Natália Hejková je úspěšná trenérka basketbalových mistryň klubu USK Praha. Okouzlující dáma na prahu osmé životní dekády končí kariéru na vrcholu – v půlce dubna dovedla své svěřenkyně ke zlatu v prestižní eurolize a míří i k titulu v domácí soutěži: „Nikdy ničeho nelituji, to je moje heslo od dětství, Edith Piaf má o tom krásnou písničku. Ano, poučit se z toho, co je za mnou, ale dívat se do budoucnosti,“ říká v Hovorech. Rodačka z Žiliny má kořeny v Chersonské oblasti na Ukrajině. Při studiích práv v Praze na konci 60. let 20. století začala hrát na nejvyšší úrovni, i když v Československu v době komunismu profesionální sport neexistoval. Při práci v papírnách se tak věnovala basketbalu a s týmem Slavia VŠ Praha získala i evropské tituly. Trenérkou se stala podle svých slov náhodou v Ružomberoku na Slovensku: „Možná, díky tomu, že jsem žena, jsem měla trochu jiný přístup, než muži. Mám autoritu, ale tam někde, jsme si rovné a jsme kamarádky a můžeme si povídat o jiných věcech. Když půjde o basketbal, můžete něco říct, ale já rozhodnu. Hranice byly stanovené a hráčky to velmi dobře vědí.“ Jak vzpomíná na život v Rusku v nultých letech 21. století? V jaké situaci uvědomila, že se to v ruské společnosti nevyvíjí dobrým směrem? A jak najít balanc mezi autoritou a kamarádstvím? Moderuje Markéta Vozková.
Natočeno 2025. Premiéra 25. 4. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).