Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem je Petr Fiala, zpěvák kapely Mňága a Žďorp. K jeho životu patří výslechy na Stb stejně jako plné koncertní sály. Zpěvák kapely Mňága a Žďorp Petr Fiala nedávno oslavil šedesátiny. Troufal by si ještě dnes začít si s nástrojem, na který vůbec neumí hrát? A jak se dopracovat nadhledu nad životem? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 3. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. Evropa vymýšlí nové a nové cesty, jak zabránit nelegální migraci. Co je to „model Rwanda“? A kde je hranice mezi snahou chránit bezpečnost Evropanů a omezováním základního mezinárodního práva na azyl? Moderuje Šárka Fenyková.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 3. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.). Repríza 7. 8. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Fenyková, Šárka: Právo na azyl má většina migrantů, Evropa jen zasypává penězi africké diktátory, kritizuje Rozumek. In web ČRo Plus, 27. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropa vymýšlí nové cesty, jak zabránit nelegální migraci. Britská vláda se dohodla s africkou Rwandou, že bude uprchlíky transportovat na její území a tam projdou azylovým řízením. „Rwanda vypadá, že se jí líbí tuniský model dostávat spoustu peněz za to, že bude spolupracovat. Ale myslím si, že kdyby těch lidí přibývalo, tak se to Rwanďanům líbit přestane,“ soudí ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek a doufá, že takový systém nezačne fungovat.

„Evropské peníze se doslova sypou na všemožné africké diktátory, kteří jsou ochotni spolupracovat v tzv. migračním managementu. Ať jsou to libyjské milice, nebo súdánský diktátor obžalovaný Mezinárodním trestním tribunálem. I ti dostávali peníze evropských daňových poplatníků,“ upozorňuje.

Poukazuje také na to, že jen loni v Evropské unii požádalo o azyl milion lidí, přičemž Rwanda přijme maximálně jednotky či desítky tisíc: „Státům jde o to vyslat signál, že jsme horší než ostatní. Pošleme vás do Rwandy, běžte jinam. A jako obvykle to odnesou ty férovější systémy, které jsou v Německu a v severských zemích,“ konstatuje. (…)

Petr Just, politolog a vysokoškolský pedagog. „Myslím si, že si roli opozice bude hnutí ANO nakonec užívat včetně Andreje Babiše,“ prohlásil před více než dvěma lety a zdá se, že mu to vyšlo. Vybočuje současná opoziční kritika z toho, co čekal? Osvědčila se podle něj taktika klidu, vyrovnanosti a mlčení, kterou nasadila koalice? A která ze stávajících stran pětikoalice je v tomto vládním uskupení nespokojená a proč? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 3. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Host: instruktorka moderní sebeobrany Jasmína Houdek. Potřebuji k sebeobraně hlavně sílu nebo stačí vědět, jak útočníka zneškodnit? Co ji k moderní sebeobraně přivedlo? Mají její kurzy věkové omezení? Moderuje Adéla Gondíková. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Slovenská vládní koalice dočasně odložila zákon, na jehož základě se má radikálně změnit veřejnoprávní televize a rozhlas. Čeká na vyjádření legislativní rady vlády. Proti chystanému zákonu, který mění fungování slovenského veřejnoprávního rozhlasu a televize, se postavily mezinárodní novinářské organizace i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Plní slovenská televize a rozhlas svoje veřejnoprávní poslání? Nebo je třeba zákonem posílit nestranné, vyvážné a objektivní vysílání? Hosty Pro a proti budou poslanec za Slovenskou národní stranu, předseda výboru pro kulturu a média Roman Michelko a Tomáš Němeček, právník a novinář, který dlouhodobě sleduje dění na Slovensku. Připravil a moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 3. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).

Lit.: fos – Bumba, Jan: Zákon o RTVS nezůstane u ledu, říká poslanec SNS. Odložili ho, aby uklidnili veřejnost, míní právník. In web ČRo Plus, 27. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovenská vládní koalice odložila zákon, na jehož základě se má radikálně změnit veřejnoprávní RTVS. Proti záměru Ficovy vlády zreformovat fungování rozhlasu a televize se postavili nejen novináři na Slovensku, ale také mezinárodní novinářské organizace. Potřebuje RTVS velký otřes, nebo se slovenská vláda snaží umlčet kritická média? V Pro a proti diskutují poslanec za Slovenskou národní stranu Roman Michelko a právník a novinář Tomáš Němeček.

Ačkoliv byl zákon o proměně slovenského veřejnoprávního média odložen, vláda Roberta Fica od záměru změnit RTVS, dát ji nové jméno a přenastavit systém dohledu nad jejím fungováním, neustupuje.

„Minulý týden se jednalo s lidmi, kteří měli k zákonu připomínky. Výhrady některých rezortů, například ministerstva financí, budou v zásadě přijaté. A protože byla včera legislativní rada vlády a dneska má být jednání vlády, tak už se to technicky nedalo stihnout. V žádném případě to neznamená, že se tento zákon dá k ledu,“ popisuje poslanec Michelko.

Právník Němeček ale takovému vysvětlení nevěří: „Vládní koalice s ohledem na volbu prezidenta a na připomínky rezortů zákon odložila. Ale jenom proto, aby uklidnila veřejnost. Tím zákonem si chce politicky podřídit slovenský veřejnoprávní rozhlas a televizi. Nemá být vůbec schvalován.“ (…)

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka tvrdí, že současná bezpečnostní situace je nejvážnější od druhé světové války: Je situace taková, jak tvrdí Koudelka? A jak je Česko na bezpečnostní hrozby připraveno? Co by měla přinést novela vysokoškolského zákona? Polepší si doktorandi? Moderují Lukáš Matoška a Pavlína Nečásková.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 3. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Připravil Miroslav Kobza.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 3. 2024 (ČRo Olomouc, 4 min.) v cyklu Od Pradědu na Hanou.

Lit.: Kobza, Miroslav: Loštická synagoga je třetí v pořadí. Přežila válku jen náhodou. In web ČRo Olomouc, 21. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Synagoga je pro Židy nejen domem shromáždění a modlitby, ale také středobodem jejich komunity. O to pozoruhodnější jsou ty, které přetrvaly dodnes, byť jejich stavitelé se mnohdy staly obětí šoa. To je i případ Loštic, kde už zůstala právě jen synagoga.

První Židé přicházeli do Loštic v první polovině 15. století. Zmínka o jejich přítomnosti pochází z roku 1544, kdy Žid Beneš koupil dům za 115 zlatých. To však byl jen počátek. Domovem se pro židovské obyvatele, vyhnané z některých moravských, ale i slezských a polských měst, staly Loštice až o sto dvacet let později. Ve druhé polovině 16. století byli Židé donuceni opustit města jako Nový Jičín, ale i blízký Šternberk. Přicházeli ale i z Krakova, Prahy a Uher. Za patronace Prokopa Podstatského z Prusinovic se zde usazovali poměrně ve velkém množství. (…)