Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 5. 2022

Betonová pláž (2022)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 21:16

Šimon Leitgeb: Betonová pláž. Autorské čtení a komentář básní z autorovy druhé sbírky, za kterou v roce 2021 získal Cenu Jiřího Ortena. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Šimon Leitgeb. Režie Jakub Doubrava.

Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 15. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Téma Plus – Arisaig aneb Co doopravdy bylo před operací Anthropoid? (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:13

Na tři sta československých vojáků prošlo v letech druhé světové války speciálním školením, aby mohli být vysláni se zvláštními úkoly do nepřátelského území v Protektorátu. Na místa, kde se školili lidé jako Jan Kubiš nebo Josef Gabčík, se po letech  vypravil Jaromír Marek. Na statečné Čechoslováky se v hloubi Skotské vysočiny vzpomíná dodnes.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 5. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Marek, Jaromír: Jak se Kubiš, Gabčík a další cvičili ve Skotsku. Arisaig aneb Co doopravdy bylo před operací Anthropoid? In web ČRo Plus, 14. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhlasový dokument Jaromíra Marka se vydává po místech spojených s československými vojáky. (…)

Oblast v okolí vesničky Arisaig na severozápadním pobřeží Skotska je vzdálená přes 2200 kilometrů. Přesto nás s ní pojí jedna důležitá historická vazba. Právě tady se během druhé světové války připravovali čeští a slovenští parašutisté, kteří pak byli vysazováni v okupované vlasti. Tady se cvičili budoucí hrdinové včetně Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka. Jak se Češi a Slováci na severu Skotska ocitli?

V odlehlé oblasti, kam bylo možné dostat se jen na speciální povolení, zřídilo svá výcviková střediska Oddělení pro zvláštní operace. Jeho cílem bylo organizovat sabotáže a diverzní akce v Němci okupované Evropě. Od samého počátku se počítalo i českými a slovenskými dobrovolníky, příslušníky exilové armády.

Výcvikovými středisky ve skotském Arisaigu a dalších místech ve Velké Británii prošly během válečných let tři stovky Čechů a Slováků. Jedenasedmdesát mužů během své mise zahynulo. (…)

Storáče 1/?? (2021-2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 18:40

Storáče jsou podcast vyprávěných příběhů. Mýty, pohádky, tradiční i autorské příběhy v podání profesionálních vypravěčů ze Storytelling CZ.

Natočeno 2021-2022. Webová premiéra 1. dílu březen 2021 (13 min.). K poslechu zde.

Úžasné životy – Jarmila Novotná podle Adama Plachetky (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:26

Výjimečná žena s výjimečným hlasem a výjimečným osudem – taková byla herečka a operní pěvkyně Jarmila Novotná. Na dámu, které ve své době ležel svět u nohou, ale doma se k ní neznali, zavzpomíná Adam Plachetka. Připravila Kateřina Kubalová.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.; 25 min.). Repríza 20. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Lit.: jht (= Herget, Jan): Úžasné životy: Sopranistka Jarmila Novotná podle operního pěvce Adama Plachetky. In web ČRo 2 Praha, 15. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výjimečná žena s výjimečným hlasem a výjimečným osudem. Učila se u Emy Destinnové, ale úspěch slavila i u filmu. Ve své době jí ležel svět u nohou, ale doma se k ní neznali. Republiku musela prvně opustit kvůli nacistům. V zahraničí za klavírního doprovodu Jana Masaryka nazpívala Lidické písně. Nehodila se ale ani vládnoucí straně po válce. A tak emigrovala podruhé. Lidé doma na ni měli zapomenout.

Jarmila Novotná zpívala už od malička. Prý i modlitbičky si raději zpívávala. „Obrovský vliv na její talent muselo mít i její setkání s Emou Destinnovou, která jí nějakou dobu učila,“ říká Adam Plachetka. Mladá zpěvačka navíc nedala na svůj první úspěch a místo angažmá zvolila raději další studium. „Snaha na sobě pracovat je pro úspěšnou kariéru naprosto zásadní,“ soudí.

Jarmila Novotná měla nejen krásný hlas, ale i krásnou tvář, což ji přivedlo i k filmu. Pěvkyně natočila několik snímků: poválečný film The Search (Poznamenaní) byl ve své době velmi úspěšný. „Především ale byla Jarmila Novotná úžasná tím, že ač jí osud zasazoval rány, tak ji nic nezlomilo. Ze všeho vycházela silnější a vždy se zachovala tak, jak bylo správné.“ (…)

Noční Mikrofórum – Ondřej Veverka (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:18

Host: Ondřej Veverka, režisér historického dokumentu Kuratorium. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Vypravěči – Petra Nesvačilová a Jaroslav Svěcený (2022?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:09

Hosté: Petra Nesvačilová a Jaroslav Svěcený. Pořadem provázejí Ester Kočičková a Václav Kopta.

Repríza 14. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.).

Historie Plus – Nedopsaný deník Franty Kocourka (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:03

Historie Plus připomene osobnost rozhlasového reportéra a publicisty Františka Kocourka, který popisoval nejtemnější události v historii Československa. Od jeho smrti v koncentračním táboře v Osvětimi uplynulo 80. let. Pořad připravila Bronislava Janečková.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 5. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.; 26 min.).

Lit.: Janečková, Bronislava: Nedopsaný deník Franty Kocourka. In web ČRo Plus, 14. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl reportérem a novinářem popisujícím nejtemnější události v historii Československa. Jeho hlas provázel například příjezd říšského protektora na Pražský hrad, vojenskou přehlídku ozbrojených sil Velkoněmecké říše na Václavském náměstí, komentoval Hitlerův projev. Mohl odmítnout, ale neudělal to.

Na první pohled by se mohlo zdát, že novinář a reportér František Kocourek spolupracoval s nacisty, ale opak byl pravdou.

Jeho reportáže z temných let československé historie jsou dodnes ukázkou mistrovské formy. Ono totiž nezáleželo jen na tom, co se říká, ale především, jak se to říká. Koncem 30. let vzniká v rozhlase svébytný způsob komentáře. Nejen František Kocourek, ale i další čeští reportéři umějí dát najevo nesouhlas s událostmi, které popisují intonací, emocí, pauzou, monotónním jakoby mechanickým způsobem řeči. Čeští posluchači to na rozdíl od německých cenzorů umějí rozeznat. (…)

Přijďte na Dvojku (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:48

V Radiocafé Vinohradská 12 se na Vás těší Jan Čenský, Daniela Kolářová, Marek Marek Lambora, Marek Němec, Jana Stryková a další. Zpívají Dasha a Jan Smigmator. Moderují Šárka Volemanová a Jiří Holoubek.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Legendy zábavy na Dvojce – Jiří Lábus (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:42

Legenda světa zábavy, kterou připomene další vydání pravidelného pořadu Dvojky Českého rozhlasu, je svérázným a neobyčejně výrazným komediálním hercem, jehož profesionální osud je po dlouhá léta spojen se Studiem Ypsilon. Znají ho ovšem i diváci pražské Violy a také Divadla Kalich. Pamatují si ho dobře z mnoha vystoupení televizní diváci a neméně rozhlasoví posluchači. Jeho hlas zaznívá zcela pravidelně v dabingu. Je držitelem Ceny Českého lva za roli ve filmu Amerika z roku 1994, cenu Thálie pak získal v roce 1996 za postavu ve Vianově hře Hlava medúzy. Jeho jméno je: Jiří Lábus.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 14:04 h.). Repríza 17. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 9:04 h.).

Nemylte se, i Putin má své zahraniční fanoušky (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:54

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Nemylte se, i Putin má své zahraniční fanoušky. In web ČRo Plus, 13. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na perspektivu, v níž Rusko je Goliáš a Ukrajina David, jsme si zvykli tak, že už si skoro nepřipouštíme možnost, že někdo jiný to vidí jinak. Stačí se ale podívat na debaty lidí na jiných kontinentech. Narazil na to asi každý, kdo se občas hrabe v internetu. Například v Africe je běžné, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je chápán jako pokračování dekolonizace.

Jenže zatímco my chápeme Rusko jako zvláštní druh koloniální velmoci, vlastně poslední, která ještě nezpytovala svědomí, mnozí Afričané vidí Moskvu spíš jako vůdce kolonizovaných.

Vladimir Putin je prostě silný vůdce, který zatápí bývalým koloniálním mocnostem, dnes spíše podmocnostem, anebo Spojeným státům, které převzaly úlohu hlavního zlouna v protikolonialistické mytologii. Ruská agrese na Ukrajině je tedy převyprávěna jako střet Ameriky a Ruska, v němž je Ukrajina jen nástrojem, nikoli reálnou zemí. (….)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress