Linda Bartošová. Podcast, který chce nabourat stereotypy spojené s ženským vzhledem. Kreativní producentka a dramaturgyně Veronika Ruppert. Zvuk Jitka Špálová. Hudba Tea Sofia. Vizuály shotby.us.
Hovoří Linda Bartošová, Jana Kirschner (1), Dana Hamplová (2), psycholožka Tereza Škorupová (3), Nikola (4) a další.
Pozn.: Sedmidílný cyklus byl doprovozen několika souvisejícími rozhovory.
Lit.: Bartošová, Linda: Začíná podcast Krása: Linda Bartošová v něm řeší, proč nikdy nejsme dost. In web ČRo Radio Wave, 24. říjen 2022 (článek + teaser k poslechu). – Cit.: „Příliš krásy, málo krásy, problém bylo vlastně obojí. Zatímco kluci a muži v mém životě představovali sílu, moc a kontrolu, ženy byly často vzývané nebo naopak zatracované za něco, co ani neměly ve svých rukou,“ vzpomíná Linda Bartošová na své dospívání. V podcastové sérii Krása, která startuje na Radiu Wave 1. listopadu, dává slovo těm, kterým nevyhovuje stereotypní pojetí ideálního ženského vzhledu.
„Uslyšíte ženy veřejnosti známé i neznámé, mladší, starší, konvenčně krásné i ty s viditelnými odchylkami od společenských ideálů,“ popisuje Linda Bartošová. Podcast Krása otevírá téma přemýšlení žen o vlastním vzhledu, zamýšlí se nad tím, jak nás náš fyzický obal formuje. V sedmi epizodách reflektuje témata jako pretty privilege, feministický pohled na ženskou krásu nebo souvislost spokojenosti s vlastním vzhledem s fyzickým a duševním zdravím. Spolu s odbornicemi a odborníky odkrývá kořeny estetických norem a zpochybňuje stávající pravidla hry.
Některé z oslovených žen jsou se sebou spokojené, jiné ne. Všechny si prošly nebo stále ještě prochází komplikovaným procesem přijetí svého vzhledu. Některé se vyrovnávají s proměnami vzhledu po nemoci nebo úrazu, jiné do škatulek ideálního vzhledu nezapadaly nikdy: „Každá z mých respondentek bojuje s něčím jiným. Všechny nás ale spojuje jedno. Přejeme si, aby už žádná holčička, dívka nebo žena neměla pocit, že pro ni bude svět nepřátelským místem, když nedostojí neférově nastaveným parametrům.“
Podcast ilustrují vizuály fotografického dua shotby.us, které remixovalo tváře respondentek. (…)
Lit.: Bartošová, Linda – Ruppert, Veronika: Dívka roku. Linda Bartošová a Jana Kirschner o privilegiích a nejistotách královen krásy. In web ČRo Radio Wave, 1. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Korunka krásy mi otevřela svět. O respekt a sebedůvěru ale bojuju dodnes.“ Jana Kirschner a Linda Bartošová v podcastu Krása rozebírají privilegia a pasti ideálního ženského vzhledu.
„Obdivuju holky, které o sobě dovedou říct, že jsou dost. Já to ani po všech těch letech nedokážu,“ říká v podcastu Lindy Bartošové hudebnice Jana Kirschner. V intimním rozhovoru obě prozrazují, s jakými životními výhodami, ale zároveň také nejistotami a odsudky pro ně byla korunka ze soutěže krásy spojená. „Krása je všechno, jen ne povrchní téma. Žijeme ve světě, ve kterém je ženský vzhled nástrojem stejně silným jako moc, peníze nebo sociální postavení,“ dodává Linda.
„I ti nejbližší mě stále často hodnotí ne podle toho, jak jsem na koncertě hrála a zpívala, ale řeknou mi, že jsem u toho byla pěkná. A to mě vytáčí do nepříčetna,“ popisuje Jana. Obě se s Lindou shodují, že korunka krásy ze soutěže není zárukou zdravého sebevědomí a už vůbec jim nepřináší respekt okolí vůči jiným než vzhledovým kvalitám ženy. (…)
Lit.: Bartošová, Linda – Ruppert, Veronika: Čím chudší společnost, tím větší důraz na fyzický vzhled. Co o kráse prozrazují sociologické výzkumy? In web ČRo Radio Wave, 3. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Když pohlední lidé vstoupí do místnosti, vytvoří si pro sebe větší fyzický prostor. Zároveň se začnou dříve než ostatní dožadovat pozornosti,“ popisuje spoluautorka knihy Moc krásy Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. V doprovodném rozhovoru k podcastové sérii Krása vysvětluje, jaké společenské kódy jsou skryté ve stereotypech spojených s ženským vzhledem.
„Už ve školách věnují učitelé více pozornosti hezkým dětem. A existují studie o tom, že matky reagují na plačící miminko rychleji, když má symetrický obličej. Máme určité podvědomé charakteristiky, které asi nezměníme. Nemyslím si, že bychom někdy dospěli do společnosti, ve které by vzhled nebyl vůbec důležitý,“ říká v prvním doprovodném rozhovoru k sérii Krása socioložka Dana Hamplová. Poslechněte si, na jaké bariéry ohledně vzhledu naráží v současnosti ženy a na jaké muži.
Lit.: Bartošová, Linda – Ruppert, Veronika: Když kůže hoří. Život s těžkým ekzémem a akné prověří psychiku, sebevědomí může i posílit. In web ČRo Radio Wave, 8. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Díky ekzému jsem spontánnější, chci život prožít, ne jen přežít.“ Ve druhém dílu podcastové série Krása dává Linda Bartošová slovo dívkám a ženám s těžkým atopickým ekzémem a cystickým akné (..).
„Ve věku kdy se chce holka líbit a měla by si teoreticky užívat života, je to velice náročné,“ říká Nikola, jedna z dívek, které ve druhém dílu podcastu Krása popisují svůj život s těžkým atopickým ekzémem nebo akné. Změny vzhledu, fyzická bolest a necitlivé komentáře okolí ovlivnily jejich sebevědomí a prověřily partnerské i kamarádské vztahy. Prošly si těžkými stavy, ale dnes se cítí silnější než dřív.
„V maskérně je pro ně krása prací, takže jim nemůžu vyčítat otázky na tohle téma. Každé ráno jsem poslouchala řeči o tom, že se mi to zase zhoršilo, že to je fakt hrozný. Když jsem tyhle věty měla za sebou, vždy jsem si oddechla,“ vypráví televizní moderátorka Jana.
Lit.: Bartošová, Linda – Ruppert, Veronika: „Pohled do zrcadla byl zraňující.“ Jak se potlačené emoce promítají do kožních problémů? In web ČRo Radio Wave, 10. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si, jak jsou kožní problémy provázané s vnímáním vlastní hodnoty a schopností říkat ostatním ne. O souvislostech mezi psychikou a zdravím kůže mluví Linda Bartošová s psycholožkou Terezou Škorupovou (…).
„Byla jsem na sebe přísná a nerespektovala jsem sama sebe. Kvůli tomu si mě nevážili ani ostatní lidé a často mi nevědomky ubližovali,“ popisuje psycholožka Tereza Škorupová. Je přesvědčená, že stres, který prožívala na vysoké škole, se promítl do velkého zhoršení ekzému. „Kůže je náš největší orgán, který tvoří hranici mezi námi a vnějším světem. Když je tato hranice narušená, věci zvenku snadno pronikají do nitra.“
Systematická a dlouhodobá práce na zlepšení vztahu k sobě podle psycholožky pomáhá k lepšímu psychickému zdraví i ke zlepšení ekzému. „Mí klienti si často nechávají líbit různé věci, neříkají svůj názor, bojí se odmítnout nebo projevit své emoce. To pak dělá neplechu na kůži,“ vysvětluje Škorupová. Sama si prošla těžkým ekzémem, situaci jí pomohla zlepšit úprava stravy a psychoterapie. (…)
Lit.: Bartošová, Linda – Ruppert, Veronika: Problém z toho dělají lidi okolo. Jak se žije ženám s alopecií, předčasnými šedinami nebo lupénkou? In web ČRo Rádio Wave, 22. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Problém z vypadávání vlasů dělají lidé okolo, jinak vlastně o nic nejde, v ničem mě to nelimituje,“ vysvětluje Nikola. Poslechněte si, jak se žije ženám s alopecií, předčasnými šedinami nebo lupénkou.
„Dnes už kolem sebe mám super lidi, kterým nezáleží na tom, kolik vlasů na hlavě mám. Mají mě rádi takovou, jaká jsem,“ říká Nikola. Ve čtvrtém dílu série Krása popisuje zkušenost s úplnou ztrátou vlasů, obočí a řas. Nevhodné poznámky od spolužáků i rodiny si vyslechla taky Kristýna, které se v patnácti letech objevily první šediny. Poslechněte si, jak se cítí ženy, které nezapadají do stereotypních představ o krásných vlasech.
„Nikdy mi nedávali žádný podnět k tomu, abych se cítila, že jsem divná, jiná nebo že je se mnou něco špatně. Cítím vůči své rodině velkou vděčnost,“ popisuje Nikola s dojetím v hlase. Kvůli autoimunitnímu onemocnění se s alopecií vyrovnává od dětství. (..)
Lit.: Bartošová, Linda – Ruppert, Veronika: Zlatovlásky, venuše a rozcuchané vdovy. Symbolika vlasů pohledem etnologa. In web ČRo Rádio Wave, 24. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Poslechněte si, odkud pramení popularita zesvětlování vlasů. Historický a společenský kontext účesů rozebírá Linda Bartošová s Martinem Rychlíkem, autorem knihy Historie vlasů.
„Úpravám vlasů se věnují všechny kultury na světě. Je to zásadní věc pro první dojem z člověka,“ říká Martin Rychlík, etnolog a autor knihy Historie vlasů. V rozhovoru s Lindou Bartošovou popisuje skryté významy za různými účesy nebo barvami vlasů. „S vlasy se čarovalo, zaklínalo, sídlila v nich magická síla. Zároveň byly vždy statusovým symbolem.“ Poslechněte si, jaké staré rituální funkce vlasů dodržujeme i dnes a z čeho vzešly známé stereotypy ohledně krásných vlasů.
Představa, že ženy mají dlouhé vlasy a muži jsou nakrátko, neplatí globálně. Třeba v Africe je to přesně naopak. U některých středoafrických etnik například nosí muži dlouhé paruky, s příčesky z ostříhaných kadeří svých manželek. A v Oceánii mají ženy hlavu dohola,“ popisuje Rychlík.
Lit.: Bartošová, Linda – Ruppert, Veronika: Box, činky a endorfiny. Krásu ve fyzické síle nevidí jen muži. In web ČRo Radio Wave, 6. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si, jak se na krásu dívají ženy, které fascinuje box, kulturistika nebo cycling. Dá se tvrdým tréninkem získat zdravý vztah k vlastnímu tělu?
„To bylo to poslední, co moji známí čekali: že se budu namazaná hnědým v třpytivých plavkách promenádovat v kulturáku,“ směje se kadeřnice Nina. Říká, že kvůli soutěži v bikini fitness ztratila pár přátel, ale získala lepší vztah k vlastnímu tělu. „Našla jsem své limity a zjistila, co po svém těle nemůžu chtít.“ Pohled na ženský vzhled a sebevědomí sdílí v šesté epizodě série Krása trenérka boxu, soutěžící v bikini fitness nebo instruktorka cyclingu.
„Vím, že není normální cvičit několikrát denně. Já se tak cítím dobře, ale snažím se to nesdílet, protože nechci budovat toxický mindset,“ říká Tereza Hodanová. Krásu, kterou dřív dost řešila, dnes záměrně odkládá na druhou kolej. „Vím, že nikdy nebudu vypadat tak, jak bych chtěla. Necítím se ošklivá ani velekrásná. Vzhled beru jako něco, do čeho teď neinvestuju svou energii.“
„Krásu vidím v tom, když se cítím silná, ať už mentálně nebo fyzicky. Ruku v ruce s tím ale jde i to, že sílu používám s citem, že toho nezneužívám. Pak bych si krásná nepřipadala,“ popisuje trenérka boxu Lenka. Vedle soukromé praxe boxu vede i kolektivní tréninky. Chodí do nich ženy ze složitých rodinných poměrů, které si prošly náročnými situacemi. Poslechněte si, jestli se dá proboxovat k sebevědomí. (…)
Lit.: Zbořil, Jonáš: Linda Bartošová: Slast už si nenechám nikým zkazit. In web Seznam Zprávy, 5. 11. 2024 (rozhovor). – Cit.: „Mrzí mě, že se mi nedaří mužům vysvětlit, že jsou v tom s námi,“ říká Linda Bartošová, bývalá moderátorka, nyní autorka podcastu Slast, který zkoumá, co zatěžuje ženskou sexualitu a co ji naopak pomáhá osvobozovat.
Bývalá moderátorka České televize či pořadu Spotlight Aktuálně.cz před pár dny vydala první díl své nové podcastové série Slast. Ta vychází na stanici Českého rozhlasu – Radiu Wave – a zkoumá ženskou sexualitu.
„Sex nám může sloužit jako pole ke hře a k objevování,“ říká Linda Bartošová. „Můžeme v něm nacházet různé vrstvy identity, které v normálním životě řešit nemůžeme, protože se to nehodí.“ Bartošová jedním dechem dodává, že sexualita je nesmírně pestré pole, ve kterém se projevuje také dynamika moci. (…)
V lidech vzbuzuju emoce z různých důvodů, vlastně to asi nedokážu popsat, musela bych se zeptat ostatních, ale nedávno mi psala jedna moje milá tehdejší kamarádka z tábora, na který jsem jezdila každý rok. Psala: Přesně takhle na tebe ti lidé reagovali už tam. Nebála ses chodit do her, které byly pro kluky, zároveň jsi byla namalovaná. Tohle lidi vždycky rozčilovalo. Snažím se přijít na všechny důvody, proč to tak je. Ale poprvé v životě to přijímám. Snažím se to otočit do síly a říct si: Není úžasné, že mám možnost vzbuzovat takovou míru pozitivní i negativní vazby? Moje práce rezonuje, to nemůže říct každý – ani v českých médiích. To je obrovské privilegium. Nechala jsem si zkazit Krásu, polovinu toho podcastu jsem strávila v slzách a bylo mi hodně špatně, ale Slast už si nenechám zkazit nikým.
Lit.: Šaráková, Lucia: Vábivé tajomstvá – E. A. Poe a dlho nevysielané hry. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 30. 10. 2022 (článek). – Cit.: Čaká nás tichý čas, v ktorom sa tak viac schúlime do deky, ku sviečke a možno práve k rádiu, aby sme nazreli hlbšie do seba – cez príbehy iných. A azda sa aj povzbudili, prezreli cez to všetko až k nádeji. Deti prežívajú jesenné prázdniny a my sa v rodinách budeme zrejme viac stretávať, počas týchto dušičkových sviatkov a myslieť na svojich predkov, našich blízkych, ktorých príbeh už život dopísal. Rádio Litera v tento čas pamätalo najmä na tých, ktorí majú radi tajomné príbehy z pera E. A. Poea, a tak sme ich ešte obohatili o poviedky S. Andersona, R. Thákura, A. Schnitzlera, Luigiho Pirandella, Pabla de la Torriente Braua, A. Fernandésa – čiže o nádielku amerických, talianskych, maďarských, kubánskych autorov… A môžete sa tešiť aj na dlho nevysielané hry – takými budú hry Rudolfa Brezinu – Katedrála a Samota srdca a rovnako si nenechajte ujsť hru Emila Kočiša Záhadný rýchlik či hru Pavly Kováčovej Deväť a pol (sviečok). Určite poteší aj Poeov Havran v novej interpretácii z roku 2022 a rozprávočka od Hany Gregorovej O zvieratkách v divadle. Je skutočne na čo sa tešiť. (…)
V cykle esejí si môžete vypočuť príspevok Ivana Čičmanca, slovenského autora dlhodobo žijúceho v Nórsku. Tentokrát sa rozpísal o potrebe zdravej rovnováhy medzi citom a rozumom, ktorá sa v dobe globálnych kríz javí ešte vypuklejšie. Esej O potrebe nového osvietenstva číta Juraj Smutný. Reláciu pripravila Mária Danadová v roku 2022. (…)
Edgar Allan Poe (1), Sherwood Anderson (1), Frigyes Karinthy (3), Aristides Fernandés (2), Ambrose Bierce (3), Luigi Pirandello (4), Pablo de la Torriente Brau (4), Arthur Schnitzler (5), Rabíndranáth Thákur (5). Překlad Vladimír Oleríny (2), Alfréd Engelmann (3), Dušan Slobodník (3), Anna Rácová (5). Redakce Mária Hevierová. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Režie Ivan Predmerský.
Účinkují Vladimír Minarovič (1, 3), František Kovár (1, 4), Vladimír Durdík II. (3, 5) a Ivan Laca (2, 4-5).
Obsah: 1. Maska červenej smrti -Hrôza (Maska červené smrti, Hrůza) – 3. Novela o magnetickej smrti – Diagnóza smrti (Novela o magnetické smrti, 18 + 10 min.) – 4. Sám od seba – Noc mŕtvych (Sám od sebe – Noc mrtvých) –
Lit.: Šaráková, Lucia: Vábivé tajomstvá – E. A. Poe a dlho nevysielané hry. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 30. 10. 2022 (článek). – Cit.: Čaká nás tichý čas, v ktorom sa tak viac schúlime do deky, ku sviečke a možno práve k rádiu, aby sme nazreli hlbšie do seba – cez príbehy iných. A azda sa aj povzbudili, prezreli cez to všetko až k nádeji. Deti prežívajú jesenné prázdniny a my sa v rodinách budeme zrejme viac stretávať, počas týchto dušičkových sviatkov a myslieť na svojich predkov, našich blízkych, ktorých príbeh už život dopísal. Rádio Litera v tento čas pamätalo najmä na tých, ktorí majú radi tajomné príbehy z pera E. A. Poea, a tak sme ich ešte obohatili o poviedky S. Andersona, R. Thákura, A. Schnitzlera, Luigiho Pirandella, Pabla de la Torriente Braua, A. Fernandésa – čiže o nádielku amerických, talianskych, maďarských, kubánskych autorov… A môžete sa tešiť aj na dlho nevysielané hry – takými budú hry Rudolfa Brezinu – Katedrála a Samota srdca a rovnako si nenechajte ujsť hru Emila Kočiša Záhadný rýchlik či hru Pavly Kováčovej Deväť a pol (sviečok). Určite poteší aj Poeov Havran v novej interpretácii z roku 2022 a rozprávočka od Hany Gregorovej O zvieratkách v divadle. Je skutočne na čo sa tešiť.
Počas nasledujúcich dní si budeme na pokračovaie čítať poviedky viacerých spisovateľov v cykle Vábivé tajomstvo smrti. Tešiť sa môžete na autorov ako Edgar Allan Poe (Anderson S.) Aristides Fernandés, A. Bierce, F. Karinthy (Diagnóza smrti, Novela o magnetickej smrti). Luigi Pirandello, Pablo de la Torriente Brau (Sám od seba, Noc mŕtvych), Rabíndranáth Thákur a Arthur Schnitzler. V réžii Ivana Predmerského účinkujú Vladimír Minarovič, František Kovár, Ivan Durdík ml., Ivan Laca a ďalší. Program mal premiéru v roku 1992. (…)
Lit.: Slívová, Hana – Kaňková, Markéta: Zavřu oči a nechám působit hudbu. Obraz, který se mi vynoří, chci zprostředkovat divákům, říká operní režisér Jiří Heřman. In web ČRo 3 Vltava, 31. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Leoš Janáček je geniální v tom, že nic nepřikrašluje,“ konstatuje na konto nejhranějšího českého operního skladatele v zahraničí umělecký šéf brněnské Janáčkovy opery Jiří Heřman, duše festivalu Janáček Brno. Vzhledem k aktuálnímu 8. ročníku byl Janáček hlavním tématem jeho Vizitky, Markéta Kaňková s ním ale probrala i mezinárodně ceněnou operu Řecké pašije Bohuslava Martinů anebo způsob, jakým vltavský host trénuje vnitřní klid.
Stál zrovna u moře na německé Rujáně, když mu v kapse zazvonil telefon. Na displeji svítilo jméno dirigenta Jakuba Hrůši. „Zeptal se mě, co bych řekl spojení Janáčkovy opery Z mrtvého domu a kantáty Glagolská mše,“ vzpomíná Jiří Heřman. (…)
V Kyjevě dnes ráno bylo slyšet několik výbuchů. Informují o tom ukrajinští představitelé a místní média. Do Kyjeva dnes přitom zamířilo několik ministrů české vlády, mají tam naplánované jednání se svými ukrajinskými protějšky. Moderuje Lukáš Matoška.
Hosté: Ondřej Benešík, KDU-ČSL, člen zahraničního výboru; Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09, 1. místopředseda Hospodářského a měnového výboru EP; David Stulík, seniorní analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty, řadu let působil jako diplomat na pozici tiskového mluvčího Delegace Evropské unie v Kyjevě; Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu v záloze z Univerzity obrany v Brně.
Lit.: arych – Matoška, Lukáš: Načasování ruských explozí v Kyjevě pravděpodobně nesouvisí s návštěvou české vlády, míní Petráš z Univerzity obrany. In web ČRo Plus, 31. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přestože bylo v pondělí ráno v Kyjevě slyšet několik výbuchů, čeští ministři do ukrajinské metropole odjeli na plánované jednání se svými protějšky. Na programu by měla být česká pomoc Ukrajině s poškozenou energetikou, ale i finanční pomoc Evropské unie na obnovu válkou zničeného státu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude Ukrajina potřebovat znovu vybavit policii, aby mohla řešit případné další migrační vlny nebo návraty obyvatel zpátky do země.
O výbuších v Kyjevě od pondělního rána informují ukrajinští představitelé i místní média. Podle starosty města Vitalije Klička exploze zasáhly kritickou infrastrukturu. (…)
„V takové situaci je bezpečnost pohybu vládních činitelů pro bezpečnostní složky skutečnou noční můrou. V době míru je situace naprosto odlišná a je těžké říct, zda lze v tomto případě počítat s účinnou ochranou z ukrajinské strany,“ popisuje Zdeněk Petráš, který je plukovníkem generálního štábu v záloze z Univerzity obrany v Brně.
Podle něj by však útok na místo jednání neměl pro ruskou stranu žádný pozitivní přínos. Zároveň načasování explozí pravděpodobně nesouvisí s návštěvou české vlády, a tudíž nejde o žádný diplomatický signál. Podle Petráše by byly útoky vedeny se stejnou intenzitou i v případě, že by se současná jednání nekonala. (…)
Natočeno 2022. Premiéra 31. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha.
Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Fingerlandovy a naše Hebrejky. In web ČRo Plus, 31. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prvně se v té knize setkáte s pramáti Evou, mýtickou ženou, od které jako lidé odvozujeme svůj původ. Rabínská spekulace říká, že Evu s Adamem stvořil Hospodin zhruba jako dvacetileté. Stejná tradice dodává, že oba novorozenci pojedli zakázané ovoce ještě tentýž den, co přišli na svět, totiž v pátek.
Od starověku hrála Eva roli svůdnice, zato moderní popkultura ji často vidí jako vždy mladou, učesanou a žádoucí. „Těžko soudit, co si o jejím vzhledu myslel Adam, žádné srovnání neměl,“ uvažuje Jan Fingerland, profesí rozhlasový komentátor a nově autor Knihy nazvané Hebrejky.
Fingerland píše o ženách, které nacházíme v posvátných textech židovstva a křesťanstva. Všímám si, že bere posvátný text vážně, ale ne nutně doslova. Rozumí hebrejštině, tedy jazyku, v němž je většina vyprávění sepsána. Ví, jak se s textem starým několik tisíciletí popasovali dávní a současní rabíni i teologové, k vyprávění povolává poznatky z historie i geografie. Ukazuje, jak story o zakázaném ovoci chápal malíř zkraje 16. století a jak si ji vykládají dnešní literární vědci nebo psychoanalytici. Pokud nevíš, co psali ti před tebou, nenapíšeš dobrou báseň, poznamenal kdysi jeden z českých básníků. Pro vykládání biblických textů to platí stoprocentně. (…)
Host: pedagog, herec a dabér Jiří Werich Petrášek, syn slavného herce. Zavolejte mi Duhana. Kupuju rozhlas, nezapřel svého otce už na vrátnici. Moderuje Jolana Voldánová.
Na recepci Českého rozhlasu vstupuje bodrý muž. „Chci koupit budouvu Českého rozhlasu. Zavolejte mi ředitele Duhana,“ představuje se překvapené ostraze.
Jiří Werich Petrášek vyučuje komunikační dovednosti. „Komunikací se zabývám dlouhá léta. Je tam propojení s divadlem. Kantořina a herectví mají spoustu společného,“ říká a hlásí se tak částečně k odkazu svého biologického otce. Dozvěděl se o něm teprve nedávno. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Zuzana Marková. Sound design Jaroslav Pokorný. Podcast v textu Veronika Dospělová. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Jan Cibulka, datový novinář z webu iRozhlas.cz.
Lit.: Skalický, Matěj: Datová schránka povinně: komu ji stát od nového roku založí a proč. In web ČRo Plus, 31. říjen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Povinné datové schránky od noveho roku. Pro koho? A proč vlastně? Řeší to stát na poslední chvíli? A k čemu datové schránky jsou? Jak se do nich přihlásit, jak je používat? (..)
Připravil Pavel Vondra. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: archiv reportéra Seznam Zpráv Josefa Mačího, Televize Seznam, Český rozhlas Plus, ČT24, TV Nova, CNN Prima NEWS, TV JOJ, Jednotka (RTVS), BBC World News, ČTK LiveVideo, YouTube – Aktuality.sk, YT – CNN, YT – CBS Mornings.
Hovoří socioložka a digitální antropoložka ze Sociologického ústavu Akademie věd Marie Heřmanová.
Lit.: Vondra, Pavel: Cesta k radikalizaci: „Konspirátoři míří na zranitelné lidi,“ říká expertka. In web Seznam Zprávy, 31. 10. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Veřejnost na Slovensku i v Česku se pozvolna probírá z šoku po nedávné homofobní vraždě dvou lidí z prostředí LGBT+ komunity v Bratislavě. Útok, který slovenská policie vyšetřuje jako terorismus, zesílil debatu o regulaci sociálních sítí a jejich obsahu. Existuje přímá souvislost mezi online nenávistí a offline násilím? A kdo může s problémem něco dělat? (…)
Útočník, který v Bratislavě před klubem Tepláreň zavraždil dva lidi a dalšího postřelil, nenávist vůči sexuálním menšinám netajil. O činu dokonce předem psal na sociálních sítích, na kterých zároveň vyvěsil svůj manifest. A příspěvky zveřejňoval také po útoku, následně spáchal sebevraždu.
Podle socioložky a digitální antropoložky ze Sociologického ústavu Akademie věd Marie Heřmanové jde o „varovnou ilustraci“ toho, kdy se nenávist snadno přelije z online do offline prostředí. „Od nenávistných slov je možná někdy blíž k nenávistným činům, než by se nám zdálo,“ popisuje. (…)
Natočeno 2022. Premiéra 29. 10. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Lepivé protesty čili nalep se na svého politika. In web ČRo Plus, 29. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Světem letí nová móda přilepování. Začalo to vcelku nevinným políváním zasklených ikon moderního malířství, pokračuje to přilepováním se k ikonám automobilového průmyslu. Protestovat proti něčemu tím, že se přilepím k věcem, na které rád zírá celý svět, může mít různé důvody.
Jednou to byl protest proti rozhozeným hodnotám západní civilizace, která se dojímá pěknými obrázky za obrovské miliony, zatímco miliarda lidí hladoví. Podruhé kritika autoprůmyslu, který zaplavuje svět zplodinami a dělá z lidí funkce stroje. (…)