Host: Lenka Bernardes da Silva, stylistka a odbornice na módu. Moderuje Adéla Gondíková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 11. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Filip Matějka, ekonom z institutu CERGE-EI. Jeho hlavní specializací je teorie racionální nepozornosti, popisující lidské chyby a vyhodnocování informací při rozhodování. Bývá pravidlem, že masy chtějí pravý opak toho, co finanční instituce, ratingové firmy a zodpovědní manažeři? Vyčítal by premiérovi, kdyby pod vlivem současných protestů některé z plánovaných úspor přehodnotil? A jakou nejčastější chybu lidé při rozhodování dělají? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 11. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Chtělo by to vrátit superhrubou mzdu, a to politici neudělají, myslí si ekonom Matějka. In web ČRo Plus, 29. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hlavně proti konsolidačnímu balíčku protestovali v pondělí odboráři. Stejné kroky naopak ratingová agentura Moody’s zhodnotila pozitivně. „Moody’s vlastně měří, jaká je pravděpodobnost, že zkrachujete nebo že splatíme dluhy,“ vysvětluje ekonom Filip Matějka z institutu CERGE-EI. „Když si půjčíte na byt, splácet musíte, jinak o něj přijdete. Když si půjčí stát, vlastně se nic nestane,“ dodává s tím, že Česku by se ale rozhodně zkrachovat nevyplatilo.
Pokud pak mám hodnotit pondělní protesty tvrdí, že to vláda neuchopila zrovna dobře.
„Protože konsolidační balíček rozdělila na strašně moc témat – na důchody, učitele apod. – a málo zdůrazňovala, že to je ten náš společný problém. Pak se ale ozve každá z těch skupin, že zrovna oni chtějí dostat víc.“
Podle ekonoma Matějky by v tomto případě měl „nastoupit“ lídr, který by měl zdůrazňovat záměr pro celou společnost, resp. „to společné“.
„Protože když všichni půjdeme za tím společným, budeme na tom líp všichni. Problém je, když se ta diskuse rozplizne a pak vidíme dalších 50 skupin, které se perou o to své. Někdy to jsou různí průmyslníci, kteří chtějí všechny možné podpory, pak je to někdo další a pak nezbývá než se také ozvat.“ (…)
Koncept: TOPOS KOLEKTIV / Annabelle Plum (hlas), Martin Klusák (dechové nástroje a akordeon), Tereza Kerle (hlas, perkuse), Tomáš Kerle (perkuse, elektronika), Hana Hrachovinová (harfa), Marek Kimei Matvija (flétny shakuhachi) a Ian Mikyska (strunné nástroje). Zvuk Martin Klusák, Ladislav Železný. Postprodukce Martin Klusák, Ian Mikyska. Dramaturg Ladislav Železný.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 11. 2023 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.). Repríza 16. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.); 14. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.
Obsah: 1. Lechův kámen (5:55) – 2. Ještěd (8:48) – 3. Liblice (9:01) – 4. Žižkov (12:31) – 5. Buková hora (9:49) – 6.
Lit.: Železný, Ladislav – TOPOS kolektiv: Stanice Nula. Rozhlasový vysílač jako hudební nástroj. In web ČRo 3 Vltava, 29. listopad 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Neotřelým způsobem se místa spojená se šířením rozhlasového signálu rozhodli využít autoři unikátního projektu, který vznikal v návaznosti na 100. výročí vysílání Českého rozhlasu. Celkem pět skladeb autorsky realizoval ansámbl TOPOS KOLEKTIV na pěti různých místech spojených s vysíláním rozhlasového signálu. Postupně navštívili Žižkovskou věž, Ještěd, Bukovou horu, Lechův kámen či rozhlasový vysílač Liblice B, který je s výškou 355 metrů vůbec nejvyšší stavbou v Česku. (…)
K projektu se váže také výstava v galerii Neiro Můstek art lab, kde členové ansámblu navazují svými vizuálními díly a prostorovými instalacemi na jednotlivé skladby celého hudebního cyklu. Přijměte pozvání na vernisáž, která proběhne ve čtvrtek 30. listopadu od 19 hodin a kde zazní také koncertní performance ansámblu TOPOS KOLEKTIV.
(more…)Roberto Saviano. Kompletní audiokniha. Režie Michal Bureš.
Čte Vasil Fridrich.
Natočeno 2023. Vydal OneHotBook v roce 2023 (MP3, katalogové číslo AK575; celková délka 11 hod. 53 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Využít všechno jako prostředek a sebe jako účel… Dnes již kultovní výpověď italského spisovatele a novináře, který jako sedmadvacetiletý reportér odvážně pronikl do nemilosrdného světa současné neapolské mafie. Zasvěcené a mnohdy šokující svědectví o působení camorry a fungování organizovaného zločinu obecně vypovídá rovněž o bezprecedentním osobním nasazení a statečnosti autora, který se v rámci svého investigativního pátrání nechal najmout jako pracovní síla nelegální čínské textilní dílny, stavební dělník nebo číšník a postupně shromáždil ohromující množství poznatků o aktivitách mafiánských kruhů v oblasti průmyslu, stavebnictví či obchodu s drogami. Ze strhujícího vyprávění vystupují živé portréty jednotlivých camorristů i barvité detaily jejich zločinů, které svým rozsahem a brutalitou překračují běžné hranice lidské představivosti.
Úspěšná prvotina světoznámého autora, který je od jejího vydání nucen žít pod policejní ochranou, se stala předlohou oceňovaného filmu i stejnojmenného seriálu. (anotace)
Lit.: Krejčík, Přemysl: Skutečný příběh neapolské mafie. In web Naposlech.cz, 29. 11. 2023 (recenze). – Cit.: Je málo knih, o kterých se dá říct, že nějak skutečně změnily svět, a ještě méně to platí o těch současných. Savianova Gomora k nim přinejmenším částečně patří, byť jméno autora i jeho díla byste v seznamech titulů, které pohnuly dějinami, hledali nejspíš marně. Přesto se vliv ani ne dvacet let staré autorovy prvotiny na to, co víme o našem světě, nedá popírat.
Začněme však odjinud. Mafiánské příběhy táhnou. Ať už si vzpomeneme na legendárního Puzova Kmotra, na řadu jeho epigonů nebo na značnou část hollywoodské produkce od filmového Kmotra přes tahák Goodfellas z počátku 90. let k nedávnému snímku Irčan. A ať mají tato díla sebevětší oporu v realitě (zejména právě Kmotr), zpravidla se s ní nesrazila tak tvrdě, jako Savianova kniha Gomora z roku 2006. Autor – v té době sedmadvacetiletý novinář z Neapole – publikoval svůj bestseller, kde odkryl praktiky a zejména děsivý mezinárodní význam neapolské zločinecké organizace Camorra, o které se do té doby víceméně soudilo, že jde o – lidově řečeno – v podstatě lokální bandity, byť sem tam operující v zahraničí. A právě proto, že Saviano poznal skutečnou tvář současné mafie, neromantizuje ji jako většina příběhů, které známe a máme rádi. Jeho popisy nejsou novodobé rytířské eposy o cti a síle rodiny, jako se to u mafiánské fikce často stává, ale ukazují ošklivou, krutou a ušmudlanou realitu plnou smrti a násilí, bez líbivého patosu. (more…)
Připravila Natália Dadíková.
Hovoří Pavel Pilař a Elena Matušová.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 11. 2023 (SRo Rádio Devín, 19:00 h.).
Lit.: anonym: Na tému hudba: 75 rokov Lúčnice. Témy. In web SRo Rádio Devín, 28. 11. 2023 (článek). – Cit.: Umelecký súbor Lúčnica si tento rok pripomína 75. výročie svojho založenia. Svoj výročný galaprogram venuje osobnosti a dielu jednej z kľúčových tvorivých osobností – hudobnému skladateľovi Svetozárovi Stračinovi. Už jeho prvé stretnutia s profesorom Štefanom Nosáľom boli pre jeho tvorbu zlomové a určujúce. Akú stopu zanechali obe tieto osobnosti na formovaní Lúčnice, na čo sa pri 75. výročí založenia bude spomínať, ako sa inštitúcii, ktorú viac ako 60 rokov umelecky riadil Štefán Nosáľ, darí napĺňať jeho odkaz, sa budeme zhovárať s jej riaditeľom a bývalým aktívnym tanečníkom Pavlom Pilařom a zbormajsterkou speváckeho zboru Lúčnice Elenou Matušovou.
Host: Anežka Charvátová, hispanistka, překladatelka. Moderuje: David Hamr. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 11. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Podcast připravil Čestmír Strakatý.
Hovoří pedagog a popularizátor učitelství Daniel Pražák, influencerka Ha Nguyenová, ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS a další.
Natočeno 2023. Webová premiéra 1. dílu 4. 12. 2023 (CzechCrunch).
Lit.: Aust, Ondřej: Čestmír Strakatý bude pro CzechCrunch uvádět nový podcast o moderním Česku. In web Mediář, 29. 11. 2023 (článek). – Cit.: Týdenní podcast Crunch přinese rozhovory s „hosty, kteří ví, jak posunout Česko vpřed“.
Od pondělí 4. prosince bude zpravodajský web CzechCrunch uvádět nový podcast Crunch. Jeho moderátorem bude Čestmír Strakatý, populární svým vlastním podcastem, který si na platformě HeroHero momentálně předplácí přes osm tisíc lidí. Nový pořad Crunch bude ke sledování zdarma, natáčí se v karlínské redakci CzechCrunche, bude vycházet jednou týdně a Strakatý si do něj hodlá zvát „hosty, kteří ví, jak posunout Česko vpřed – nebo to mají přímo mají v popisu práce“. Mezi prvními hosty je mladý pedagog a popularizátor učitelství Daniel Pražák, influencerka Ha Nguyenová nebo ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. (more…)
Kvůli vývoji umělé inteligence prý klasické bakalářky postrádají smysl. Podnikohospodářská fakulta VŠE v Praze je tak od příštího roku zruší. Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Miroslav Tomek. Sound design Zuzana Marková. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.
Hovoří Jan Cibulka, redaktor Českého rozhlasu.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 11. 2023 (ČRo Plus, 10:10 h.; 20 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Umělá inteligence v lavici: Víme, jak ji odhalit i proč může zahubit bakalářky. In web ČRo Plus, 29. listopad 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Konec bakalářek. Jedna z fakult Vysoké školy ekonomické už je nebude požadovat. Mimo jiné kvůli umělé inteligenci. Umí jazykové modely už napsat vážně cokoli? A dá se to nějak odhalit? Na to odpovídá Honza Cibulka, redaktor webu iRozhlas.cz. (..)
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Eduard Freisler, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Seznam Zprávy.
Hovoří investigativní reportér Seznam Zpráv Lukáš Valášek.
Natočeno 2023. Webová premiéra 29. 11. 2023 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: „Další si to rozmyslí.“ Kauza zpochybňuje ochranu whistleblowerů. In web Seznam Zprávy, 29. 11. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministr spravedlnosti Pavel Blažek hájí svůj postup vůči úředníkovi resortu, který podal protikorupční oznámení na svého nadřízeného. Jak zjistily Seznam Zprávy, vláda na Blažkův návrh zrušila úředníkovu pozici ředitele insolvenčního odboru. Jak ministr spravedlnosti kroky vysvětluje? (…)
Úředník upozornil na podezření na nelegální jednání a poté přichází o místo. V poslední době investigativní reportér Seznam Zpráv Lukáš Valášek spolu s kolegyní Adélou Jelínkovou popsali dva takové případy. V jednom z nich dokonce vysoce postavený ministerský úředník poprvé využil nového zákona o ochraně oznamovatelů.
„Ty případy ukazují, že vláda, respektive dva její ministři neváhají vůči oznamovatelům potenciálního nelegálního jednání – porušení zákonů – činit kroky, které vykazují určité znaky msty,“ říká v podcastu 5:59 Valášek. (…)
217. díl podcastu. Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2023. Webová premiéra 29. 11. 2023 (Přepište dějiny, 34 min; Gazetisto, 52 min.).
Pozn.: Proč je současná televizní zábava podobná té normalizační? Čím to je, že revuální show jsou populární naskrz generacemi a proč dobře fungují ve většině zemí světa? Je StarDance Televarieté dneška? V bonusu se pak ještě mrkneme na pár seriálů i na to, proč natočit u nás za socialismu horor byl fakt horor. (anotace)
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Bavte se a nic neřešte. Proč je současná televizní zábava tak podobná té normalizační? In web Deník N, 29. 11. 2023 (článek). – Cit.: (…) Vždy když jako třeba nyní běží v televizi nějaká zábavná nebo reality show typu StarDance, rozvíří se debaty, zda takové pořady patří, nebo nepatří na obrazovky média veřejné služby, zda jde o obsah dostatečně integrující společnost, nebo čistě o komerční záležitost a tak dále. Ale vlastně se skoro nikdy neptáme, čím to je, že právě tyto typy pořadů jsou populární napříč generacemi a proč dobře fungují ve většině zemí světa. Včetně těch s dlouholetou zkušeností s televizí sloužící státu, režimu, či dokonce jedné straně. Je v tom jakási kontinuita, něco možná i hlubšího než tolik akcentované ideologické zneužití médií v minulosti?
Televize je v našich podmínkách jediné masové médium, které vzniklo a rozšířilo se do domácností za komunismu. Od počátku byla striktně podřízena režimu a její obsah byl vyloženě schvalován pracovníky aparátu ÚV KSČ – zvláště silný vliv to mělo na atmosféru normalizace. To je prvek, jenž do velké míry zastiňuje fakt, že i komunistická televize musela být kromě propagandistického nástroje také médiem, které – měla-li propaganda fungovat na široké publikum – muselo zaujmout.
Nejde jen o to, že si divák nemohl přepnout na jiný obsah, ale spíše o to, jestli to, co viděl, na něj také mělo nějaký vliv, nebo ne. V tomto ohledu dělala televize nejlepší službu režimu tam, kde se jí dařilo být u lidí populární.
Ale ani představa o tom, co je a co má být televize, nebyla od počátku jednoznačná a jednolitá. (…)
Powered by WordPress