Markéta Pravdová, jazykovědkyně, zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český Akademie věd a členka Akademické rady AV ČR. Pochvaluje si, jak je čeština hravý a tvůrčí jazyk. Ale také uznává, že je jazyk těžký. O jazyku napsala několik knih a věnovala se i jazykovému poradenství. Čím by mohli ovlivnit češtinu ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku zůstanou natrvalo? Jakou šanci na přežití mají některé novotvary, které vznikly kvůli pandemii nebo kvůli válce? A do jaké míry jí vadí, když lidé v češtině udělají chybu? Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2022. Premiéra 17. 5. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).
Lit.: lup – Matoška, Lukáš: Jazyk na sociálních sítích ovlivňuje i děti. Je to psaná mluvenost nebo až mluvená psanost, popisuje jazykovědkyně Pravdová. In web ČRo Plus, 17. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Někdy mám pocit, že si lidé stěžují na to, jak čeština upadá, ale prostředky, které ani nejsou spisovné. Mně je to pak líto, protože si říkám, proč protestují, když ani sami ten jazyk neovládají,“ říká jazykovědkyně Markéta Pravdová, zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český Akademie věd a členka Akademické rady AV ČR. To, že nám občas spisovná čeština dělá potíže, je podle ní normální.
„Pokud moderátoři nebo profesionální mluvčí, někteří politikové hovoří spisovně a jsou zvyklí na veřejné projevy, tak jim je to vyjadřování vlastní, nečiní jim potíže – jsou v ní ,jako ryba ve vodě‘. Ale pak je spousta lidí, kteří opravdu mluvit spisovnou češtinou nepotřebují. Například pracují na stavbě, ale když se nakonec sejde profesor se zedníkem v hospodě, tak věřím, že vždy najdou společnou řeč,“ uvažuje jazykovědkyně. (…)