Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

162. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2023. Webová premiéra 17. 5. 2023 (Přepište dějiny, 34 min.; Gazetisto, 53 min.).

Lit.: anonym: Sto let českého rádia. In web Přepište dějiny, 17. 5. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.  Před sto lety, v květnu 1923, se ze stanu ve Kbelích poprvé začal pravidelně šířit československým éterem rozhlasový signál. Jaké byly představy o novém médiu v prvních letech jeho působení u nás i ve světě? Jaký vliv na to měl Titanic a co si o rádiu myslel Bertold Brecht? V bonusu na Gazetistu nebo HeroHero vás pak čekají osudy rádia po válce i po listopadu 1989 a hledání smyslu veřejné služby. Článek ke sto letům rádia nechybí tento týden ani v Deníku N.  (…)

Použité zvuky: Radio in the Czechoslovak Socialist Republic – early 1980s (YouTube, 9. 9. 2018), Jak se dělal Radiojournal (1973) – Oldřich Nový (YouTube, 26. 2. 2023), 90’s Czech and Slovak FM Radio Stations Jingles (YouTube, 28. 3. 2022), ČFT 23/1987 Práce Československých spojů při živém rozhlasovém a televizním vysílání (v roce 1987) (YouTube, 22. 7. 2022).

Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Ve službách státu, veřejnosti, či jen podnikání? Sto let hledání ideální role rozhlasového vysílání. A nyní i jeho raison d’etre. In web Deník N, 17. 5. 2023 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Český rozhlas slaví sto let, zní v posledních dnech nejen z éteru. Není to ale věcně vzato celá pravda. Století uplynulo hlavně od chvíle, kdy se rozhlasové vlny tehdejšího Československa (reálně jen Prahy) rozezvučely pravidelně nabízeným vysíláním jako takovým. Nejde ještě nutně o vznik instituce Československého rozhlasu, od níž dnešní rádio veřejné služby odvozuje svou tradici. Slavit by tak měli de facto všichni, kteří dnes vysílají, což je poznámka mířená spíše k soukromým vysílatelům. (…)

Na počátku totiž nebylo rádio ve službách veřejnosti, ale čistě soukromý počin, který byl navíc výsledkem dlouhodobé diskuze, jak takové rádiové vysílání – tehdy i v češtině hojně označované anglickým výrazem broadcasting – vlastně provozovat. Otázku vztahu státu k rádiu neřešila jen Československá republika, problém to byl mezinárodní a dlouhodobý.

Technologie rozhlasového přenosu má kořeny už v 19. století. Postupně se zdokonalovala a rozvíjela, především ve Spojených státech amerických. V českých zemích se s přenosem zvuku po rozhlasových vlnách experimentovalo už před první světovou válkou, kdy své pokusy podnikala třeba tehdejší Česká vysoká škola technická v Praze. V roce 1919 se uskutečnil první úspěšný přenos z Petřína, 27. října 1921 rádio vysílalo hodinový program k poctě republiky a v roce 1922, kdy pravidelně jako první v Evropě začala vysílat BBC, zkusilo své vysílání také Brno. Několik lidových písní bylo zachyceno přijímači až v Itálii nebo Dánsku.

Souběžně s těmito prvními pokusy běžel také proces vytváření legislativy a poměru státu k novému médiu jako takovému. Prvotní otázka zněla – komu vlastně patří rozhlasové vlny? Jsou soukromým majetkem, s nímž je tedy možno obchodovat, nebo veřejným statkem, podobně jako vzduch či voda? A má pak stát právo jejich užívání smysluplným způsobem regulovat? Nápovědu poskytla mimo jiné zásadní celosvětová událost, a to potopení Titanicu. (…)

Připravil Filip Titlbach. Rozhovor přeložila Anita Mejzrová. Odpovědi namluvil Vítek Svoboda.

Hovoří Edouard Louis.

Natočeno 2023. Webová premiéra 16. 5. 2023 (Deník N, 16:24 h.; 28 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Édouard Louis ve Studiu N: Jsem naštvaný. A píšu, abych vyvolával zlost. In web Deník N, 16. 5. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Literatura poskytuje estetické privilegium nepopisovat svět. Je to hezké, protože to nevyjadřuje věci přímo. Já jsem ale chtěl dělat literaturu, která svět popíše. Proto moje literatura útočí,“ říká ve Studiu N francouzský spisovatel Édouard Louis, jeden z nejuznávanějších autorů své generace. (…)

Lit.: Titlbach, Filip: Páchali na mně násilí, matka to ignorovala. I proto dnes píšu, abych násilí porazil, říká spisovatel Édouard Louis. In web Deník N, 16. 5. 2023 (článek). – Cit.: „Pro moji rodinu literatura nic neudělala, proto ji chci dělat jinak a jsem k ní kritický,“ říká francouzský spisovatel Édouard Louis, který v Praze tento týden představil svou novou knihu Jak se stát jiným. Při té příležitosti mluvil také s Deníkem N. Třeba o tom, jak v dětství skrýval násilí, které se mu dělo, i o tom, proč se nikdy necítil být Francouzem.

Může se člověk neustále měnit, aniž by ztratil sám sebe? To je ústřední otázka nového románu francouzské literární hvězdy Édouarda Louise, kterému právě česky, tradičně ve skvělém překladu Sáry Vybíralové, vychází nejnovější dílo Jak se stát jiným.

Louis knihu uvedl osobně v Praze, kde během dvou vyprodaných večerů ve Francouzském institutu představil českým čtenářům román, označovaný za jeho nejlepší dílo od prvotiny Skoncovat s Eddym B. A také poskytl rozhovor Deníku N o tom, jak těžké je vyrůstat v nejnižší společenské třídě. A také jak se předurčené cestě vyhnout. (…)