Budou se od září zvyšovat platy ve veřejné sféře, nebo ne? Zeptáme se zástupce vládní většiny a odborů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil, že spojencům představí plán ukončení války s Ruskem. O čem jsou české filmy, které se dostaly na program benátského festivalu? Moderuje Martina Mašková a Lukáš Matoška.
Natočeno 2024. Premiéra 28. 8. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).
David Tencer je biskupem v Reykjavíku, na Islandu žije 20 let: „Není těžké si Island oblíbit,“ popisuje, že se do ostrovní země zakoukal na první pohled. „Mentalita lidí je odlišná v dobrém i špatném smyslu individualistická. Vulkanická krajina mě oslovila na první pohled.“ Jak rodák z Nové Bani na Slovensku pozoruje život na Islandu? Co obnáší práce pro farnost, pod kterou spadá 700 kilometrů pobřeží a přilehlé regiony?
Natočeno 2024. Premiéra 27. 8. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).
Lit.: Vizina, Petr – lup: Když jsem na Islandu začínal, měl jsem jednoho katolíka na kilometr, vzpomíná slovenský biskup z Reykjavíku. In web ČRo Plus, 27. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dávida Tencera před devíti lety ustanovil papež František biskupem Reykjavíku. Narodil se ale v Nové Bani na Slovensku, na Islandu žije už 20 let. „Země je plus minus všude nějaká, ale člověk je šťastný tam, kde jsou dobří lidé. U nás jsou lidé sice specifičtí, ale velmi milí, takže není problém si Island oblíbit,“ říká v pořadu Hovory.
Hned na začátku prý biskupa Tencera překvapilo – ale byl to úplně jeho první zážitek, jak to tam vlastně vypadá.
„Mezinárodní letiště leží v lávovém poli, ale shora to vypadá jako nějaká bažina. Takže jsem si tehdy nebyl moc jistý, jestli jsme se vůbec správně ,trefili‘,“ vzpomíná kapucín diecéze v Reykjavíku.
„Také mě překvapilo, že jsem si nebyl schopný otevřít dveře. Protože na Islandu jsou zámky naopak, všechno tam máme naopak – na rozdíl od Evropy máme odlišnou kulturu, lidé mají úplně jinou mentalitu apod. To, co ostatní asi oslovuje, je právě ta ,novost a jinakost‘ země,“ myslí si. (…)
Oscar Wilde. Superprodukce. Překlad Jiří Zdeněk Novák. Produkce Jindřiška Nováková. Úprava textu a režie Daniel Tůma. Mistr zvuku Dominik Budil. Hudba Karpof Brothers.
Osoby a obsazení: John Worthing (Pavel Neškudla), Algernon Moncrieff (Viktor Dvořák), kanovník Chasuble (Otakar Brousek II.), Merrlman, komorník (Radek Hoppe), Lane, sluha (Martin Hruška), lady Bracknellová (Vanda Hybnerová), Gvendolina Fairfaxová (Klára Suchá), Cecilie Cardewová (Šárka Krausová), slečna Prismová (Dagmar Čárová).
Natočeno 2024 (studio Karpofon). Vydala Audiotéka, srpen 2024 (MP3, 86 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Konverzační komedie o lásce a námluvách ve vyšší anglické společnosti, která skýtá autorovi nepřebernou studnici inspirace. Autor nešetří břitkým humorem. Co replika, to vtip či bonmot. Stejně vtipné jsou i situace, které přinášejí neustále nové překvapivé zvraty. To vše a nenapodobitelný suchý anglický humor láká divadelníky k novým a novým inscenacím. Na své si přijde i posluchač této hry.
Anglický dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu Oscar Wilde se narodil se 16. října 1854 v Dublinu. Studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začal psát verše a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký vliv. Žil svobodně bez ohledu na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev viktoriánské Anglie, vědomě šokoval prudérní společnost. Dne 29. května 1884 se oženil s Constance Lloydovou, jejíž finanční zabezpečení mu umožnilo žít v relativním luxusu. Oscar Wilde byl citlivým a milujícím otcem dvou synů – Cyrila a Vyvyana. Od roku 1891 se datovalo Wildovo intimní přátelství s lordem Alfredem „Bosie“ Douglasem. Čtyři roky poté byl obžalován z homosexuality, která byla v Anglii od r. 1885 ilegální, a byl odsouzen na 2 roky těžkých nucených prací v Readingu.
Jeho žena Constance se od něj odvrátila a změnila sobě a synům příjmení na Hollandovi. Constance zemřela v roce 1898 v italském Janově, syn Cyril byl zabit během 1. světové války ve Francii. Vyvyan se stal spisovatelem a překladatelem a roku 1954 publikoval své paměti. Oscar Wilde se po návratu z vězení potuloval po Evropě, převážně pobýval ve Francii. Zemřel 30. listopadu 1900 v bídě s podlomeným zdravím ve věku pouhých 46 let v Paříži.
Moderuje Katarína Martinková.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 8. 2024 (SRo Rádio Slovensko, 22:20 h.).
Pozn.: Peter Bielik je slovenský žurnalista a moderátor. Je držiteľom viacerých ocenení vrátane Ceny týždenníka Plus 7 dní a ceny od Syndikátu novinárov – Novinársky čin roka. Dva krát získal aj cenu OTO za publicistiku. Dlhoročná súčasť televízie TA3, v ktorej má vlastnú diskusnú reláciu. V nej reflektuje aktuálne udalosti v širokom spektre tém na tepe dňa. Absolvoval štúdium žurnalistiky na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského. Pochádza z Bratislavy, je synom fotografa Ladislava Bielika a novinárky Alice Bielikovej. Pripomenieme si s ním aj výročie začiatku okupácie Česko-Slovenska vojskami krajín Varšavskej zmluvy, napríklad prostrednícvom ikonickej fotografie jeho otca, ktorá obletela svet. Spomínať budeme aj na prežívanie týchto udalostí prostredníctvom spomienok na jeho rodičov. Aktuálne chystá výstavu fotografií svojho otca v bratislavskom Divadle Pavla Orságha Hviezdoslava. (anotace)
Mám rád scénář, který má co říct. A tenhle má dynamiku od začátku do konce, říká o filmu Vlny Vojtěch Vodochodský. Moderuje Alex Mynářová.
Natočeno 2024. Premiéra 15. 8. 2024 (ČRo Region, 16 min.).
Lit.: djo – Kučera, Pavel: Mám rád scénář, který má co říct. A tenhle má dynamiku od začátku do konce, říká o filmu Vlny Vojtěch Vodochodský. In web ČRo Plzeň, 15. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V koprodukci s Českým rozhlasem vznikl film Vlny, který si vybral jako klíčové prostředí rozhlas. Ten sehrál v československých dějinách na konci 60. let, ve kterých je děj zasazen, zásadní roli.
Příběh vzdoru a odvahy zaměstnanců Československého rozhlasu je inspirován skutečnými událostmi. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech snímek rozbouřil emoce a pozvedl diváky ze sedadel k dlouhému potlesku vestoje. Vyhrál tu ve velké konkurenci i Diváckou cenu.
Snímek popisuje počínání rozhlasových redaktorů i zvukových techniků, kteří po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zvládli ještě několik dní nezávisle vysílat. Hlavní roli rozhlasového technika ztvárnil Vojtěch Vodochodský. „Postava je fiktivní, ale vychází ze třech skutečných postav, tří techniků Československého rozhlasu. Je to taková metafora lidí, který byli nejmíň vidět, ale udělali pro to vysílání nejvíc,“ popisuje herec. (…)
Neurochirurg Vladimír Beneš hostem Alex Mynářové.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 8. 2024 (ČRo Region, 29 min.).
Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Neurochirurg Vladimír Beneš: Myslím, že budoucnost není v transplantacích, ale neuroprotézách. In web ČRo Střední Čechy, 27. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vladimír Beneš se řadí k osmdesátce nejlepších neurochirurgů na světě. Loni dostal státní vyznamenání a jeho vášní jsou brouci. „Neurochirurgie a entomologie jsou moje velké koníčky.“
Operace si už vybírá a upřednostňuje ty náročné. Vyhýbá se operacím páteře. „To je snad 20 let, co jsem naposledy operoval páteř. A vůbec mě neoslovuje traumatologie. Zůstávám u cévního a u nádorů, kdy je tam malformace (vrozená vývojová vada, například špatně vyvinuté cévy – pozn. red.). To byla vždycky moje láska. To jsou zkraty mezi tepnami a žílami, kde se žene ta krev a ohrožuje pacienta tím, že nádor praskne,“ vysvětluje profesor. „Spektrálně to mám tedy velmi zúžené, ale je to pro mě to nejzajímavější v oboru, co je.“
Na každou operaci se pečlivě připravuje. „To je ta tvůrčí část, která mě baví nejvíc. Musíte to detailně promyslet, a to trvá většinou déle než celá operace. Není to dobrodružství, operace musí být rutinní výkon, jinak jsou tam rizika.“ (…)
Připravil Tomáš Maleček.
Hovoří moderátorka Jaroslava Jarka Vykoupilová, radiohistorik Pavel Boudný.
Natočeno 2024. Premiéra 26. – 30. 8. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.
Obsah: 1. díl: Přesný čas hlásili podle kostelní věže. Brněnský Radiožurnál začal vysílat ze střechy Zemského domu 2. díl: Osm dekád sídlila brněnská pobočka rozhlasu vedle tělocvičny. Do vysílání občas zaznívalo dupání (3. díl: Etno-gastro-folk, Večerní Brno či darování krve. Jaké fenomény brněnský rozhlas za 100 let vyplodil? (4. díl: Karel Höger promlouval k posluchačům brněnského rozhlasu v esperantu, studentka Eva Pilarová zpívala tajně pod pseudonymem (5. díl: Vstupujete do trezoru, ale ocitnete se na výstavě! Jaké poklady stoletý brněnský rozhlas skrývá? (3
Lit.: agf – Maleček, Tomáš: Už sto let s Brnem. Oslavte s naším seriálem sto let brněnského rozhlasu! In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. srpen 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Je nejstarší, největší a stále nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu. Poprvé začal brněnský rozhlas pravidelně vysílat před 100 lety – 1. září 1924. Na Radiožurnálu jsme pro vás tento týden připravili seriál, který připomene první vysílací dny i osobnosti, které brněnský rozhlas proslavil. Poslouchejte od pondělí do pátku v čase 8:50.
Ze střechy Zemského domu v Brně se poprvé ozvalo vysílání Radiojournal Brno 1. září 1924.
Místnost, kde původně bylo studio, je nyní prázdná. Je čerstvě vymalováno, ale dříve byly stěny polepeny novinami – říkalo se, že akustika bude lepší. Odtud se vysílalo, hlásil se odtud i přesný čas. (…)
Lit.: prh – Maleček, Tomáš: Přesný čas hlásili podle kostelní věže. Brněnský Radiožurnál začal vysílat ze střechy Zemského domu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je nejstarší, největší a stále nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu. Poprvé začal brněnský rozhlas pravidelně vysílat před 100 lety – 1. září 1924. (more…)
Moderuje Lucia Osvaldová.
Hovoří bývalý moderátor Telerána Pavel Bruchala.
Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 8. 2024 (Denník N, 45 min.).
Lit.: anonym: Exmoderátor Bruchala: Neviem, čo sa s Martinou stalo. In web PodBean Denník N, 22. 8. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šokovalo ma, keď sa Martina Šimkovičová stala ministerkou kultúry, hovorí jej bývalý spolumoderátor z Telerána Pavel Bruchala. V rozhovore s reportérkou Luciou Osvaldovou vysvetľuje, prečo sa rozhodol Šimkovičovú a jej kroky v kultúre verejne skritizovať a hovorí aj o tom, či sám neplánuje vstup do politiky.
Moderuje Dušan Mikušovič.
Hovoří předseda SaS Branislav Gröhling.
Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 8. 2024 (Denník N, 36 min.).
Lit.: anonym: Predseda SaS Gröhling: Nemôžeme byť korektní ňuňuškovia. In web PodBean Denník N, 27. 8. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ak chceme poraziť Fica, musíme používať tie isté zbrane, hovorí predseda SaS Branislav Gröhling. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom vysvetľuje, ako by mala opozícia reagovať na odvolávanie Michala Šimečku, či plánujú ďalšie protesty, či majú spolupracovať s Igorom Matovičom a Demokratmi, ale aj o čom je projekt Pravicového bloku.
Moderuje Monika Tódová.
Hovoří politický analytik a komentátor Marián Leško.
Natočeno 2024. Webová premiéra 24. 8. 2024 (Denník N, 31 min.).
Lit.: anonym: Marián Leško: Keby odvolali Šimečku, tak sme sa vrátili do mečiarizmu. In web PodBean Denník N, 24. 8. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Štefan Kuffa síce chodí do kostola, ale určite nie je kresťan, hovorí v podcaste V redakcii politický analytik a komentátor Marián Leško. Rozprávala sa s ním Monika Tódová.
Powered by WordPress