Jiří Šotola. Komorní výbor z autorovy lyriky. Ke stému výročí jeho narození připravil Vratislav Färber. Účinkuje Aleš Procházka. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.
Jiří Šotola. Komorní výbor z autorovy lyriky. Ke stému výročí jeho narození připravil Vratislav Färber. Účinkuje Aleš Procházka. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.
Hostem je Edita Vojtková, módní návrhářka. Když jí bylo 19, odešla do Jižní Ameriky. Módní návrhářka Edita Vojtková to brala tak trochu jako útěk před realitou rodinné tragédie. Jaké byly její začátky s jedním šicím strojem? A kdy začala mít pocit, že něco dokázala a má chuť se vrátit do Čech? Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 5. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
V těchto dnech si připomínáme 95. výročí narození (22.5.1929) scenáristy Jaroslava Dietla. Stal se zakladatelem české seriálové tradice a k jeho nejslavnějším dílům patří Nemocnice na kraji města nebo Malý pitaval z velkého města. Díky čemu dokázal Jaroslav Dietl tak věrohodně napsat životaschopné postavy? Odpověď bude v Úžasných životech hledat scenárista Ivan Hubač, který měl možnost svého staršího kolegu poznat zblízka. Připravil Jan Herget.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).
Renata Novotná. Podcastový seriál. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Zvukový design Jonáš Rosůlek. Režijní dohled a kreativní producent Lukáš Sapík. Odborný dohled Renata Vordová.
Účinkují Andrea Gabrišová, Zdeněk Piškula, Jůlie Součková, Sára Faltová, Karel Prochor Malý, David Kraus, Kristian Páca, Michael Polák, Vilém Tycar, Antonie Barešová, Lukáš Hejlík, Viktorie Nedomová, Samuel Budiman, Meda Folprechtová, Mira Štěpánová, Olivie Coco Rafajová, Šimon Kučera, Jana Stryková, Matěj Josef Trejtnar, Alexandr Mojžíš, Jan Herget, Renata Vordová, Kateřina Havránková.
Natočeno 2024. Webová premiéra 18. 5. 2024 (ČRo Rádio Junior).
Obsah: 1. díl: Štěpánka a Eva (2. díl: David a Filipova parta (3. díl: Nikola a Královny (4. díl: Martinova nudeska (5. díl: Marek a Šímagang 6. díl: BONUS: Rozhovor se Zdeňkem Piškulou (7. díl: BONUS: Rozhovor s Gábinou Drdošovou (8. díl: BONUS: Rozhovor s Martinem Creepem a jeho maminkou (
Lit.: anonym: Šikana. Skutečné příběhy z českých škol, které byste nechtěli zažít. In web ČRo Radio Junior, 18. květen 2024 (článe + nahrávky k poslechu). – Cit.: Hraná podcastová série o mrazivých případech šikany, podává pomocnou ruku nejen obětem. Školní psycholožka pomáhá řešit situace, které přerostly přes hlavu dětem, učitelům i rodičům. Upozornění: Seriál pracuje s autentickým slovníkem mládeže. Obsahuje i vulgární výrazy. (…)
Strčili mi hlavu do záchodové mísy a křičeli, ať zdechnu. Chci, aby to už přestalo!
Možná se vám to někdy stalo. Někdo, koho jste považovali za kamaráda, vám začal ubližovat. Posmíval se, ignoroval, obrátil proti vám i další spolužáky. Takhle nějak taky může začínat šikana. Co s tím? Poradí školní psycholožka Markéta v novém hraném podcastu.
Šikana je problém
V Česku podle dostupných údajů České školní inspekce přibývá oproti minulosti případů šikany ve školách. Šikana se tak stává jedním z velkých problémů učitelů, dětí i rodičů.
Ne všichni ale stále vědí, jak se k ní postavit a účinně se jí bránit. A právě v tom jim může pomoci tento seriál. (…)
Podcastová série rádia Junior ukazuje šikanu v podobě skutečných příběhů z českých škol. Je vhodná především pro žáky druhého stupně základních škol a první ročníky víceletých gymnázií.
Vadí jim, že mám víc času na písemky.
Základem série jsou inscenované rozhovory mezi školní psycholožkou a jednotlivými účastníky šikany, doplněné hranými scénkami ze školního prostředí a komentáři moderátora. Projekt vznikl ve spolupráci s odborníky na šikanu z neziskové organizace Aisis v Kladně.
Host: Vilém Udatný, herec. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marta Marinová.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
O ženách ve válce. Pořad připravili František Šedivý a Radim Štícha.
Hovoří historička Karolína Stegurová, politoložka Irena Kalhousová, novinářka Darja Stomateva, zdravotní sestra Martina Jurigová, historička Klára Andresová.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).
Lit.: Šedivý, František – Šticha, Radim: Ženy ve válce. Nebyl v některých historických obdobích promarněn jejich potenciál a nedoceněno jejich odhodlání? In web ČRo Plus, 18. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ženy v armádě, ženy jako válečné zpravodajky, zdravotní sestry, humanitární pracovnice nebo vojenské historičky. Je to něco, nad čím se společnost stále pozastavuje, anebo ne? Aktivně jsou ženy součástí válek už několik staletí. Zájem žen vstupovat do válečných konfliktů se během historie vyvíjel a v současné době sledujeme jeho vzrůstající tendenci.
Například v České republice slouží v armádě podle údajů ministerstva obrany z roku 2023 celkem 14 procent žen. Tím se řadíme mezi země s největším zastoupením žen v uniformě.
Z historických pramenů není jednoduché doložit samotný počátek zapojování žen do války. Víme však, že ženy, které toužily vstoupit do armády a bojovat po boku mužů, neváhaly použít jakékoliv prostředky, aby se do ní dostaly. Třeba se převléknout i za muže. Tyto i další zajímavé případy uvádí historička Klára Andresová. (…)
Pořad vás zavede do roku 1968. V té době byl svět vzhůru nohama. Do Československa vjely tanky Varšavské smlouvy s těmi sovětskými v čele. Spojené státy zažily dvě politické vraždy – Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, v Paříži a Berlíně se demonstrovalo a v Mexiku, které v té době nebylo zdaleka demokratickým státem, začaly 19. letní olympijské hry, které byly víc než politické. Na výpravu do historie vás vezme Jan Sedmidubský.
Natočeno 2024. Premiéra 11. 5 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 25 min.). Repríza 10. 7. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Lit.: Sedmidubský, Jan: Politika a olympiáda: OH 1968 – Protesty proti rasismu v USA i okupaci Československa. In web ČRo Plus, 11. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Zdvižená pěst v černé rukavici není kdovíjak mírové gesto,“ konstatuje amerikanista Kryštof Kozák na adresu protestu amerických sprinterů na olympiádě v Mexico City v roce 1968. „Ale pro Afroameričany to bylo symbolicky velmi důležité. Že dokážou jednat ne jako utlačovaná menšina, ale mají svou vnitřní sílu a nebojí se ji projevit.
Olympiáda v Mexiku v bouřlivém roce 1968 patřila z politického hlediska k těm nejsledovanějším. Nebyl to lehký rok – studentské bouře ve Francii a v Západním Berlíně a k tomu okupace Československa Sověty a dalšími „spojenci“.
Podle historika sportu Františka Koláře se v Praze bezprostředně po okupaci uvažovalo o bojkotu olympijských her, pokud se jich zúčastní sportovci SSSR a dalších zemí Varšavské smlouvy.
Jenomže o vyloučení těchto zemí samozřejmě MOV nechtěl ani slyšet. Takže nakonec padlo rozhodnutí do Mexika odletět a předvést kvality československých sportovců. Výsledkem byly čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile pro Věru Čáslavskou a řada dalších úspěchů, mimo jiné zlato pro 16letou skokanku do vody Milenu Duchkovou. (…)
Cyklus Politika a olympiáda míří do Mnichova roku 1972. Tamní hry byly technologicky vyspělé, s luxusním zázemím pro diváky i sportovce a s novým olympijským stadionem považovaným za architektonický skvost. To ale zastínilo 5. září, kdy na izraelskou výpravu zaútočila skupina palestinských teroristů z organizace Černé září. Výsledek byl tragický ? jedenáct izraelských obětí. Připravil Jan Sedmidubský.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).
Lit.: Sedmidubský, Jan: Politika a olympiáda: OH 1972 – Teroristický útok proti izraelské výpravě. In web ČRo Plus, 18. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Olympijské hry v Mnichově v roce 1972 měly ukázat „soft power“ nového Německa, sílu jeho demokracie a přesvědčivost vyrovnání se s neblahým dědictvím posledních olympijských her na německé půdě v roce 1936. Mnichov připravil hry, jaké tu ještě nebyly. Technologicky vyspělé, s luxusním zázemím pro diváky i sportovce, s novým olympijským stadionem považovaným za architektonický skvost.
Celý svět byl nalepený u obrazovek, poprvé byly hry po celém světě vysílány v televizi live a v barvě. Všude vládla radostná atmosféra. Ráno 5. září olympijskou atmosféru rozmetalo. 20. olympijské hry si pro sebe ukradla skupina palestinských teroristů z organizace Černé září. Výsledek byl tragický – jedenáct izraelských obětí. (…)
Gérard de Nerval. Vídeňské milostné dobrodružství. Láska k záludné herečce působí vypravěči muka Prométheova. Povídka francouzského romantického básníka a spisovatele. Překlad Jiří Pelán. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Miloslav König. Režie Izabela Schenková.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min.). Repríza 3. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Pandora a Oktávie. Dvě povídky francouzského prokletého básníka Gérarda de Nervala. In web ČRo 3 Vltava, 19. květen 2024 (článek). – Cit.: Oba příběhy patří mezi poslední díla, která Gérard de Nerval před svou sebevraždou v roce 1855 napsal. Spojují je autobiografické prvky, bolest z nenaplněné lásky a prolínání vyprávění ve stavu bdění a snu v duchu autorova přesvědčení, že „sen je druhý život“. (…)
Prokletý básník Gérarde de Nerval, který svůj ponurý život ukončil na šňůře od zástěry v zapadlé pařížské uličce de la Vieille Lanterne, patřil k druhé generaci francouzských romantiků. Teomanie, démonomanie, schizofrenie – psychické onemocnění ho postupně pohlcovalo. Své šílenství nazýval „přelitím snu do života skutečného“. A život na obou stranách – v realitě a ve snu – se stal nedílnou součástí jeho tvorby.
K Nervalovým nejpřitažlivějším dílům patří dodnes jeho Dcery ohně, které poprvé vyšly v roce 1854. Součástí knihy je povídka Oktávie, Pandora vznikla ve stejném období, autor ji ale do Dcer ohně nakonec nezařadil. (…)
Hostem je herec Zdeněk Piškula a školní psycholožka Renata Vordová. V Česku přibývá případů šikany ve školách. Herec Zdeněk Piškula a školní psycholožka Renata Vordová jsou protagonisty nové podcastové série Rádia Junior o šikaně. Kde se se šikanou potkal Zdeněk Piškula? Jak se mu s touto zkušeností žije? A mohou třeba sociální sitě navzdory očekávání nějak pomoci s tímto problémem? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Powered by WordPress