Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 7. 2023

Operace Banány (2023)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:15

David Walliams. Kompletní audiokniha.

Čte Jiří Lábus.

Natočeno 2023. Vydalo Tympanum v roce 2023, na CD od 12. 7. 2023 (1 CD MP3, celková délka 5 hod. 50 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Máte rádi banány, špionážní mise a gorily plivající do obličeje? Bondovsky laděný příběh z druhé světové války, v němž není nouze ani o humor.

Londýn, 1940. Británie je ve válce s Německem. Jedenáctiletý sirotek Erik tráví dny na místě, kde se cítí nejvíc šťastný, v Londýnské ZOO. Naváže tu neobyčejné přátelství s pozoruhodnou gorilou Gertrudou. S bombami dopadajícími na celý Londýn musí Erik Gertrudu zachránit. Společně se strýcem Sidem, chovatelem v ZOO, se dají všichni tři na útěk. Zatímco se ukrývají na  mořském pobřeží, odkrývají spiknutí …

Tenhle příběh zůstal až dodnes v přísném utajení. Každá tajná vojenská operace potřebuje krycí jméno. Spis, který uslyšíte, nese označení: Operace banány – Přísně tajné. (anotace)

Lit.: Novotná, Iveta: Proč angažovat více herců, když můžete obsadit Lábuse? In web Naposlech.cz, 11. 9. 2023 (recenze). – Cit.:
Spisovatel David Walliams patří mezi nejúspěšnější autory knih pro děti. Jeho dílo bylo přeloženo do téměř padesáti jazyků a doslova ho tak hltají malí i velcí čtenáři po celém světě. Díky lehkému stylu psaní, svižným dialogům a originálním dobrodružstvím bývá často srovnáván s Roaldem Dahlem. Také u nás má autor velkou základnu fanoušků, kteří napjatě očekávají každou jeho novinku.

David Walliams však původně vystudoval herectví a poměrně dlouho se jím i živil. Je mimo jiné je společně s Mattem Lucasem autorem legendárního sitcomu Little Britain (Malá Velká Británie), který byl původně vysílán na BBC Radio 4 a až po úspěchu na rozhlasových vlnách získal audiovizuální podobu. Seriál formou skečů parodoval obraz britské společnosti, přičemž mnoho hlášek ve Velké Británii zlidovělo. Walliams u tohoto pořadu prokázal velký scenáristický, respektive spisovatelský talent, a tak není divu, že v roce 2008 uzavřel s vydavatelstvím HarperCollins smlouvu na vydání své prvotiny Kluk v sukních. Bestseller byl na světě a další příběhy na sebe nenechaly dlouho čekat. Za patnáct let jich stihl vydat více než dvacet.

Českým čtenářům autora poprvé představilo Argo v roce 2012 vydáním jeho dvou pozdějších knih Pan Smraďoch a Babička drsňačka, které následovaly i Walliamsovy další tituly. Potenciál v jeho příbězích rozpoznalo i Tympanum, přičemž jednou z posledních vydaných audioknih je jeho kniha Operace banány.

Děj se odehrává během druhé světové války. Hrdinou dobrodružného příběhu je jedenáctiletý kluk Erik, který se společně se svým prastrýcem Sydem, nejstarším ošetřovatelem v londýnské zoo, rozhodne ukrást svou kamarádku gorilu Gertrudu, a tím ji zachránit před usmrcením. Během ztřeštěné záchrany a následného útěku před „spravedlností“ se udá mnoho dalších nepravděpodobných ale zábavných situací, které si svou akčností nezadají s příběhy o Jamesi Bondovi, jichž je David Walliams velkým fanouškem. Autor také poměrně zdařile kombinuje realitu s fikcí, což může na jednu stranu působit poměrně neuctivě, avšak závěr, v němž jsou některé informace uvedeny na pravou míru, může v malých recipientech vzbudit zájem o novodobou historii.

Vydavatelství Tympanum pro načtení všech Walliamsových příběhů oslovilo zkušeného Jiřího Lábuse. Interpret je znám širokou škálou hlasových proměn a schopností zaujmout děti i dospělé. Lábus si pro každou postavu vymyslel vlastní specifický styl mluvy. To je sice skvělé, protože tak pomáhá posluchačům odlišit jednotlivé postavy (je opravdu obdivuhodné, že se při tak velkém množství postav-hlasů ani jednou nesplete), zároveň se však herec často neubrání karikatuře a místy až nesnesitelnému (pro dospělého) přehrávání. Herec se v přehlídce svého hlasového umění natolik vyžívá, že občas jeho výslovnost není úplně čistá a objevují se v ní tzv. šumly. Například pro ředitele zoo Mortimera Mračouna zvolil interpret takový styl mluvy, že budete muset hodně namáhat uši, abyste mu vůbec rozuměli. Škoda, že tohle režisér a zvukař v jedné osobě Jan Koukal nezvládl uhlídat. Vychytáním těchto drobností by byl poslech určitě příjemnější. Jedním dechem je však nutné dodat, že u postav, které se vyjadřují umírněně (hlavně mužské postav: Erik, Syd či vypravěč) je herec výtečný. Čte bez jakéhokoli zaváhání, je mu dobře rozumět a i bez přehánění dokáže zaujmout.

Zajímavostí audioknihy je pak práce tvůrců s citoslovci, kterých je v knize opravdu mnoho. Vybraným (většinou těm, které jsou čteny „vyprávěcím“ hlasem) byl v postprodukci dodán zvláštní efekt – mají echo a jsou pronášeny jakoby z větší dálky. Tímto způsobem je na citoslovce kladen zvláštní důraz podobně jako u vizuálního zvýraznění citoslovců v komiksech. Je skvělé, že se audioknižním tvůrcům povedlo do zvukové podoby přenést tuto Walliamsovu „zvláštnůstku“ a navíc, že ji vyšperkovali tímto specificky audiálním způsobem.

Na Lábusův exaltovaný projev je třeba si zvyknout, avšak vydržíte-li prvotní šok, seznáte, že pro tento typ audioknihy je více než vhodný. I když některé postavy mohly být režijně lépe zvládnuté.

Sbohem, armádo! (2023)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:50

Ernest Hemingway. Kompletní audiokniha.

Čte Dušan Sitek.

Natočeno 2023. Vydalo Tympanum v roce 2023 (MP3, celková délka  12 hod. 37 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Lze najít za válečné vřavy skutečnou lásku? Milostný příběh amerického sanitního dobrovolníka a anglické ošetřovatelky odehrávající se na italské frontě během první světové války.

Válečný román uchvacující další a další generace čtenářů. Velká válka zasáhla nejen Evropu, ale i Ameriku. Řada amerických dobrovolníků spěchala na evropská bojiště, mezi nimi i Ernest Hemingway. Své zážitky z italské fronty popsal v románu Sbohem, armádo! z roku 1929. Zachytil v něm příběh milostného vzplanutí amerického poručíka Frederika k anglické ošetřovatelce Catherine a současně rozpad dříve stabilních jistot. Více než samotný obraz války Hemingwaye zajímá osud konkrétního člověka, to, jak se mění v neznámých ohrožujících podmínkách a zda je schopen opravdové lásky. Protože za válečné vřavy se jistoty v mezilidských vztazích hledají těžko. (anotace)

Deset podob zla (2023)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:43

Roman Cílek. Kompletní audiokniha.

Čte Vladimír Kroc.

Natočeno 2023. Vydalo Tympanum v roce 2023 (MP3, celková délka 8 hod. 30 min.). Ukázka k poslechu zde.

Edice True Crime #3

Pozn.: Tentokrát se zkušený autor literatury faktu zabývá především událostmi v třicátých letech v Německu i u nás a končí tragickou událostí v Ústí nad Labem v červenci roku 1945.

Co nás učí v dějepise, je jen špička ledovce. To podstatné se odehrává uvnitř. Roman Cílek, zkušený autor literatury faktu a neotřelých detektivek se ve svých knihách snaží nahlédnout pod povrch známých událostí a přináší nečekané souvislosti. Kdo tahal za nitky, když v roce 1933 stál Hitler před branami Berlína? Kdo stál za vzestupem muže, jenž byl ztělesněním zla? Byla to jeho osudová žena? A proč si Mussolini myslel, že je Habeš jeho? Ani pokus o vymazání Československa z mapy nechybí… Budeme svědky pátrání po nacistickém pokladu v rakouském Toplitzském jezeře a zamyslíme se i nad výbuchem v severočeském Krásném Březně v roce 1945, tragédií s mnoha důsledky. V Cílkových knihách se čtenář zachytí drápkem a nepustí se, dokud je jedním dechem nedočte. /anotace/

Zločin jak ho pamatuju (2023)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:42

Josef Klíma. České dějiny viděné pod úhlem zločinu. Kompletní audiokniha.

Čte Vladimír Kroc.

Natočeno 2023. Vydalo Tympanum v roce 2023 (MP3, celková délka 5 hod. 10 min.). Ukázka k poslechu zde.

Edice True Crime #2

Pozn.: Novinář Josef Klíma pátrá, jak zločin formoval české dějiny od devadesátých let po současnost. V audioknize defilují jména Mrázek, Krejčíř, Roubal, Kajínek a další.

Devadesátá léta byla nejen dobou nadějných vyhlídek svobodné společnosti, ale i úrodným podhoubím organizovaného zločinu. Investigativní novinář Josef Klíma osobně poznal jeho aktéry – majitele Discolandu Silvie Ivana Jonáka, technologa orlických vražd Karla Kopáče, hlavy podsvětí Radovana Krejčíře či Františka Mrázka, vrahy Ivana Roubala i Jiřího Kajínka. Jak organizovaný zločin ovlivňoval polistopadovou politiku? A jak se postupně měnil v nebezpečnou realitu? Josef Klíma se snaží najít odpovědi společně s bývalými policisty, advokáty i pracovníky v tajných službách. Na závěr autor klade otázku, zda se ti, kdo dnes využívají zločinné praktiky, neskrývají pod maskou mocných oligarchů.

Lit.: Macháček, Tomáš: O mafii, právnících a dalších výtečnících. In web Naposlech.cz, 6. 10. 2023 (recenze). – Cit.: Jakých bylo posledních třicet let od sametové revoluce pohledem investigativního žurnalisty? Na tuto otázku se snaží odpovědět kniha Zločin jak ho pamatuju českého novináře, scenáristy a především televizního reportéra Josefa Klímy. Ten v ní shrnuje svůj pohled na divoké devadesátky i měnící se podobu zločinu v novém tisíciletí, kdy drsné metody podsvětí pomalu vystřídali advokáti hrozící žalobami. Kromě proslulých kauz nechává své čtenáře nahlédnout pod pokličku jak proslulých kauz, tak i veřejnosti méně známých, nicméně rovněž zajímavých příběhů. Díky vydavatelství Tympanum se nyní můžete zaposlouchat i do zvukové podoby.

Žánr true crime zažívá boom nejen na poli knih, ale především v audiální formě. Zatímco se ale na skutečné kriminální případy zaměřila řada různorodých (co do kvality i počtu dílů) podcastů už před lety, mezi audioknihami se výraznější zástupci objevují teprve poslední dobou. Tympanum svou edici s lakonickým názvem TRUE CRIME odstartovalo letos titulem Oprátka za osm mrtvých, v němž Roman Cílek vykreslil čin mladé vražedkyně Olgy Hepnarové, která roku 1973 za volantem nákladní Pragy ukončila život osmi lidí. Nedlouho po něm vyšla v této řadě právě pomyslná stručná encyklopedie české zločinnosti po sametové revoluci Josefa Klímy. Zločin jak ho pamatuju popisuje počátky české investigativní žurnalistiky, zákulisí práce televizního krimi reportéra, ale především významné kauzy, s nimiž se Klíma během své profesní dráhy setkal. Ti, kteří si tuto dobu nepamatují, zde najdou shrnutí všeho důležitého, co jde o tomto tématu napsat, aniž by při tom bylo nutné zacházet do přílišných podrobností. Naproti tomu znalci v této oblasti si zase mohou vychutnat některé detaily a takříkajíc podpultové informace, které se autor rozhodl po letech vynést na světlo.

Společným jmenovatelem doposud vydaných titulů v této edici je hlas interpreta, kterým se na první pohled překvapivě nestal žádný z osvědčených hereckých protagonistů, s nimiž se obvykle v audioknihách setkáváme. Tympanum v tomto případě sáhlo po moderátorovi a publicistovi Vladimíru Krocovi, jehož hlas bude více než povědomý posluchačům rozhlasových stanic Radiožurnál, Plus a Dvojka. Ačkoliv s mikrofonem dennodenně pracuje, je jeho projev v případě načítání audioknih do značné míry odlišný od kolegů, živících se herectvím. Působí méně strojeně, syrověji, přímočařeji. Text Kroc interpretuje nanejvýš profesionálně a kultivovaně, ovšem bez kudrlinek. Nesnaží se o umělecký přednes, svůj úkol vidí ve zprostředkování informací sice stále poutavým, ale přesto věcným způsobem. A ono to funguje.

Pokud by se Kroc snažil načítat poezii nebo krásnou literaturu, pravděpodobně by výsledek nevyšel tak, jako u literatury faktu. Samotnému Klímovi bohužel interpretace delších textů příliš nesedí, takže navzdory větší míře autenticity v případě možné autorské četby byla v konečném důsledku sázka na Vladimíra Kroce správným krokem. Totéž platí i pro krátké zvukové předěly, působící nerušivě, a to nejen svým hudebním pojetím, ale rovněž i úrovní hlasitosti. Snad s výjimkou o něco méně čisté kvality zvuku lze tak podobu audioknihy Zločin jak ho pamatuju jednoznačně pochválit.

Ranní Plus – Konsolidační balíček z pohledu odborů a firem, Švédsko členem NATO?, závěr Karlovarského filmového festivalu (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:37

Jak by chtěly odbory a firmy upravit konsolidační balíček – těsně před jeho projednáváním ve sněmovně? Nasvědčují dosavadní jednání, že by se Švédsko mohlo stát členem Severoatlantické aliance na summitu ve Vilniusu? Karlovarský filmový festival skončil – jak náročné je pozůstatky po něm odklidit? Moderuje Pavlína Nečásková a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2023. Premiéra 10. 7. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Vizitka – Matěj Matela (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:34

Host: Matěj Matela, etnograf, odborník na Praděd. Moderuje: Aleš Spurný. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2023. Premiéra 10. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 17. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Výlety s Vltavou – Putování známou i neznámou Zábřežskou vrchovinou 1/5 (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:47

Připravili Miroslav Kobza a Tomáš Soldán.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2023. Premiéra 10. – 14. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.). Repríza 10. – 14. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Obsah: 1. Lázek – symbol odboje i českého nacionalismu (13 min.). – 2. Údolí Moravské Sázavy – 3. Hanácký Mont Blanc Velký Kosíř. – 4. Národní přírodní rezervace Špraněk.

Lit.: kbz – Soldán, Tomáš: Putujte známou i neznámou Zábřežskou vrchovinou. Krajina vás okouzlí rozmanitostí i místními příběhy. In web ČRo 3 Vltava, 10. červenec 2023 (článek). – Cit.: Zábřežská vrchovina je podle encyklopedie geomorfologický celek vyplňující severozápadní část Moravy a část východních Čech. Přestože se jedná o nesmírně rozmanitou krajinu, kterou denně v autě i ve vlaku projíždí desítky tisíc lidí. Jen málokdo se zde zastaví. Ti co ano, většinou se sem vracejí po celý zbytek života. (…)

Zábřežská vrchovina se vine od úpatí Jeseníků přes Lanškrounsko a Moravskotřebovsko na západě a téměř až k Olomouci a Prostějovu na východě. Zasahuje do tří krajů, Olomouckého, Pardubického a Jihomoravského. Najdeme zde nejen poměrně vysoké hory s dalekými rozhledy, hluboká údolí divoce meandrujících řek, či rozsáhlé lesní masívy plné zvěře. Rovněž však spoustu historických i technických památek a těšit se můžete na zajímavé cesty na kole, pěšky i autem. Vše doprovázejí příběhy, ve kterých stydne krev v žilách, ale  které také něžně rozechvívají láskou a romantikou. K tomu přidáme i na dobrou gastronomii, místní speciality, skvělé pivo a přátelské obyvatele.

Malou ochutnávkou zdejšího kraje pak mohou být i Výlety s Vltavou, které Známou i neznámou Zábřežskou vrchovinu aspoň trošku představí.

Kultúrny denník – V dotyku s kultúrou na Pohode – Rozhovor s Alenou Mornštajnovou (Kulturní deník – V dotyku s kulturou na Pohodě – Rozhovor s Alenou Mornštajnovou, 2023)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 10:31

Připravila a moderuje Andrea Makýšová Volárová.

Hovoří Alena Mornštajnová.

Natočeno 2023. Premiéra 9. 7. 2023 (SRo Rádio Devín, 56 min.).

Lit.: anonym: Beseda s českou literárnou hviezdou Alenou Mornštajnovou. In web SRo Rádio Devín, 9. 7. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Alena Mornštajnová patrí k najpopulárnejším a najčítanejším českým spisovateľkám, túto pozíciu si získala najmä románom Hana a nedávno vydaným románom Listopád. Vo svojich dielach prepája veľké a malé dejiny a odhaľuje aj nepríjemné etapy českej histórie 20. storočia. Na Slovensko prišla počas Mesiaca autorského čítania. O jej knihách, písaní a živote spisovateľky s ňou hovorila Andrea Makýšová Volárová v priamom prenose z Literárneho stanu na Pohode (….).

Hovory Plus – Jiří Škvor (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:26

Hostem Hovorů je Jiří Škvor, vedoucí oddělení Humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Charity ČR. Je přesvědčený, že humanitární organizace, které chtějí uspět, musejí obstát v mimořádné konkurenci a udržet na vysoké úrovni velmi širokou škálu dovedností – od diplomacie přes PR, procesní, programový a projektový management, finance, až po práci s lidmi. A to vše s velmi omezenými zdroji. Moderuje Eva Hůlková.

Natočeno 2023. Premiéra 9. 7. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Soumrak etnicky čistého státu (2023)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:22

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 9. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Soumrak etnicky čistého státu. In web ČRo Plus, 9. červenec 2023 (článek +nahrávka k poslechu). – Cit.: Násilné konflikty mezi ukrajinskou a romskou komunitou, které si už vyžádaly i lidský život, obrátily pozornost veřejnosti k dosud neznámému problému, jakým je soužití dvou – pro nás Čechy zcela okrajových – etnik.

V seriózních médiích se objevily úvahy pokoušející se vysvětlit, proč se Romové, kteří často sami žijí na okraji společnosti, obávají, že je ukrajinští uprchlíci připraví o práci a proč se domnívají, že zatímco se Ukrajincům poskytuje podpora, oni jsou už ze společnosti vyloučeni. Z vládních míst se ale objevila se i varování před nelegálními projevy nespokojenosti, jejichž tolerance by mohla eskalovat až do dění, které vídáme ve Francii. Vláda bohužel začíná přistupovat k uprchlíkům z Ukrajiny podobně jako k Romům, čímž z nich vytváří další segregovanou skupinu.

Česká neschopnost integrovat do společnosti jiné komunity, má kořeny v našem pojetí státu jako etnicky jednolité pospolitosti. Zajímavé je, že jsme přitom ve své moderní historii měli možnost vytvořit společnost založenou na občanském základě, dokonce jsme našim spojencům slibovali, že budeme „středoevropským Švýcarskem“. Československo v roce 1918 začínalo jako mnohonárodnostní stát, ve kterém bylo 50 % Čechů, 23 % Němců, 15 % Slováků, asi 5,5 % Maďarů a něco přes 3 % Rusínů. Žilo v něm i 180 000 Židů a 75 000 Poláků. Postupně jsme se ale – i za cenu značných územních ztrát – zbavili skoro všech ostatních národností a dnes žijeme ve svém – sice malém, ale našem – státě sami. Zbyli nám tu jen Romové, kterých je podle odhadů asi 240 000, což je něco přes 2 % obyvatel. (..)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress