Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 6. 2022

ZOO story (Stalo se v ZOO, 2000)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 21:48

Edward Albee. Rozhlasová hra. Dramaturgie Vanda Feriancová. Překlad Oľga Ruppeldtová-Andrášová. Úprava Viki Janoušková. Zvuk Ĺuboš Klásek. Technik Emília Miháleková. Režie Štefan Korenči.

Osoby a obsazení: Jerry (Marián Geišberg), Peter (Peter Šimun).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2000. Premiéra 23. 3. 2000 (68 min).

Pozn.: Dej sa odohráva v jedno letné nedeľné popoludnie v odľahlej časti amerického Central Parku na jednej z dvoch lavičiek otočených k javisku, za ktorými sú len listnaté stromy a obloha. Na jednej z lavičiek sedí Peter a číta knihu.

K čítajúcemu Petrovi prichádza Jerry, fajčí a neohrabane sa mu prihovára s tým, že prichádza zo ZOO. Peter nie je ochotný nadviazať konverzáciu, ale Jerry je neodbytný. Jerry niekoľkokrát zopakuje, že navštívil ZOO a že Petrovi o tom povie. Viackrát spomenie aj tvár, ktorú určite zajtra v novinách alebo v televízii spozná. Peter je zmetený, pretože Jerry neozrejmí o koho tvár ide. Lenže Jerry nerozpráva o ZOO, pýta sa na Petrov osobný život (manželku, deti, domáce zvieratá, prácu, bydlisko, príjem). Isté detaily ho však nezaujímajú, a tak ho preruší, nenechá ho dopovedať a pozornosť obracia na seba.

Jerry začne vysvetľovať Petrovi, kde žije, rozpráva o svojich susedoch a ich zvykoch, o smrti jeho rodičov a tety. Zoznamujú sa. Jerry pokračuje v rozprávaní o tom, že bol 11 dní homosexuálom, že so ženami sa stretne a vyspí len jedenkrát. Opisom približuje aj zanedbanú, smradľavú a špinavú majiteľku penziónu, ktorá má o Jerryho záujem. Približuje aj problémy s jej psom, ktorý ma neustále erekciu a zakaždým na neho útočí. Rozhodne sa ho preto zabiť (dobrotou alebo priamo). Po dobrom tak, že mu kupuje mäso, a preto dúfa, že ho pes prestane napádať, že sa zblížia, nestane sa tak. Rozhodne sa ho preto otráviť potkaním jedom, ktorý pridá do mäsa a dúfa, že pes zomrie. Lenže čierny pes neskapal a Jerry bol z toho nesmierne rád, pretože vedel, že ho v penzióne bude niekto čakať, že ho bude čakať blízky kamarát. Jerry to zdôvodňuje tým, že ak človek nemá žiadny vzťah k ľuďom, musí niekde začať. U zvierat. Psí miláčik majiteľky penziónu bol prvou bytosťou, ku ktorej si nešťastný Jerry vytvoril vzťah (doteraz mal vzťah len k veciam, ktoré mal u seba doma). Peter Jerryho nechápe, je znechutený, a preto chce odísť, ale jeho náhodný známy ho začne štekliť a Peter ostáva.. (Wikipedie)

Z odpovědí slavných Čechů na dotazník Marcela Prousta (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:46

V letech 1966 a 1967 pozvali redaktoři Československého rozhlasu k mikrofonům přední zástupce české literatury a filmu a pokládali jim otázky z takzvaného Proustova dotazníku. Co si o lásce, historii nebo literatuře mysleli Josef Škvorecký, Václav Havel nebo Elmar Klos? Zajímavé ukázky nabídne Pavel Hlavatý.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 6. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Z odpovědí slavných Čechů na dotazník Marcela Prousta. In web ČRo Plus, 3. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francouzský romanopisec Marcel Proust sestavil – na základě starších anonymních verzí – v mládí dotazník. Ten byl nejprve určen pro vlastní potřebu, ale postupně se stal v jistém smyslu slavný a jeho prostřednictvím byly představovány známé osobnosti. Dále byl využíván prozaiky při vytváření literárních postav.

Z dotazníku alespoň několik otázek na ukázku: hlavní rys vašeho charakteru, vaši hrdinové v běžném životě, které lidské ctnosti si vážíte nejvíc, kým byste chtěl být, kdybyste nebyl sám sebou, k jakým chybám jste nejshovívavější či co považujete za vrchol bídy?

V letech 1966-67 vytvořil podle tohoto dotazníku Československý rozhlas cyklus pořadů nazvaný 33 otázek pro… Významné osobnosti naší kultury (většinou spisovatelé) odpovídali na třiatřicet otázek, které pro cyklus předtočil herec Josef Langmiler. Ačkoliv byla odvysílána řada epizod, dochovala se z nich v rozhlasovém archivu pouze malá část. Ze známých osobností se tak bohužel nezachovaly například odpovědi režisérů Miloše Formana a Ladislava Helgeho, ani spisovatelů Milana Kundery a Ladislava Fukse.   (…)

Náš bitúnok (Naše jatka, 1986)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 21:17

Gert Hofmann. Rozhlasová hra. Překlad Ladislav Šimon. Odpovědný redaktor Štefan Šmihla. Zvuk Vladimír Mihok. Technici Vladimír Mihok, Alena Filadelfiová. Hudební dramaturgie Vladimír Gajdoš, Alžbeta Juříková. Režie Dušan Kyzek.

Osoby a obsazení: učitelka hudby (Elena Petrovická), Peter (Ivan Šándor), Edgar (Róbert Roth), řezník (Jozef Kramár).

Nastudoval Československý rozhlas Banská Bystrica 24. 9. 1986. Premiéra 29. 1. 1987 (Bratislava, 20:00 h.; 52 min).

Lit.: Šmihla, Stefan: Náš bitúnok. In Rozhlas 5/1987, str. 20 (článek). – Cit.:  Plynú posledné dni druhej svetovej vojny. Smrť si ešte vyberá nemilosrdnú daň na životoch, ale čoskoro už treskne posledný výstrel a padne posledný vojak. Uprostred vraždenia, leteckých náletov, hladu a utrpenia dvaja chlapci, ešte takmer deti, usilovne prehrávajú pod dozorom prísnej učiteľky klavírne etudy. Tóny klavíra sa však prelínajú s ručaním jatočných zvierat, pretože to všetko sa odohráva na bitúnku… (more…)

Káva o čtvrté – Letnění pokojových rostlin (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:10

Diskusní pořad, dnes na téma: Letnění pokojových rostlin. Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Host Lucie Výborné – David Obdržálek (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:06

Hostem je David Obdržálek, ředitel nedělního Robotického dne. Podá vám bonbón, vytiskne obrázek, pochoduje na šesti nohách a už 101 let se mu říká robot. Proč musí tyhle mašinky chodit po šesti, když my to zvládneme po dvou? Může se stát, že díky dobré konstrukci a programu si vás rovnou odvede mezinárodní zaměstnavatel? A k čemu slouží, když se robot umí poprat s protivníkem? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 6. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Vizitka – Varhan Orchestrovič Bauer (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:03

Host: Varhan Orchestrovič Bauer, hudební skladatel. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Dcera impéria (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:36

Raymond E. Feist & Janny Wurts. Kompletní audiokniha. Hudba Ondřej Morcinek.

Čte  Libor Böhm.

Natočeno 2022. Vydalo Čti mi! 1. 6. 2022 (MP3, celková délka 19 hod. 24 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série: Sága o impériu # 1

Pozn.:  První kniha ze Ságy o impériu zavede posluchače na druhou stranu trhliny. Domovský svět tsuranů, jejichž výpadům museli čelit hrdinové série Trhlinové války, se od Midkemie liší v mnohém. Vládnou zde přísné tradice a nelítostná politická hra. V ní musí obstát mladá Mara z Acoma. Na její starobylý rod těžce dopadly důsledky válečných intrik a před Marou teď stojí nelehký úkol: uhájit svůj dům proti mocným nepřátelům, kteří usilují o jeho zničení.

Autor
Raymond Elias Feist se narodil roku 1945 v Jižní Kalifornii (USA) kde také vyrůstal. Vzdělání získal na Kalifornské univerzitě v San Diegu, kde promoval jako bakalář v oboru komunikace. Je velmi úspěšným spisovatelem, který předkládá čtenářům vždy precizně provedenou, strhující a poutavou četbu. Patří mezi ty nejlepší ve svém oboru a stal se již klasikem, ke kterému se obrací tisíce fanoušků. Téměř všechny jeho knihy se brzy staly bestsellery a vedle asi sedmi amerických a čtyř britských edic byly vydány i v mnoha dalších zemích, jako je Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemí, Švédsko, Norsko, Finsko, Polsko, Maďarsko, Rusko, Japonsko a v neposlední řadě i u nás.

Janny Wurts (1953) je autorkou fantasy románů, sbírky krátkých povídek, a mezinárodně nejprodávanější Ságy Impéria (Empire trilogy) napsanou ve spolupráci s Raymondem E. Feistem. Její díla Války Světla a Stínu (Wars of Light and Shadow) jsou vrcholením více než dvacetiletého spisovatelského snažení. Obálky knih, vydávaných jak v USA tak i v zahraničí, jsou její vlastní obrazy. Ilustruje i knihy jiných autorů. Její nejlepší obrazy jsou vystaveny v několika prestižních amerických galeriích (Delaware Art Museum, Canton Art Museum).

Lit.: Bečvář, Martin: Dcera impéria: I ženy umí hrát tvrdě. In web Fantasy Planet, 6. 10. 2022 (recenze). – Cit.: Trhlinové války Raymonda E. Feista se právem řadí mezi klasiku žánru fantasy. A pokud patříte mezi milovníky čistokrevné fantasy žánru meč a magie, pak vaše uši potěší i Sága o impériu, která se díky autorské spolupráci R. E. Feista s Janny Wurts veze na podobné vlně. Audiozpracování prvního dílu s názvem Dcera impéria mají na svědomí opět pánové ze Čti mi! a tentokrát se podíváme za trhlinu do říše Tsuranů – byť trochu netradičně.

Jak již bylo řečeno – Sága o impérium navazuje na původní Trhlinové války. Jejich znalosti bych při poslechu Dcery impéria doporučil (a navíc jsou prostě skvělé!), protože už v nich nás Raymond E. Fiest zasvětil do tajů fungování tsuranské říše, byť spíše z pohledu „vyšší společnosti“. Tentokrát si Feist přizval na pomoc Janny Wurts, talentovanou spisovatelku a také malířku, a na výsledku je to citelně znát.

Co zmůže křehká dívka?

Ženský element je pro celý příběh podstatný. Na rozdíl od Trhlinových válek je totiž upřena pozornost na ženskou hlavní hrdinku – Maru z Acoma. Ta se po smrti otce i bratra stává dědičkou celého rodu. Jenže ve tsuranském patriarchálním zřízení má Mara jen minimum šancí jak rodu skutečně vládnout, a tak jí nezbyde než vybrat si muže, který bude skutečným vládcem. To byste nevěřili co to dá práce, vymýšlení a intrikaření… Protože Mara se vlády nechce vzdát, a tak potřebuje někoho dostatečně hloupého, tvárného a ovladatelného, ale zároveň vlivného.

Příběhem vás bude provázet hlas Libora Böhma. Protože není Dcera impéria žádný krvák, sedne narátorův jemnější hlas typu příběhu ideálně. Potěší i klidný přednes pouze s mírným hraním, takže vše vyznívá velice přirozeně a příjemně.

Poklonu musíme složit hudebním předělům – působí dramaticky, zaujmou a mají jiskru.

Ale zpět k příběhu. Oproti Trhlinovým válkám je o dost jiný. Tam, kde se začínalo magií a dětskými boji (které později přerostly v epické bitvy) je nyní jen jedna utrápená mladá žena a hrstka jejích nejvěrnějších služebníků. A přesně v tom spočívá kouzlo téhle audioknihy: dovedete si představit křehkou ženu kterak vezme meč a jde si to na férovku rozdat se svými nepřáteli? Ne, Mara musí použít zcela jiné zbraně: chytrost, vytrvalost, lstivost, svoji ženskost. Jenže ani to nemusí stačit v krutém světě mužské nadvlády.

Tomu uvěříte!

První silnou stránkou téhle audioknihy je dokonale propracovaný svět. Nezapře se inspirace starověkým Japonskem, zejména díky silnému tématu otázky cti a sebevraždě při jejím porušení. Ale pravidel, tradic a zvyků je proklatě mnoho a jejich dodržování svazuje ruce všem bez rozdílu pohlaví, věku či společenského postavení. A Mara má bystrou mysl i talent zkostnatělá pravidla ohýbat a upravovat tak, aby z toho mohla pro svůj dům vytěžit.

Budete obdivovat tu spoustu malých příběhů, nápady i Mařiny schopnosti, originální kličky, triky i selhání. Autorské duo stvořilo svět, který je radost objevovat. A jde to i téměř bez boje, což neznamená, že chybí akce a dramatické scény. Ráz příběhu je zkrátka jiný než by člověk u fantasy stylu meč a magie čekal.

A pokud svět osadíte uvěřitelnými postavami… Přesně to se povedlo dokonale. Mara je dívkou pochybující uvnitř a silnou a statečnou navenek, riskující, spřádající plány. Je dobrá herečka a svého manžela přesvědčí o nehynoucí lásce (aspoň na čas). I ostatní postavy zdatně sekundují a drží se svých rolí. A někde na pozadí cítíte, že Mara má potenciál to dotáhnout daleko a pořádně zamíchat mocenskými poměry v celé říši, ale na to si zřejmě budeme muset počkat až do dalších dílů.

Příjemné je, že chování hlavní hrdinky je logické, a troufnu si říct, že zejména díky ženské ruce spoluautorky uvěřitelné. Některé mezní situace dostávající Maru na hranici jejích možností občas zaskřípou, ale chová se jako žena a umí posoudit své šance.

Pokud o Dceři impéria budeme mluvit jako o fantasy z druhé strany, pak nebudeme daleko od pravdy. Nejde jen o to, že oproti původní sáze se podíváme ke Tsuranům, ale že vše je z ryze ženského pohledu, přičemž hlavní hrdinka není žádná bojovnice, ale zcela obyčejná žena. Takže audioknihu můžete brát i jako jakousi lehkou parodii na klasická fantasy klišé, která je však sama o sobě zábavná a vlastně i originální.

Osudy – Lenka Reinerová 1/10 (2002)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:30

Rozhlasové vzpomínky spisovatelky a publicistky. Připravil Jan Kašpar. Spolupráce Vlado Príkazský.

Natočeno 2002. Repríza 1. dílu 20. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 29 min).

Trpké dozrievanie (Trpké dozrávání, 1998)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 20:16

Pavla Kováčová. Rozhlasové monodrama. Dramaturgie Oľga Duhanová. Hudební improvizace Milan Telecký. Zvuk Andrej Klimits. Režie Martin Bendik.

Osoby a obsazení: Janko (Marián Geišberg).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1998. Premiéra 25. 12. 1998 (38 min). Repríza 2. 1. – 8. 1. 2025 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Janko Jesenský – večný kritik spoločnosti. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 29. 12. 2024 (článek). – Cit.: Je tu symbolický týždeň, v ktorom ukončujeme rok 2024 a vstupujeme do nového roka – 2025. Pripomíname si aj 150. výročie narodenia Janka Jesenského, ktorý bol významným slovenským básnikom, prozaikom, prekladateľom i advokátom. Narodil sa 30. decembra 1874 v Martine. Patril ku klasikom druhej vlny slovenského literárneho realizmu. Vo svojich textoch sa často venoval ľudským slabostiam a jeho repertoár obsahoval všetky prvky komiky. Od obyčajného ľudského úsmevu až po ostrý satirický osteň. Nasledujúce dni sa v programe Rádia Litera venujeme predovšetkým jeho dielu, ale nezabudneme reflektovať aj príchod Nového roka. (…)

Následne vás pozývame započúvať sa do dlho nevysielanej monodrámy Trpké dozrievanie v intepretácii Mariána Geišberga. Hru podľa korešpondencie Janka Jesenského s Oľgou Kraftovou napísala Pavla Kováčová. Je súkromnou, dôvernou spoveďou muža. Nie umelca, nie spisovateľa. Približuje poslucháčom Janka Jesenského ako človeka a zároveň vypovedá o dobe, spoločnosti a spoločenskej situácii, v ktorej žil. (…)

Tábor smrti (1964)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 19:55

Jack London. Rozhlasová dramatizace povídky. Dramatizace Jozef Mrázik, Jozef Grajciar. Režie Elena Bauerová.

Účinkují Ivan Krivosudský, Vladimír Minarovič, Oľga Vronská, Dušan Blaškovič, Andrej Nemčok, Vladimír Kostovič, Jozef Cút, Štefan Dobrovodský, Ján Kramár, Ján Géc.

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1964. Repríza 2. 6. 2022 (SRo 8 Rádio Litera, 5:05 – 5:39 h.; 34 min).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress