Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravili Štěpánka Minárová a Kateřina Michal.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 5. 2022 (Rádio Proglas, 16:00 h.).

Lit.: Michal, Karel: Jak se otevírají studánky? Prozradí údolí Hostěnického potoka. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas,  17. 5. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Den otevírání studánek připadá každoročně na 31. května. Jedná se o dávnou tradici doprovázenou zpěvem a tancem spojenou se symbolickým vyčištěním pramene po dlouhé zimě. Jak vypadá tento zvyk spojený s vítáním jara dnes? Na výlet za lesní studánkou jsme se s Barvínkem vypravili do obce Pozořice, naším průvodcem byla paní Sylva Kohoutová, která se několik let o zdejší studánky starala.

Sylva KohoutováPaní Sylva Kohoutová spolu se svým manželem byli jedni ze zakladatelů spolku Mladých ochránců přírody a myslivosti v jejich vesnici. Soustředili se hlavně na péči o studánky v jejich okolí. Jak paní Kohoutová sama vzpomíná, studánky byly zdrojem pitné vody nejen pro jejich předky, ale i pro ně samotné. „Už hodně dávno byly nějaké studánky, které si lidé upravovali. My jsme začínali v roce 1980, kdy vznikl Svaz ochránců přírody. (..) Tak jsme ty studánky začali opravovat. Vytipovali jsme ty starý, byla to třeba taková Habrová studánka,“ říká paní Kohoutová. Do aktivit moderního jímání studánek a péče o ně se zapojovalo mnoho dobrovolníků z okolních vesnic, díky nimž bylo možné vše realizovat. (more…)

Jak z bezpečí Česka přemýšlet o globální nespravedlnosti a klimatické krizi? Rozhovor s postkoloniální myslitelkou Denise Ferreira da Silva připravil Ondřej Trhoň.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 5. 2022 (ČRo Rádio Wave, 18 min.).

Lit.: Trhoň, Ondřej: Potřebujeme nové způsoby boje proti koloniální nespravedlnosti, říká teoretička Denise Ferreira da Silva. In web ČRo Radio Wave, 16. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Denise Ferreira da Silva patří k nejvlivnějším postkoloniálním myslitelkám, vede Institut pro gender, rasu, sexualitu a sociální spravedlnost na Univerzitě Britské Columbie ve Vancouveru. Věnuje se taky umění a ve své nadcházející knize pomocí černošské literatury rozebírá vztah globálního kapitalismu a rasy. V rozhovoru se kromě toho bavíme i o rasismu jako reakci na globalizaci nebo rozebíráme, jak souvisí kolonialismus a klimatická krize.  (…)

René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Evropské země, včetně České republiky, musejí počítat s omezením nebo ukončením dodávek zemního plynu z Ruska. Předvídat další vývoj je mimořádně obtížné. Co v této situaci podniká český stát? Kdy a jak bude možné nahradit ruský plyn? Je už vypracovaný přídělový systém pro případ nouze? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 5. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: marz – Bumba, Jan: Teď máme zásobu plynu na tři až čtyři měsíce. Ovšem v zimě by to bylo méně, říká náměstek Neděla. In web ČRo Plus, 17. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za elektřinu jsme platili v dubnu o 30 procent vyšší cenu než před rokem. Zemní plyn podražil ještě víc a stoupají i ceny tuhých paliv nebo teplé vody. Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli tomu chystá zvláštní energetický tarif, který by měl pomoci potřebným. Finální návrh bude hotový v řádu dnů, maximálně týdnů, říká tvrdí náměstek resortu René Neděla: „Hlavní cíl je motivovat lidi k úspoře energie. Aby lidé šetřili nejen kvůli cenám energií, ale aby snižovali spotřebu.“

V rámci zvláštního energetického tarifu by měl stát dotovat část ceny u dodavatelů energií tak, aby snížil výslednou cenu pro spotřebitele. A obsahovat by měl i motivační prvek ve vztahu k celkovému objemu spotřeby, vysvětluje host Interview Plus.

„Není jednoduché vymyslet mechanismus, který by lidi penalizoval. Který by říkal, jaká má být spotřeba. To klíčové je teď být vzorem v oblasti energetických úspor a přimět lidi, aby změnili chování,“ říká Neděla s tím, že lidé by se měli chovat rozumně a šetřit energiemi. (…)

Markéta Pravdová, jazykovědkyně, zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český Akademie věd a členka Akademické rady AV ČR. Pochvaluje si, jak je čeština hravý a tvůrčí jazyk. Ale také uznává, že je jazyk těžký. O jazyku napsala několik knih a věnovala se i jazykovému poradenství. Čím by mohli ovlivnit češtinu ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku zůstanou natrvalo? Jakou šanci na přežití mají některé novotvary, které vznikly kvůli pandemii nebo kvůli válce? A do jaké míry jí vadí, když lidé v češtině udělají chybu? Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 5. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).

Lit.: lup – Matoška, Lukáš: Jazyk na sociálních sítích ovlivňuje i děti. Je to psaná mluvenost nebo až mluvená psanost, popisuje jazykovědkyně Pravdová. In web ČRo Plus, 17. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Někdy mám pocit, že si lidé stěžují na to, jak čeština upadá, ale prostředky, které ani nejsou spisovné. Mně je to pak líto, protože si říkám, proč protestují, když ani sami ten jazyk neovládají,“ říká jazykovědkyně Markéta Pravdová, zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český Akademie věd a členka Akademické rady AV ČR. To, že nám občas spisovná čeština dělá potíže, je podle ní normální.

„Pokud moderátoři nebo profesionální mluvčí, někteří politikové hovoří spisovně a jsou zvyklí na veřejné projevy, tak jim je to vyjadřování vlastní, nečiní jim potíže – jsou v ní ,jako ryba ve vodě‘. Ale pak je spousta lidí, kteří opravdu mluvit spisovnou češtinou nepotřebují. Například pracují na stavbě, ale když se  nakonec sejde profesor se zedníkem v hospodě, tak věřím, že vždy najdou společnou řeč,“ uvažuje jazykovědkyně. (…)

Ceny tuzemských výrobců podle Českého statistického úřadu v dubnu opět vzrostly – u zemědělských výrobků o osm procent, u průmyslových o dvě procenta. Kdy se inflace zastaví? Utrhla se ze řetězu kvůli vyšším cenám zboží z dovozu, nebo je na vině především chybná fiskální politika předchozí vlády? A změní se boj s inflací s novým guvernérem České národní banky Alešem Michlem? Debatovat budou předsedkyně Národní rozpočtové rady, někdejší členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová a exministr průmyslu a obchodu, místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 5. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).

Hostem je režisér Jan Svěrák. Víme, že umí psát a režírovat filmy, ale co muzikál? Jan Svěrák napsal s Tomášem Klusem představení s názvem Branický zázrak. Co vám přinese do života soužití s bezdomovci? Je obraz úspěšného umělce autoportrétem Jana Svěráka? A co se člověk může naučit od muzikálových herců? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 5. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Host: producentka Kateřina Žbirková. Čím je nově nové album Mekyho Žbirky? Čím ho obohatil jeho syn David? Jak se na písňovou tvorbu legendy dívá nejmladší generace? Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Meziroční růst cen výrobců zrychlil, a to hlavně v zemědělství. Co to znamená pro podniky a co pro spotřebitele? Moderuje Martina Mašková.

Hosty byli Josef Soukup, Katedra agroekologie a rostlinné produkce při České zemědělské univerzitě; Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR; Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 5. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 20 min.).

Lit.: marz – Mašková, Martina: Stát může tlumit nárazy. Zvyšování cen ale nakonec musí zaplatit spotřebitelé, říká zemědělec Štefl. In web ČRo Plus, 17. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Meziroční růst cen zrychlil, a to hlavně v zemědělství. Některé náklady ale stuopají dlouhodoběji, upozorňuje Josef Soukup z Katedry agroekologie a rostlinné produkce při České zemědělské univerzitě a připomíná násobné zdražování hnojiv nebo výrazné podražení krmiv a krmných směsí. „A to o 50 až 100 procent. Ale růst cen je prakticky u všech vstupů,“ upozorňuje.

Spíš než podpora od státu nebo Evropské unie by podle hosta Tématu dne pomohlo zemědělcům spravedlivější tržní prostředí, kde by zemědělec dokázal realizovat takovou cenu, která by mu zajistila zisk.

„Někdy to není souboj výrobců, ale souboj ekonomik. A pak je tu omezení tržní síly u monopolních odběratelů, kteří neplatí včas, dávají si regálné, nutí zemědělce do cen a podobně. Tohle je důležitější než podpora,“ říká Soukup.