Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Jaromír Marek.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 5. – 3. 6. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.

Obsah: 1. Během své vlády musela Alžběta II. ustát mnohé krize. Ta největší byla spojena s princeznou Dianou – 2. „Vládne už tak dlouho, že si ani nedokážu představit, jaké by to bylo bez ní. Vždyť je to nejdéle vládnoucí panovnice,“ vypráví skotští manželé Ursula a Mike. – 3. Britská monarchie má příznivce i odpůrce. Jedni jsou na královskou rodinu hrdí, jiní by ji zrušili – 4.Návštěva Alžběty II. v Česku vyvolala obrovský rozruch. Václav Havel pro ni přichystal překvapení – 5. V Británii slaví výročí Alžběty II. i Češi. Jejich Platinový piknik je na seznamu oficiálních oslav.

Lit.: and – Marek, Jaromír: Královna rekordmanka. Alžběta II. slaví 70 let na trůnu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 30. květen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Britská panovnice Alžběta II. tento týden oslaví neuvěřitelných 70 let v čele monarchie. Britskou královnou se stala v roce 1952 a teď je nejdéle vládnoucím panovníkem na světě. Výročí se věnuje Jaromír Marek v reportážním seriálu, který připomíná její život, nejdůležitější okamžiky jejího vládnutí i královniny návštěvy České republiky.  (….)

Lit.: agf – Marek, Jaromír: Královna se skotskou krví. Alžběta II. má u Skotů respekt, většina z nich ani jiného panovníka nezažila. In web ČRo 1 Radiožurnál, 31. květen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: O případné nezávislosti se ve Skotsku mluví už dlouho. Pokud bychom hledali alespoň jeden symbol Velké Británie, který je i ve Skotsku vnímán pozitivně, je to bezpochyby postava královny Alžběty II. Ta se svým vřelým vztahem ke Skotsku netají a lidé ji tam za to mají rádi. Vztah britské panovnice a Skotů, to je téma dalšího dílu seriálu věnovaného sedmdesátému výročí nástupu Alžběty II. na britský trůn. (…)

Atentát na Reinharda Heydricha, největší český hrdinský příběh 20. století, vnímáme často nikoli podle skutečnosti, ale na základě filmových a knižních zpracování. Co se před osmdesáti lety opravdu stalo – a co jsou jen mýty a legendy? Pořad připravil publicista Martin Brabec.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 5. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Brabec, Martin: Atentát mýtů zbavený. Jak Češi skutečně zlikvidovali Heydricha. In web ČRo Plus, 28. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ačkoliv od uskutečnění nejvýznamnější odbojové akce české historie, atentátu na zastupujícího říšského protektora a jednoho z architektů holokaustu Reinharda Heydricha, 27. května uplynulo 80 let, stále je tento příběh hrdinství i zrady obestřen mnoha mýty a legendami. O jejich rozplétání se už roky snaží renomovaní historici a badatelé.

Představy o tom, jak se odehrál atentát na SS-Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha 27. května 1942. A jak později probíhal boj parašutistů v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, už několikátou generaci českých i slovenských diváků formuje především ikonický snímek režiséra Jiřího Sequense Atentát.

Film z roku 1964 velmi působivě vykreslil atmosféru i bojové scény, ovšem také upevnil či přímo vytvořil v rámci umělecké fabulace řadu legend a mýtů, které nemají oporu v historických faktech. (…)

Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Chmel Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Zvukový mistr Jan Brauner. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Hudba Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.; 25 min.).

Lit.: opa – Chmel Denčevová, Ivana: Sexbomba s houpavou chůzí o muže nestála. Radost jí dělalo divadlo a malířské plátno. Osudové ženy: Míla Pačová. In web ČRo 2 Praha, 28. květen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Byla ženou renesančního střihu – herečkou, výtvarnicí, sběratelkou starožitností, módní návrhářkou. Pohybovala se v nejvyšších kruzích prvorepublikové smetánky. Její originalita a nevšední zjev z ní činily středobod zájmu. Zejména poté, kdy se provdala za ministra Jana Krčmáře. Přesto zůstávala osamoceným solitérem. (…)

Jedna vojenská karta a historka o dopise na rozloučenou, který rodině po odsunu zajistil návrat do Československa, stály na počátku pátrání reportérky Magdaleny Fajtové. Jde totiž o jejího pradědečka Jana Adensama, vojáka německé armády, který v roce 1943 spáchal sebevraždu někde v bývalé Jugoslávii. Proč právě tam? A jak se dějiny světa promítají do konkrétní rodinné historie? Připravila Magdalena Fajtová.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 5. 2022 (ČRo Plus, 17:33 h.; 25 min.). Repríza 12. 11. 2022 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Pozn.: Zvláštní cena Mileny Jesenské Česko-německého fondu budoucnosti

Lit.: Fajtová, Magdalena: Dějiny světa v historii jediné rodiny. In web ČRo Plus, 28. květen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedna vojenská karta a historka o dopise na rozloučenou, který rodině po odsunu zajistil návrat do Československa. Indicie, které stály na počátku pátrání reportérky Magdaleny Fajtové po pradědečkovi jménem Jan Adensam. Byl to voják německé armády, který v roce 1943 spáchal někde v bývalé Jugoslávii sebevraždu.   (…)

Lit.: Fajtová, Magdalena: Česko-německý fond budoucnosti udělil cenu Zaostřenu: Zastřelil se jako voják Wehrmachtu. Pak se po něm slehla zem. In web ČRo Plus, 12. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko-německý fond budoucnosti udělil Zvláštní cenu Mileny Jesenské redaktorce Magdaleně Fajtové za pořad Zaostřeno, ve kterém zprostředkovala posluchačům pátrání po osudu svého pradědečka Jana Adensama, vojáka německé armády, který v roce 1943 spáchal sebevraždu někde v bývalé Jugoslávii.

Jedna vojenská karta a historka o dopise na rozloučenou, který rodině po odsunu zajistil návrat do Československa. Indicie, které stály na počátku pátrání reportérky Magdaleny Fajtové po pradědečkovi jménem Jan Adensam. Byl to voják německé armády, který v roce 1943 spáchal někde v bývalé Jugoslávii sebevraždu.

Vše začalo 31. května 2021 e-mailem z německého Bundesarchivu. Byla to odpověď na žádost poslanou pár týdnů předtím. Spolu s odpovědí do e-mailové schránky přišla i kopie vojenské karty. Patřila Janu Adensamovi.

Jeho rodina o něm doté doby moc nevěděla. Zemřel v roce 1943 jako německý voják někde v bývalé Jugoslávii. Kde a proč nikdo nevěděl. Jen to, že spáchal sebevraždu. Měl totiž údajně poslat dopis na rozloučenou, který jeho rodině po odsunu zajistil návrat do Československa.

Ale ani obsah dopisu nikdo neznal. Vojenská karta z Bundesarchivu tak byla po bezmála 80 letech vůbec první informací o osudu Jana Adensama, která se rodině jeho pravnučky Magdaleny Fajtové dostala do rukou.

Následující rok spolu s její maminkou, jeho vnučkou, pátraly po dalších informacích, které by pomohly objasnit proč se pradědeček zastřelil a kde leží jeho ostatky. (…)

Historie Plus tentokrát zamíří do období 17. století a představí talentované ženské osobnosti, které se dokázaly prosadit v tehdejší barokní společnosti. Řeč bude o malířce Artemisii Gentileschi, hudební skladatelce Barbaře Strozzi, architektce Plautille Bricci a knihovnici – kněžně Marii Ernestině z Eggenbergu. Připravila Michaela Krčmová.

Hovoří Václav Grubhoffer, historička umění Markéta Ježková z Ústavu dějin umění Akademie věd, výtvarník Pavel Piekar z Národní galerie a šéfredaktor hudebních stanic Českého rozhlasu Lukáš Hurník.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 5. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.). Repríza 16. 8. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Lit.: Krčmová, Michaela: I barokní malířka Artemisia Gentileschi by si dobře rozuměla se sociálními médii, míní historička umění Ježková. In web ČRo Plus, 28. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Na konci 16. století, v roce 1593, se v Římě narodila výjimečná malířka tzv. „caravaggiovské školy“, která zůstala až do začátku 20. století zapomenutá. Jde o Artemisii Gentileschi, ženu vášnivého charakteru, jež předčila svého otce – učitele. Dokázala se prosadit v typicky mužském malířském prostředí a jako první ženě jí bylo umožněno studovat na prestižní florentské akademii Belle Arti. Tam se také naučila pracovat s živými modely, což do té doby nebyla obvyklá praxe.

Můžeme docela dobře spekulovat o tom, že by si Artemisia Gentileschi rozuměla se současnými sociálními médii, protože dokázala efektivně propagovat sebe samu.

Svou tvář propůjčovala silným hrdinkám zobrazovaných na plátnech, výstředně se oblékala a neměla nouzi o četné zakázky. I přesto, že byla provdaná a matkou několika dětí. V tomto smyslu tedy zastávala tradiční roli, jež se od ženy v tehdejší společnosti očekávala.

V oblasti barokní hudby 17. století se dokázala prosadit Benátčanka Barbara Strozzi, která představuje další talentovanou osobnost, jež pronikla do světa kapelníků a hudebních skladatelů.

Její hudba sice představuje standardní produkci tehdejších Benátek, přesto je zajímavá hned z několika důvodů, jak o tom hovoří jeden z hostů pořadu Historie Plus, Lukáš Hurník.

V pořadí třetí osobností barokních žen je Římanka Plautilla Bricci, úspěšná malířka a první respektovaná architektka. Tak jako v předchozích případech bylo i u Plautilly důležité, aby za nastartováním kariéry stál mužský podporovatel, otec nebo mecenáš. (..)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát, tentokrát v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě, po kterém ho provede jeho ředitel Vojtěch Poláček. A zajdou i k Rusalčinu jezírku.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.).