Rainer Werner Fassbinder. Komorní drama o křehkosti a touze. Přeložil Petr Štědroň. Hudba a zvukový design Jan Šikl. Rozhlasová úprava a dramaturgie Renata Venclová. Režie Tomáš Soldán.
Osoby a obsazení: Petra von Kant (Anita Krausová), Karin Thimm (Tereza Maxmilián Marečková), Sidonie von Grasenabb (Klára Suchá), Valerie von Kant (Olga Zimmermannová-Kaštická) a Gabi (Antonie Barešová).
Natočeno v roce 2025. Premiéra 27. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 51 min.) v cyklu Večerní drama u příležitosti nedožitých 80. narozenin autora.
Pozn.: Ironický ponor do nitra úspěšné módní návrhářky. Poté, co se Petra zklamala v mužích, nabídne svou lásku mladé dívce. Ale tentokrát je to ona, kdo určí pravidla a bude mít ve vztahu dominantní postavení. Nebo ne? (anotace)
Lit.: Venclová, Renata: Rainer Werner Fassbinder: Hořké slzy Petry von Kant. Ironický ponor do nitra úspěšné módní návrhářky. In web ČRo 3 Vltava, 27. květen 2025 (článek). – Cit.: Poté, co se Petra zklamala v mužích, nabídne svou lásku mladé dívce. Ale tentokrát je to ona, kdo určí pravidla a bude mít ve vztahu dominantní postavení. Nebo ne? Komorní drama o křehkosti a touze. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Vzhledem k prezentovaným situacím a charakterům postav obsahuje hra expresivní výrazy. (…)
U příležitosti nedožitých 80. narozenin jednoho z nejvýraznějších německých dramatiků a filmařů 20. století, Rainera Wernera Fassbindera (31. 5. 1945 – 10. června 1982), uvádí stanice Vltava rozhlasovou adaptaci jeho slavné divadelní hry Hořké slzy Petry von Kant. V hlavních rolích se představí Anita Krausová jako Petra a Tereza Maxmilián Marečková jako Karin.
Úspěšná módní návrhářka Petra von Kant se rozvádí s mužem, s nímž se hluboce odcizila. Nečekaně podlehne kouzlu mladé ženy Karin, která v ní probudí touhu formovat dívčinu ještě neukotvenou bytost. Nekontrolovatelná citová závislost na Karin postupně rozvrátí Petřinu psychiku i soukromý život. Ale jsou tu ještě její dcera a matka, vůči kterým má Petra závazky, takže bude muset slzy hořkosti rychle spolknout.
Nabízí se otázka, nakolik vychází hra z Fassbinderova vlastního života. Autobiografické motivy lze vysledovat napříč Fassbinderovým dílem a Hořké slzy Petry von Kant nejsou výjimkou. Samotná hra bývá čtena jako převrácený obraz autorových vlastních zkušeností s komplikovanými, někdy destruktivními vztahy, v nichž se role oběti a manipulátora často prolínají. Fassbinder do hry promítl zkušenost s jednostrannou vášní a emocionální závislostí. Změna pohlaví postav mu umožnila zkoumat dynamiku vztahu s větším odstupem — ale nikoliv menší intenzitou.
Rozhlasová verze vycházející z překladu Petra Štědroně zdůrazňuje nadčasovost autorovy výpovědi — zbavuje hru konkrétní dobové ukotvenosti, aniž by ji násilně posouvala do současnosti. Akustika hry pak posluchači nabídne průnik do citlivějších vrstev Petřina vnímání okolního světa. Hlavní hrdinka, unavená tíhou vazeb, jako by se jen ztěžka budila do banální a zčásti předstírané reality, která po ní chce naprostou účast, aniž by ji za to jakkoli odměňovala. Výsledkem jsou úhybné manévry, nadměrné pití ginu s tonikem, sebemrskačské poslouchání kapely The Cure.
Autor hudby a zvukového designu Jan Šikl, společně s režisérem Tomášem Soldánem tak příběh Petry von Kant vyprávějí dynamikou ne nepodobnou videoklipu k písni Smack My Bitch Up kapely The Prodigy. Potlačování a přimykání se střídají, postavy přicházejí, žádají, poučují, služka Marlene jako by neexistovala, jenže ona je.
Fassbinderův text, psaný s nemilosrdnou přesností a zároveň s porozuměním pro bolest, kterou postavy působí sobě i druhým, má šanci stát se působivým rozhlasovým zážitkem. Především díky velké vnitřní investici všech zúčastněných hereček Anity Krausové jako Petry von Kant, Terezy Maxmilián Marečkové jako její milenky Karin, Kláry Suché, která představuje Petřinu přítelkyni Sidonii, Antonie Barešové v roli Petřiny „náctileté“ dcery Gabi a Olgy Zimmermannové-Kaštické, která ztvárnila matku hlavní hrdinky.
Zajímavý realizační úkol pro režiséra Tomáše Soldána a zvukového designéra Jana Šikla byla němá postava služebné Marlene, kterou hra předepisuje. Zvuky konkrétní fyzické přítomnosti, s nimiž dál pracovali jako s nerealistickým znakem, jim pomohla v olomouckém studiu nashromáždit herečka Kristína Jurková.