl nové řady válečné sci-fi. Lidová republika Haven se octla v ekonomických potížích. Řešení vidí její představitelé ve válce. Jednotlivé státečky slupnou jako malinu, ale tvrdým oříškem je Mantichorské království a v cestě stojící stanice Bazilišek, které velí kapitán Honor Harringtonová. Na tento post, navíc s nedostatečnou výzbrojí a kritickou chybou v naprogramování její vesmírné lodě, ji odsunuly intriky v nejvyšším politickém patře Mantichorského království i v samotném velení admirality. Hlídkování v soustavě Bazilišek nebylo služební umístění – to bylo vyhnanství a zapomnění. Svou prozíravostí a důvtipem však Harringtonová zajistí přežití lodi i vesmírné stanice a odvrátí porážku Mantichorského království.

David Weber (1952)
Americký spisovatel válečné sci-fi a fantasy. Vystudoval historii, politiku, anglickou literaturu a sociologii. Žije v Greensville v Jižní Karolíně. V jeho příbězích je zobrazován velmi komplexní svět, propracovaný po stránce technologické i sociální. Nejznámějším z jeho hrdinů je Honor Harringtonová. Kolem této hrdinky vystavěl autor celý vesmír známý pod názvem „Honorverse“. Ten zahrnuje víc než dvanáct románů a několik sbírek povídek. Vesmír má vlastní politiku, pokročilé technologie, náboženství, kulturu i faunu a flóru. Hlavní příběh se odehrává kolem válečného konfliktu mezi Mantichorským královstvím a Lidovou republikou Haven.

Ernesto Čekan (1972)
Český divadelní a filmový herec. Jeho druhým rodným jazykem je španělština, matka pochází z Uruguaye, v Československu studovala operní zpěv. Po absolvování Pražské konzervatoře nastoupil do divadla v Mostě, kde hrál například v inscenacích Malováno na skle nebo Balada pro banditu. Diváci ho znají z jeviště Městských divadel pražských či Divadla Radka Brzobohatého. Filmové role ztvárnil ve snímku Zátopek, Promlčeno, Jak si nevzít princeznu a jiných, známý je i z televizních seriálů jako Ohnivé kuře, Krejzovi, Život a doba soudce A. K. V dabingu namluvil kromě jiných herce Antonia Banderase, Ryana Reynoldse či Adama Sandlera.

Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:00

Miloš Václav Kratochvíl. Kompletní audiokniha. Režie Vratislav Hubička.

Čte Tomáš Juřička.

Natočeno 2025 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum 27. 6. 2025 (MP3, TYM987-0; celková délka 11 hod. 46 min.). Ukázky k poslechu zde.

Pozn.: Dobrodružný příběh líčí putování prostého chlapce z malé české vesnice, který je v době třicetileté války lstí a násilím naverbován, posléze ze strachu dezertuje před podlým lajtnantem Tajflem, prochází nejrůznějšími kraji Evropy, účastní se i selské rebelie v Durynsku, ale po jejím potlačení je polapen a přinucen vstoupit do saského regimentu. Další setkání s Tajflem vyústí v jeho zatčení a prodej na galeje. Při plavbě přes Atlantik je galéra přepadena piráty, ale Jan s několika druhy přežije na provizorním voru. Když je zachrání španělská loď, její kapitán je prodá do otroctví na tabákové plantáže na Espaňole. Podaří se mu uprchnout a dostane se do skupiny bukanýrů. Poté se octne na francouzské pirátské lodi, ale znechucení z drancování měst mu velí koupit si za podíl na kořisti a za odškodné za zranění do nohy cestu do Evropy. A tak se Jan Kornel po dvaceti letech vrací domů do válkou poničených rodných Mlčechvost.

Miloš Václav Kratochvíl (1904–1988)
Český spisovatel, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých čtrnácti let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě historii a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy, kde pracoval patnáct let. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, poté jako dramaturg Československého státního filmu. Od roku 1951 byl profesorem na Filmové fakultě Akademie múzických umění. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce, čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. K jeho známým knihám patří například Král obléká halenu, Dobrá kočka, která nemlsá, Život Jana Ámose, Osamělý rváč, Veronika. Román o Janu Kornelovi napsal v roce 1954.

Portrétoval anglickou královnu (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:58

Bohumil Vostal. Kompletní audiokniha. Fascinující příběh sochaře královské rodiny Franty Bělského.

Čte Tomáš Černý.

Natočeno 2025 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum 17. 7. 2025 (MP3, TYM1160-0; celková délka 10 hod. 22 min.). Ukázky k poslechu zde.

Pozn.: Příběh českého sochaře Franty Bělského, který měl jako jediný Čech tu čest ztvárnit královskou rodinu, a to nejen samotnou Alžbětu II., ale i vévodu z Edinburghu, královnu matku nebo prince Williama.

Kým byl český sochař Alžběty II.? Na to odpovídá audiokniha Portrétoval anglickou královnu, která dostala Cenu E. E. Kische za literaturu faktu v oblasti popularizace. Málokdo ví, že v Brně narozený Franta Bělský (1921–2000) byl jediným sochařem na světě, který portrétoval hned čtyři generace královské rodiny za druhé alžbětinské éry. Modelem mu v Buckinghamském paláci seděla nejen samotná panovnice, ale taky její choť princ Philip. V Kensigtonském paláci si hrál při portrétování s malým princem Williamem, dvakrát dostal od windsorské dynastie zakázku na zvěčnění prince Andrewa a v ateliéru si při práci pouštěl hudbu s tolik oblíbenou královnou matkou. Jenže cesta k tomu byla strastiplná. Jeho rodina kvůli židovskému původu musela utéct před Hitlerem z Prahy do Anglie, on sám pak bojoval v zákopech. Zbytek jeho příbuzných zahynul při holocaustu v koncentračních táborech. Když se vrátil jako voják do Československa, stihnul vytvořit dnes už ikonickou desku parašutistům z výsadku Anthropoid na pražském kostele sv. Cyrila a Metoděje. Pak musel utíkat znovu do Anglie, a to kvůli komunistickému puči. Na ostrovech jsou jeho další sochy u vstupu do premiérského sídla v Downing Street, na Trafalgarském náměstí v Londýně, a třeba v USA ve Fultonu před Churchillovým muzeem. Nechte se provést příběhem, jemuž nechybí humor díky Bělského manželce Margaret, která měla jako jediná žena v 50. letech ve Fleet Street k dispozici pro svoje skeče titulní stranu masově vydávaných novin.

Bohumil Vostal (1980)
Český novinář, autor reportážního dokumentu o sochaři Frantovi Bělském, který uvedla ČT24 u příležitosti 100. výročí jeho narození. Zpravodajsky pokrýval svatbu prince Harryho a vévodkyně Meghan, pohřeb prince Philipa, Platinové jubileum a státní pohřeb Alžběty II. O českém exilu v Anglii natočil v roce 2018 pořad Zapomenuté protesty, který byl nominovaný na FPA Awards v Londýně. Od roku 2022 je zpravodajem České televize ve Washingtonu, předtím v Londýně (2018–2022) a Bruselu (2012–2017). V letech 2000–2005 působil jako externí redaktor české redakce BBC v Praze. Vystudoval gymnázium v Třebíči, poté žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Studoval také na zahraničních univerzitách – na Loughborough University ve Velké Británii a na Georgetownské univerzitě v USA.

Tomáš Černý (1979)
Redaktor, dramaturg, moderátor a hlasatel Českého rozhlasu, kde se zaměřuje na historii rozhlasového vysílání. Jako dramaturg se podílí na jednom z nejposlouchanějších pořadů Českého rozhlasu Host Lucie Výborné. Dříve působil na stanici ČRo 2 – Praha (dnes Dvojka), připravoval a uváděl Studio Retro (RozHraní), Dobré jitro, 3×60, a to v pohodě, Nedělní Kolonádu, Noční Mikrofórum, Hvězdný prach, Kolotoč a mnoho dalších. Je jedním z největších znalců archivu Českého rozhlasu. Celým svým srdcem je rozhlasákem a jeho motto zní: „Rozhlas je jeden, rádií spousta.“ Jeho hlas slýchají cestující na lince C pražského metra.

Zpěv černého psa (2025)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:51

Petra Klabouchová. Povídka. Dramaturgie Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.

Čte Michal Štěrba.

Nastudovala Plzeň v roce 2025. Premiéra 8. 3. 2025 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídka na sobotu.

Lit.: Toušková, Martina: Petra Klabouchová: Zpěv černého psa. Krimi z daleké Istrie o tajemných skalních průrvách, ztracených lidech a jedné velké mstě. In web ČRo Plzeň, 9. březen 2025 (článek). – Cit.: Nebaví mě psát smyšlené příběhy, je pořád ještě tolik skutečných, které nikdo nevyprávěl, říká Petra Klabouchová. Příběh o tajemných skalních propastech v Istrii se rozhodla sepsat, když v chorvatské Rijece narazila na pomníček připomínající osud místních obyvatel. (…)

„Obyvatelům Rijeky všech vyznání a národností, kteří zde zmizeli v míru i ve válce, jejíž násilí jim odepřelo lidskou spravedlnost i pohřeb. Vy osvobození od nenávisti, zde se zastavte a pomodlete se za ně.“

Petra Klabouchová, původem Jihočeška, žije dnes střídavě v Čechách a v Itálii. A právě z Istrie pochází část její italské rodiny. Istrie je oblíbená dovolenková destinace, je to nádherný kus země, jen se tolik neví o bolavých jizvách tohoto kraje. Že jen kousek od známých pláží jsou mezi skalami skutečné masové hroby. Ještě dodnes ne všechny objevené. A vyzvednutí těl obětí je na mnoha místech neproveditelné. V oněch někdy i tři sta metrů hlubokých „hrobech“ leží od 2. světové války nejen váleční zločinci, ale i tisíce zmasakrovaných italských civilistů.

(more…)

Křivoklátské směsi (2023)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:43

Přemysl Lúa Černý. Kompletní audiokniha. Příběh o překonání minulosti skrze poznání přírody.

Čte autor.

Natočeno 2023. Vydal Přemysl Černý 21. 12. 2023 (MP3, EAN 9798868643439; celková délka 12 hodin 11 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: V roce 1292 by nikdo neřekl, že ještě před několika lety kolem hradu Křivoklátu řádil hlad a nepokoje. Byla to dcera hutníka jménem Hana, která tehdy Křivoklátsko zachránila před braniborskými žoldnéři. Minulost v ní však zanechala rány, které ji nutí se skrývat. Vše se změní ve chvíli, kdy potká tajemného cizince, který ji zasvětí do antických spisů. Hana si při slovech z rukopisu De rerum natura vzpomene, jak jí otec kdysi vyprávěl pohádku o nebeském kováři, který v nitru vzdálených hvězd tvoří prvky světa. Poznání přírody ji vrací ke ztracenému dětství a bolestivým vzpomínkám, které jí pomohou čelit vidinám přízraků, chladu a nepokojů, jež mají v budoucnu znovu udeřit.

Příběh se odehrává deset let po původní křivoklátské pověsti a je doplněn dalšími příběhy a známými pověstmi od doby bronzové, přes keltské osídlení až po současnost. Dozvíte se o změnách křivoklátské krajiny a podnebí v průběhu tisíciletí, o naší vlastní historii a přírodovědných poznatcích z posledních let, které se týkají vzniku a vývoje lesa, vesmíru a života. (anotace)

Jak neuloupit smaragd 1/12 (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:26

Donald Edwin Westlake. Četba na pokračování. Překlad Radoslav Nenadál. Připravila Adéla Vondráková. Dramaturgie Anna Smrčková. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2025. Premiéra 20. – 31. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Krimi léto na Dvojce.

Pozn.: Smolařský zlodějíček John Dortmunder se ihned po propuštění z vězení pouští do další akce. Tentokrát chce se svou partou ukrást vzácný africký drahokam. Připravená loupež ale nejde podle plánu. Začíná zběsilá série dalších neúspěšných pokusů plných humoru i napětí. Honba za vysněnou kořistí zavede skupinu lupičů na policejní stanici, do blázince i do banky. (anotace)

Lit.: anonym: Donlad E. Westlake: Jak neuloupit smaragd. Krimi příběh geniálního smolaře čte Vasil Fridrich. In web ČRo 2 Praha, 20. červenec 2025 (článek). – Cit.: Smolařský zlodějíček John Dortmunder se hned po propuštění z vězení pouští do další akce. Tentokrát chce se svou partou ukrást vzácný africký drahokam. Zdánlivě prostý plán loupeže se ale nečekaně zkomplikuje a oni se musí postupně vloupat do muzea, banky, blázince, vězení a na policejní stanici… Příběh skvěle kombinující humoristický a kriminální žánr můžete znát z filmové adaptace s Robertem Redfordem v hlavní roli. Premiéru originálu vám teď přináší Krimi léto na Dvojce.

Donald Edwin Westlake byl plodným americkým spisovatel. Pod svým jménem i pod nejrůznějšími pseudonymy napsal přes 100 knih a několik filmových scénářů. Specializoval se na kriminální příběhy (většinou s humorným podtextem), občas psal i sci-fi.

Třikrát získal Edgar Award a roku 1993 i titul Grand Master společnosti Mystery Writers of America. Za scénář k filmu Švindlíři, což je Westlakova adaptace románu Jima Thompsona, byl dokonce nominován na Oscara. (…)

Moci bez nemoci – Gynekologické nádory pánve (2025?)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:19

Unikátní operace v pánvi ženy s gynekologickým nádorem bude tématem dalšího dílu pořadu Moci bez nemoci. Tento typ operace provádí jen velmi málo pracovišť v Evropě, jedním z nich je nemocnice U Apolináře v Praze. Svůj příběh bude vyprávět Martina, které tato operace zachránila život. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život. S lékaři a vědci včetně skutečných příběhů pacientů.

Natočeno 2025 (?). Repríza 20. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Po Česku – Svatojánské proudy, Vltava (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:02

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v někdejších Svatojánských proudech na Vltavě.

Hovoří Vojtěch Pavelčík.

Natočeno 2025. Premiéra 19. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Zaostřeno na americké hraniční kontroly (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:52

Lidé, události a fenomény dneška. Změnily se po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu hraniční kontroly při vstupu do USA? Přísné jsou už od 11. září 2001, říkají známí Češi a přidávají svoje osobní příběhy. V pořadu Zaostřeno se na ně ptal Vít Pohanka.

Natočeno 2025. Premiéra 16. 7. 2025 (ČRo Plus, 25 min.). Repríza 19. 7. 2025 (ČRo Plus, 9:33 h.).

Lit.: Pohanka, Vít: Tvrdé americké imigrační kontroly? Byly tu dávno před Trumpem, potvrzují čeští cestující. In web ČRo Plus, 16. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mobilní telefony, sociální sítě i výslechy – imigrační kontroly ve Spojených státech umí být tvrdé. A není tomu tak až s příchodem Donalda Trumpa. Čeští hudebníci, novináři i politik potvrzují, že nepříjemná překvapení zažívali i s předcházejícími administrativami.

O amerických imigračních kontrolách se v posledních letech mluví jako o noční můře cestujících. Média, česká i zahraniční, přinášejí zprávy o zabavených mobilech, prohlídkách notebooků a lidech vrácených do země původu.

Často zaznívá, že se kontroly dramaticky zpřísnily po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. Jenže mnoho zkušeností českých cestujících ukazuje, že přísné jsou už dávno. (…)

Benefice pro Zdenku Baldovou (1970)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:48

„Tajemství úspěchu Zdenky Baldové je velmi prosté: je v ní elementární komik“, popisovala umění herečky narozené roku 1885 dobová kritika. Kolegové z Národního divadla, kde byla v angažmá od 1922 až do své smrti v roce 1958, vzpomínali na její cupitavou chůzi, perličkový smích i poctivé hledání nejpřesnějšího výrazu a tvaru. Pásmo archívních zvukových záznamů připravili Helena Bauerová a Václav Cibula. Dramaturgie Jarmila Konrádová.

Historické snímky komentuje Josef Träger. Z archivních snímků hovoří Zdenka Baldová.

Natočeno 1970. Premiéra 19. 6. 1970 (Třetí program, 19:00-19:45 h.). Repríza 27. 7. 1991 (Praha, 10:30 h.). Repríza 9. 11. 1997 v rámci cyklu Audio neděle čili Zvukové odpoledne pro přátele (ČRo 2 Praha, 14:33 – 16:29 h.); 19. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:50 h.) k 140. výročí narození Zdenky Baldové v cyklu Víkendová příloha.

Použité ukázky: Jean Baptist Poquelin – Moliére – Zdravý nemocný (natočeno 1944, Ultraphon G 14098) – Zdeňka Baldová (Toinetta), František Roland (Argan).

A. N. Ostrovskij – Výnosné místo (1952, r. Josef Bezdíček) – Zdeňka Baldová (Jelisaveta Gerasimovna Kukuškinová), Saša Rašilov (Akim Akimovič Jusov, úředník).

Fráňa Šrámek – Léto (natočeno 1944, Ultraphon G 14020) – Zdeňka Baldová (slečna Růženka), František Smolík (farář).

Gabriela Zapolská – Morálka paní Dulské (pravděpodobně záznam z TV inscenace z r. 1955, r. Miloš Nedbal) – Zdeňka Baldová (Aniela Dulská, majitelka domu), Julie Charvátová (nájemnice Kaminská).

Lit.: kon (= Konrádová, Jarmila): Benefice pro Zdenku Baldovou. In Týdeník Rozhlas 31/1991 (29. 7. 1991), s. 4 (článek).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress