Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vaše každodenní inspirace: Vitaminové bomby. Host: nutriční terapeutka Tamara Starnovská.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 5. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Hostem je moderátor Leoš Mareš. Vášeň zvanou rádio necítí jen lidé z veřejnoprávního rozhlasu. Moderátor Leoš Mareš žije rádiem už desítky let, i když na komerční bázi. Kdy si vůbec všiml, že rádio v nějaké podobě existuje? Co rád poslouchal jako kluk? A kde se bere ta neskonalá touha mluvit do mikrofonu? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 5. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Vojtěch Boháč, šéfredaktor serveru Voxpot. Západ i Rusko čekají na začátek ukrajinské ofenzivy. A Volodymir Zelenskyj mezitím končí svou jízdu po evropských spojencích. Co mu přinesla? Testuje Ukrajina u Bachmutu svoji sílu? A jaká nálada panuje v Kyjevě po další sérii rozsáhlých vzdušných útoků? Vojtěch Boháč se dění na Ukrajině a v Rusku věnuje dlouhodobě. Moderuje Šárka Fenyková.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 5. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Ivo Cerman, historik. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 5. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Je tady skupina historiků, která ohýbá dějiny. Jsou jako magma a vše zaplavují, varuje historik z opačného proudu Cerman. In web ČRo Plus, 17. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve sporu o Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je vše přesně naopak, než jak tvrdí média, míní historik a vysokoškolský pedagog Ivo Cerman. Postavil se tak proti názoru asi 170 historiků, kteří se vymezili proti údajně nezodpovědnému řízení ústavu. „Tábor, který si přivlastnil pravomoc určovat, koho odvolat a co je pravda, má početní většinu a řekl bych, že nezná slitování,“ říká v Osobnosti Plus s tím, že má i obavy.

„Myslím, že je to silná skupina, a to hlavně proto, že už ovládli řadu institucí, a tím pádem získali i institucionální prostředky. Například Ústav pro soudobé dějiny má zhruba stejný počet výzkumných pracovníků jako ÚSTR, což je kolem 60 lidí. Vlastní dvě budovy v Praze, mají možnosti financovat si překlady textů do angličtiny z prostředků Akademie věd atd. – taky toho využívají.“

„Z pracoviště Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd vzešla řada naprosto katastrofálních prací, například od Kateřiny Čapkové o dějinách Židů v českých zemích, která je až obhajobou socialismu založenou na přenášení viny na většinové obyvatelstvo. Je to anti-česká propaganda, kterou ale pak šíří i v zahraničí.“

„Přirovnal bych je k magmatu, které se pomalu šíří prostorem a všechno zaplavuje,“ dodává historik. Tvrdí, že v Praze vznikla skupina lidí v oblasti humanitních věd, které spojuje odmítavý postoj k polistopadové demokracii s příklonem k novému, lepšímu socialismu.

Kromě Ústavu pro soudobé dějiny je to podle Cermana i Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK v čele s Michalem Pullmannem. „A jak se ukázalo během sporu o ÚSTR, tak v době minulého vedení Zdeňka Hazdry a náměstka Ondřeje Matějky, zapustili úspěšně kořeny i v této instituci.“ (…)

Rozhovor připravil Daniel Sywala.

Hovoří publicista Michal Bystrov.

Natočeno 2023 (Svět knihy). Webová premiéra 15. 5. 2023 (ČRo Jazz, 39 min.).

Lit.: Sywala, Daniel: Od Armstronga k Bécaudovi: Michal Bystrov o své nové knize. In web ČRo Jazz, 15. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zahraniční hudební legendy, které vystoupily v Československu. To je hlavní téma rozsáhlé publikace nesoucí název „Od Armstronga k Bécaudovi“ publicisty a hudebníka Michala Bystrova. Na aktuálním ročníku festivalu Svět knihy jsme s autorem, který na titulu pracoval přes deset let, pořídili rozhovor, který si zde můžete poslechnout ze záznamu.

Mezi klíčové záměry knihy, která nestojí jen na dobových recenzích, ale třeba na i analýze zahraničních zdrojů, je snaha pochopit, co cestám zahraničních umělců předcházelo, v jaké fázi kariéry se významní hosté nacházeli a v neposlední řadě prozkoumat, jak nás změnily a my změnili je.

Mnozí hosté bořili dobové stereotypy, řada z nich způsobila doslova davové šílenství na nádražích. Přitom příjezdy Louise Armstronga, Elly Fitzgerald nebo Dukea Ellingtona byly doslova chaotickou shodou okolností. Československo si i proto nejednou přivodilo ostudu po pořadatelské stránce, ale téměř vždy všechny trpkosti, improvizace, a dokonce i politické vlivy doslova přejelo nadšení československého publika. (…) (more…)

Host: herečka, staniční hlas Dvojky Dana Černá. Lekne se, když zaslechne svůj hlas ve vysílání? Co pro ni Český rozhlas vůbec znamená? Co by mu popřála ke 100. narozeninám? A kterou roli si v Činoherním klubu vyloženě užívá? Moderuje Adéla Gondíková. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 5. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Gondíková, Adéla – eh: Rozhlasové role se neodmítají, i kdyby to byl sebemenší štěk, myslí si herečka Dana Černá. In web ČRo 3 Vltava, 17. květen 2023  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Kdo poslouchá Dvojku, slýchá ji každý den. Je ženským staničním hlasem, který ohlašuje jednotlivé pořady. „Zohledňujeme typ každého z nich. U Nočního Mikrofóra jsme jemnější, u zábavných rozvernější,“ popisuje. „S režisérem se snažíme probrat dopředu, co chceme.“ Jak vnímá svůj hlas z éteru? Proměnila se během let rozhlasová práce na hrách a četbách? Potkala se při práci s Viktorem Preissem, který letos získal cenu Neviditelný herec? A na které divadelní kolegy ráda vzpomíná?