Jedna vojenská karta a historka o dopise na rozloučenou, který rodině po odsunu zajistil návrat do Československa, stály na počátku pátrání reportérky Magdaleny Fajtové. Jde totiž o jejího pradědečka Jana Adensama, vojáka německé armády, který v roce 1943 spáchal sebevraždu někde v bývalé Jugoslávii. Proč právě tam? A jak se dějiny světa promítají do konkrétní rodinné historie? Připravila Magdalena Fajtová.
Natočeno 2022. Premiéra 28. 5. 2022 (ČRo Plus, 17:33 h.; 25 min.). Repríza 12. 11. 2022 (ČRo Plus, 17:33 h.).
Pozn.: Zvláštní cena Mileny Jesenské Česko-německého fondu budoucnosti
Lit.: Fajtová, Magdalena: Dějiny světa v historii jediné rodiny. In web ČRo Plus, 28. květen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedna vojenská karta a historka o dopise na rozloučenou, který rodině po odsunu zajistil návrat do Československa. Indicie, které stály na počátku pátrání reportérky Magdaleny Fajtové po pradědečkovi jménem Jan Adensam. Byl to voják německé armády, který v roce 1943 spáchal někde v bývalé Jugoslávii sebevraždu. (…)
Lit.: Fajtová, Magdalena: Česko-německý fond budoucnosti udělil cenu Zaostřenu: Zastřelil se jako voják Wehrmachtu. Pak se po něm slehla zem. In web ČRo Plus, 12. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko-německý fond budoucnosti udělil Zvláštní cenu Mileny Jesenské redaktorce Magdaleně Fajtové za pořad Zaostřeno, ve kterém zprostředkovala posluchačům pátrání po osudu svého pradědečka Jana Adensama, vojáka německé armády, který v roce 1943 spáchal sebevraždu někde v bývalé Jugoslávii.
Jedna vojenská karta a historka o dopise na rozloučenou, který rodině po odsunu zajistil návrat do Československa. Indicie, které stály na počátku pátrání reportérky Magdaleny Fajtové po pradědečkovi jménem Jan Adensam. Byl to voják německé armády, který v roce 1943 spáchal někde v bývalé Jugoslávii sebevraždu.
Vše začalo 31. května 2021 e-mailem z německého Bundesarchivu. Byla to odpověď na žádost poslanou pár týdnů předtím. Spolu s odpovědí do e-mailové schránky přišla i kopie vojenské karty. Patřila Janu Adensamovi.
Jeho rodina o něm doté doby moc nevěděla. Zemřel v roce 1943 jako německý voják někde v bývalé Jugoslávii. Kde a proč nikdo nevěděl. Jen to, že spáchal sebevraždu. Měl totiž údajně poslat dopis na rozloučenou, který jeho rodině po odsunu zajistil návrat do Československa.
Ale ani obsah dopisu nikdo neznal. Vojenská karta z Bundesarchivu tak byla po bezmála 80 letech vůbec první informací o osudu Jana Adensama, která se rodině jeho pravnučky Magdaleny Fajtové dostala do rukou.
Následující rok spolu s její maminkou, jeho vnučkou, pátraly po dalších informacích, které by pomohly objasnit proč se pradědeček zastřelil a kde leží jeho ostatky. (…)