Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jiří Fišer, bývalý dlouholetý starosta města Tábor. Politici se snaží v kampani před komunálními volbami oslovit voliče i hesly, která nikdy nemůžou naplnit. Někteří dokonce slibují, že sníží ceny elektřiny a benzínu. Velké strany jsou připraveny investovat do kampaně desítky milionů korun. Je ale nutné slibovat nesplnitelné a utrácet velké peníze, aby kandidát uspěl? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 8. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Politici slibují nesplnitelné. Nemají tu být pro všechny, zdůrazňuje bývalý starosta Tábora Fišer. In web ČRo Plus, 23. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Politici se snaží v kampani před komunálními volbami oslovit voliče i hesly, která nikdy nemůžou naplnit. Někteří dokonce slibují, že sníží ceny elektřiny a benzínu. „Věcná témata se posunula, jako se posunula společnost, ale už v 90. letech existovaly kampaně, které byly nesmyslné a slibovaly nesplnitelné. V tom je to úplně stejné,“ srovnává Jiří Fišer, bývalý dlouholetý starosta města Tábor a lídr politického hnutí Tábor 2020.

Podle něj je ve volbách stále těžší zaujmout, protože mediální prostor je přeplněný. Někteří politici se do něj snaží dostat populismem a s tématy, na která nemají vliv.

„Lze tomu čelit seriózností a kompetencí, mít schopnost lidem problémy, které je trápí, důkladně vysvětlit, ale nebýt při tom příliš rozvláčný,“ míní.

„Jsem dost citlivý na tezi, že jsme tu pro všechny. To tak nemá být. Politika je soutěž idejí a názorů,“ zdůrazňuje s tím, že v opačném případě to často vede k tomu, že politici se hlavně chtějí nechat zvolit a teprve poté se lidí ptají, co chtějí, aby udělali. (…)

Pavel Hnát, proděkan Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Rusko podle něj není žádný ekonomický gigant, ale jeho „strategická úloha je bohužel v mnoha ohledech nezastupitelná,“ řekl v březnu letošního roku muž, který se profesně věnuje ekonomice a mezinárodním vztahům. Do jaké míry vidí jako reálné české ministerské plány do roka a půl se plně odstřihnout od plynovodu Družba? Proč je právě v Česku tak vysoká inflace oproti ostatním západním zemím? A už se zmatek vyvolaný válkou na trzích po celém světě trochu zmírnil? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 8. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Host: herečka Zuzana Kronerová. Jak vzpomíná na svého slavného tatínka a kde můžeme vidět její maminku? Co si upřímně myslí o rozdělení Československa před 30 lety? Odpáře jí ještě někdo její dokonalou Bábu z ledu? A proč už nikdy nemůže nosit svoje typické červené brýle – KRONERKY? Moderuje Aleš Cibulka. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS zvažuje, že kvůli úspoře asi čtyř miliard korun ve státním rozpočtu omezí nebo zruší státní podporu stavebnímu spoření. Vedlo by to k jeho zániku? Nebo je stavební spoření v době bytové krize důležitý nástroj pro podporu bydlení a stát by na něj měl nadále přispívat? Zeptáme se členky sněmovního rozpočtového výboru, poslankyně hnutí ANO Margity Balaštíkové a místopředsedy rozpočtového výboru Vojtěcha Munzara z ODS. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 8. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 25 min.).

Lit.: kbr – Koubová, Karolína: V minulosti pomohlo v dostupnosti bydlení, dnes je stavební spoření dávno přežité, míní poslanec ODS. In web ČRo Plus, 23. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda uvažuje o omezení nebo zrušení státní podpory stavebního spoření. Státnímu rozpočtu by to mělo přinést úsporu přes čtyři miliardy korun. „Chápu, že vláda hledá úspory, ale nemyslím, že je to ten správný krok,“ říká poslankyně Margita Balaštíková (ANO). „Stavební spoření jako produkt je už dávno přežité. Neplní funkci, kterou mělo na začátku,“ reaguje poslanec Vojtěch Munzar (ODS).

Podle místopředsedy rozpočtového výboru a poslance Munzara stavební spoření po téměř 30 letech nesplňuje funkci finančního produktu, který pomáhá k dostupnému bydlení.  (…)

Vznikl v situaci, kdy nebyl rozvinutý trh s hypotékami. Úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry byly vlastně tehdy jedinou formou, jak financovat bydlení, tvrdí poslanec.

„Průměrné platy tehdy byly nižší, stejně jako ceny nemovitostí. Tehdy ten produkt pomohl v dostupnosti bydlení. Ale dnes je přežitý,“ opakuje Munzar. (…)

Host: Šárka Gmiterková, filmová teoretička a publicistka. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.; 59 min.).

Lit.: Cihlář, Ondřej – Slívová, Hana: Proměnu v dělnického hrdinu zvládl Oldřich Nový se ctí, říká Šárka Gmiterková. O hvězdném herci napsala knihu. In web ČRo 3 Vltava, 23. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Toužila komentovat pro televizi udílení Oscarů a ten sen se jí před několika lety splnil. Díky nostalgickému dědovi přišla na chuť prvorepublikové kinematografii, které se coby filmová teoretička a publicistka věnuje dodnes. Šárka Gmiterková je pohotová a vtipná, čehož občas využívá kritický filmový pořad Čelisti, a ví toho hodně o hvězdné dráze Oldřicha Nového. Toho zase využila vltavská Vizitka, kam ji pozval Ondřej Cihlář.

Při studiu filmové vědy na Karlově Univerzitě si Šárka Gmiterková vydělávala jako letuška. O někdejší zkušenosti mluví jako o komfortním zaměstnání, kompatibilním s paralelním životem. Včetně toho školního: během časových kapslí na hotelích Gmiterková napsala velkou část své diplomové práce o herečce Jiřině Štěpničkové (1912 – 1985).

Zájem o prvorepublikovou kinematografii podělila po svém dědovi Vasilovi, jenž si při sledování dobových filmů vracel do mládí, a přenesla si ho i na univerzitu do Brna, kde se v rámci doktorského studia věnovala hvězdě jménem Oldřich Nový (1899 – 1983). Herce, zpěváka a tvůrce, jenž si zakládal na svém zevnějšku, znalosti bontonu, konvencí a umu konverzovat, zkoumala prizmatem tzv. star studies. „Umožňují nám pochopit význam hvězd a to, co znamenají ve filmovém průmyslu i mimo něj,“ vysvětluje Šárka Gmiterková. Obraz, který si Nový sám budoval, se podle ní do velké míry shodoval s obrazem vytvořeným médii i šeptandou. Nový byl člověk stranící se opulentních večírků. Odmítl se rozvést se svou ženou židovského původu a zejména na začátku protektorátu tvrdě pracoval. „Točil tři filmy ročně, večer co večer vystupoval s divadlem a do toho ještě spolupracoval s nahrávacím průmyslem. To od něj vyžadovalo tvrdou disciplínu.“   (..)

Připravila Adéla Paulík Lichková.

Hovoří psycholog Jaroslav Vacek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a Univerzity Karlovy v Praze.

Natočeno 2016. Premiéra 11. 2. 2016 (ČRo Rádio Wave, 20 min.).

Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Diagnóza F: Když mají odpadky zaplnit prázdné místo v životě. In web ČRo Radio Wave, 11. únor 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O patologickém hromadění věcí se v českých médiích píše zřídka, většinou v souvislosti s požáry, které se rozšířily z bytu člověka, jenž jej zaskládal odpadky do takové míry, že bylo stěží možné procházet úzkými uličkami. Hasit požár v takovém bytě je takřka nemožné. Chorobné hromadění věcí se tak dotýká nejen samotného „hromadiče“, ale i jeho okolí.

V angličtině se pro hromadění věcí používá pojem hoarding, který se do češtiny překládá jako křečkování či hamounění. Podle průzkumů se vyskytuje napříč všemi věkovými kategoriemi. Nejčastěji se s ním však setkáváme u osob starších, osamělých, depresivních či dementních. Kromě deprese bývá doprovázeno také úzkostmi či obsedantně kompulzivní chorobou.

Rozeznat chorobné hromadění věcí od sběratelství je poměrně snadné. „Sběratel má k těm věcem nějaký vztah, aktivně se jim věnuje, prohlíží si je, vyměňuje je, ty věci mají nějakou objektivní hodnotu, člověk, který křečkuje, k těm věcem většinou vztah nemá. Kam je položí, tam zůstanou, ale pokud by o ně měl přijít, vyvolává to v něm nepříjemné pocity a úzkosti,“ říká v rozhovoru Diagnózy F psycholog Jaroslav Vacek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a Univerzity Karlovy v Praze. (..)

Josep Borrell, šéf evropské zahraniční a bezpečnostní politiky oznámil, že navrhne aby státy EU začaly kolektivně cvičit ukrajinské vojáky. Jedná se podle něj o logický další krok západní podpory Ukrajiny. Návrh by měli probrat evropští ministři obrany, kteří se setkají příští týden v Praze. Moderuje Jan Burda.

Hosté: Martin Dorazín, zvláštní zpravodaj ČRo na Ukrajině; Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu v záloze; Jiří Schneider, bezpečnostní analytik; Lenka Víchová, ukrajinistka.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 8. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 23 min.).

Lit.: Burda, Jan – lup: Neuměli jsme si představit, jak dlouho to bude trvat a čeho jsou Rusové schopní, hodnotí půlrok války na Ukrajině novinář Dorazín. In web ČRo Plus, 23. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Ukrajinské úřady vyzývají, aby lidé byli tento týden maximálně opatrní. Pokud možno nevycházeli ven a nesrocovali se ve větším množství na velkých prostranstvích,“ popisuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín. „Podle zpráv ukrajinské rozvědky Rusko totiž ke středečnímu dni ukrajinské nezávislosti zřejmě připravuje velmi rozsáhlý útok,“ dodává.

Postup ruské armády je podle zpravodaje hlášen prakticky každý den, ale stále jde jen o velmi nevýznamné územní zisky.

„Zatím Ukrajina přiznává jen pád vesnice Pisky v Doněcké oblasti na východní Ukrajině, která už ale od roku 2014 neexistuje. Protože se tam vedly velmi prudké boje a vesnice byla zničena. Teď tam byly už jen pozice ukrajinských sil,“ vysvětluje Martin Dorazín.

Ve středu to bude už půl roku, co válka na Ukrajině začala. „To hlavní je, že konec je stále v nedohlednu,“ hodnotí. „Neuměli jsme si představit, jak dlouho to bude trvat a čeho všeho je Rusko schopné. To jsme viděli v Buče, v Irpini, Hostomelu, také v Charkově a Mariupolu,“ vypočítává. (…)