Martina Zikmundová, ředitelka organizace Česká asociace streetwork. Ve sféře terénních služeb se pohybuje tři dekády. Pracovala v organizaci Rozkoš bez rizika, s pověřením od OSN jela před lety na Ukrajinu, kde sledovala léčbu prostitutek i dalších nemocných s AIDS. Dnes vede střešní organizaci neziskovek, které se věnují nízkoprahové práci s klienty. Co se s příchodem uprchlíků z Ukrajiny změnilo v práci organizací, které pomáhají lidem bez domova? Jaké očekávají problémy v souvislosti s vysokou inflací i válkou na Ukrajině? A proč si myslí, že by streetworkera měla mít každá obec? Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 5. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Jan Fingerland. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 15. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Žák Putin si hraje s jadernou raketou. In web ČRo Plus, 15. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vladimíre, už zase jsi do hodiny přinesl jadernou raketu! – říká přísně učitelka na kresleném vtipu, který koluje po internetu. Žák Vladimír, který před tabulí drží v ruce hračku v podobě střely, se na obrázku dost podobá ruskému prezidentovi. A Vladimir Putin v poslední době opravdu dost často zmiňoval možnost, že použije jadernou zbraň.
Vlastně nikdy nikdo za mnoho desítek let nehrozil použitím jaderné zbraně tak často jako současný ruský prezident. Putin si s tímto tématem opakovaně pohrával už od okupace Krymu, ale jeho hrozby zhoustly po letošním 25. únoru, zejména jako varování před přímou, možná i nepřímou podporou Ukrajiny ze strany třetích zemí.
Putin se už jen tím zapsal do učebnic, protože jaderné zbraně jsou coby zbraně absolutní chápány jako tabu, které porušují nanejvýš tak představitelé Severní Koreje. Hrozba jadernými zbraněmi ale potřebuje zasadit do určitého kontextu. (..)
Český senát přijal rezoluci, která uznává zločiny páchané ruskými silami za genocidu ukrajinského lidu. Připojí se k rezoluci i dolní komora českého parlamentu? Nebo je s označením genocida třeba nakládat obezřetněji a z pohledu mezinárodního práva praktičtější stíhání pachatelů ze spáchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů? A půjdou čeští zákonodárci ve stopách litevských, kteří kromě genocidy ještě prohlásili Rusko za teroristický stát? Debatovat budou předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, nezávislý senátor a někdejší diplomat Pavel Fischer a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru a člen zahraničního výboru, poslanec hnutí Starostové a nezávislí a odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 5. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).
Host: Gizela Šabóková, sklářská výtvarnice. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 26. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Miroslav Ivanov. Nejznámější česká kniha o atentátu na Heydricha. Kompletní audiokniha. Mastering Ivan Mikota. Použitá hudba Ludwig van Beethoven, Českou filharmonii řídí Karel Ančerl. Režie Alan Piskač.
Čte František Kreuzmann.
Natočeno listopad 2021 (studio MI 91). Vydal Supraphon 13. 5. 2022 (1 CD MP3, katalogové číslo SU 6654-2, celková délka 14 hod. 34 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Podrobná literární rekonstrukce atentátu na zastupujícího říšského protektora, provedeného československými výsadkáři 27. května 1942. Napínavá historie odvážného činu československých parašutistů, jeho pozadí a zajímavé okolnosti. Vyprávění o statečnosti drobných českých lidí, účastníků domácího odboje, kteří neváhali nasadit své životy a bez jejichž pomoci by uskutečnění atentátu nebylo možné. Příběh o hrdinném činu, jenž odstartoval kruté represe nacistického režimu, patří k nejčtenějším titulům našeho nejvýznamnějšího autora literatury faktu Miroslava Ivanova. Kniha Atentát na Reinharda Heydricha se dočkala řady reedic a překladů do mnoha jazyků. Interpretem audioknihy je herec František Kreuzmann. (anotace)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Zuzana Marková. Zvukový mistr Damiana Jansová. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Kamila Fialová a Martina Mysíková, Sociologický ústav AV ČR
Natočeno 2022. Premiéra 16. 5. 2022 (ČRo Plus, 8:34 h.; 20 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Česku hrozí spirála chudoby. Vláda se k tomu musí postavit čelem, vybízejí ekonomky. In web ČRo Plus, 16. květen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Drahé bydlení, drahý plyn, drahé jídlo. Drahé všechno. Co s tím? Komu všemu hrozí pád pod hranici chudoby? A jak se vlastně chudoba v Česku měří? Probíráme s Kamilou Fialovou a Martinou Myslíkovou, ekonomkami ze Sociologického ústavu Akademie věd. (..)
Po mostě, který byl původně pojmenován po komunistickém prezidentovi Antonínu Zápotockém, začala auta jezdit v roce 1983, ale tehdy byla otevřena jenom jeho jižní polovina (ta, která se nyní opravuje jako první). A vůbec poprvé. Součástí Barrandovského mostu je složitá mimoúrovňová křižovatka na levém břehu Vltavy. Co rekonstrukce způsobí v pražské dopravě? A proč ji vedení metropole tak dlouho odkládalo? Ptá se Jan Burda.
Hosty byli Blanka Černá, redaktorka, Český rozhlas; Adam Bejšovec, reportér, Český rozhlas; Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví; Zdeněk Lokaj, Fakuta dopravní, ČVUT; Petr Honzejk, komentátor, Hospodářské noviny.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 5. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 22 min.).
Lit.: marz – Burda, Jan: Oprava Barrandovského mostu může rozhodnout komunální volby v Praze, očekává komentátor Honzejk. In web ČRo Plus, 16. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po bezmála čtyřiceti letech, kdy auta poprvé vjela na Barrandovský most (dříve most Antonína Zápotockého), začínají jeho opravy. „Dřív na to asi nebyla odvaha, aby se otevřela jedna z nejdůležitějších pražských tepen,“ soudí prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví a někdejší náměstek pražského primátora pro oblast dopravy Jiří Nouza. Naráží tím na komplikace spojené s uzavřením jedné z nejdůležitějších dopravních tepen v metropoli.
„Někdy se ty stavby ale opravit musí,“ podotýká Nouza s tím, že ani stav dalších pražských mostů přes Vltavu není zdaleka ideální.
„To, že se posledních osmi letech nic neodehrálo na skeletu dopravní sítě Prahy – zejména v oblasti významné investice, to považuji za strašnou chybu. Čtyři, respektive osm let se čekalo na zahájení opravy Libeňského mostu a také Hlávkův most je v dezolátním stavu. Takže tohle všechno nás ještě čeká.“ (…)
Připravili Pavel VondraLenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audio ukázek: Televize Seznam, ČT 24, Český rozhlas Plus, Twitter – CNN Philippines, YouTube – AP Archive, Facebook – Bongbong Marcos, Facebook – The Philippine Star.
Hovoří nobelistka Maria Ressa.
Natočeno 2022. Webová premiéra 16. 5. 2022 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 30 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Facebook rozhodl filipínské volby. „Může se to stát i vám,“ říká nobelistka. In web Seznam Zprávy, 16. 5. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Filipíny se musí vypořádat s tím, že na post prezidenta nastoupí syn bývalého diktátora. Podle místní novinářky a nositelky Nobelovy ceny za mír Marii Ressa za jeho vítězství ve volbách mohou sociální sítě, které dokázaly zmanipulovat masu lidí. „Ale neřekla bych, že jsme jediná země, kterou to potkalo,“ myslí si. Vzestup nedemokratických lídrů po celém světě podle ní vyžaduje globální řešení. (…)
Filipíny si minulý týden zvolily nástupce prezidenta Rodriga Duterteho, který nechvalně proslul svou krvavou válkou proti drogám i útoky na nezávislá média.
Ferdinand Marcos mladší, syn a jmenovec někdejšího diktátora a jednoho z největších kleptokratů dějin, začne v prezidentském paláci úřadovat na konci června. (…)
Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 14. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Česko se dočkalo zmocněnkyně pro lidská práva, je jí Klára Laurenčíková, nominovaná Piráty. Čeká ji náročná agenda. In web ČRo Plus, 14. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Celého čtvrt roku se Česká republika nacházela v situaci, kdy – údajně kvůli sporům uvnitř pětikoalice – nebyl obsazen post zmocněnce pro lidská práva. Ten v lednu opustila Helena Válková a od té doby se vedly debaty o její nástupkyni. Ve středu 11. května byla na toto místo konečně jmenována Klára Laurenčíková, kterou na post zmocněnkyně nominovali Piráti.
Ti se v předchozích měsících snažili prosadit například úspěšnou právničku Pavlu Špondrovou, která se dlouhodobě věnuje oblasti genderových nerovností. Nakonec se však zmocněnkyní stala právě Klára Laurenčíková, držitelka ocenění Výboru dobré vůle Olgy Havlové a dlouholetá odbornice na inkluzivní vzdělávání.
Laurenčíková se věnuje především agendě dětských práv, stála u zrodu organizace Dobrý start, která se snažila zasadit o zrušení kojeneckých ústavů a větší podporu pěstounské péče – to bylo dlouho jedním z jejích hlavních politických témat. Laurenčíková dosud zastávala post předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte. Mimo jiné je i členkou Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Je spoluzakladatelkou České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
Laurenčíková na pozici nastupuje ve chvíli, kdy Česká republika nahrazuje Rusko v radě OSN. Jedná se tak o druhý úspěch Pirátů za týden v lidskoprávní oblasti. Právě lidská práva jsou v české politické debatě často vyzdvihována jako jeden z hlavních pilířů kvalitní politiky, bohužel však bývá běžné, že v otázkách nerovností zůstává diskuze v teoretické rovině a pozornost se věnuje spíše symbolické formě pomoci místo reálných odstraňování bariér a nespravedlností. (..)
Ján Sabol. Režie Hana Hajdová.
Účinkují Miroslav Kolbašský, Jozef Úradník, Stanislav Pitoňák, Alena Ďuránová, Peter Himič, Bernadetta Fendíková.
Natočeno 2003. Repríza 15. – 19. 5. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).
Powered by WordPress