Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 5. 2025

Vinohradská 12 – Legalizace eutanázie v Česku? (2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 22:51

Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Johann Foss. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla, Damiana Smetanová.

Hovoří paliatr Adam Houska, vedoucí lékař Podpůrného a paliativního týmu FNKV.

Natočeno 2025. Premiéra 9. 5. 2025 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Paliatr: Pacientům se zboří svět, mají málo informací. Eutanázii bych neuzákonil. In web ČRo Plus, 9. květen 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhodovat o svém životě i smrti. Češi a Češky opakovaně volají po legalizaci eutanázie. Proč ji stále nejde podstoupit? Čeho se kritici obávají? A víme toho o umírání dost? Téma pro paliatra Adama Housku, vedoucího lékaře Podpůrného a paliativního týmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. (…)

Pro a proti – Fico v Moskvě (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:46

Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála zemí v Evropě, která nadále ctí památku sovětských vojáků, kteří osvobodili svět od nacismu. Ocenila tak rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. Je to příklad hodný následování, nebo tím Fico legitimizuje současné ruské počínání na Ukrajině? Moderuje Jan Bumba.

Hovoří europoslanci Ondřej Kolář z TOP09 a Kateřina Konečná z hnutí Stačilo!

Natočeno 2025. Premiéra 9. 5. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).

Lit.: jud – Bumba, Jan: Fico na přehlídce v Moskvě? Uvědomuje si váhu historie, hájí Konečná. Naivní přístup, míní Kolář. In web ČRo Plus, 9. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je možné jet na oslavy konce 2. světové války do Moskvy a přehlížet to, jak se Rusko chová dnes? Debatují europoslanci Kateřina Konečná (Stačilo!) a Ondřej Kolář (TOP 09).

Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář. (…)

Hořké slzy Petry von Kant (2025)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 22:41

Rainer Werner Fassbinder. Komorní drama o křehkosti a touze. Přeložil Petr Štědroň. Hudba a zvukový design Jan Šikl. Rozhlasová úprava a dramaturgie Renata Venclová. Režie Tomáš Soldán.

Osoby a obsazení: Petra von Kant (Anita Krausová), Karin Thimm (Tereza Maxmilián Marečková), Sidonie von Grasenabb (Klára Suchá), Valerie von Kant (Olga Zimmermannová-Kaštická) a Gabi (Antonie Barešová).

Natočeno v roce 2025. Premiéra 27. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 51 min.) v cyklu Večerní drama u příležitosti nedožitých 80. narozenin autora.

Pozn.: Ironický ponor do nitra úspěšné módní návrhářky. Poté, co se Petra zklamala v mužích, nabídne svou lásku mladé dívce. Ale tentokrát je to ona, kdo určí pravidla a bude mít ve vztahu dominantní postavení. Nebo ne? (anotace)

Lit.: Venclová, Renata: Rainer Werner Fassbinder: Hořké slzy Petry von Kant. Ironický ponor do nitra úspěšné módní návrhářky. In web ČRo 3 Vltava, 27. květen 2025 (článek). – Cit.: Poté, co se Petra zklamala v mužích, nabídne svou lásku mladé dívce. Ale tentokrát je to ona, kdo určí pravidla a bude mít ve vztahu dominantní postavení. Nebo ne? Komorní drama o křehkosti a touze. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Vzhledem k prezentovaným situacím a charakterům postav obsahuje hra expresivní výrazy. (…)

U příležitosti nedožitých 80. narozenin jednoho z nejvýraznějších německých dramatiků a filmařů 20. století, Rainera Wernera Fassbindera (31. 5. 1945 – 10. června 1982), uvádí stanice Vltava rozhlasovou adaptaci jeho slavné divadelní hry Hořké slzy Petry von Kant. V hlavních rolích se představí Anita Krausová jako Petra a Tereza Maxmilián Marečková jako Karin.

Úspěšná módní návrhářka Petra von Kant se rozvádí s mužem, s nímž se hluboce odcizila. Nečekaně podlehne kouzlu mladé ženy Karin, která v ní probudí touhu formovat dívčinu ještě neukotvenou bytost. Nekontrolovatelná citová závislost na Karin postupně rozvrátí Petřinu psychiku i soukromý život. Ale jsou tu ještě její dcera a matka, vůči kterým má Petra závazky, takže bude muset slzy hořkosti rychle spolknout.

Nabízí se otázka, nakolik vychází hra z Fassbinderova vlastního života. Autobiografické motivy lze vysledovat napříč Fassbinderovým dílem a Hořké slzy Petry von Kant nejsou výjimkou. Samotná hra bývá čtena jako převrácený obraz autorových vlastních zkušeností s komplikovanými, někdy destruktivními vztahy, v nichž se role oběti a manipulátora často prolínají. Fassbinder do hry promítl zkušenost s jednostrannou vášní a emocionální závislostí. Změna pohlaví postav mu umožnila zkoumat dynamiku vztahu s větším odstupem — ale nikoliv menší intenzitou.

Rozhlasová verze vycházející z překladu Petra Štědroně zdůrazňuje nadčasovost autorovy výpovědi — zbavuje hru konkrétní dobové ukotvenosti, aniž by ji násilně posouvala do současnosti. Akustika hry pak posluchači nabídne průnik do citlivějších vrstev Petřina vnímání okolního světa. Hlavní hrdinka, unavená tíhou vazeb, jako by se jen ztěžka budila do banální a zčásti předstírané reality, která po ní chce naprostou účast, aniž by ji za to jakkoli odměňovala. Výsledkem jsou úhybné manévry, nadměrné pití ginu s tonikem, sebemrskačské poslouchání kapely The Cure.

Autor hudby a zvukového designu Jan Šikl, společně s režisérem Tomášem Soldánem tak příběh Petry von Kant vyprávějí dynamikou ne nepodobnou videoklipu k písni Smack My Bitch Up kapely The Prodigy. Potlačování a přimykání se střídají, postavy přicházejí, žádají, poučují, služka Marlene jako by neexistovala, jenže ona je.

Fassbinderův text, psaný s nemilosrdnou přesností a zároveň s porozuměním pro bolest, kterou postavy působí sobě i druhým, má šanci stát se působivým rozhlasovým zážitkem. Především díky velké vnitřní investici všech zúčastněných hereček Anity Krausové jako Petry von Kant, Terezy Maxmilián Marečkové jako její milenky Karin, Kláry Suché, která představuje Petřinu přítelkyni Sidonii, Antonie Barešové v roli Petřiny „náctileté“ dcery Gabi a Olgy Zimmermannové-Kaštické, která ztvárnila matku hlavní hrdinky.

Zajímavý realizační úkol pro režiséra Tomáše Soldána a zvukového designéra Jana Šikla byla němá postava služebné Marlene, kterou hra předepisuje. Zvuky konkrétní fyzické přítomnosti, s nimiž dál pracovali jako s nerealistickým znakem, jim pomohla v olomouckém studiu nashromáždit herečka Kristína Jurková.

Ranní Plus – Oslavy v Moskvě, ochrana vlků v Evropě, Latinská Amerika a USA (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:39


Kdo se zúčastní dnešních oslav konce druhé světové války v Moskvě? Může mít Vladimir Putin dojem, že se dostává ven z politické izolace? Co bude pro ochranu vlků znamenat, až se jejich status v Evropě změní přísně chráněného na chráněného? Co může při oslabování vztahů se Spojenými státy nabídnout Evropě Latinská Amerika? Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2025. Premiéra 9. 5. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Studio N – Žádná tryzna, ale důkaz síly, Putin chtěl ukázat vítězství. Fico tam byl, ale tak trochu nebyl (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 22:38

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří politický geograf Michael Romancov.

Natočeno 2025. Webová premiéra 9. 5. 2025 (Deník N, 54 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Žádná tryzna, ale důkaz síly, Putin chtěl ukázat vítězství. Fico tam byl, ale tak trochu nebyl. In web PodBean, 9. 5. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Putinův režim zorganizoval v Moskvě vojenskou přehlídku na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce. „Byla to velmi dobře provedená ruská mediální operace. Viděli jsme sice muzejní kousky, ale chyběla tam nejmodernější technika,“ všímá si politický geograf Michael Romancov. Putin chtěl podle něj ukázat své velké vítězství. (…)

8. 5. 2025

Politická literatura na českých pultech – Stalingrad: Osudové střetnutí 1942–1943 (2003)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:20

Musela nacistická armáda prohrát legendární bitvu u Stalingradu? Otázka, kterou si položila autorka pořadu Politická literatura Petruška Šustrová.

Natočeno 2003. Repríza 8. 5. 2025 (ČRo Plus, 21:10 h.; 51 min.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Šustrová, Petruška: Hitlerova porážka u Stalingradu byla naprosto zbytečná, tvrdí britský historik. In web ČRo Plus, 8. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 2003 vyšla v České republice knížka britského historika Antony Beevora s názvem Stalingrad: Osudové střetnutí 1942–1943. Adolf Hitler si mohl drtivou porážku své armády u Stalingradu v letech 1942 a 1943 ušetřit – z vojenského hlediska šlo o naprosto zbytečný bojový střet. 

Recenzenti se shodují, že jde o jedno z nejlepších zpracování mimořádně důležité bitvy 2. světové války. Přináší pohledy na obležené město, jednotlivé vojáky obou stran i generalitu. (…)

Studio N – Souček je ze hry. Rozkrýváme, co se dělo v pozadí a kdo chce ČT ovládnout (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 14:11

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Zdislava Pokorná a Tomáš Linhart.

Natočeno 2025. Webová premiéra 7. 5. 2025 (Deník N – HeroHero, 19:09 h.; 50 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Souček je ze hry. Rozkrýváme, co se dělo v pozadí a kdo chce ČT ovládnout. In web PodBean, 7. 5. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká televize čelí dalšímu otřesu. Většina radních během dramatického jednání zbavila funkce generálního ředitele Jana Součka. Padala slova o vydírání, nezvládnuté komunikaci, obviňování ze lží – a to vše v předvolební atmosféře, kdy favorizované hnutí ANO otevřeně mluví de facto o zestátnění veřejnoprávních médií, rušení koncesionářských poplatků a sloučení televize s rozhlasem.

Co stojí v pozadí odvolání Součka? Kdo tlačí na změny ve vedení? A jaké postavy se teď rýsují jako noví kandidáti na šéfa ČT? Ve Studiu N to rozebíráme s investigativní reportérkou Zdislavou Pokornou a redaktorem Tomášem Linhartem.

Píseň vysokého lesa (1984)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 13:43

František Velíšek. Lyrický příběh o lásce k životnímu povolání a lidské obětavosti. Hudební spolupráce Jan Rokyta. Dramaturg František Mareš. Režie Ivan Misař.

Účinkují Miloslav Holub a Miroslav Kudela.

Nastudovala Ostrava v roce 1984. Premiéra 13. 10. 1984 (Vltava, 22:30 – 23:15 h.).

Ráno nahlas – Peter Juščák: Komunizmus bol horšia totalita než fašizmus (Ráno nahlas – Peter Juščák: Komunismus bol horší totalita než fašismus, 2024)

Filed under: Podcast,Slovenské — Přemek @ 11:23

Připravil a moderuje Braňo Dobšinský.

Hovoří spisovatel Peter Juščák.

Natočeno 2024. Webová premiéra 19. 1. 2024 (Aktuality.sk, 41 min.).

Lit.: Peter Juščák: Komunizmus bol horšia totalita než fašizmus (podcast). In web Aktuality.sk, 19. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Komunizmus a fašizmus je rovnaké totalitné zlo. Komunizmus však nebol, na rozdiel od fašizmu, nikdy dôsledne odsúdený. No až keď si, biblicky povedané, namočíte prsty v krvi jeho obetí, pochopíte jeho hrôzy, hovorí spisovateľ a dokumentarista Peter Juščák. Ten dlhodobo mapuje osudy tisícok Slovákov, ktorí sa prakticky okamžite po oslobodzovaní Červenou armádou ocitli v sovietskych koncentrákoch.

Mená ako Osvienčim, Treblinka, Dachau či Mauthausen pozná asi každý z nás. Sú to totiž synonymá zla. Pojmy ako Kolyma či Vorkuta však zrejme väčšine ľudí vôbec nič nehovoria. Ide pritom o obdobu nacistických koncentračných táborov – sovietske gulagy.

V nich končili – a často doslova i fyzicky skončili – celé milióny nevinných obyvateľov Sovietskeho zväzu, ale následne aj jeho satelitov vrátane Československa. V týchto sovietskych koncentrákoch, známych ako Gulagy, tak prakticky okamžite po oslobodzovaní Slovenska Červenou armádou skončili i celé tisícky našich vlastných spoluobčanov.

„Oslobodenie Červenou armádou trvalo 30 minút, potom prišli deportácie do gulagov,“ hovorí spisovateľ Peter Juščák. Na východnom Slovensku išlo podľa neho o plošné deportácie na princípe kolektívnej viny. (…)

Hovory Plus – Dan Materna (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:17

Připravila Tatiana Čabáková. Fotograf Dan Materna popisuje, jak stárnutí ovlivňuje jeho práci: „Fotil jsem a zároveň jsem po očku sledoval své starší kolegy. Ta práce je spojená s fyzickou námahou, nosíte těžké foťáky, někdy se stane, že skutečně fotografové běží na místo a kdo tam doběhne první, tak to má vyfocené líp než ten, který tam doběhne později.“ O jeho nejoblíbenějších fotkách i současné práci manažera Czech Press Photo mluví s Tatianou Čabákovou.

Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress