Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Reportáž o nové sezóně v brněnském HaDivadle. Sezóna s pořadovým číslem 48 má motto Blízkost. Připravila Eliška Kánská. V reportáži se ale nedozvíte jen o chystaných premiérách, ale také o letošní novince s názvem Senior kavárna. Na její první „otevření“ se Eliška Kánská vydala natáčet. Více vám o projektu řekne intendantka HaDivadla Anna Stránská.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 1. 10. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 29 min.).

Lit.: Kánská, Eliška:  Nová Blízkost v Alfapasáži aneb novinky 48. sezóny HaDivadla. In web ČRo Brno, 30. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Uprostřed prvních listů, které se zvolna snáší k zemi, se do vzduchu dostává pachuť podzimní melancholie. Řešením pošmourna venku i v duši se může stát nová sezóna divadel. Eliška Kánská se vydala za novinkami do brněnského HaDivadla, kde letos otevírají 48. sezónu. O tom, proč jako její motto zvolili pojem blízkost, si povídala s Ivanem Burajem, uměleckým ředitelem divadla. Mluvili také o tom, jak se právě blízkost ve vztazích ukazuje v první premiérové inscenaci této sezóny, která nese název Humanismus 2022. Ivan Buraj je nejen jejím režisérem, ale také se podílí na scénáři.

Další z vrstev tohoto motta je i blízkost k ukrajinskému konfliktu. Tuto blízkost ztvární ve své autorské inscenaci Max Nowotarski, který dá svým krajanům prostor mluvit o těžkostech, které s sebou rychlý přesun z Ukrajiny, ale především myšlenka na stále trvající válečný konflikt, nesou. O čem bude inscenace Až skončí válka, ale i o tom, jak se dostal od astrofyziky až k divadlu, vyprávěl autorce reportáže právě Max Nowotarski, který studuje režii a dramaturgii na brněnské JAMU. (…)

Hostem Interview Plus je americká velvyslankyně při severoatlantické alianci Julianne Smithová, která poskytla rozhovor Českému rozhlasu a skupině dalších evropských médií. Moderuje Viktor Daněk.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).

Lit.: Daněk, Viktor – ert (= Erhart, Michael): Ruská anexe okupovaných regionů je bezvýznamná. Na podporu Ukrajině nebude mít vliv, tvrdí americká velvyslankyně při NATO Smithová. In web ČRo Plus,  30. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko oznámilo anexi okupovaných území Ukrajiny, kde se v uplynulých dnech uskutečnila referenda. Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že plebiscity narychlo zorganizované Moskvou uznat nehodlají. „Spolu se spojenci jsme naprosto jednotní v pohledu, že je tento krok zcela bezvýznamný. A na to, jakou podporu poskytujeme Ukrajině, nebude mít žádný dopad,“ říká americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová.

Hana Fifková, sexuoložka, předsedkyně sekce dětské sexuologie Sexuologické společnosti ČLS JEP. Asi jsem ze staré školy, ale pohlaví jsou dvě, říká žena, která se už mnoho let profesně věnuje tématu sexuologie a vším, co s tím souvisí. V posledních letech nápadně zaznamenala nárůst s problémy ohledně transsexuality. Podle čeho člověk pozná, že se narodil v nesprávném těle? Jak snadné či jak složité je, když si dnes někdo chce v Česku změnit pohlaví? A proč se zvyšuje počet mladých dívek, které nejsou spokojeny se svou pohlavní identitou? Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Vopálenská, Lucie – lup: Téma trans se strašně bagatelizuje. Přijde mi to jako nějaká infekce ze sociálních sítí, míní sexuoložka Fifková. In web ČRo Plus,  30. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „V posledních dvou letech dramaticky přibývá klientů, kteří mají starosti se svou identitou,“ popisuje Hana Fifková, sexuoložka, předsedkyně sekce dětské sexuologie Sexuologické společnosti ČLS JEP. Nejde ani tak o ženy, které se narodily do mužského těla (male-to-female). „Jestli komise při ministerstvu zdravotnictví, která schvaluje chirurgický zákrok, povolila před pěti lety 150 žádostí ročně, tak teď je to zhruba 200.“ V případě female-to-male je to ale horší. (…)

Host: Michaela Dohnálková, Míšina čokoláda-zakladatelka. Co je na Míšině čokoládě jiné než na ostatních? Kdy naposled nechtěla čokoládu ani vidět? Kterou miluje? Co v její čokoládě nenajdeme? A kdepak na světě najdeme ty nejúžasnější kajakove boby? Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Z Ruska za posledních deset dnů po Putinově ohlášení povinného nástupu do armády podle mezinárodních humanitárních organizací uteklo až 250 tisíc lidí. Měly by bojeschopným Rusům, odmítajícím jít do války, evropské státy poskytnout azyl? Nebo jsou pro Evropu bezpečnostním rizikem? A lze najít rovnováhu mezi humanitární stránkou a bezpečností? Debatovat budou předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, nezávislý senátor Pavel Fischer a europoslanec hnutí ANO Ondřej Kovařík. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: Matoška, Lukáš – oci: Pomozme Rusům, kteří se aktivně staví proti režimu, ne dezertérům, žádá senátor Fischer. Je otázka, do jaké míry musí běženec trpět pod nespravedlností domácího režimu, míní europoslanec Kovařík. In web ČRo Plus,  30. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Už víc než čtvrt milionu Rusů opustilo svou zemi před vyhlášenou mobilizací. Měly by těm, kteří odmítají jít do Putinovy války, evropské státy poskytnout azyl?

„Tak jak je nastaveno mezinárodní právo a pravidla v rámci Evropské unie, není možné jednotně říci, že příchozí do EU nemohou dostat víza nebo požádat v rámci azylového řízení o možnost setrvat na tomto území,“ uvádí v Pro a proti europoslanec hnutí ANO Ondřej Kovařík.

Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, nezávislý senátor Pavel Fischer připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil válku celému Západu. „Takže nám sem přicházejí vojáci zmanipulovaní propagandou a my se musíme podle toho chovat. Tedy nepřijímat, a když, tak jen v odůvodněných případech.“

„Putina neoslabíme tím, že otevřeme hranice,“ pokračuje senátor. „Putin mobilizací dosáhl kouzla nechtěného, zmobilizoval veřejné mínění a konečně se v Rusku mluví o válce. Rusové ale neutíkají proto, že nesouhlasí s válkou, ale utíkají před zákonem, který jim ukládá narukovat. A ptejme se také, kolik mezi nimi bude důstojníků ruských tajných služeb.“ (….)