Hallgrímur Helgason si telefonoval jako dobrovolník v předvolební kampani s vnučkou prvního islandského prezidenta. Krátký rozhovor byl inspirací k podivuhodnému románu, který se stal mezinárodním bestsellerem. Hlavní hrdinka Herra si čekání na smrt krátí v samotě své garáže čilým konverzováním na sociálních sítích a průběžnou rekapitulací vlastního života.
Humor až za hrob
Herra sarkasticky reflektuje paradoxy islandských i evropských dějin. Do syrového vyprávění vás vtáhne upřímností, drzostí a zejména sžíravým humorem. Jako dvanáctiletá dívka opuštěna otcem-nacistou i matkou nejdříve prochází hrůzami druhé světové války. Následně se musí vyrovnat s dichotomií svého společenského postavení: je potomkem vlastizrádce a současně vnučkou prvního islandského prezidenta.
O vztazích k dlouhé řadě mužů nebo o svých třech nevydařených synech mluví Herra bez okolků a dost nevybíravě. Procestujeme s ní kus světa: Island, Německo, Polsko, Francii, Argentinu. Vyprávění plasticky vrství syrové scény plné násilí, hlubokého osamění i lyrické pasáže popisující lásku k matce nebo zemřelé dceři.
Všeprostupující břitký humor nebere ohledy na nic a na nikoho. Hlas ženy podepřený osmdesátiletou životní zkušeností je přitom tak silný, že ho nevměstnáte do klasické škatulky feministky.
Sága s prvky stand-up comedy
Hallgrímur Helgason mísí celou řadu literárních žánrů a postupů. Pevně přitom staví na základech islandské tradice vyprávění příběhů. „Na Islandu věříme v literaturu – to je naše první náboženství. Ságy jsou naší mytologií a pro nás jsou jejich postavy větší než ty v Bibli. Jsou živou součástí kultury a lidé na ně odkazují a používají jejich výroky v každodenní řeči.
Snažím se přečíst jednu ságu každý rok, abych se udržel v kontaktu s minulostí. Staromódní jazyk vám jako spisovateli nabízí spoustu možností, jak najít nový význam starých slov, která musí být dnes použita k přizpůsobení se jiné společnosti. Je to mezera, kterou musíme my, spisovatelé, překlenout,“ domnívá se autor. (…)