Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Investovat do bydlení lidí v bytové nouzi se státu vyplatí. Pomoc i jedné rodině ke stabilnímu bydlení znamená v z dlouhodobého hlediska ušetřit stovky tisíc z veřejných rozpočtů. Data i konkrétní příběh přináší pořad Zaostřeno, který připravila Eliška Halaštová.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 6. 2022 (ČRo Plus, 17:34 h.).

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravil Jakub Rerich.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 6. 2022 (ČRo Plus, 25 min.).

Lit.: Rerich, Jakub: Jak se teď žije v Rusku? Lidé ze Západu popisují Moskvu jako unavené město. In web ČRo Plus, 11. 6. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Když Kreml na konci února vyslal své vojáky na Ukrajinu, řada lidí ze Západu žijících v Rusku začala přemýšlet, jak zemi opustit. Mnozí se ale ve stále izolovanějším státě rozhodli zůstat. O to, jak se jim teď žije, se zajímal nezávislý ruský server Moscow Times.

Po více než sto dní trvající ruské invazi na Ukrajině popisují západní obyvatelé žijící v Moskvě toto město jako unavené.

Vnímají ho také jako místo, kde se obávají projevit své názory. Navzdory tomu ale život v ruské metropoli možná překvapivě pokračuje víceméně normálně.

Žádná z osob, kterou Moscow Times vyzpovídal, se nemusela bát o svou fyzickou bezpečnost a nezaznamenala ani žádné nepřátelské kroky ze strany úřadů nebo obyčejných Rusů.

Nicméně kremelská propaganda prý ovlivňuje vztahy západních obyvatel města s ostatními, což vede k opatrnosti při vyjadřování názorů.

„Myslím, že každý si teď musí dávat větší pozor na to, co mezi lidmi říká,“ uvedla Američanka, která si nepřála zveřejnit své jméno a která v Moskvě působí jako učitelka. Dodala, že kvůli napjaté atmosféře je nyní obtížnější najít podobně smýšlející lidi.

„Je pravda, že zájem o politiku v poslední době roste. Na jedné straně se společnost rozděluje a lidé si musí dávat pozor na jazyk. Na druhé straně mě ale těší, že se lidé zajímají a dělají si vlastní průzkum situace,“ říká Léo Pigot, francouzský sýrař žijící v Petrohradu. (…)

Spojila je práce, ale našli v ní něco cennějšího – přátelství. A role v seriálu Ulice, kde hráli maminku se synem, se promítla i do jejich životů, neboť mladší herecký kolega rád a s chutí naslouchal radám té zkušenější. Kam se stáčely jejich společné debaty? Měli na herectví stejný pohled? A jak blízcí si byli ve chvílích, kdy jim nebylo dobře? Připravil Vedran Kovačevič.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.; 25 min.). Repríza 31. 12. 2022 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.; 25 min.).

Lit.: Herget, Jan – Kovačevič, Vedran: Úžasné životy: Herečka Hana Maciuchová podle Martina Hofmanna. In web ČRo 2 Praha, 12. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spojila je práce, ale našli v ní něco cennějšího. Přátelství. A role v seriálu Ulice, kde hráli maminku se synem, se promítla i do jejich životů. Neboť mladší kolega rád a s chutí naslouchal radám té zkušenější. „My s Hanou jsme příliš podobní nebyli. Možná nás právě to na sobě vzájemně bavilo. Já jsem byl proti ní řepa z paneláku, a ona dáma na úrovni. Měla vysokou profesní i lidskou integritu. Jako osobnost byla dokonale hotová. To já vůbec,“ líčí herec Martin Hofmann.

„Naše první setkání si asi úplně nepamatuju. Vím, že jsme společně dělali film Silný kafe. A mám pocit, že jsme se nepotkali na place. Domnívám se, že jsme se osobně viděli až u seriálu Ulice,“ přemítá Martin Hofmann.

„Hanka ke mně byla od začátku velmi vstřícná. Nějak měla ráda to, co jsem dělal v Silným kafi. Dokonce si nejsem jistý, jestli nedala při rozjezdu seriálu Ulice panu režisérovi Kleinovi malý tip na mě.“

„Nepátral jsem po tom, ale možná to tak bylo. Doteď nevím, kde jsem se tam vzal. Protože jsem do té doby dělal jen divadlo a komerční televize neměly důvod mít o mě zájem. Možná mi pomohla.“ (…)

Host: Denisa Grimmová, Jan Bubeníček, animátoři, tvůrci filmu Myši patří do nebe. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

I více než třicet let po sjednocení Německa zůstává bývalá Německá demokratická republika fenoménem, kterým se zabývají historikové, politologové i sociologové. A jak se o něm mluví a přemýšlí u nás? Pátral po tom publicista Vít Pohanka.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 6. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.).

Lit.: Pohanka, Vít: Německý komplex Prora. Masová rekreace měla posilovat německý národ. In web ČRo Plus, 11. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Říkali jsme jim trochu s despektem „dederóni“ a smáli jsme se jejich trabantům, ale současně jsme je tak trochu obdivovali. Mají i víc než tři desítky let po znovusjednocení Německa obyvatelé jeho východní části obecně jiný charakter a zvyklosti než ti na západě země? A také, jestli a pokud ano, jak se vyrovnali s dědictvím dvojí totality: nacistické i komunistické.

Za zeleným pásem na baltském pobřeží na ostrově Rujána se táhne nekonečná řada identických pětipatrových obytných bloků. Postavila je tady ve 30. letech za vlády nacistů organizace Kraft durch Freude (Síla skrz radost), zkráceně KdF, což byla rekreační odnož jediných tehdy nacisty oficiálně povolených odborů.

Tak trochu obdoba Revolučního odborového hnutí neboli ROH, jaké jsme měli v Československu za socialismu. Celý rekreační komplex měl být dlouhý bezmála 5 kilometrů a není divu, že se oficiálně jmenoval Koloss von Prora. Působí opravdu monumentálně, ale měl velmi pohnutý osud. Jak můžete zjistit, když navštívíte expozici v Dokumentačním centru Prora v jedné z těch budov.

Promítají se tady archivní filmy o rekreaci za dob nacismu, stálá výstava přibližuje, jakým způsobem si totalitní stát získával oddanost mas a jak k tomu mělo sloužit i tohle obří rekreační středisko. Jenže než ho stačili dostavět, vypukla 2. světová válka. Část komplexu sloužila jako nemocnice, jiná jako škola pro ženy v ozbrojených silách. Pak se tady na čas ubytovali vyhnanci z území, o které Německo přišlo na východě, po nich zabrala celý obří areál na několik let Rudá armáda a ta ho začátkem 50. let předala východoněmecké armádě. (…)

Českou krajinu brázdí desetitisíce amatérských hledačů pokladů s detektory kovů. Pro někoho je to zdravý a poučný koníček mnohé ale pohání touha po nelegálním zisku. Jak funguje spolupráce mezi amatérskými detektoráři a profesionálními archeology, jak lze amatéry pozitivně motivovat ke spolupráci, nakolik se to daří a jaké škody vznikají, pokud se to nedaří, o tom natáčel Vít Pohanka.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 6. 2022 (ČRo Plus, 17:33 h.). Repríza 5. 7. 2022 (ČRo Plus, 18:10 h.); 10. 9. 2022 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Společenství Svobodných zednářů je i dnes opředeno řadou tajemství. A už stovky let se kolem nich točí i spousta konspiračních a fantastických teorií. Historie Plus přitom dokazuje, že realita byla a je o dost prostší. Za první republiky patřila ke Svobodným zednářům kulturní i politická elita státu. Toto diskrétní společenství se u nás ve 20. století stihlo rozvinout, odejít a zase se vrátit. Připravil a moderuje Jiří Zeman. Zvukový mistr Martin Tomas. Režie Magdalena Šorelová.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 6. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.).