Připravili Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo. Hostem 87. dílu podcastu Paměti národa Dobrovský & Šídlo je Josef Šlerka, sémiotik, datový analytik a vedoucí oboru Studia nových médií FF UK.
Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 3. 2024 (Seznam Zprávy, 71 min.).
Jiří Mucha. Dramatizace Donát Šajner. Režie Vladimír Vozák.
Osoby a obsazení: muž (Josef Karlík), žena (J. Janovská), neznámý (Jaroslav Dufek), předseda (Vladimír Vozák) a další.
Nastudovalo Brno v roce 1970. Premiéra 11. 3. 1970 (Československo, 21:40 – 22:30 h.)
Lit.: anonym: Válka pokračuje. In Rozhlas 11/1970 (2. 3. 1970), s. 15 (článek).
Feature.
Hovoří Maja Hriešik, teoretička současného tance.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 3. 2024 (SRo Rádio Devín, 12:00 h.).
Pozn.: Nový fíčer skúma vplyv tanca ako vznešenej formy pohybu na psychiku a telo, a to cez príbehy profesionálnej tanečnice, venujúcej sa predovšetkým improvizácii, Soni Kúdeľovej, manželského páru úspešných poledancerov Mišky a Sláva Michňákovcov a Miši Trizuliakovej, ktorá sa rozhodla zasvätiť svoj život DJingu až po odchode do dôchodku. Historický a spoločenský kontext tohto umenia vám priblíži teoretička súčasného tanca Maja Hriešik. (anotace)
Michael Borovička, Zdeněk Čech, Jan Kadlec, Martin Pitro a Petr Vokáč. 17 velkých příběhů české historie – od počátků českého státu po nástup lucemburské dynastie. Kompletní audiokniha. Hudba Kryštof Hlaváč. Obal Michael Horowitz. Zvuk Miloš Rábl. Výroba a mastering Sorea-media. Režie Jan Hlaváč.
Čte Michal Malátný.
Natočeno 2023. Vydal Daranus, s.r.o. v roce 2023 (MP3, celková délka 6 hod.). Ukázka k poslechu zde.
Obsah: 01 Češi, vítejte na scéně – 02 Pobožná Ludmila a její snacha Drahomíra – 03 Břetislav Jitku unést musel – 04 Vršovci musejí zemřít! – 05 Češi táhnou na Řím – 06 Rudovous a Odolena Voda – 07 Státi se mocným pánem v Čechách – 08 Bula je kovová pečeť – 09 Tataři… Tataři jdou! – 10 Česká sláva – Kressenbrunn – 11 Anežka: dnes svatá, tehdy světice – 12 Hrdinný padouch Falkenštejn – 13 Ke studeným vlnám Baltu – 14 Stříbrná hora – 15 Mnoho královrahů – 16 Královen jak v kartách – 17 Zahynout pro slávu.
Pozn.: Minulost nabízí dramata, jaká by snad nevymyslel ani William Shakespeare. Česká historie přinesla bezpočet úžasných zápletek a rozuzlení, která někdy znáte, ale jindy třeba ne. Je v nich touha po moci i skromnost, lenost, píle, láska a jistěže i nenávist, podlost i čest, stejně jako moudrost a tupost spojená s nadutostí. A samozřejmě také hrdinství, byť třeba namítnete, že naše historie moc hrdinská není. Ale nenechte se mýlit!
Audiokniha Drsný střed Evropy obsahuje sedmnáct příběhů, jejichž prostřednictvím vám převyprávíme české dějiny od zrodu státu za vlády Přemyslovců až po smrt prvního Lucemburka na českém trůně – krále Jana, otce Karla IV. A rozhodně to nejsou vyprávění nudná se spoustou nezapamatovatelných dat, událostí a jmen. Autoři vsadili na příběhy akční, které přečtete jedním dechem. Jejich hrdiny jsou někdy velké osobnosti dobře známé z učebnic dějepisu a jindy skoro zapomenuté postavy, jejichž činy ovšem významně zasáhly do chodu dějin.
Drsný střed Evropy se v knižní podobě dočkal dvou vydání a získal Cenu E. E. Kische v kategorii literatura faktu. První část robustního historického cyklu vám nyní přinášíme v podobě audioknihy, kterou čte herec a frontman skupiny Chinaski Michal Malátný.
Lit.: Macháček, Tomáš: Dějepis jako akční seriál, ale jen na půl cesty. In web Naposlech.cz, 22. 3. 2024 (recenze). – Cit.: Historie českých zemí se v učebnicích dějepisu zpravidla vykládá trochu suchopárně jako přehled panovníků a jejich záslužných činů. Knížata a králové před nebohými studenty defilují jako apoštolové na orloji, aniž by v nich přitom zanechali hlubší stopy. Jenže ačkoliv na slavné a mocné máme často tendenci nahlížet jako na nedotknutelné odlidštěné modly, byli i oni kdysi bytostmi z masa a kostí, měli své city, touhy a poklesky. Jen se o nich nedočteme v oficiálních kronikách. Jak se tehdy věci nejspíše odehrály doopravdy, se snaží odhalit audiokniha Drsný střed Evropy, která dokazuje, že naše minulost je plná nejen hrdinství, ale i intrik a násilí. (more…)
Herečka Alžbeta Stanková hostem Alex Mynářové.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 3. 2024 (ČRo Region, 30 min.).
Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Herečka Alžbeta Stanková: Sedm schodů k moci mě úplně vtáhlo, těšila jsem se na každý další díl. In web ČR Brno, 21. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Popularitu jí přinesl filmový muzikál Rebelové, seriál Vyprávěj či pohádka Peklo s princeznou. „Film je úplně jiná disciplína. Muzikál je živější organismus, hned je zpětná vazba. Miluju jedno i druhý, ale je to odlišný způsob práce.“
Slovenská herečka Alzbeta Stanková je u nás hojně obsazovaná. Přechody ze slovenštiny do češtiny jí nedělají problém. Nedávno si střihla roli prodavačky z parlamentního bufetu v seriálu Sedm schodů k moci. „Já se na to těšila jako divák. Ten námět mě strašně zajímal. A byla jsem nadšená, jak to bylo zpracované. Úplně mě to vtáhlo. S koncem každýho dílu se těšíte, co bude dál, a to je to nejvíc, co si seriál může přát.“ (more…)
Připravila Světlana Witovská.
Hovoří Alexandra Saša Uhlová.
Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 3. 2024 (Aktuálně.cz, 24 min.).
Lit.: anonym: Novinářka popsala „pekelné“ práce Evropy: Nejhůř mi stejně bylo u Babiše. In web Aktuálně.cz, 22. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Dvakrát jsem se přestala úplně ovládat. Nevyspání pro mě byl velký problém a vyčerpání mě dovedlo do situace, kdy jsem byla i agresivní,“ popisuje práci na jedné z německých farem novinářka Saša Uhlová. Pracovní podmínky tam, v irském hotelu, ale i o práci pečovatelky ve Francii popsala jako protagonistka dokumentu Hranice Evropy Apoleny Rychlíkové. Nejhorší zkušenost ale stejně zažila v Česku.
„Bylo to v Česku v Babišově drůbežárně. Kvůli tomu, jaká tam byla šikana a vztahy,“ říká o své nejhorší zkušenosti Uhlová, která se tématu levné práce věnuje už mnoho let. Nateklé ruce, nevyspalost a absolutní neschopnost přemýšlet ale prý zažila i na německé farmě. (more…)
Fotograf Libor Teplý o brněnských vodojemech. Jaké další unikáty brněnské podzemí skrývá a jaké je tajemství dalšího – lidem neznámého – historického vodojemu na Žluté kopci? Proč mají své kouzlo i moderní stavby v podzemí, ale lidé se tam nikdy nepodívají? Připravil Miloš Šenkýř.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 21. 3. 2024 (ČRo Brno, 19 min.).
Lit.: Šenkýř, Miloš: Pořád hledám krásu. V brněnských vodojemech je vizuální i akustická, vyzdvihuje fotograf. In web ČRo Brno, 21. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: První snímek vodojemů na Žlutém kopci vznikal celé hodiny, vzpomíná fotograf Libor Teplý. Právě on byl tím, kdo na unikát pod zemí upozornil a přilákal tam další.
Při oficiálním otevření historických vodojemů na Žlutém kopci Libor Teplý chybí. A to přesto, že je to právě on, kdo jako první na kouzlo podzemních katedrál upozornil veřejnost a přivedl tam také znalce podzemí Aleše Svobodu. V době otevření bude totiž v Anglii.
Do vodojemů přišel fotograf Libor Teplý vlastně náhodou. Pro knihu mapoval funkční vodárenská zařízení, ale pracovníci Brněnských vodáren a kanalizací ho přilákali i na Žlutý kopec. Tam postupně poznal, že prosté fyzikální zákonitosti při stavbě vodojemů se postaraly o vznik podzemních chrámů. (…)
Záznam z besedy v brněnském Institutu Paměti národa. 249. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 14. 3. 2024 (Brno, Institut Paměti národa, Radnická 10). Webová premiéra 22. 3. 2024 (Přepište dějiny, 80 min.).
Pozn.: Proč je podstatné zaznamenávat příběhy minulosti? Jak s nimi pak historici pracují? V čem jsou rozhovory s pamětníky lepší než knižní memoáry? A jak se třeba právě vzpomínky s pamětníkem píšou? Tématu vztahu dějin a paměti jsme věnovali druhou březnovou epizodu z Brna, tentokrát natočenou ve spolupráci s Institut Paměti národa Brno. (anotace)
Bez zvýšení poplatků propustíme čtvrtinu lidí, varuje šéf rozhlasu. Připravila Marie Bastlová.
Hovoří generální ředitel ČRo René Zavoral.
Natočeno 2024. Webová premiéra 20. 3. 2024 (Seznam Zprávy, 10:00 h.; 45 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Obzinová byla moje jediná výrazná chyba, tvrdí šéf rozhlasu. In web Seznam Zprávy, 20. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Se značným znepokojením sleduje tažení nové slovenské vlády proti veřejnoprávním médiím. Ani plná náměstí tomu bohužel nezabrání, říká generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v rozhovoru pro podcast Mediální cirkus.
Šéf Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral se hlasitě postavil za svého slovenského kolegu Luboše Machaje, když minulý týden zveřejnil prohlášení na jeho podporu. Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová chce veřejnoprávní média RTVS zrušit zákonem a nahradit je novou institucí, čímž by skončilo současné vedení. „Vidím záměr zničit klasickou podobu veřejnoprávních médií, je to snaha o zestátnění médií,“ reagoval Zavoral v dalším díle podcastu Mediální cirkus.
Podle něj je celá změna účelová: „Že zákonem zrušíte jednu existující organizaci a rovnou zakládáte novou instituci, po které ale údajně chcete totéž, tak to zavání jenom snahou změnit vedení a zbavit se stávajícího generálního ředitele Machaje.“ (…)
Benedikt, Adam, Nikola, David, začáteční písmena jmen čtyř synů Davida Kollera tvoří slovo BAND! Založí někdy rodinný Koller Band? Proč (už zase) opouští skupinu Lucie? A jak to vypadá, když se rozezpívává na ulici? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 3. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.; 22 min.).
Lit.: lup – Kroc, Vladimír: „A chodili jste s nějakou holkou 40 let?“ David Koller opouští skupinu Lucie. In web ČRo Plus, 22. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jsme tam lidi, kteří se opravdu dobře znají. Myslím, že se máme rádi. Udělali jsme spoustu super písniček a nevím, jestli k tomu odchodu říkat to, že se má v nejlepším přestat – ale tak to prostě je. Člověk se neustále stará o nějaké věci, a pak si řekne, jestli to má zapotřebí? A já jsem si odpověděl, že nemá,“ přiznává David Koller v pořadu Hovory.
„K tomu vždy sarkasticky dodávám otázku: ,Chodil jste někdy s nějakou holkou 40 let?‘,“ doplňuje.
Koller byl nedávno na premiéře dokumentu o Václavu Havlovi. „A nechalo to ve mně tedy opravdu ,zářez‘. Zase jsem si našeho Havla připomněl – on řekl tolik věcí, které by se daly, jak se říká, tesat. Měl by se hodně připomínat, a to hlavně mladým lidem – a doufám, že si tento dokument právě i takové diváky najde.“ (…)
Powered by WordPress