Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Hovoří Jana Košová a Veronika Plachá v Muzeu loutek v Plzni.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
16. 2. 2024
Host Radiožurnálu – Jiří Bubeníček (2024)
Hostem je Jiří Bubeníček, světoznámý tanečník a choreograf. Pro Pražský komorní balet nastudoval celovečerní příběh La Strada. Tanečník Jiří Bubeníček je také choreograf a pustil se do zpracování strhujícího příběhu o lásce a krutosti z cirkusového prostředí na motivy stejnojmenného filmu Federica Felliniho. Kde všude vlastně Jiří Bubeníček získával zkušenosti? A liší se nějak atmosféra v baletu velkého italského nebo velkého německého divadla? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 2. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Tobogan – Výročí 100 let Biografu Český ráj (2024)
Výročí 100 let Biografu Český ráj. Hosté Josef Dvořák, Michal Malátný, Miluše Bittnerová. Přímý přenos z Jičína. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Slavné pražské vily 1/3 (2024)
Připravil Miroslav Buriánek.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 17. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 59 min.); 2. dílu 16. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 59 min.); 3. dílu 6. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 58 min.) v cyklu Víkendová příloha.
1. Duchovní chrám Františka Bílka. V pořadu Miroslava Buriánka o unikátní stavbě a fenomenálním sochaři a grafikovi, jehož tvorba přesahuje do mystických rovin, hovoří Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy, a historik umění Martin Krummholz.
2. Winternitzova vila zvaná Béžová princezna. Pořad Miroslava Buriánka o rodinném domu postaveném v letech 1931-1932 pro JUDr. Josefa Winternitze podle projektu Adolfa Loose, se kterým spolupracoval Karel Lhota. Do historie objektu se zapsaly pohnuté dějiny 20. století spojené s tragickým osudem Winternizovy rodiny. V pořadu hovoří David Cysař, pravnuk Josefa Winternitze a Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea.
3. Perla vilových Strašnic. S autorem pořadu Miroslavem Buriánkem navštívíme Trmalovu vilu, která je unikátní ukázkou architektonické tvorby rodinných sídel první poloviny dvacátého století. Vilu si nechal postavit v letech 1902 až 1903 ředitel veřejné obchodní školy František Trmal podle návrhu architekta Jana Kotěry.
Lit.: Buriánek, Miroslav: Vila Františka Bílka, Winternitzova nebo Trmalova. Nahlédněte s námi do slavných pražských vil! In web ČRo 3 Vltava, 6. duben 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Třídílný cyklus nás seznámí s historií výjimečných a architektonicky zajímavých, ba pozoruhodných staveb minulého století. Navštívíme vilu Františka Bílka, Winternitzovu vilu, která byla projektem Adolfa Loose a Karla Lhoty, a Trmalovu vilu navrženou Janem Kotěrou. (…)
Žhavé sklo je můj osud aneb Nemám jiného koníčka než sklo (2024)
Na návštěvě ve sklářské huti v Karlově u Velkého Dářka, kterou založil v roce 1990 a dodnes vede sklářský výtvarník Jaroslav Svoboda. Ve sklárně se ručně vyrábí umělecké a dekorační sklo. Připravil Jiří Kamen.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Jestem głód (Já jsem hlad, 2024)
Petra Dvořáková. Kompletní audiokniha.
Čte Marta Wardyńska.
Natočeno 2024. Vydalo Heraclon International Sp. z o.o. 17. 1. 2024 (MP3, celková délka 3 hod. 57 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Wśród czytelników „Wron” duże kontrowersje wywołuje zakończenie powieści, otwarte i pozostawiające pole do interpretacji. Co tak naprawdę wydarzyło się w scenie końcowej? Co mogło się wydarzyć? „Jestem głód” to opowieść z wyraźnymi motywami autobiograficznymi. Wychowująca się w opresyjnej rodzinie dziewczynka uzdolniona plastycznie poszukuje własnej drogi, własnych uczuć, własnego ja. Wie, że aby pozostać sobą i nie zatracić się w dusznej relacji z matką, musi uciec, dokądkolwiek i jak najszybciej. Podczas lektury przeżyjemy z nią trzydzieści dwa lata pełne rozterek, wzlotów i upadków. Wraz nią będziemy dojrzewać, kochać, rodzić, cieszyć się i cierpieć. Wpuści nas do swojego intymnego świata tak daleko, jak tylko było to możliwe. A to wszystko, podobnie jak we „Wronach”, ku przestrodze nas wszystkich. (anotace)
Obnova národů 1/10 (2024)
Timothy Snyder. Četba na pokračování. Překlad Petruška Šustrová, citace z univerzitních přednášek přeložil Radim Nejedlý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Scénář a režie Radim Nejedlý.
Účinkují Pavel Čeněk Vaculík a Aleš Slanina.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 16. 2. 2024 (ČRo Plus, 23:30 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Kniha Timothyho Snydera Obnova národů – Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569-1999 je studií historického vývoje etnických národů založeného na jazyce a identitě. Desetidílná rozhlasová četba obsahuje vybrané kapitoly, zaměřené především na historii Ukrajiny a Polska. Tyto kapitoly obohacujeme o audio citace z přednášek Timothyho Snydera The Making of Modern Ukraine, pronesených v roce 2022 na Yaleově univerzitě. (anotace)
Hovory Plus – Vít Máslo (2024)
Architekt Vít Máslo si myslí, že v politice chybí kvalitní leadership a to dopadá i na kvalitu architektury v naší zemi: „Mimo Prahu jsou v evropském měřítku kvalitní stavby od českých architektů, kvalitu národní architektury ovlivňují veřejné stavby a ty tady od dob Kaplického knihovny nevznikají,“ říká. „Česko, země pomalosti. Systém státní správy je ucpaný a problém je, že instituce jsou vázané na funkční období vlády,“ říká. Moderuje Petr Šimůnek.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 2. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Noční Mikrofórum – Petr Jeništa (2024)
Host: Petr Jeništa, herec. Opravdu stála za jeho cestou k divadlu dívka? Jaké je hrát krále Karla tváří v tvář Johaně z Arku, která bojuje za svobodu a vlastní identitu? A kdy on pochopil tu svou? Moderuje Zuzana Maléřová.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Přepadení! Drsný humor divokých devadesátek ve veřejnoprávním rozhlasu (2024)
Polovina devadesátých let minulého století je v České republice spojena s masovým nástupem soukromého rozhlasového vysílání. Veřejnoprávní rozhlas se nové konkurenci pokoušel čelit všemožně – třeba i hledáním nových typů pořadů. Patřil k nim i cyklus s názvem Přepadení, ve které excelovali Jiří Macháček, Jiří Tuček a Petr Knotek. To nejzajímavější z poněkud drsné zábavy, staré přesně třicet let, připomene pořad Archiv Plus, který připravila Petra Tanclová.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 2. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Tanclová, Petra: Přepadení! Drsný humor divokých devadesátek ve veřejnoprávním rozhlasu. In web ČRo Plus, 16. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po roce 1989 vznikaly v Českém rozhlase úplně nové rozhlasové formáty. Tvůrci po nabyté umělecké svobodě se již nechtěli držet zaběhnutých kolejí a nebáli se vytvářet v české kotlině dosud neslýchané relace. Mezi ně patřil od roku 1994 také pořad Přepadení, jehož autorem byl Jiří Macháček. Tvůrčím kolegou a spolumoderátorem mu byl většinou Lumír Tuček.
Přepadení spočívalo na tzv. telefonní mystifikaci, tedy jednodušeji na „střílení si“ z lidí po telefonu. Macháček a Tuček si vymysleli absurdní situaci a k tomu absurdní žádosti, se kterými budou volat na různé instituce a poté si nahrávali reakce lidí na tyto bláznivé požadavky.
Na rozdíl od pozdějších podobných pořadů na různých soukromých stanicích se Přepadení nesnažilo jen někoho „napálit“, ale šlo také o to zjistit, kdy lidé pochopí, že jde o mystifikaci a jakým způsobem na ni přistoupí. Největším úspěchem pro tvůrce bylo, když se člověk na druhé straně hovoru dokázal uvolnit, pobavit a přistoupit na společnou hru. (…)