Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 4. 2022

Mezinárodní den Romů je oslavou romského etnika (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 21:21

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Mezinárodní den Romů je oslavou romského etnika i připomínkou nerovného postavení Romů v naší společnosti. In web ČRo Plus, 8. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Po dvou letech po vynucené koronavirové pauze se vrátily festivalové dny, konané na oslavu Mezinárodního dne Romů. Probíhaly už od 5. dubna a tradičně vyvrcholí dnešním galavečerem. Letošní oslavy odstartovala vernisáž fotek významného českého fotografa Karla Cudlína, který po dekády portrétuje mimo jiné i Romy a Romky.

Jeho aktuální výstava se jmenuje Tenkrát na Žižkově a skládá se ze snímků Romů, které autor nafotil v průběhu řady let na různých místech pražského Žižkova. Je dost symptomatické, že významná část z portrétovaných Romů a Romek už na Žižkově ani nežije – často proto, že je začala ze známé pražské čtvrti vyhánět proměna dříve chudší čtvrti v jednu z těch lukrativnějších, a obecné zdražování cen bydlení. (…)

Jak zněl stalinismus? (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:18

Před sto lety, v dubnu 1922, zřídili sovětští komunisté ve své straně funkci generálního tajemníka a na Leninovo přání do ní zvolili – Stalina. Skončilo to masovým kultem Stalinovy osobnosti, který pronikl i do Československa. Jak, to už v pořadu Archiv Plus přiblíží Pavel Hlavatý.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Jak zněl stalinismus? To nejlepší z oslav sovětského vůdce v československém éteru od 30. let. In web ČRo Plus, 8. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stalinismus označuje nejkrvavější období komunistického režimu v Sovětském svazu, které je spojené s osobou vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Synonymem pro stalinismus bylo sousloví kult osobnosti. Například jeho narozeniny se, jak vůdce stárl, slavily stále opulentněji a masověji. Datum znělo 21. prosince 1879, po Stalinově smrti se ovšem zjistilo, že ve skutečnosti se narodil o rok a tři dny dříve.

Tento posun se tak přiřadil ke třem z rozšířené anekdoty z dob komunismu, kde se uvádělo, že Lenin se ve skutečnosti nejmenoval Lenin, Stalin se nejmenoval Stalin a říjnová revoluce neproběhla v říjnu.

Kult Stalinovy osobnosti přitom u nás začal zapouštět kořeny už za první republiky. A – poněkud překvapivě – nešlo pouze o členy a sympatizanty KSČ. Československý velvyslanec v Sovětském svazu v letech 1935 až 1937 Bohdan Pavlů pronesl 7. listopadu 1937 rozhlasovou přednášku ke 20. výročí uchopení moci bolševiky a Stalin je v ní prezentován překvapivě oslavně. I přes technicky slabší kvalitu nahrávky jsou z této přednášky vybrány dvě klíčové pasáže.   (…)

Ĺudia, fakty, udalosti – Cesta ruže (Lidé, fakta, události – Cesta růže, 2022?)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 21:13

Může jít o obrázek textPřipravil Jozef Palaščák.

Hovoří historička  Katarína Nádaská a keramička Andrea Čepiššáková.

Natočeno 2022 (?). Premiéra (?) 9. 4. 2022 (SRo Rádio Devín, 12:00 – 12:59 h.).

Pozn.: Cesta ruže dokumentuje jednak život Alžbety Uhorskej – Durínskej, jednak turistickú cestu vedúcu zo Sárospataku (údajného rodiska svätej) do Košíc k Dómu svätej Alžbety. Medzi putovaním – na ktoré sa podujal na bicykli autor relácie Jozef Palaščák – a životnými peripetiami uhorskej princeznej a krajinskej grófky, vznikajú zaujímavé paralely. Historické pozadie a dôsledné hagiografické informácie poskytla historička doktorka Katarína Nádaská, podnetným doplnením je rozprávanie výtvarníčky keramikárky Andrey Čepiššákovej, ktorá vytvorila sochu svätej Alžbety zo šamotu a darovala ju pápežovi Františkovi.

Príčiny, pre ktoré visíme na živote (Příčiny, pro které visíme na životě, 2022)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 15:51

Pásmo o tvorbě Ericha Frieda připravil Marián Hatala.

Natočeno 2022. Premiéra (?) 9. 4. 2022 (SRo Rádio Devín, 15:00 – 15:30 h.).

Pozn.: Fried zosobňuje líniu spoločensky a politicky zacielenej, nekompromisne kritickej poézie, pravdaže – mimo politických programov a akejkoľvek partajnej príslušnosti. Jeho verše totiž reflektujú morálne deficity ľudského spoločenstva a zároveň sa svojím neochvejným humanizmom trvalo hlásia k obrane základných kultúrnych a civilizačných hodnôt. Inú, no podstatnú autorskú polohu, predstavuje sugestívna ľúbostná lyrika, ktorá sa tešila veľkému čitateľskému záujmu. Neodbytnosť, naliehavosť… – to sú zrejme prvé prívlastky, ktoré napadnú čitateľovi zoči-voči a poslucháčovi zuši-vuši Friedovej modernej poézii. Pásmo o nej pripravil Marián Hatala.

Hovory Plus – Vladimír Pešek (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:36

Hostem Hovorů je propagátor udržitelného bydlení Vladimír Pešek. Jak souvisí toulky kolem Bajkalu a divočinou Nového Zélandu s ekologickým projektem úsporného obývacího modulu? Jak sebe sama přimět chovat se k životnímu prostředí šetrněji? Co je koncept Hideandseek? Ptá se Vladimír Kroc.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Noční Mikrofórum – Zdeněk Vermouzek (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:35

Host: Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tomáš Voženílek.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Jakub Michálek (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:30

Hostem je poslanec Jakub Michálek (za Piráty), nový předseda dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu. Koaliční poslanci připravili změnu zákona o střetu zájmů. Co všechno má být politikům tímto zákonem zapovězeno? A jak by se mělo změnit fungování státního fondu, který rozhoduje o zemědělských dotacích? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

ArtCafé – Jak spolky a kulturní kruhy reagují na společenské výzvy? (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:28

Jak spolky a kulturní kruhy reagují na společenské výzvy, které přicházejí spolu s lidmi prchajícími před válkou? Jak tmelí komunitní život brněnský ženský vzdělávací spolek VESNA nebo pražské Café ŽINKA? Jaké architektonické výzvy vnímá v kontextu nově příchozích spolek Člověk a prostor? Jaký prostor pro setkávání a tvorbu přináší projekt Zupynka AVU? Inspiraci nabídne ArtCafé, které připravila Tereza Lišková.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Interview Plus – Miroslav Kalousek (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:25

Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí z TOP 09. Rostoucí ceny energií, zboží i služeb začínají pociťovat mnohé české domácnosti. Odborníci na migraci varují, že sociální napětí může vést u části společnosti k frustraci, kterou obrátí proti ukrajinským uprchlíkům. Jak tomu zabránit? Co může vláda dělat, aby zmírnila dopady inflace a celkového zdražování? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: ert – Bumba, Jan: Kalousek: Všem se sníží životní standard. Pomoci se ale dá jen těm, kterým hrozí skutečná chudoba. In web ČRo Plus, 8. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Rostoucí ceny energií, zboží i služeb začínají pociťovat mnohé české domácnosti. Podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) se značná část lidí i kvůli dopadům války na Ukrajině ocitne v bezvýchodné finanční situaci. „Zchudneme všichni. Toto je nevyhnutelné, dokonce i kdyby nebyla válka. Pomoci se dá jen těm, kteří upadnou do opravdové chudoby,“ říká v Interview Plus. (..)

U všech ostatních podle Kalouska dojde ke snížení životního standardu, které ovšem nelze kompenzovat.

„Protože není z čeho. Ta vláda nemá jiné peníze než peníze nás všech,“ upozorňuje s tím, že ani mimořádná situace nesmí být pro vládu výmluvou, aby přestala dodržovat finanční disciplínu. (…)

Osobnost Plus – Sjarhej Šupa (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:23

Sjarhej Šupa, běloruský filolog, překladatel, aktivista a redaktor Rádia svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Aktivně ovládá několik slovanských jazyků a popírá mýtus o slovanské vzájemnosti a slovanském bratrství. Běloruský polyglot a překladatel aktivně komentuje situaci v Bělorusku i válku na Ukrajině. Jak se v Bělorusku informuje o ruské agresi na Ukrajině? Proč se do války vojensky nezapojilo? A jak se vůbec máme na Bělorusko dívat – jako na spoluviníka, když ruská vojska zaútočila i z běloruského území, nebo naopak jako na oběť ruské politiky? Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: lup – Vopálenská, Lucie: Bělorusko je už jen virtuální stát, Lukašenko o ničem nerozhoduje. Poslední drobky suverenity ztratilo s příchodem ruské armády, popisuje novinář Šupa. In web ČRo Plus, 8. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Alexandr Lukašenko dobře věděl, že v běloruské společnosti válka na Ukrajině žádnou podporu nemá. Podle nějakých nezávislých průzkumů by ji podpořila snad jen tři procenta populace. Na rozdíl od asi 70 až 80 procent Rusů,“ vysvětluje běloruský filolog a redaktor Radio Free Europe Siarhiej Šupa. „Takže existuje riziko, že kdyby na Ukrajinu poslal běloruskou armádu, tak to pro celou společnost mohla být ta pověstná ,poslední kapka‘,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.

Bělorusové podle novináře neustále opakují, že zvládnou cokoli – jen aby nebyla válka – a ta teď je. „Takže se Lukašenko bál podobné hry hrát. Na druhou stranu – samotná běloruská armáda, kterou by na Ukrajinu poslal, nemá žádnou motivaci.“ (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress