Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 6. 2025

Tobogan na vodítku – Jiří Holoubek (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:59

Dnes na návštěvě u Jiřího Holoubka. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Učíme se navzájem a spolu (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:56

Od portrétu Marie Montessori k její vědecké metodě. Proč se Radka a Vítězslav Jandovi, špičky v různých oborech, začali věnovat dětem právě v Montessori škole? Připravila a uvádí Eva Ocisková.

Hovoří manažerka a pedagožka Radka Jandová a hudební producent, skladatel, hudební režisér a pedagog hudby a dílny v Montessori škole Andílek Vítězslav Janda (*1962).

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:20 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Zapomenutý klenot meziválečné avantgardy (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:55

Galerie umění Karlovy Vary připravila reprezentativní výstavu z díla Augustina Ságnera, malíře, učitele kreslení, člena skupiny Kvart – jediného sdružení abstraktně orientovaných výtvarníků meziválečného období u nás. Do expozice osobitého tvůrce nahlédne Tamara Salcmanová. Hovoří kurátorka PhDr. Rea Michalová, Ph.D.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: anonym: Zapomenutý klenot meziválečné avantgardy: malíř Augustin Ságner (1891–1946). In web Galerie Karlovy Vary, b. d. (anotace). – Cit.: Připravovaná výstava představí reprezentativní soubor děl Augustina Ságnera, malíře–filozofa, člena jediného sdružení abstraktně orientovaných výtvarníků té doby u nás, Skupiny Kvart (1935), autora hledajícího nové způsoby uměleckého zobrazování za hranicemi prosté „mimesis“, jehož dosud stále málo známou a muzeálně prezentovanou tvorbu lze přiřadit k nejpůvodnějším hodnotám českého moderního umění mezi dvěma světovými válkami. Aktuální výstava si po více jak třiceti letech od poslední monografické přehlídky klade za cíl představit Ságnerovo malířské dílo v reprezentativním výběru a zařazení do širšího kontextu vizualizací paralel s prací dalších členů skupiny Kvart (J. Jelínek, J. Šefl, V. Plocek), ale taktéž s tvorbou F. Foltýna, B. S. Urbana, J. Šímy či M. Pospíšilové. Výstavní projekt koncipovaný z děl mnoha sbírek státních i soukromých podpořilo Statutární město Karlovy Vary. (…)

Jana z Arku na hranici (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:51


Česká filharmonie se po 51 letech vrátila k velkolepému oratoriu Arthura Honeggera. Skladba zazněla ve Dvořákově síni pražského Rudolfina pod taktovkou hlavního sbormistra Pražského filharmonického sboru Lukáše Vasilka, který tak u prvního českého orchestru debutuje jako dirigent. Připravili Johann Foss a Stela Chvojková.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:50 h.; 27 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Foss, Johann – Chvojková, Stela: Lukáš Vasilek a Jana z Arku. Jak vznikal dirigentský debut předního českého sbormistra? In web ČRo 3 Vltava, 7. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká filharmonie se po 51 letech vrátila k velkolepému oratoriu Arthura Honeggera Jana z Arku na hranici. Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina zaznělo v únoru letošního roku třikrát pod taktovkou hlavního sbormistra Pražského filharmonického sboru Lukáše Vasilka, který tak u prvního českého orchestru debutoval jako dirigent.

Skladatel Arthur Honegger s básníkem Paulem Claudelem zachycují na více než hodinové ploše poslední Johančiny chvíle na hranici v Rouenu, v nichž se jí promítají vzpomínky na celý dosavadní život. Autoři v díle hojně pracují se symboly, alegoriemi a také s ironií. I když jde tedy o oratorium určené pro koncertní nastudování, drží značně divadelní charakter. (…)

Apollinaire a škola moderní poezie (2025)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 23:49

Josef Kroutvor. Historik umění, básník a esejista píše v osobitě pojatém eseji o významu velkého francouzského básníka pro formování moderní světové poezie a na několika příkladech dokládá hloubku originality autorova díla. Ze stejnojmenného knižního svazečku připravil Petr Turek. Účinkuje Dušan Sitek. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: tur (= Turek, Petr): Josef Kroutvor: Apollinaire a škola moderní poezie. Vydejte se na dobrodružství ducha. In web ČRo 3 Vltava, 7. červen 2025 (článek). – Cit.: (…) Historik umění, básník a esejista píše v osobitě pojatém eseji o významu velkého francouzského básníka pro formování moderní světové poezie a na několika příkladech dokládá hloubku originality autorova díla. (…)

Josef Kroutvor (nar. 30. března 1942 v Praze) od roku 1961 studoval na FF UK filozofii, historii a dějiny umění; absolvoval v roce 1967 diplomovou prací Jazyk, řeč a existence. Na podzim 1970 začal pracovat v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze jako odborný muzejní pracovník. Publikuje od r. 1969, píše o literatuře, výtvarném umění, o krajině a městech, vydal řadu publikací v samizdatu, je autorem i mnoha výtvarných děl.

Zpočátku Kroutvor uplatňoval ve svých pracích odborně věcnou slovesnou dikci, od konce sedmdesátých let se – z odporu k pozitivistickým tradicím české uměnovědy i kabinetní povaze poznání – stále více přikláněl k esejistickému stylu.

Mnohostrannost vzdělání a tvůrčích dispozic mu umožnily pochopit a realizovat esej jako „dobrodružství ducha“, jako tvar na pomezí několika oborů a několika způsobů vyjádření, s akcentem na osobní zaujetí tématem. V tomto úsilí o renesanci zanedbávaného žánru dosáhl zvlášť přesvědčivých výsledků v esejistické sbírce Praha, město ostrých hran (1992) a v eseji Benátky (1992, 2013).

6. 6. 2025

Dobrovský & Šídlo – Proč končí každá vláda ODS katastrofou? (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 15:25

Podcast připravili Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo. Hostem je Jan Macháček.

Natočeno 2025. Webová premiéra 6. 6. 2025 (Paměť národa – PodBean, 53 min.).

Lit.: anonym: Proč končí každá vláda ODS katastrofou? In web PodBean, 6. 6. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) S novinářem a hudebníkem Janem Macháčkem o bitcoinech, aférách a o tom, co hledal u Bibiše. (…)

Strašidlo cantervillské (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:22

Oscar Wilde. Přeložil Norbert Fomeš. Hudba Miso Ormos. Režie Marie Krajplová. Grafika Háta Kreisinger Komňacká.

Čte Justin Svoboda.

Natočeno 2025. Vydal Portal Binary Code s. r. o. 7. 4. 2025 (YouTube, 85 min.) v edici Kolébka. K poslechu zde.

Pozn.: Když bohatá americká rodina Otisových koupí starobylý anglický zámek Canterville Chase, varují je místní, že v domě straší duch sira Simona. Otisovi se však moderním přístupem a praktickým myšlením nenechají zastrašit. Místo aby se strašidla báli, začnou s ním jednat jako s otravnou domácí nepříjemností – čistí krvavé skvrny, ignorují jeho strašení a jejich děti ho dokonce aktivně trápí. Sir Simon, zvyklý na to, že vyvolává hrůzu, se ocitne v nečekané situaci: jeho děsivá pověst už na nikoho neplatí.

Oscar Wilde v této novele s humorem a nadsázkou propojuje prvky gotického hororu s ostrou satirou na rozdíly mezi anglickou tradicí a americkým pragmatismem. Kromě vtipných momentů však příběh obsahuje i dojemnou rovinu, kdy jedině nevinná a laskavá dcera Otisových pomůže duchovi nalézt klid. (anotace)

Hodinky pana Balabána (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Povídky — Přemek @ 15:18

Jaroslav Havlíček. Povídka. Hudba Miso Ormos. Režie Marie Krajplová. Grafika Háta Kreisinger Komňacká.

Čte Zuzana Matušková.

Natočeno 2025. Vydal Binary code s.r.o. 6. 6. 2025 (YouTube, 39 min.) v edici audioknih Kolébka. K poslechu zde.

Pozn.: V městečku se usadil nový hodinář, ale místní ho mezi sebe nepřijali, nechodili k němu, neměl žádné kšefty. Až jeho domácí, pán Balabán, si od něj nechal spravit stařičké kapesní hodinky, na kterých mu pranic nezáleželo. A hodinář je spravil opravdu neobyčejně. Jaroslav Havlíček (3. 2. 1896 – 7. 4. 1943) byl prozaik, představitel psychologické prózy v období mezi válkami. (anotace)

Studio N – Bez Blažka by nebyli nic, dnes hýbou republikou (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 14:26

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Jana Ustohalová.

Natočeno 2025. Webová premiéra 6. 6. 2025 (Deník N, 9:28 h.; 38 min.).

Lit.: anonym: Bez Blažka by nebyli nic, dnes hýbou republikou. Popisujeme, jak brněnské Palermo rodí velké hráče. In web PodBean, 6. 6. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky.

Lit.: Kozáková, Tereza – Titlbach, Filip: Bez Blažka by nebyli nic, dnes hýbou republikou. Popisujeme, jak brněnské Palermo rodí velké hráče. In web Deník N, 6. 6. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. (…)

(more…)

Houpačky – Jan Brejla (2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 14:20

Připravila Michaela Sladká.

Natočeno 2025. Premiéra 4. 6. 2025 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Sladká, Michaela: Kvůli střídavce jsem musel přeprat ego. Pomohla mi radost synů, že jsem s jejich mámou v pohodě. In web ČRo Radio Wave, 4. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Brejla je táta dvou chlapců, o které se s bývalou partnerkou stará v rámci střídavé péče. Děti si střídají po týdnech. „Když se vám rozejdou rodiče, musí to být hrozné. Při rozchodu jsme se shodli na tom, že hlavní je pro nás pohodlí dětí,“ říká.

„Jsme všichni spokojení a já s mámou kluků vycházím dobře. To je ta nejdůležitější věc, která se po rozpadu naší rodiny udála,“ říká Jan, který je zároveň autorem instagramového profilu Táta a dva kluci. Vztah dospělých se rozpadl po jedenácti letech, když bylo dětem 6 a 8 let. „Když jsme se rozešli, moje zhrzené ego říkalo, že partnerku už nechci nikdy vidět. Zvykal jsem si půl roku,“ říká.

„Vídám kolem sebe, že rodiče po rozchodu někdy berou svoje děti jako rukojmí a házejí si vzájemně klacky pod nohy. Taky jsem to tak měl. Pomohla mi z toho ven radost mých dětí. Když jsem viděl, jak jsou šťastní, že jsme s jejich mámou v pohodě,“ hodnotí rodinné nastavení, které teď trvá něco přes dva roky.

„O náklady se dělíme podle domluvy, i třeba podle toho, kdo je aktuálně s penězi víc v pohodě. Co ale musí být stejné a jednotné, je výchova. I když máme jako rodiče na spousty věci jiný názor, shodnout se na základech je hodně důležité,“ dodává Jan Brejla. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress