I když události roku 1989 máme spojeny především s Prahou, hodně se toho dělo i jinde – například v Brně. Pásmo připravil Jan Sedmidubský.
Repríza 27. 5. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.).
27. 5. 2022
Dvacet minut Radiožurnálu – Petr Rožek (2022)
Hostem je Petr Rožek, odborník na námořní přepravu, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky. Podaří se otevřít přístav v Oděse a vyvézt ukrajinské zásoby obilí, bez nichž se mnohé země neobejdou? Je možné bezpečně převážet zboží po Černém moři v dosahu ruských raket umístěných na Krymu? Nevydírá Vladimir Putin své protivníky hrozbou potravinové krize? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2022. Premiéra 27. 5. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
ArtCafé – Komunitní zahrady (2022)
Jakou roli hrají v našich městech komunitní zahrady? Jaké typy společenstev pomáhají pěstovat? Mají v plánech měst pevné místo? Kdo pracuje s jejich terapeutických účinkem? Zelenými ostrovy vás v ArtCafé provede Tereza Lišková.
Natočeno 2022. Premiéra 27. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 8. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Káva o čtvrté – Lekníny a další vodní rostliny (2022)
Diskusní pořad, dnes na téma: Lekníny a další vodní rostliny. Host: Ing. Martin Dvořák, kurátor tropických rostlin Botanické zahrady hl. m. Prahy. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2022. Premiéra 27. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Větrník – Host ve studiu – Pavel Kopeček (2022)
Připravila Dita Vojnarová.
Hovoří histori Pavel Kopeček.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2022. Premiéra 26. 5. 2022 (ČRo Olomouc, 27 min.).
Lit.: voj (= Vojnarová, Dita): Hrdina obětuje život za to, čemu věří. Jako to udělali v roce 1942 parašutisté, říká historik Pavel Kopeček. In web ČRo Olomouc, 26. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Atentát na Reinharda Heydricha z 27. května 1942 výrazně ovlivnil úsek dějin, kterými se podrobně zabývá Pavel Kopeček z Katedry společenských věd Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. „Bývá označován za nejvýznamnější čin českého odboje v období druhé světové války,“ vysvětluje.
Reinhard Heydrich patřil ke špičkám nacistického režimu, byl mimořádně inteligentní a mimořádně schopný, ale všeho. Neměl žádné morální zábrany, byl např. architektem konečného řešení židovské otázky. „Neváhal se chovat razantně, agresivně,“ doplňuje olomoucký historik. (…)
Střelba do dětí, další selhání americké politiky (2022)
Tomáš Klvaňa. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 27. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Klvaňa, Tomáš: Střelba do dětí, další selhání americké politiky. In web IRozhlas, 27. 5. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Existuje automatické právo opatřit si automatickou střelnou zbraň? Ve Spojených státech se opírá o druhý ústavní dodatek. Potíž je v tom, že je nejasně formulován a účelově vykládán. Právo držet zbraň je v ústavě vázáno na „dobře regulovanou domobranu“.
Když několik dní poté, co dovršíte osmnácté narozeniny, jdete do obchodu, koupíte si bez jakéhokoliv omezení dvě poloautomatické pušky, a pak s nimi postřílíte dvě desítky dětí, jako se to stalo v texaském Uvalde, nemá to s vaším ústavním právem nic společného.
V USA je dnes v oběhu přes 400 milionů kusů střelných zbraní, tedy víc než obyvatel. Ti, kteří se k nim chtějí dostat, nemají před sebou moc překážek. Pokud vaše město zavedlo kontroly prodeje, můžete jet do města sousedního. Nebo do jiného státu. V takovém Texasu téměř žádné kontroly nejsou. Nebo se prostě obrátíte na bohatě zásobený černý trh.
Častá střelba na amerických školách, v samoobsluhách, na parkovištích a veřejných prostranstvích má bez pochyby mnoho příčin. Patří k nim nezodpovědné chování výrobců zbraní, kteří před několika lety ztratili zábrany a začali využívat ostrých politických rozporů k marketingu, nebo třeba stejně nezodpovědné chování republikánských politiků a jejich fetišizace zbraní.
V předvolebních spotech hlavně v červených, tedy konzervativních státech, se to hemží politiky pózujícími s puškami AR-15, jejichž jediným účelem je zabít co nejvíc lidí v co nejkratším čase. Samozřejmě „k sebeobraně“, že. (…)
Jazyk ve lví tlamě. Básník ve Lvově (2022)
Patrik Linhart. Postřehy, příběhy, setkání. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Richard Fiala. Režie Jakub Doubrava.
Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 27. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 23. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Měsíční povídky severočeského barda Patrika Linharta. In web ČRo 3 Vltava, 22. květen 2024 (článek). – Cit.: Už hezkých pár let píše Patrik Linhart autentické miniatury na hranici prózy a poezie, které bezprostředně zaznamenávají a reagují na vše prožité, viděné a slyšené. Říká jim „měsíční povídky“. V tomto týdnu vám nabídneme všechny měsíční povídky dosud natočené a navíc jednu premiéru ze zatím nikde nepublikovaných Linhartových textů. (…)
Severočeský básník, performer, výtvarník a překladatel Patrik Linhart (1975) patří k nejpozoruhodnějším osobnostem současné literární scény. Je členem radikálního baletu Vyžvejklá Bambule, souboru Kundí frky a také zakladatelem projektu Vědecké studio Stará milenka. Jako překladatel a editor se věnuje literatuře fin de siécle, umění imaginace a hororu.
Vltava v uplynulých letech uvedla například čtení z jeho knížek Jáma a rypadlo (2019), Jazyk ve lví tlamě (2022), Hraniční světla (2023), autorský výběr inspirativních básnických textů do cyklu BáSnění nebo Linhartovy překlady povídek velšského spisovatele Arthura Machena. (…)
Patrik Linhart s jazykovou virtuozitou a smyslem pro groteskno reflektuje svůj pobyt v západoukrajinském Lvově, kde vedl kurz českého jazyka, zatím co na druhé straně Ukrajiny už tehdy zuřila válka. Výběr z měsíčních povídek z knihy Jazyk ve lví tlamě s podtitulem O cestě ze Lvova do Lemberka a ještě dál. (…)
Ladenie – Nebojsa v činohre SND (Ladění – Nebojsa v činohře SND, 2022)
Připravila Zuzana Golianová.
Hovoří Ĺubomír Feldek a Ondrej Spišák.
Natočeno 2022. Premiéra 27. 5. 2022 (SRo Rádio Devín, 14:00 h.).
Pozn.: Činohra SND v júni odpremiéruje pôvodnú slovenskú rozprávku Nebojsa, o odvážnom a smelom Nebojsovi, ktorý nevie, čo je strach. Budeme o nej aj o samotnej inscenácii hovoriť v piatkovom Ladení s autorom Ĺubomírom Feldekom a režisérom Ondrejom Spišákom. (anotace)
Houpačky – Kamení, klacky, štěrk a sníh. Děti přitahuje hlavně dočasnost (2022)
Jak by vypadal veřejný prostor, kdyby si ho vymyslely samy děti a žádný dospělý by se jim do toho nepletl? Co všechno nás učí obor geografie dětí?
Hovoří s
Natočeno 2022. Premiéra 26. 5. 2022 (ČRo Rádio Wave, 23 min.).
Lit.: Sladká, Michaela – Poliaková, Martina – Svoboda, Vítek: Kdyby si děti mohly samy budovat svoje okolí, bylo by plné bludišť a skrýší, říká sociální geograf. In web ČRo Radio Wave, 26. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prostor ideálního dětského hřiště by měl obsahovat tzv. volné věci, to se ví už od 70. let minulého století. „Věci, které můžou děti vzít a někam přesunout, nakládat s nimi, jak chtějí. Na hřištích v u nás tyhle věci většinou úplně chybí,“ říká Daniel Kaplan.
Kdyby si děti samy navrhovaly dětské hřiště, bylo by plné skrýší, bludišť. Bylo by až plastické, aby ho mohly přizpůsobit momentálnímu nápadu nebo hře,“ popisuje výsledky studií sociální geograf Daniel Kaplan. „Když se zeptáme na stejnou otázku rodičů, chtějí hřiště s bezpečnými pevnými prvky na hraní, které jsou úměrné různému věku, to všechno na měkkém povrchu. Jenže měkký povrch děti vůbec nezajímá,“ dodává.
„Každý prostor by měl umět zohlednit děti. Jsou místa, kde se na ně myslí víc, a pak jsou místa, kde nejsou děti tolik chtěné, ale mohly by být. Třeba pomníky, památníky nebo různá velká náměstí,“ říká Daniel Kaplan. „Děti přitom nemají tak velké nároky jako jiné skupiny obyvatel. Vystačí si s čímkoli, s banálními, obyčejnými předměty; něčím, co my dospělí míváme často za nepořádek.“ (..)
Z tvorivej dielne Rádia Litera – Krajina na pomedzí reality a sna (Z tvůrčí dílny Rádia Litera – Krajina na pomezí reality a snu, 2022)
Rozhovor připravil Tomáš Bartoněk.
Hovoří Ján Púček. Ukázky z jeho knihy Karpaty! čte Michal Klučka.
Natočeno 2022. Premiéra 27. 5. 2022 (SRo 8 Rádio Litera, 13:25 h.). Repríza 27. 5. – 2. 6. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Prostredie Malých Karpát zohralo v živote spisovateľa Jána Púčeka významnú úlohu. Vo svojej esejisticko-prozaickej knihe KARPATY! sa tak rozhodol lepšie spoznať a čitateľom predstaviť formatívnu históriu tejto lokality, jej prírodné krásy i pozoruhodné ľudské príbehy. Ján Púček sa v knihe vydáva na hravé potulky skutočnou i vymyslenou krajinou. Viac prezradil v rozhovore Tomášovi Bartoňkovi. Ukážky z knihy číta Michal Klučka. (anotace)