Poválečná obnova Ukrajiny by se mohla stát jednou z hlavních náplní českého předsednictví v Radě Evropské unie. Česko se řízení schůzek unijních zemí ujme za týden. A řešení následků války si stanovilo jako svou hlavní prioritu. Moderuje Renata Kropáčková.
Hosté pořadu Viktor Daněk, bruselský zpravodaj Českého rozhlasu; Petr Krogman, Agromio, podnikatel v zemědělství na Ukrajině a prezident Ukrajinsko-české obchodní komory; Radomil Doležal, generální ředitel agentury Czech Trade; David Stulík, seniorní analytik bezpečnostního centra think-thanku Evropské hodnoty.
Natočeno 2022. Premiéra 24. 6. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 22 min.).
Lit.: knem – Kropáčková, Renata: Česko může pomocí předsednictví posunout pohled Unie na Rusko, myslí si bruselský zpravodaj Daněk. In web ČRo Plus, 24. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poválečná obnova Ukrajiny by mohla být jednou z hlavních náplní českého předsednictví v Radě EU. Česko se řízení schůzek unijních zemí ujme už za týden a řešení následků války si stanovilo jako svou hlavní prioritu. „Česko začátkem října na Pražském hradě uspořádá neformální summit lídrů všech členských zemí EU a vláda by na něj chtěla pozvat také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,“ nastiňuje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Viktor Daněk.
Ve fázi úvah je také uspořádání mezinárodní konference o poválečné obnově země, která by měla zajistit také potřebné peníze, dodává Daněk.
Premiér Petr Fiala (ODS) o ní hovořil při nedávném představování priorit předsednictví: „My bychom velmi rádi udělali summit o poválečné obnově Ukrajiny s Marshallovým plánem pro ni za účasti ukrajinského prezidenta Zelenského. Ale to má jednu podmínku, že by na Ukrajině už byl mír.“
Podle premiéra by pokračující válka automaticky neznamenala shození všech plánů ze stolu. Pražský summit EU dedikovaný Ukrajině by se v takovém případě mohl odehrát v jiném formátu. Změny by nejspíše nastaly i v plánech na jednání o její poválečné obnově.
Zahraniční politiku má po Lisabonské smlouvě v rukou šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Předsednická země nicméně může sehrát i tak poměrně aktivní podpůrnou roli, pokud si svým vlivem a úsilím vydobyde jakési místo na slunci,“ vysvětluje Daněk.
„Právě předsedající Francie to dostatečně ukazuje například svou aktivní rolí v aktuálním rozhodnutí ze summitu udělit kandidátský status pro vstup do Unie Ukrajině a Moldavsku anebo ve snahách odblokovat vyjednávání o rozšiřování Unie na Balkán.“ (…)