Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Život nekončí odchodem do důchodu, říká Milena Hesová, předsedkyně Krajské Rady seniorů Olomouckého kraje. Rozhovor připravila Dita Vojnarová.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2024. Premiéra 22. 4. 2024 (ČRo Olomouc, 27 min.).

Lit.: voj: Život nekončí odchodem do důchodu, říká Milena Hesová, předsedkyně Krajské Rady seniorů Olomouckého kraje. In web ČRo Olomouc, 22. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Drží se hesla: Aktivní zdravé stárnutí. „Senioři nechtějí být sami, chtějí se setkávat a družit. Když jim nabídnete vzdělávací, kulturní nebo sportovní aktivity, tak je to pro ně navíc motivační,“ vysvětluje Milena Hesová.

Vystudovala pedagogickou školu, pracovala s malými dětmi. S manželem se na mnoho let v Karlově pod Pradědem, kde provozovali horskou chatu pro šedesát lidí, zařadili mezi tzv. boudaře. Vyzkoušela si také komunální politiku. V obci Jívová založila seniorský spolek, který získal titul Nejlepší klub roku 2015. (…)

Karel Kratochvíl alias Krutý krtek: „Máme potřebu dát slovo těm, kdo ho nedostávají. Nechceme přesvědčovat přesvědčené, ale myslím si, že konkrétní lidský příběh je univerzální,“ říká divadelník a vystudovaný loutkoherec. Na co odkazuje podtitul společensky užitečné divadlo? Co myslí vyjádřením „stát na straně zla“? Proč si myslí, že Vladimira Putina umlčené ruské hlasy štvou? A proč je Krutý krtek na TikToku? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 4. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Host: Petr Třešňák, novinář. Jakého profesního ocenění si váží nejvíc? Co všechno se změnilo od doby, kdy napsal slavný článek Děti úplňku? A dělá si starost o budoucnost své dcery? Moderuje Barbora Chuecos.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 27. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Neviditelná moc mafie. Kde jsou kořeny a reálné základy mafie, celosvětově rozšířené zločinecké organizace, kterou nám literatura či kinematografie často romantizuje? Jak se mafie postupem času proměňovala a jak její chapadla nenápadně pronikala až do těch nejvyšších sfér státní moci? O tom je kniha francouzského historika Jacquese de Saint Victora s názvem Neviditelná moc. Mafie a stát v moderních evropských demokraciích. Vyšla v nakladatelství Maraton v roce 2023 a pro pořad Ex libris ji pročetla Michaela Krčmová.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.). Repríza 14. 7. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.); 18. 7. 2026 (ČRo Plus, 21:05 h.).

Lit.: Krčmová, Michaela: Neviditelná moc. Detailní pohled na vznik mafie na Sicílii a její rozrůstání do celého světa. In web ČRo Plus, 23. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Romantizující představy o mafii pocházejí z knižního a filmového zpracování. Jejich jádro je však pravdivé. Kde se vzala mafie a proč vůbec vznikla?

Označení „mafia“ pochází z jedné nářeční hry ze Sicílie. Tam je také skutečná kolébka tohoto celosvětového organizovaného zločinu. Zrodila se v přítmí sadů s citrusovníky, v dobách tvrdého boje o úrodnou sicilskou půdu, která plodí ty nejlepší pomeranče, citrony a mandarinky. Geograficky vzato jde o území takzvaného Zlatého rohu o rozloze přibližně sto kilometrů čtverečních v okolí města Palermo.

Proces vzniku kriminální organizace lze pozorovat už začátkem 19. století, kdy byla přijatá nová ústava Neapolského království. Vše potom urychlilo sjednocení Itálie a zdegenerovaný společenský vývoj na feudálním italském jihu. Bohatá šlechta vlastnící ohromné plochy půdy byla donucená své majetky rozprodat. Často do rukou bezohledných a krutých správců, kteří využívali místní bandity k vlastnímu snadnému obohacení.

Podstatné je, že se tak dělo se souhlasem nejvyšších vrstev. Často opakovaný mýtus, že mafie je dílem zchudlého vykořisťovaného obyvatelstva, jež si vytvořilo alternativní společenskou strukturu, tedy není pravdivý. (…)

„Jsou cesty, na kterých víš, koho potkáš. Míjím všechny, až na tu, po které šla tvůrčí mysl Smetanova.“ Avantgardní Leoš Janáček a jeho vztah k zakladateli české moderní hudby a „národní ikoně“. Diskutuje muzikolog Jiří Zahrádka a ředitel NDM a operní režisér Jiří Nekvasil. Záznam debaty ze dne 8. dubna z ostravského klubu Fiducia k Smetanovskému opernímu cyklu Ostrava (4. – 12. května). Připravila Renáta Spisarová, technická spolupráce Aleš Huber.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 21:15 – 23:00 h.).

Lit.: Spisarová-Kotík, Renáta: Janáček – Smetana?! Avantgardní Leoš Janáček a jeho vztah k zakladateli české moderní hudby. In web ČRo 3 Vltava, 23. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Oba velikáni české klasické hudby – Smetana a Janáček – měli mnoho společného, i když fungovali jako naprosté mimoběžky – v jiné době, jiné společnosti, věkem od sebe vzdáleni třicet let, tvorbou ještě více. Rozděleni malým kritickým prostorem. Přízrak Zdeňka Nejedlého visel nad jejich vztahem více než sto let. O demytizaci Leoše Janáčka coby antismetanovce a o modernosti v dílech Smetany diskutují muzikolog Jiří Zahrádka a operní režisér Jiří Nekvasil.

„Bláhové je chtít jiné Prodané, jiné Mé vlasti. Tam, kde svým dílem stojí, není místa pro jiného. Ale stínu, jenž by dusil, nevrhá. Volně, se stejným rozmachem lze růsti skladbě vedle něho“, napsal na adresu Bedřicha Smetany ve fejetonu Tvůrčí mysl Leoš Janáček. Bylo to v roce 1924, kdy byl vyzván, aby se zhostil úvodního slova k oslavám stých narozenin Bedřicha Smetany pořádaných Národním divadlem v Brně.

Fejeton uveřejněný v tehdejších Divadelních šeptech i Lidových novinách se stal základem pro setkání jednoho z největších odborníků na Janáčka Jiřího Zahrádky a operního režiséra, autora Smetanovského operního cyklu v Ostravě a hlasitého advokáta Smetanovy tvorby Jiřího Nekvasila, ředitele Národního divadla moravskoslezského. Před veřejností v ostravském klubu Fiducia 8. dubna 2024 předložili i obhájili své pohledy na oba svébytné autory. Nebyly konfrontační, to rozhodně ne, protože stavět dnes Janáčka a Smetanu proti sobě nedává smysl.

Kolik toho měli společného a jak rozdílná byla doba a společnost, ve které tvořil v polovině 19. století Smetana a ve 20. století ukotvený Janáček? Jak složitý vztah měl coby solitérní tvůrce ke Smetanovi? A v čem ho obdivoval? A proč Janáčka od samého počátku provázel, aniž to chtěl a aniž si to přál, cejch „antismetanovce“? A co společného s tímto označením mělo Janáčkovo přátelství s Antonínem Dvořákem? (…)

Musejí se ženy, které se rozhodnou vstoupit do tradičně mužských profesí, prosazovat jiným způsobem? Jak snadno získají respekt a uznání? A jakým čelí výzvám? Připravila Jana Boršková.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 23. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.), 2. dílu 30. 4. 2024  (ČRo 2 Praha, 18:04 h.); 3. dílu 7. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.); 4. dílu 14. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.); 5. dílu 21. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Dokuseriál.

Repríza 1. dílu 28. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.); 19. 1. 2025 (ČRo Plus, 14:34 h.).

Obsah: 1. Hokejová rozhodčí. – 2. Hasička. Paní Katka je dobrovolná hasička. Co se stane, když do čistě mužského kolektivu vstoupí nová kolegyně? Musí se naučit přemýšlet jako chlap? Co znamená být hasičkou číslo jedna a proč jí někteří kolegové mají tendenci chránit? – 3. Kominice. Paní Iveta vystudovala ekonomii. Pracovala jako provozní v restauraci nebo administrativní pracovnice. Teď leze po střechách a živí se jako kominice. Co si o tom myslí její manžel, čím chce být její dcera, a jak dlouhá má být kominická sukně? – 4. Taxikářka. Dokument se zaměří na ženu, která má ráda výzvy, mužský svět jí připadá férovější, ráda jezdí autem, a to hlavně v noci. Poslechněte si příběh paní Kateřiny, která vyměnila manžela za taxikařinu. – 5. Pilotka. V posledním díle dokuseriálu uslyšíte paní Alenu, která pilotuje bezmotorová letadla. Byla jednou z prvních pilotek, která soutěžila i s muži a letos získala ocenění Letecký sportovec roku. Dá se poznat, jestli letadlo pilotuje muž nebo žena? Bojí se Alena v letadle? A kolikrát jí někdo poslal k plotně?

Hostem je Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně. Prezident navrhuje na doplnění Ústavního soudu právníka a sociologa Jiřího Přibáně a soudce Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška. Je sestava ústavních soudců podle všech hledisek vyrovnaná? Nechybí v něm například více žen? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 4. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).