Host: Petr Nikl, ilustrátor, spisovatel, hudebník a divadelník . Těší se na rozhlasovou adaptaci své pohádky O Rybabě a Mořské duši, kterou do vysílání připravila Dvojka? Vidí své kresby také jako zvuky, slyší své melodie jako konkrétní obrazy? A jak na jeho fantaskní převleky reagují při koncertech malé děti? Moderuje Joachim Dvořák.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Legendární hrdina od Kyjeva a od Dukly – se kterým ale měli komunisté problémy. Více ve speciálu Portrétů, věnovaném slavným velitelům. Připravil David Hertl.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 23 min.) v cyklu Velitelé.
Lit.: Hertl, David: Hrdina Sovětského svazu Richard Tesařík. V boji vynikal odvahou, po válce se propadal do problémů. In web ČRo Plus, 8. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od chvíle, kdy se v sedmadvaceti letech poprvé objevil na frontě, bylo jasné, že Richard Tesařík je vojákem, který se nebojí a dokáže strhnout i ostatní. Jenže vlastnosti, které mohl osvědčovat v boji, byly v mírových letech příčinou mnoha problémů. O Richardu Tesaříkovi hovoří ve speciálu Portrétů věnovaném slavným velitelům historik Jan Adamec.
Richard Tesařík (1915) se na přání rodičů vyučil obchodním příručím a měl pracovat jako kloboučník. Dějiny však rozhodly jinak. Na podzim 1937 nastoupil dvouletou vojenskou službu, během které zažil připojení českého pohraničí k nacistickému Německu i okupaci Čech a Moravy.
Právě v březnu 1939 prodělal první bojový křest, když byl coby voják základní služby odvelen na Podkarpatskou Rus, kterou měl bránit proti maďarským fašistům. Hned první den jeho velitel padl a Tesařík se musel ujmout velení družstva. (…)
Lit.: Hertl, David: Velitelé. Zapomenutí hrdinové to neměli lehké na východní frontě druhé světové války ani později. In web ČRo Plus, 8. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vojáci, kteří za Československo bojovali v letech druhé světové války na východní frontě, to měli složité. Po roce 1948 byl východní odboj glorifikován, ani to ale neuchránilo některé z jeho účastníků v 50. letech od pronásledování a věznění. Naopak po listopadu 1989 byli vojáci z východu vnímáni často jako komunisté, kteří ideologii přinesli do Československa. O vyvážený pohled se zasloužili historici v posledních letech.
První československý samostatný polní prapor, který se proslavil v bitvách druhé světové války u Sokolova či Kyjeva, začal v Buzuluku na hranici kazašské stepi a úpatí Uralu fungovat v únoru 1942 pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody, prvoválečného legionáře, který měl zkušenosti už s velením dobrovolnické jednotky z Polska.
Odvedenci se kromě tvrdého vojenského výcviku potýkali s tíživou zdravotní situací, krutou zimou a naopak horkým poduralským létem. Složení jednotky, s jejímž vznikem Stalin souhlasil teprve po napadení SSSR nacistickým Německem, bylo národnostně, názorově a věkově značně pestré. (…)
Člověk je tvor soutěžící bažící po úspěchu. Jak jsme či nejsme úspěšní, a co všechno považujeme za úspěch? Co všechno jsme pro něj schopni obětovat? Jak vypadaly a vypadají trofeje v různých společnostech? Odpovědi uslyšíme od autorů Člověčin Martina Soukupa a Martina Rychlíka. Dramaturgie Magdalena Šorelová.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Hostem je Dana Kalinová, spoluzakladatelka Mezinárodního festivalu Svět Knihy. Ten zahajuje příští týden už třicátý ročník. S jakou myšlenkou festival vznikal? Čemu každoroční setkávání spisovatelů, nakladatelů a především čtenářů slouží? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Jaroslav Selner (1906-1973) byl údajně potomkem jednoho z vůdců chodského povstání. Absolvoval Vysokou školu válečnou, po okupaci Československa byl příslušníkem odbojové organizace Obrana národa. Během válečných let bojoval na Balkáně i u Tobruku, západní i východní frontě. Roku 1949 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Když byl v roce v roce 1951 propouštěn z Československé armády, na dotaz „z jakého důvodu“, dostal odpověď „byl jste delší dobu na Západě“. Satisfakce se nedožil, plně rehabilitován byl až v roce 1990. Z torza vzpomínek, úvah a svědectví syna Jaroslava Selnera ml. pořad připravila Jana Davidová Kracíková.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Břetislav Rychlík, senátor, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky. Generální ředitel České televize Jan Souček byl ze své funkce předčasně odvolán. Jak si v čele televize počínal? Co jeho odvolání napovídá o členech Rady České televize? Moderuje Petr Dudek.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Rychlík: Radní, kteří byli zvoleni s cílem škodit České televizi, nemají právo volit jejího ředitele. In web ČRo Plus, 8. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Generální ředitel České televize Jan Souček byl v úterý ze své funkce předčasně odvolán. Shodlo se na tom 15 ze 17 členů Rady České televize, jimž se nelíbila jeho personální rozhodnutí, komunikace k radě i veřejnosti a zásahy do programu. „Problém je, že takto špatně poskládaná Rada nemůže podávat kvalitní výkony. A na konci je zdůvodnění ve stylu: ‚Prostě jsme ho chtěli odvolat, tak jsme dali dohromady několik důvodů‘,“ kritizuje senátor a režisér Břetislav Rychlík (nez.).
Někteří radní podle něj postrádají kredit, aby jako zástupci koncesionářů mohli v televizi o čemkoli rozhodovat. „A někteří by vůbec neměli mít právo vybírat příštího ředitele,“ zdůrazňuje.
Rychlík připomíná odvolání Dozorčí komise České televize v roce 2020, které bylo podle Nejvyššího správního soudu nezákonné.
„Radní porušili zákon. Poslanci je měli odvolat. Sněmovna toho ale není schopná ani v případě prokazatelných selhání, jako třeba v případě Luboše Xavera Veselého, natož v případě radních, kteří způsobili škodu koncesionářům a jsou jejich dlužníky. Celkem šlo o 4 miliony korun,“ pokračuje.
Pokusy o odvolání Veselého ovšem ve Sněmovně narážejí na obstrukce, pro což má Rychlík jednoduché vysvětlení.
„Ti lidé byli do Rady zvoleni se špatným úmyslem, o čemž svědčí Veselého výrok, že Součka zavazoval k tomu, aby neprosazoval zvyšování poplatků. Byli zvoleni, aby médiu veřejné služby a občanům škodili,“ tvrdí místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky. (…)
Jak se Evropa vyrovnává s Trumpovou hospodářskou politikou? A co pro Česko znamená odklad podpisu tzv. zakázky století? Václav Pešička se zeptá hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Lit.: job – Pešička, Václav: Cla můžou do USA vrátit průmysl, ale výrobky zdraží a Američané tak zchudnou, předpokládá Marek. In web ČRo Plus, 8. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se Evropa vyrovnává s Trumpovou hospodářskou politikou? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz s hlavním ekonomem poradenské společnosti Deloitte Davidem Markem. (…)
Evropa si podle výsledků ekonomiky za první čtvrtletí po letech vede lépe než Spojené státy. Změna přišla s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který znejistil trhy svou obchodní válkou. „Finanční trhy daly dost hlasitě najevo, že se jim představená cla úplně nelíbí. Finální podoba cel bude výrazně jiná, než jak byla plánována,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Americký prezident na začátku dubna prohlásil, že uvalí razantní cla na většinu států, které obchodují s USA. Nakonec však toto rozhodnutí stáhl a platí tak pouze desetiprocentní zdanění dovozu, které uvalil na celou Evropskou unii. (…)
Lenka Víchová, ukrajinistka. „Rusko musí být zahnáno vojensky a ekonomicky tak do kouta, aby změnilo své cíle,“ říká. Najde k tomu svět dostatečnou politickou vůli? Bude letošní rok pro Ukrajinu přelomový? A jaká budoucnost čeká Volodymyra Zelenského po válce? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Host: Rony Plesl, designér. Moderuje Tereza Kostková. Jaký klíč zvolil k přípravě letošní výstavy EXPO? Proč je podle něj tak důležitá ruční práce? A proč je pro nás klíčové letošní EXPO právě v Japonsku? Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Co si v Lidových novinách mohli čtenáři přečíst na konci dubna a začátku května 1945? Připravil Tomáš Kremr.
Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo Brno, 5 min.) v cyklu Zprávy z jižní Moravy.
Lit.: Kremr, Tomáš: „Politicky se situace v Čechách a na Moravě vyznačuje klidem.“ Jak psaly o konci války tehdejší Lidové noviny? In web ČRo Brno, 8. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 8. května si tradičně připomínáme konec druhé světové války, která v Evropě skončila před 80 lety. Spojenecké síly vytlačily německá vojska. Moravu se dařilo postupně osvobozovat od dubna. Redaktory Českého rozhlasu Brno zajímalo, jak o těchto událostech psaly tehdejší Lidové noviny, jedny z mála nepřetržitě vycházejících i v závěru konfliktu. Veřejně nepřístupné výtisky redakci poskytla Moravská zemská knihovna. Co si v nich čtenáři mohli přečíst?
Lidové noviny měly v posledních dnech války zpravidla dvě strany, neobjevují se na nich skoro žádné fotografie. Přebíraly především zprávy z agentur jako třeba ČTK. A agentury i Lidové noviny byly cenzurované německou propagandou. Proto v nich tedy označení pro nepřátele dostávají Angličané, Američané nebo Rudá armáda, respektive o ní se píše jako o bolševicích. První strana novin zpravidla v deseti různě dlouhých článcích rozebírá události ve světě, druhá strana je věnovaná místnímu neválečnému dění, sportu, kultuře, výsledkům loterií a taky inzerátům. Dozvíme se třeba, že nejlépe se vaří U Bumbrlíčků v Praze a že „Ten kdo kloktá hydrokabe, toho v krku nezaškrábe.“ (…)
Powered by WordPress