Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 8. 2023

Ars litera – Rudo Sloboda v rozhovoroch z rozhlasového archívu (Ars litera – Rudo Sloboda v rozhovorech z rozhlasového archívu, 2019)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 20:38

Dokument připravila Tereza Simanová.

Ze záznamů hovoří spisovatel Rudolf Sloboda.

Natočeno 2019. Repríza 4. – 10. 8. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Śaráková, Lucia – Zumríková Kekeliaková, Monika: Nositelia Nobelovej ceny za literatúru. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 30. 7. 2023 (článek)  – Cit.:  Nobelova cena za literatúru sa udeľuje od roku 1901, niektorí jej nositelia sú nám dôverne známi, ale poniektorí ani nie. V Rádiu Litera sme sa preto opäť trochu viac porozhliadali a skúsili oprášiť diela tých autorov, ktorí získali Nobelovu cenu ešte na samom počiatku jej udeľovania, čiže v prvej polovici 20. storočia. Vo vysielaní sa tak objaví tento týždeň Wladislaw Stanislaw Reymot, Selma Lagerlöfová, Sully Prudhomme, Anatole France, Ivan Alexejevič Bunin, Henri Bergson a Hermann Hesse. Čítať si budeme Buninove Temné aleje, môžete sa tešiť na rozhlasovú hru Bohovia sú smädní, ktorej autorom je Anatole France. Nebude chýbať Reymontova Spravodlivosť, Lagerlöfovej Gösta Gerling, Hesseho Kúzelinikovo detstvo či Eliotov Portrét dámy.  (…)

Tereza Simanová si pre vás pripravila prierez rozhlasovými spomienkami. Opäť sa vrátime k jednému autorovi. Čaká na vás Rudo Sloboda v rozhovoroch z rozhlasového archívu. V programe z roku 2019 budete počuť jeho autorku i slovenského spisovateľa. (…)

Kúzelnikovo detstvo (Kouzelníkovo dětství, 2009)

Filed under: Povídky,Slovenské — Premek @ 20:32

Herman Hesse. Povídka. Překlad Hana Ferková. Režie Peter Vilhan.

Čte Igor Šebek.

Natočeno 2009. Repríza 4. – 10. 8. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Śaráková, Lucia – Zumríková Kekeliaková, Monika: Nositelia Nobelovej ceny za literatúru. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 30. 7. 2023 (článek)  – Cit.:  Nobelova cena za literatúru sa udeľuje od roku 1901, niektorí jej nositelia sú nám dôverne známi, ale poniektorí ani nie. V Rádiu Litera sme sa preto opäť trochu viac porozhliadali a skúsili oprášiť diela tých autorov, ktorí získali Nobelovu cenu ešte na samom počiatku jej udeľovania, čiže v prvej polovici 20. storočia. Vo vysielaní sa tak objaví tento týždeň Wladislaw Stanislaw Reymot, Selma Lagerlöfová, Sully Prudhomme, Anatole France, Ivan Alexejevič Bunin, Henri Bergson a Hermann Hesse. Čítať si budeme Buninove Temné aleje, môžete sa tešiť na rozhlasovú hru Bohovia sú smädní, ktorej autorom je Anatole France. Nebude chýbať Reymontova Spravodlivosť, Lagerlöfovej Gösta Gerling, Hesseho Kúzelinikovo detstvo či Eliotov Portrét dámy.  (…)

Piatkový programový blok otvorí Herman Hesse a jeho text Kúzelnikovo detstvo. Tento zvláštny spisovateľ má dar vnímať veci inak ako bežní ľudia, jeho opisy dokážu byť plné lásky, farieb, mystiky, dotýkajúc sa množstva iných sfér okolo tej našej, ktorú dôverne poznáme. „Nevychovávali ma len rodičia a učitelia, ale aj vyššie skryté a tajuplné moci, medzi nimi aj boh Pan, ktorý stál v sklenenej skrini môjho starého otca v podobe malého tancujúceho bôžika. Toto božstvo, ale aj iné sa ma ujali už v detských rokoch, a skôr než som vedel čítať i písať, tak ma zaplavili pradávnymi orientálnymi predstavami a myšlienkami, že som neskôr každé stretnutie s indickými a čínskymi mudrcmi pokladal za opätovné stretnutie a za návrat domov,“ píše Hesse vo svojej knihe. Čítať vám z nej bude Igor Šabek. (…)

Portrét dámy (1975)

Filed under: Poezie,Slovenské — Premek @ 20:28

Thomas Stearns Eliot. Verše. Režie Peter Jezný.

Účinkují Ján Vdovják a Ĺuba Hajková.

Natočeno 1975. Repríza 3. – 9. 8. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Śaráková, Lucia – Zumríková Kekeliaková, Monika: Nositelia Nobelovej ceny za literatúru. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 30. 7. 2023 (článek)  – Cit.:  Nobelova cena za literatúru sa udeľuje od roku 1901, niektorí jej nositelia sú nám dôverne známi, ale poniektorí ani nie. V Rádiu Litera sme sa preto opäť trochu viac porozhliadali a skúsili oprášiť diela tých autorov, ktorí získali Nobelovu cenu ešte na samom počiatku jej udeľovania, čiže v prvej polovici 20. storočia. Vo vysielaní sa tak objaví tento týždeň Wladislaw Stanislaw Reymot, Selma Lagerlöfová, Sully Prudhomme, Anatole France, Ivan Alexejevič Bunin, Henri Bergson a Hermann Hesse. Čítať si budeme Buninove Temné aleje, môžete sa tešiť na rozhlasovú hru Bohovia sú smädní, ktorej autorom je Anatole France. Nebude chýbať Reymontova Spravodlivosť, Lagerlöfovej Gösta Gerling, Hesseho Kúzelinikovo detstvo či Eliotov Portrét dámy.  (…)

Nositeľ Nobelovej ceny za literatúru, Thomas Stearns Eliot, rodák z Ameriky, ktorý prežil život väčšinou na britských ostrovoch, patrí k zakladateľom modernizmu v európskej literatúre. Známa je predovšetkým jeho básnická skladba Pustatina a zbierka Štyri kvartetá. My vám budeme čítať jeho báseň, ktorá prvýkrát vyšla už v roku 1915, keď mal Eliot 27 rokov. Patrí k jeho prvým významným básňam a jej názov si požičal od amerického spisovateľa Henryho Jamesa – Portrét dámy. V réžii Petra Jezného účinkujú Ján Vdovják a Ĺuba Hajková.

Spravodlivosť (Spravedlnost, 1980)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 20:02

Wladyslaw Stanislaw Reymont. Dramatizace povídky Milan Materák. Překlad Jarmila Minaŕíková. Redakce Vladimír Holan. Technická spolupráce Mária Vrancová a Dušan Koma. Režie František Obžera.

Účinkují Ĺubo Roman, Viera Strnisková, Viera Richterová, Vlado Müller, Vladimír Minarovič, Jozef Cút, Ján Kramár, Ján Géc, Terézia Kronerová, Daniel Michaeli, Gustáv Legéň, Jozef Kroner, Štefan Mandžár a další.

Nastudoval Československý rozhlas v roce 1980. Repríza 2. – 8. 8. 2023 (SRo 8 Rádio Litera, 40 min.).

Lit.: Śaráková, Lucia – Zumríková Kekeliaková, Monika: Nositelia Nobelovej ceny za literatúru. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 30. 7. 2023 (článek)  – Cit.:  Nobelova cena za literatúru sa udeľuje od roku 1901, niektorí jej nositelia sú nám dôverne známi, ale poniektorí ani nie. V Rádiu Litera sme sa preto opäť trochu viac porozhliadali a skúsili oprášiť diela tých autorov, ktorí získali Nobelovu cenu ešte na samom počiatku jej udeľovania, čiže v prvej polovici 20. storočia. Vo vysielaní sa tak objaví tento týždeň Wladislaw Stanislaw Reymot, Selma Lagerlöfová, Sully Prudhomme, Anatole France, Ivan Alexejevič Bunin, Henri Bergson a Hermann Hesse. Čítať si budeme Buninove Temné aleje, môžete sa tešiť na rozhlasovú hru Bohovia sú smädní, ktorej autorom je Anatole France. Nebude chýbať Reymontova Spravodlivosť, Lagerlöfovej Gösta Gerling, Hesseho Kúzelinikovo detstvo či Eliotov Portrét dámy.  (…)

Wladyslaw Stanislaw Reymont patrí medzi najvýznamnejších spisovateľov v dejinách poľskej literatúry. V roku 1924 získal Nobelovu cenu za literatúru za románovú kroniku Chłopi, v preklade Sedliaci. V Rádiu Litera zaznie dlhšia novela pod názvom Spravodlivosť. Éterom sa bude ozývať nezabudnuteľný hlas Viery Strniskovej, Viery Richterovej, Ĺuba Romana či Vlada Müllera. Vypočujte si obnovenú premiéru príbehu, ktorý opisuje život vidieckeho chlapca Jaška.  (…)

Respekt podcast – Soláry na Starém bělidle (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 16:03

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří Jiří Nádoba a Marek Švehla.

Natočeno 2023. Webová premiéra 27. 7. 2023 (Respekt.cz, 54 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Soláry na Starém bělidle. Jsou miliardy na opravy domů po babičce dobře vynaložené? In web Respekt.cz, 27. 7. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: S Jiřím Nádobou a Markem Švehlou o novém štědrém dotačním programu na ekologickou renovaci rodinných domů. (…)

Desítky miliard z prodeje emisních povolenek v EU mají nově posloužit k renovacím rodinných domů v Česku a zajistit úspory energií. Štědrý dotační program ministerstva životního prostředí v době úspor překvapil i některé členy vlády včetně ministra financí. Jsou to dobře vynaložené peníze, které mohou výrazně pomoct k dekarbonizaci Česka? Nebo se jen lidovečtí politici snaží oslovi své voliče? V podcastu Respekt komentují Jiří Nádoba a Marek Švehla. (….)

Respekt podcast – Jdeme na jedno s Emilem Holubem? (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 16:00

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří Jan H. Vitvar.

Natočeno 2023. Webová premiéra 1. 8. 2023 (Respekt.cz, 52 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Jdeme na jedno s Emilem Holubem? In web Respekt.cz, 1. 8. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S Janem H. Vitvarem na Letní filmové škole v Uherském hradišti o aktuálním vydání týdeníku Respekt, české pivní kultuře a výstavě o českém cestovateli. (…)

Patří otázka „Jdeme na jedno“ na seznam UNESCO? Čím je česká pivní kultura charakteristická? Jaké další texty o filmech najdete v novém Respektu kromě velkého rozhovoru s Agnieszkou Holland o jejím novém filmu z polsko-běloruské hranice? Čím může překvapit nová výstava o Emilu Holubovi? Nejen o tom mluví v podcastu na Letní filmové škole v Uherském Hradišti vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar. Uslyšíte také o playlistu, který k příležitosti filmovky z 44 skladeb sestavil Pavel Turek. Najdete ho na Spotify.

Respekt podcast – Jindřiška Bláhová a Pavel Turek se dívají na Oppenheimera (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:57

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří Jindřiška Bláhová a Pavel Turek.

Natočeno 2023. Webová premiéra 2. 8. 2023 (Respekt.cz, 44 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Nolan elegantně apeluje na odpovědnost dnešních ničitelů světů. In web Respekt.cz, 2. 8. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jindřiška Bláhová a Pavel Turek rozplétají film Oppenheimer režiséra Christophera Nolana. (…)

„Jakkoliv je tento film hnaný titulní figurou a představou kultu osobnosti nebo výjimečnosti, tak je do velké míry o odpovědnosti. Pojednává o tom, jak ji lze rozdělit a komu připsat. Ukazuje odpovědnost vědce, vojáka i politika, mezi kterými se film v některých momentech rozkročí a nechává vyrůst genialitu fyzika, autoritu generála nebo rozhodnutí prezidenta za jeden konkrétní čin,“ všímá si Pavel Turek jednoho z hlavních motivů snímku. Ten je podle Jindřišky Bláhové jedním z velkých styčných bodů se současností, ať ve vztahu k ruské agresi na Ukrajině nebo různým etickým otázkám: „Historie nikam neodešla. Lidská touha po naprosté anihilaci je tady najednou znovu. Aniž by to ve filmu bylo příliš na sílu a stal se nějakou agitací, která zpřítomňuje současné problémy a varuje, tak je tam implicitně a velmi elegantně přítomná. Nolan předvádí eleganci vědy i eleganci vyprávění, které je i není klasické. Občas se vychýlí ze své osy a pak se do ní zase vrátí.“ Jaké místo má snímek mezi dalšími filmy Christophera Nolana? Nepřehání to na ploše tří hodin s epičností a mícháním časových rovin? Jakou podobu a funkci má ve snímku hudba Ludwiga Göranssona? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu Bláhová a Turek se dívají.  (…)

Hosté Apetýtu – Alžběta Blašková a Pavla Němcová (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:33

Do Apetýtu zavítaly tentokrát dvě ženy, které se starají o zvířata v nouzi – Alžběta Blašková a Pavla Němcová. „Proč pomáháme? Protože jsme lidi,“ říkají. Připravila Jana Kobylinská.

Hovoří  Alžběta Blašková a Pavla Němcová.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 28. 7. 2023 (ČRo Brno, 34 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Kobylinská, Jana: Jestli máte alergii na kočky, pořiďte si jich víc, pak to přejde, doporučuje se smíchem zakladatelka útulku. In web ČRo Brno, 28. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Blašková je zakladatelkou a provozovatelkou Útulku Tibet v Bučovicích. Tam se na ni před lety obrátila Lenka Němcová, která v současnosti spolupracuje nejen s útulky, ale společně s ostatními dobrovolníky pořádá i pravidelné akce na podporu zvířecích bezdomovců.

Situace v péči o zvířata v nouzi se podle nich nevyvíjí optimálně. „Příliš se toho nezměnilo. Na jižní Moravě máme za posledních pár let zaregistrované dva nové soukromé kočičí útulky, ale obce bohužel žádné další nezřizují. V celé republice platí, že kočky zachraňují hlavně dobrovolníci v soukromých útulcích a stát jim v tom moc nepomáhá, až na drobné výjimky je to na nich. Obce mohou i podle zákona se soukromými útulky spolupracovat, ale to se bohužel moc neděje,“ popisuje Němcová z charitativního spolku Kryšpín. (…)

Ranné ladenie – Prügerka – Staromestská záhrada (Ranní ladění – Prügerka – Staroměstská zahrada, 2023)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 11:36

Hostka naladená na Devín. Připravila Zuzana Golianová.

Hovoří Andrea Kutlíková.

Natočeno 2023. Premiéra 2. 8. 2023 (SRo Rádio Devín, 8:35 h.; 24 min.).

Lit.: anonym: Prügerka je novým kultúrnym bodom na mape Bratislavy. Kultúrny denník. In web SRo Rádio Devín, 2. 8. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Pozn.: Prügerka je novým kultúrnym bodom na mape Bratislavy. Nachádza sa v čerstvo zrenovovanom domčeku v krásnej Prüger Wallnerovej záhrade v blízkosti Horského parku. Čo a pre koho bude toto komunitné centrum ponúkať, aj o tom v stredu ráno v Ladení porozpráva jeho spoluzakladateľka Andrea Kutlíková.  (anotace)

Podhoubí – Šumava a Politika lesa (2023)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 11:32

Kam se posunul diskurz o rozpadu horských smrčin vlivem kůrovcových gradací v současnosti? Čím se vyvažuje bezzásahovost, kde může příroda volně působit? Proč diskurz o národních parcích stále ovládá bezpečnost a profit z turismu?  Připravil Ondřej Šebestík.

Hovoří Michal Hořejší, který se probral tisícovkami textů o Národním parku Šumava a napsal knihu Politika lesa.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 8. 2023 (ČRo Rádio Wave, 38 min.).

Lit.: Šebestík,Ondřej: Klostermann, dark turismus a zelení vědci v pařátech Miloše Zemana. Průlet diskurzem o Šumavě. In web ČRo Radio Wave, 1. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Karel Klostermann nemůže za vaši pokřivenou představu o Šumavě. Anebo ano? Lingvista Michal Hořejší se vydal na dobrodružnou výpravu do diskurzivní divočiny, aby zjistil, kdo všechno a jakým způsobem formoval debatu o našem největším národním parku mezi lety 1991 a 2010.

V rozsáhlém materiálu vystupují vědci, politici, místní obyvatelé nebo ekologičtí aktivisté. Proč musíme uvažovat o ideologii a o moci, když stojíme tváří v tvář lesu?

Michal Hořejší využil možností kritické analýzy diskurzu, aby se od fenoménu jazyka dostal k reálnému společenskému problému. Národní park Šumava není jen vymezené území pro ochranu přírodních procesů, ale i příslušné zákony, mediální výstupy, komentáře politiků nebo proklamace ekologicky smýšlejících elit. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress