Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Jaroslavem Krejčím ve ski areálu Monínec a s Evou Roztočilovou v městě Sedlec-Prčice. Nebude chybět ani e-mailová soutěž.
Hovoří Jaroslav Krejčí a Eva Roztočilová.
Natočeno 2023. Premiéra 11. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Autorská dvojice Pavlína Šulcová a Kakalík vyprávějí o svých potulkách zaslíbenou zemí a fotoknize Tak jsme tady, Mojžíši.
Natočeno 2023. Webová premiéra 29. 1. 2023 (PodBean, 33 min.). K poslechu zde.
Hostem je Klára Sedlo, akademická malířka. Obrazy jí přicházejí jako vize, ale prý tím nemyslí nic ezoterického. Akademická malířka Klára Sedlo vytváří hlavně série svých obrazů. Z čeho to plyne? Na co potřebuje malířka deset kilo technického lnu? A proč si říká Sedlo, když se tak nejmenuje? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2023. Premiéra 11. 2. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Rozhovor s reportérkami investigace.cz připravil Lukáš Nechvátal. Autorka úvodní grafiky Lenka Matoušková.
Hovoří Zuzana Šotová a Mahulena Kopecká.
Natočeno 2023. Webová premiéra 9. 2. 2023 (Investigace.cz, 50 min.).
Lit.: Nechvátal, Lukáš: Podcast ODPOSLECH: Kontroverzní náboženské hnutí v Česku – rozhovor. In web Investigace.cz, 9. 2. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do Česka se v roce 2016 přesunula skupina Dánů s dětmi. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se nejednalo o stoupence pochybného náboženského hnutí Faderhuset, tedy Dům Otce. V jeho čele stojí Ruth Kristiansen, dáma, která životy svých oveček ovládá do posledního detailu. Jeho bývalí členové popisují, že se v něm děje násilí páchané na dětech i dospělých a přísná pravidla zasahují do všech aspektů života. Členové této komunity utekli před dánskými úřady, protože se obávali odebrání svých dětí, a to kvůli spekulacím o jejich bití a psychologickém týrání. V roce 2018 jich dánští novináři vystopovali v Česku patnáct – dvanáct dětí a tři dospělé. Letos se po jejich stopách vydali znovu, tentokrát spolu s reportérkami investigace.cz. Proč si Dům Otce vybral za své útočiště zrovna Česko? Jak se zde jeho příslušníci zabydleli? A je pravda, že v hnutí mlátí své členy? (…)
Připravil Jakub Pavlovský.
Hovoří Ján Markoš.
Natočeno 2023. Premiéra 8. 2. 2023 (ČRo Rádio Wave, 27 min).
Lit.: Pavlovský, Jakub: Kriticky myslet neznamená kritizovat, upozorňuje autor manuálu Ján Markoš. In web ČRo Radio Wave, 8. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Síla rozumu v bláznivé době: Manuál kritického myšlení spisovatele, filozofa a šachisty Jána Markoše vyšla před několika lety slovensky a je souhrnem nápadů a strategií, jak využívat kritické myšlení v každodenním životě. Vloni vyšla v českém překladu Miroslava Zelinského doplněna o české reálie.
„Každý mladý člověk, každé dítě má nějakou zálibu. Někdo rád sbírá známky, někdo rád hraje fotbal, já jsem vždycky rád myslel. A tohle myšlení mi umožnilo i vstup do světa šachů. Ale v jednu chvíli se mi zdálo, že šachy už jsou pro mě úzkým místem, proto jsem vystudoval filozofii. Kritické myšlení je v něčem aplikovaná filozofie na každý den,“ říká Markoš v rozhovoru.
Spisovatel má pocit, že pojem kritické myšlení se v současném světě vyprazdňuje a je spíš módní záležitostí. Kriticky myslet neznamená kritizovat. Je to schopnost odhadovat a oceňovat kvalitu informací. Nejen to, že je nějaká informace pravdivá nebo nepravdivá, ale i jestli je férová, důležitá, proč se objevila právě teď a podobně. (…)
Připravil Miroslav Kobza.
Připravila Olomouc v roce 2023. Premiéra 10. 2. 2023 (ČRo Olomouc, 9:40 h.; 4 min.).
Lit.: Kobza, Miroslav: Strupšín je malebná dědina, kde prý nemají vrabce. In web ČRo Olomouc, 10. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Strupšín najdeme v úžlabině Strupšínského potoka hluboce zařezané do kopců pahorkatiny táhnoucí se od Bradla až pod vrcholy Jeseníků. Malá osada má dlouhou historii a také zajímavé legendy, které se k ní váží.
Jazykozpytci celkem spolehlivě určili, že pravděpodobným zakladatelem vesnice byl muž jménem Strupša a po něm má obec své jméno. Domácký tvar jména Stropšén prozrazuje, že národopisně patří tato vždy česká obec k horní Hané.
Legenda říká, že obec založil chudý uhlíř Života, kterého prý odměnil neznámý rytíř za to, že okoval koně všem rytířům, kteří padli při obraně hradu Brníčka a teď podzemí čekají na to, až jich bude zase potřeba. (…)
Připravil Miroslav Kobza.
Připravila Olomouc v roce 2023. Premiéra 9. 2. 2023 (ČRo Olomouc, 9:40 h.; 4 min.).
Lit.: Kobza, Miroslav: Ladín má jméno podle svého zakladatele, nebo podle pozemků na kterých vznikl. In web ČRo Olomouc, 9. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:Ladín je nevelká osada položená na náhorních plošinách nejjižnější části Zábřežské vrchoviny jen kousek od města Konice, jehož je dnes součástí. Patří k obcím, které měly zemědělský charakter a to i přesto, že zde v kopcích rostlo často na polích více kamení než obilí.
Počátky historie Ladína sahají do 14. století, kdy se v roce 1351 objevuje obec jménem Ladyn v písemných pramenech. Konkrétně v zemských deskách olomouckých, do kterých tehdy Ješek z Konice zajistil zápisem své manželce Cecílii, 500 hřiven věna i na majetku v osadě tohoto jména. Mimochodem, jméno obce má své kořeny možná v domácké podobě vlastního jména Ladislav. Snad se jednalo o jméno zakladatele obce, ale jistotu v tomto nemáme. Druhá varianta mluví o tom, že obec vznikla na půdě, která ležela ladem. Odsud tedy její jméno.
Zajímavé je, že v soupisu obcí konického panství, který máme k dispozici v souvislosti s jeho prodejem Ješkem z Holštejna rodu pánů z Cimburka a Tovačova v roce 1386 už zase Ladín uveden není. Historik Jaroslav Pinkava uvádí, že není vyloučeno, že obec krátce po svém vzniku zase zpustla. (…)
Friedrich Schiller. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad Ignát Šafár. Dramaturgie a úprava Karol Jančošek. Zvuk Jozef Gašpar a Mária Papcúnová. Scénická hudba František Gomolčák. Režie Martin Hruška.
Účinkují Ján Bzdúch, Darina Poldaufová, Ján Kado, Hana Bašistová, Hana Šubová, Peter Gažo, Marián Kleis, Peter Macko, František Dadej, Ján Ondrejka, Bohuš Petrík a Anton Gímerský.
Nastudovalo Košické rozhlasové štúdio v roce 1971. Repríza 7. 2. 2023 (SRo Rádio Devín, 1 hod. 54 min.).
Proč jsou české regiony stále strukturálně postižené, když politici po každých volbách slibují, že jim pomohou? Jaká pomoc vlastně zabírá a co jsou jen zbytečně utracené peníze? A jde vůbec o peníze? Odpoví Souvislosti Plus, připravila Patricie Polanská.
Hosté: Sarah Komasová, analytička Ústavu empirických výzkumů STEM; Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje z hnutí ANO; Stanislav Balík, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Natočeno 2023. Premiéra 9. 2. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 11. 2. 2023 (ČRo Plus, 11:07 h.).
Lit.: vkry – Polanská, Patricie: Sudety se nevzchopily ani po roce 1989. Je otázka, jestli máme politické nástroje, které by to změnily, soudí politolog Balík. In web ČRo Plus, 9. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ať se ve veřejné sféře děje cokoli, Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, tedy bývalé Sudety, se na mapě často od zbytku České republiky odlišují. A stejně jako po každých volbách v minulosti se tak stalo i po těch nedávných prezidentských. Následně ale i tak přišly politické sliby pomoci těmto krajům postiženým strukturálně, které obsazují první příčky v ukazatelích, jako je chudoba, počet exekucí, nejnižší počet lidí s vysokoškolským vzděláním či nižší věk dožití.
Každý kraj či oblast v ČR se svým způsobem odlišuje. Podle Sarah Komasové, analytičky Ústavu empirických výzkumů STEM, je těžké vymezit tyto odlišnosti, ale na základě velkého množství ukazatelů pro různé oblasti kvality života se dají odlišit jisté charakteristiky jednotlivých regionů.
„Když si promítneme tyto ukazatele na úroveň konkrétních obcí, tak můžeme vysledovat mapu bývalých Sudet, kde můžeme vidět zvýšené nebo naopak snížené hodnoty pro jednotlivé oblasti kvality života, ať už je to ekonomická kondice, populační charakteristiky, demografie, sociodemografické hodnoty, vzdělání či pracovní místa,“ vysvětluje Komasová.
Problémy jednotlivých krajů nejsou jednotné, ale jak Komasová uvádí, dají se rozdělit na základě segmentačních výzkumů na dvě hlavní kategorie.
„Jedno budou spíše postindustriální oblasti, které se v současnosti snaží přejít na sektor služeb a do nějaké míry mohou bojovat s tím, jak otevřít nové ekonomické příležitosti. Druhou skupinou jsou příhraniční oblasti, kde budou obce s malým počtem obyvatel, avšak s velkými katastry, a opravdu maličké vesničky, které se vylidňují, stárnou, odkud lidé odcházejí a kde můžeme vidět velice pěkné životní prostředí, ale zato komplikovanou dopravní dostupnost,“ říká Komasová. (…)
O výboru z díla proslulého německy píšícího žurnalisty a spisovatele. Kniha česky v překladu Viktorie Hanišové vyšla loni. Na otázky autora pořadu Jiřího Kamena odpovídá a ukázky z knihy komentuje Radim Kopáč, který Kischovy texty vybral, uspořádal a napsal předmluvu. Součástí pořadu je posluchačská soutěž (vltava.soutez@rozhlas.cz), jejíž tři vítězové získají Kischovu knihu.
Ukázky čte Libor Vacek.
Natočeno 2023. Premiéra 11. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.; 62 min.) v cyklu Víkendová příloha.
Lit.: Kamen, Jiří: Pražská dobrodružství: Nový Egon Erwin Kisch na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 11. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O výboru z díla proslulého německy píšícího žurnalisty a spisovatele. Kniha v překladu Viktorie Hanišové vyšla loni. Rozhovor autora Autogramiády Jiřího Kamena s autorem výboru Radimem Kopáčem doplňují ukázky Kischových textů, například Nanebevstoupení Tonky Šibenice.
Nebyl přímým předchůdcem dnešních investigativních novinářů; ti pracují pro dobro věci, společensko-politickou změnu. Kisch pracoval, protože měl pocit, že v těch chvílích doopravdy, autenticky žije: „Tancuje se, hraje, pije, koketuje, kouří, zpívá, dohaduje, křičí, nadává a pere jedna radost.“
Ve výboru z tvorby nazvaném Říkaj mi Tonka Šibenice, jehož editorem je Radim Kopáč, je připomínán Kisch z desátých a začátku dvacátých let minulého století, kdy se cítil mezi anarchisty a bohémy, ve společnosti vyvržených − pasáků a prostitutek, bezdomovců a kriminálních živlů z polosvěta − jako ryba ve vodě. (…)
Powered by WordPress