Host: Jiří Ježek, paralympijský vítěz a moderátor stanice Radiožurnál Sport. Je těžší tančit ve StarDance, nebo moderovat na Radiožurnálu Sport? Byla amputace nohy jeho největší životní překážkou? A proč začal závodně jezdit s nehandikepovanými cyklisty? Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 2. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Jak se svému partnerovi ve vysílání vyznala? Co by dělala, kdyby se nemohla ubírat sportovní cestou? S čím bojovala na olympiádě v Montrealu? Ráda řídí, za co dostala pokutu? Moderuje Alexandra Mynářová.
Hovoří Helena Fibingerová.
Natočeno 2025. Premiéra 26. 2. 2025 (ČRo Region, 29 min).
Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Na vrh koulí jsem byla ideální typ. Stačí fyzická dispozice a chtít, říká Helena Fibingerová. In web ČRo Olomouc, 26. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Málokdo v českém sportu zanechal tak výraznou stopu jako ona. Od jejího rekordu ve vrhu koulí uplynulo už 48 let a dosud ho nikdo nepřekonal. „Ani jsem si to neuvědomila. V Nehvizdech mi to připomněli nádhernou kyticí.“
Helena Fibingerová žije velmi aktivně. „Mám v životě jediné hobby, a to je práce. A mám ráda úspěch. Pořád na sobě musím pracovat. Pro mnohé lidi vedu až vyčerpávající životní styl, ale mně to vyhovuje.“
S partnerem absolvuje trochu klidu, když jsou svátky. „Po třech dnech jsem ale už otravná. Tak mě Honýsek někam vyveze, a pak je to dobrý. Radši jedu na kongres než na dovolenou. Jsem disciplinovaná, v kariéře jsem zvyklá dodržovat určitý režim a i v běžném životě potřebuju držet určitý dril. Pak otravná nejsem,“ usmívá se. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tereza Zajíčková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.
Hovoří Kateřina Gruntová z domácí redakce Českého rozhlasu.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 2. 2025 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: „Temná strana síly.“ Spor Černochové s Řehkou vyhřezl znovu, hádají se o drony pro Ukrajinu. In web ČRo Plus, 27. únor 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: České speciální jednotky v hledáčku vojenské policie. Co má tohle prošetřování společného s pochybnostmi kolem dodávek dronů na Ukrajinu, které si chce vyjasnit premiér Fiala? Téma pro Kateřinu Gruntovou z domácí redakce Českého rozhlasu, která sleduje dění týkající se české armády. (…)
Olga Lomová, sinoložka. Je to jen pár dnů, co si čínský prezident Si Ťin-pching po telefonátu s Vladimirem Putinem pochvaloval, že Čína a Rusko jsou „dobří sousedé, které není možno rozdělit“. Přežije ale čínsko-ruské spojenectví sbližování Trumpa s Putinem? Potřebuje Trump Čínu pro jednání o míru na Ukrajině? A jak moc se Čína bojí obchodní války se Spojenými státy? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 2. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: ano – Tachecí, Barbora: Peking se nejvíc bojí silného Západu. Toto silné pouto ho spojuje s Moskvou, tvrdí sinoložka Lomová. In web ČRo Plus, 27. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to jen pár dnů, co si čínský prezident Si Ťin-pching po telefonátu s Vladimirem Putinem pochvaloval, že Čína a Rusko jsou „dobří sousedé, které není možno rozdělit“. Přežije ale čínsko-ruské spojenectví sbližování Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem? „Čínu a Rusko spojuje to nejsilnější pouto, a to odpor k Západu,“ ujišťuje sinoložka Olga Lomová v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.
Vysvětlení, že se Spojené státy sbližují s Ruskem, aby oslabily vliv Číny – podobně jako americký ministr zahraničí Henry Kissinger v 70. letech prosazoval sbližování USA a Číny proti Sovětskému svazu – je podle ní absurdní. Čína a Rusko jsou totiž jiné než tehdy a mnohem provázanější. Tehdy ale spolu soupeřily.
„Čína je dnes mnohem silnější než na začátku 70. let, kdy byla krátce po nejdivočejší vlně kulturní revoluci a byla ráda, že jí někdo hodil lano. Tehdy ale vůbec nebyla velmocí,“ připomíná. (…)
Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2025. Premiéra 26. 2. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: „Bydlení je naše zbrojení“ aspiruje na jedno z nejhorších politických hesel. In web ČRo Plus, 26. únor 2025 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Po dlouhém, neúspěšném a v mnoha ohledech určitě ponižujícím vyjednávání se Sociální demokracie správně rozhodla, že spolčování se Stačilo! by už tak dost pošramocenou stranu mohlo definitivně dorazit. Vypadá to, že se SOCDEM rozhodla jít svou vlastní cestou. Je to nejspíš strategie bez větších šancí na úspěch, ale zcela objektivně má Jana Maláčová složitou situaci a špatné startovací podmínky.
Nejen proto překvapila nová kampaň SOCDEM s názvem Bydlení je naše zbrojení. Ta bohužel aspiruje na jedno z nejhorších politických hesel v naší nedávné historii – a že těch strašných už bylo až moc.
Krize bydlení je zásadní problém, se kterým žádná z posledních vlád nedokázala nebo nechtěla cokoliv udělat. Nejblíže tomu byl bývalý pirátský předseda Ivan Bartoš – ani on ale nedokázal na tak komplexní problém nahlédnout v šíři, který si zasloužil.
Z části zkrátka proto, že by to požadovalo mnohem tvrdší zásahy v oblasti daní, především proti lidem s investičními nebo spekulačními byty. A také změnu v přístupu k lidem v nájmu, pro které je dnes jedinou přístupnou politikou dávka na bydlení.
Většinou totiž dostávají nájemní smlouvy jen na jeden jediný rok, což majitelům umožňuje ceny za bydlení neustále zvedat a nájemníky ponechávat v nejistotě. (…)
Jean Echenoz. Úryvky z knihy čte Matúš Krátky.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 3. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 16:30 h.).
Pozn.: Raz do týždňa dostanú priestor pohľady do faktografickej literatúry v podobe čítaní zo zaujímavých titulov staršej aj úplne najaktuálnejšej proveniencie. Našou ambíciou je osloviť tých poslucháčov, ktorí z nejakých dôvodov pred beletriou uprednostňujú populárno-náučné alebo aj otvorene odborné publikácie.
„Tým, čo sa Ravela odvážia spýtať, ktoré zo svojich diel považuje za majstrovské, ihneď odpovie: Bolero, aj keď je, bohužiaľ, bez hudby,“ píše Jean Echenoz v knihe Ravel. Až dokumentárne presným spôsobom v ňom zachytáva posledných desať rokov života významného francúzskeho hudobného skladateľa Mauricea Ravela. Narodil sa pred 150 rokmi – 7. marca 1875. Pripomenieme si ho úryvkom z knihy Jeana Echenoza: Ravel v podaní Matúša Krátkeho. (anotace)
Možnost regulovat krátkodobé ubytování typu Airbnb a také lepší výběr poplatků by měl přinést nový registr eTurista. Kritici se ale obávají o bezpečnost dat, která bude shromažďovat. Pomůže novela usměrnit turismus a regulovat ubytovací platformy? Diskutovat o tom budou v Pro a proti senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová a náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Fluxa. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 2. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Kateřina Součková. Rozhlasový seriál pro děti. Dramaturgie Lenka Veverková. Zvukový mistr Roman Kolliner. Režie Josef Kačmarčík. Kreativní producentka Zuzana Sikačová. Zvukový design a hudba Jakub Rataj.
Účinkují Petr Uhlík, Anežka Šťastná, Miroslav Hruška, Dana Batulková a Zuzana Kajnarová-Říčařová (1), Karolína Knězů, Marek Holý, Barbora Kubátová a Andrea Buršová (2), Barbora Křupková, Andrea Elsnerová, Ondřej Brousek a Dagmar Kopečková (3), Viktor Kuzník, Dita Kaplanová, Richard Fiala a Radovan Klučka (4), Kateřina Hrdinová, Miroslava Pleštilová (5) a další.
Natočeno 2025. Webová premiéra 24. 2. 2025 (ČRo Rádio Junior).
Obsah: 1. díl: Další knedlík nechci! (18:37) – 2. díl: Posloucháš mě, tati? (17:27) – 3. díl: Mně se ještě nechce spát (17:45) – 4. díl: Přece nevyhodíš pejska! (18:56) – 5. díl: Já si to nevymejšlim! (18:19) – 6. díl: Bonus k 1. dílu: Rozhovory s dětmi (6:13) – 7. díl: Bonus k 2. dílu: Rozhovory s dětmi (4:10) – 8. díl: Bonus k 3. dílu: Rozhovory s dětmi (4:48) – 9. díl: Bonus k 4. dílu: Rozhovory s dětmi (7:07) – 10. díl: Bonus k 5. dílu: Rozhovory s dětmi (6:08).
Lit.: kpe: Další knedlík nechci aneb Svět dospělých očima dětí. In web ČRo Rádio Junior, 24. únor 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Co dospělákům někdy nedochází? Zaposlouchejte se do příběhů, které vznikly na základě zážitků dětí. Těšte se na Danu Batulkovou, Ondřeje Brouska a další skvělé herce a herečky.
(more…)Jak má Babiš vybalancovat obdiv k Trumpovi a neztratit přitom některé voliče? Připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.
Natočeno 2025. Webová premiéra 26. 2. 2025 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 43 min.).
Lit.: Dolejší, Václav – Stuchlíková, Lucie: Vlevo dole: Babiš brzdí s Trumpem. In web Seznam Zprávy, 26. 2. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pro Andreje Babiše je americký prezident Donald Trump vzorem, jen pokud jde o červené kšiltovky, předvolební hesla nebo boj s neziskovkami a médii. Pokud jde o zbrojení, už to tak horké není.
Hnutí ANO řeší svůj vztah k Donaldu Trumpovi. Tedy to, nakolik ho dál adorovat a rozdávat na mítincích trumpovské červené čepice. A nakolik začít brát zpátečku, neboť obraz tvrdého amerického prezidenta se od „geniálního stratéga“ rychle posouvá k poloze „zbrklého šílence“, který všechno jen boří.
„Asi není náhoda, že Andrej Babiš se teď v přelomové době ukryl do regionů, odkud vzkazuje: Prosím vás, neotravujte mě furt těmi výroky Trumpa nebo výdaji na zbrojení, já řeším Česko na prvním místě, třeba vařím bramboráky v Jihlavě, jím polévku v řecké restauraci v Ostravě, nebo na Čokofestu testuju dubajskou čokoládu, to je teď obrovský hit,“ říká v podcastu reportér Václav Dolejší. (…)
Připravil Petr Zídek.
Natočeno 2025. Premiéra 25. 2. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).
Lit.: Zídek, Petr: Kolik lidí popravili komunisté z politických důvodů? Alespoň 232, spočítali historici v nové knize. In web ČRo Plus, 25. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O počtu osob, které skončily během vlády komunistické strany z politických důvodů na popravišti, se doposud vedly spory. Do věci se snaží vnést jasno tým 30 historiků vedený Petrem Mallotou. Zpracovali proto čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Práce má více než 3600 stran a snaží se podrobně zdokumentovat všechny vykonané rozsudky trestu smrti po únoru 1948. Více si poslechněte v pořadu Ex libris.
Číslo 232 osob popravených z politických důvodů však nemusí být konečné. Historici přicházejí s dalším seznamem 34 lidí, mezi které řadí kriminální případy nesoucí stopy politické manipulace a případy v minulosti vydávané za politické.
Jde například o válečné zločince, kteří byli vypátráni až řadu let po válce. Přestože o jejich absolutním trestu rozhodly politické orgány komunistického Československa, dá se u většiny z nich předpokládat stejný ortel, i kdyby byli souzeni hned po osvobození.
Složitější je situace v případě kriminálních kauz, které byly politicky manipulované. Autoři přiznávají, že dělící linka mezi politickými a kriminálními případy je někdy rozostřená „a výsledný verdikt proto vychází z arbitrárního rozhodnutí zpracovatelů,“ píší.
Takže je možné, že jiní zpracovatelé by některé kriminální případy přesunuly mezi politické a naopak. (….)
Powered by WordPress