Marek Hnila. Rozhlasová hra. Verše Ondřej Kunst. Režie Zuzana Dovalová.
Účinkují Štěpán Gajdoš, Tereza Munningh a další herci Švandova divadla.
Natočeno 2025 (v přípravě).
Lit.: anonym: Poslední zahrada pozemských rozkoší. In web Marek Hnila, b. d. (článek). – Cit.: Poslední zahrada pozemských rozkoší je hluboce poetická divadelní hra volně inspirovaná triptychem Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší.
Příběh se odehrává v postapokalyptické Olomouci, po událostech Boschova pekla, kde přežili pouze dvě umělecké osobnosti – Fotograf a Malířka. Prostřednictvím jejich konfliktů, introspektivních monologů a symbolických setkání hra zkoumá nadčasová témata lásky, umění, smrti, předurčení a lidské empatie.
Podobně jako v ikonickém triptychu se i zde objevují výrazné metafory a symboly, které kladou důraz na psychologii postav, přičemž stylizované a poetické dialogy ještě více umocňují jejich symbolický význam.
Dějová linie představuje vývoj vztahu mezi hlavními postavami. Je to cesta k tomu, co by v nastoleném světě mohlo dávat smysl – být spolu. (…)
Rozhlasová hra nabízí příběh Poslední zahrady pozemských rozkoší ve formě sugestivního zvukového dramatu. Hlavními hlasy audio adaptace jsou Štěpán Gajdoš a Tereza Munningh, režie se ujala Zuzana Dovalová. Díky precizní práci se zvukovými efekty, hudbou a hereckým přednesem dokáže rozhlasová adaptace vykreslit bohatý imaginativní svět i bez jediného obrazu. Posluchači jsou vtahováni do děje skrze svou představivost – intimní zážitek z poslechu stimuluje fantazii a umožňuje každému vytvořit si vlastní „vnitřní obraz“ poslední zahrady pozemských rozkoší. (…)
Lit.: Zuntych, Ondřej: Kniha, film i rozhlasová hra. Z Hané v nich bude útočiště posledních lidí na Zemi. In web IDnes, 11. 5. 2025 (článek). – Cit.: Po konci světa zůstali jen dva lidé, Malířka a Fotograf. Jakožto umělci probírají v rozhovorech těžká témata, jimiž k sobě hledají cestu. Mluví o lásce, smrti, předurčení i tvoření. Chystaný příběh inspirovaný obrazem nizozemského renesančního malíře Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší zasadil spisovatel Marek Hnila do Olomouce.
(more…)