Nelson Mandela. Překlad Milan Orálek. Pro rozhlas připravila Lucie Němečková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje Michal Przebinda.
Natočeno 2024. Premiéra 29. 11. – 8. 12. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: Díl první: Dětství a mládí. Jak se rodila novodobá Jihoafrická republika – o tom vypráví její první černošský prezident, bojovník proti apartheidu a držitel Nobelovy ceny míru Nelson Mandela. V prvním dílu se dozvídáme například jak přišel ke svému jménu Nelson nebo co ho utvářelo v raném dětství prožitém mezi lidmi z kmene Xhova.
Díl druhý: Zrození bojovníka za svobodu. Jaké možnosti měli Afričané v Jihoafrické republice na sklonku 40. let minulého století? Ve druhém dílu se dozvídáme o rasových zákonech, o oddělených oblastech ve městech pro bílé, pro Afričany a Indy. V té době se z Nelsona Mandely stává bojovník proti apartheidu.
Díl třetí: Boj je mým životem. V srpnu roku 1953 si Nelson Mandela otevřel právní kancelář Mandela a Tambo, která byla jedinou kanceláří vedenou Afričany. Ve vzpomínkách se dozvídáme, že k obhajobě svých klientů využíval i neortodoxní metody. Poprvé také vyslovil myšlenku, že nenásilí je neúčinná strategie. Vedením ANC byl ale pokárán.
Díl čtvrtý: Velezrada. V dalším pokračování se dozvídáme i něco o Mandelově soukromí. Proč se rozpadlo jeho manželství s Evelyn a jak se potkal s druhou ženou Winnie. To vše na pozadí dalších důležitých historických událostí, kterých je součástí.
Díl pátý: Černý bedrník. Jaký je život v ilegalitě? To se dozvídáme z pátého pokračování autobiografických vzpomínek Nelsona Mandely. V té době vzniká ozbrojená větev ANC – Umkontho we Sizwe, které se Mandela stává velitelem.
Díl šestý: Rivonia. Jak se africký bojovník proti apartheidu Nelson Mandela vyrovnal s vězněním? A jak se hájil u soudu?
Díl sedmý: Ostrov Robben, temné roky. Mandelovi je 46 a je odsouzený na doživotí. Od soudu ho převezli na ostrov Robben. V sedmém pokračování popisuje, jaký byl režim v této věznici. Po smrti matky přemýšlí o tom, jestli je v pořádku, že boji za svobodu národa obětoval vlastní rodinu.
Díl osmý: Ostrov Robben, počátek naděje. Mandela sepisuje ve vězení paměti. V osmém pokračování popisuje také odpor, který se vzedmul mezi mladými. Tito bojovníci za svobodu jsou ale daleko radikálnější než byl kdysi Mandela a jeho kolegové z ANC.
Díl devátý: Rozhovory s nepřítelem. Mandelu odvážejí po 18 letech z ostrova Robben do jiného vězení. Jsou mu povolené kontaktní návštěvy. Boj proti apartheidu začíná sledovat celý svět. Pokusy o jednání vlády a ANC je ale zmařen bombardováním základen Afrického národního kongresu v okolních zemích. V roce 1989 nastupuje do prezidentské funkce Frederik Willem de Klerk a poměry se mění, Mandela je puštěn na svobodu.
Díl desátý: Svoboda V 71 letech vychází Nelson Mandela z vězení. Začíná cestovat po Africe a setkává se také se světovými státníky. V zemi ale probíhají ozbrojené střety mezi vládními složkami a ANC. V této situaci běloši podpořili v referendu prezidenta de Klerka, aby pokračoval v reformačních procesech. V roce 1993 dostává společně s de Klerkem Nobelovu cenu za mír. 10. května 1994 se stává prezidentem Jihoafrické republiky.
Lit.: Němečková, Lucie: Nelson Mandela vzpomíná. Jeho Dlouhá cesta za svobodou je plná humoru i pochybností. In web ČRo Plus, 3. prosinec 2024 (článek). – Cit.: Od bezstarostného dětství v xhoské komunitě přes zrod v uvědomělého bojovníka proti apartheidu až ke zvolení prvním prezidentem Jihoafrické republiky ve všerasových volbách v roce 1994. Tak zachycuje desetidílná Radiokniha život Nelsona Mandely. Vychází z jeho autobiografie, kterou začal psát už v sedmdesátých letech na ostrově Robben, kam byl odsouzen na doživotí. Ve vězení strávil celkem 27 let. (…)
Navzdory dlouhému věznění Nelson Mandela (1918-2013) nezahořkl. Nepodlehl nenávisti ani mstě. Naopak se za každých okolností se snažil vydobýt si důstojnost, spravedlnost a svobodu nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Nejen za to získal v roce 1993 Nobelovu cenu míru.
Kromě světového státníka byl také právníkem, charismatickým, odhodlaným a rozvážným lídrem, milujícím a neustále sebezpytujícím otcem, manželem a především obyčejným člověkem, chybujícím, upřímným sám k sobě. A ve své autobiografii ukazuje, že má i smysl pro humor.
Jak také přiznává, trpěl odloučením od rodiny, postupným odcizením v obou manželstvích, kladl si za vinu, že nedostál svým synovským povinnostem, neustále přemítal o smyslu a etice svého boje i o ceně svobody vykoupené násilím. (…)